Všechno tohle už je dneska pasé, dobré příběhy mají i mnohé střílečky a v grafice naopak adventury výrazně zaostávají. Zůstávají charakteristické vlastně jen jediným: absencí akce. Hrát adventury, to je klídeček, pohodička, nohy na stole nebo v posteli pod peřinou. Je to jako sledovat před televizí nebo v kině dobrý film, ale s možností ho permanentně řídit. Ovládat kroky a aktivity hlavního hrdiny, ale bez divokých chvatů, bušení do klávesnice a máchání joypadem, při kterém hrozí vyražení zubu za ramenem postávající přítelkyni nebo rozlití kafíčka položeného na stole vedle klávesnice. V klidu se posadíte, uděláte si pohodlí, a užíváte si příběh jako v kině. I proto se vždycky tvrdilo, že adventury mají k filmům nejblíže. Podle mě to platí neustále.

Nahlédněme tedy pod pokličku žánru s možná nejdelší a nejbohatší historií. Nepokusím se vám ji přiblížit prostřednictvím těch nejslavnějších a nejlegendárnějších titulů, z nichž mnohé se v tomhle seriálu nedočkají ani zmínky. Spíše se budu věnovat jednotlivým historickým etapám, které dokumentují vzestupy a pády adventur v jejich čtyřicetileté historii.

Tvůrce vůbec první adventure - William Crowther (druhý pán zprava) s kolegy

Část #1 – Colossal Cave Adventure (1972)

Když bychom chtěli dosáhnout až na samotný počátek kořínku historie adventur, nestačilo by se vrátit pouze do roku 1980, kde historie adventur obvykle oficiálně začíná. Musíme sáhnout ještě hlouběji. Až do roku 1972.

Tehdy vznikla historicky první textová dobrodružná hra, která dala adventurám jejich jméno: The Colossal Cave Adventure (1972). Z dnešního pohledu nebyla nijak zvlášť světoborná, spíše primitivní, a nešlo v ní o nic víc než o hledání pokladů ukrytých v rozsáhlé magické jeskyni. Definovala však principy žánru, ve kterém počítač popisuje – tehdy jen textem, dnes grafikou – herní svět a situace v něm, a hráč určuje, co se co v tom světě bude dít.

Fungovalo to na velice prostém principu. Hra na obrazovce stručným textem popsala prostředí, v němž se hráč nacházel. V tomhle konkrétním případě (viz obrázek dole) například stojíme na konci cesty před cihlovým domkem, obklopeným lesem. Zadáním příkazu „E“ (jako east) vejdeme dovnitř domu, přičemž hra znovu stručně popíše nové prostředí kolem nás, tedy jeho interiér. Navíc dodá, že kolem sebe vidíme svazek klíčů, lampu, jídlo a láhev vody.

zdroj: tisková zpráva The Colossal Cave Adventure (1972), William Crowther

Na tahu je opět hráč, aby zadal další příkaz – například „Get keys“, tedy sebrat klíče, které se posléze objeví v textovém inventáři. A obdobným způsobem postupujeme dále. Na tomhle principu fungovala celá hra, a vlastně i všechny následné textové adventury.

Autorem The Colossal Cave Adventure je programátor William Crowther, který ji stvořil pro počítač DEC PDP-10 – což byla mimochodem mašinka, na které vyvíjel programovací jazyk Basic Bill Gates. Crowther – mimo jiné vášnivý jeskyňář - hru naprogramoval primárně pro pobavení svých dvou dcerušek a kromě nich si hry léta prakticky nikdo nevšímal.

Až o nějakých pět let později (1977) se rozšířila mezi americkými studenty přes takzvaný ARPAnet, což je pradědeček současného internetu, a kromě pobavení inspirovala několik studentů k vytvoření vlastních podobných her. Teprve v tu chvíli se začala psát skutečná historie adventur, a to ve stejnou dobu hned na dvou místech.

zdroj: tisková zpráva
Spoluzakladatel Infocomu Marc Blank

Část #2 – Král „textovek“ Infocom

Tím prvním místem byl Cambridge ve státě Massachusetts, kde 22. června 1979 založilo hned deset osob společnost Infocom. Klíčovými lidmi, kteří se o založení společnosti nejvíce zasloužili, byli dva kamarádi, programátoři z Massachusetts Institute of Technology - Dave Lebling a Marc Blank. Firma se soustředila, právě po vzoru The Colossal Cave Adventure, především na vývoj textových adventur, z nichž ta první a vůbec nejslavnější spatřila světlo světa v roce 1980 (po dvouletém krkolomném vývoji) a nesla prostý název - Zork.

Děj Zorku (hru si můžete zahrát v prohlížeči sami - tady) je situován do zříceniny prastarého chrámu skrytého hluboko pod zemským povrchem. Hráč, v roli neohroženého lovce pokladů, se do tohoto nebezpečného magického světa vydává s cílem nalézt devatenáct porůznu ukrytých pokladů. (podobnost s The Colossal Cave Adventure je samozřejmě čistě náhodná. Ehm.)

Takhle se hraje Zork I: The Great Underground Empire! (1980), Infocom

Zork fungoval na klasickém principu textovky bez jakékoliv grafiky. Komunikace se hrou pomocí manuálně vypisovaných textových příkazů byla stále jediným možným a známým způsobem, a tak jako negativum nevyznívalo to, co bychom dnes překousávali asi velmi těžce – tedy že hráč musel často horko těžko hádat ty správné příkazy, jaké tvůrci pro dané situace přednastavili.

Při sebemenší chybě, nebo použití slova, které tvůrci nepředpokládali, hra vyplivnula reakci „I don't understand“. A to se dělo skoro pořád. Frustrace ale byla tenkrát součástí hratelnosti. Dohráním tehdejších raných adventur bez návodu, který samozřejmě nebyl nikde dostupný, se mohl pochlubit jen málokdo.

První Zork prodal v průběhu existence firmy Infocom přes 1 milion kopií dohromady na neskutečných 14ti platformách, počínaje Applem přes Atari, PC, Commodere 64 a řadu dalších. V následujících pěti letech vznikly další díly této série, stejně jako řada jiných skvělých textovek - například Suspended (1982), Planetfall (1983), A Hitchhiker's Guide to the Galaxy (1984) nebo Spellbreaker (1985).

zdroj: tisková zpráva Ukázky přebalů několika známých textovek od Infocomu, kompletní výpis her této firmy s obrázky a popisky najdete na této stránce

Bohužel, problémem Infocomu bylo, že se až příliš soustředil na čistě textové adventury a nedokázal držet krok s modernějšími grafickými adventurami své konkurence. Pokusy zde sice byly. Například Beyond Zork z roku 1987, pod nímž je podepsán Brian Moriarty, se stal první hrou Infocomu s primitivním grafickým rozhraním. Ale to nestačilo. Infocom, který navíc prodělal vlastní kalhoty na pětiletém vývoji neprodejného databázového systému Cornerstone, v roce 1987 koupila společnost Activision, což se rovnalo začátku konce. Studio bylo definitivně uzavřeno dva roky poté.

Jeho členové se ale ve světě neztratili. Brian Moriarty přešel v roce 1989 do LucasArts, kde o rok později stvořil netradiční adventuru Loom (1990). Ta byla unikátní svým rozhraním, kdy hráč, namísto sbírání předmětů manipuloval s herním prostředím pomocí tónů vyluzovaných na magické holi. Loomu se prodalo přes půl milionu kopií.

Názorná videoukázka unikátní hratelnosti adventure Loom, založené na produkci zvuků

Bob Bates založil vlastní firmu Legend Entertainment, která se v podstatě v průběhu celých 90. let věnovala tvorbě špičkových adventur založených na fantasy a sci-fi knižních předlohách. Namátkou jmenujme Companions of Xanth (1993), Shannara (1995), nebo trilogii Spellcasting (1990-1992). Jejím autorem je mimochodem další ex-Infocom vývojář Steve Meretzky.

PŘÍŠTĚ: První grafické adventury a druhé místo, kde se v roce 1979 začala psát historie adventur.

Seriál Historie adventur byl původně připraven a s úspěchem prezentován během prvního dílu komponovaných večerů s videoherní tématikou Press Start.