Na Xbox LIVE se tento víkend odehraje akce, která má za cíl překonat a nebo spíše vytvořit světový rekord v nejmasovějším běhu na 100m v dějinách.

Microsoft mi v tom dělá guláš. Ještě před zapojením Kinectu jsem už měl v hlavě vymyšlen úvod k článku – něco ve stylu: „Fakt, že čtete tyto řádky na tomto serveru, pravděpodobně znamená, že Kinect není pro vás, ale spíše pro vaše hrami nedotčené rodiče či mladší sourozence.“ A ono houbeles! Ačkoliv jsem v rámci testování skutečně přizval celou rodinu i pár známých, nejvíce času jsem s Kinectem stejně strávil já sám.

Pár měsíců před listopadovým uvedením na trh jsme se zúčastnili uzavřené prezentace Kinectu v sídle českého Microsoftu, kde jsme si mohli celé zařízení, v této fázi ještě stále v testovací beta verzi, pořádně otestovat. Zaměřím se proto na ty náležitosti, které ještě nezazněly, a na vlastní živé dojmy.• Bez ničeho v ruceHlavní odlišnost od konkurenčních systémů (Wii, Move) spočívá v tom, že samozřejmě nepotřebujete k hraní i ve více lidech vůbec žádný další ovladač, vše potřebné integruje těleso Kinectu v sobě. Přitom Kinect vás zcela automaticky nalezne, rozpozná a přidělí postavičku Avatara pro hraní, takže vy kupř. k tomu, abyste se připojili do hry, nemusíte dělat vůbec nic, jen si prostě přijít a stoupnout před obrazovku. Kinect v tom funguje spolehlivě, však jsem si párkrát potvrdil, že zatímco jednu hru kolega začal sám, já si k němu po chvíli stoupnul a ihned jsem se okamžitě automaticky objevil ve hře. Po ustoupení se hraní opět samo pěkně přepnulo na jediného účastníka. Pěkné, rychlé a pohotové. Pozor jsem si ale musel dávat na dobrou vzdálenost od televize. Kinect je v tomto stádiu schopen rozpoznat pohyby v rozmezí od 1,2 do 3,5 metru, přičemž se na zvolenou vzdálenost musí prve nakalibrovat.