Recenze
Once Human – recenze postapokalyptického survivalu
25. 7. 2024
|
Michal Krupička
Multiplayer inspirovaný Control i SCP
The Last Campfire – recenze příjemné adventury od tvůrců No Man’s Sky
15. 9. 2020
|
Patrik Hajda
Kouzelný svět hodný jedné návštěvy
Blazing Chrome – recenze
30. 7. 2019
|
Vilém Koubek
Vzpomínáte na Contru? Sérii hopsaček ostrých jako žiletky, ale zároveň skvěle hratelných a úžasně uspokojivých? Blazing Chrome se pokusila zachytit to nejdůležitější z jejich kouzla, které dále obohatila o vlastní invenci a prvky vypůjčené z Metal Slug. Výsledek je naprosto vynikající plošinovka, která vám nedá vydechnout.
Space Hulk: Deathwing - recenze
12. 1. 2017
|
Ondřej Švára
Temný svět Warhammer 40,000 ožil v rozporuplné střílečce Space Hulk: Deathwing. Atraktivní směs singleplayerové kampaně a kooperativního multiplayeru se v ní nepotkala s dokonalým zpracováním. Hru srážejí technické chyby a špatná tvůrčí rozhodnutí. Připravte se na frustrující jatka s katastrofálním soubojovým systémem. Špatné dojmy částečně napravují příjemné RPG prvky a efektní prostředí.
8DAYS - recenze
25. 8. 2016
|
Vilém Koubek
Coby hráči se v kůži žoldáků nebo profesionálních vojáků ocitáme každou chvíli. Občas jsou naše zážitky nájemných sil epické, plné výbuchů, pseudopříběhů a nekonečně akce. Jindy se naopak musíme plížit a drobná nepozornost stačí k tomu, abychom rozjížděli misi od začátku. Indie střílečka 8DAYS balancuje na pomyslné hranici mezi bezhlavou ujetostí a zcela vážně pojatou temňárnou – výsledek proto rozhodně nesedne každému.
Insurgency - recenze
20. 2. 2014
|
Daniel Kremser
Naposledy jsem si vojenskou střílečku užil… Vždyť já už si to vlastně ani nepamatuji! Nejspíše šlo o nějaké starší Call of Duty, ale muselo to být pěkně dávno. Nevím jak vám, ale mně už „standardní“ akce se vší tou velkolepostí a každoroční snahou zase o něco hloupěji inovovat bezvadně fungující koncept lezou krkem.
Schein - recenze
26. 8. 2014
|
Lucie Jiříková
Slovíčko „Schein“ v Němčině znamená (krom jiného) „záře“. A jelikož jsou tvůrci této hry sdruženi pod hlavičkou rakouského studia Zeppelin, asi nikoho nepřekvapí, že protentokrát není její jméno jenom líbivou změtí písmenek, ale prozrazuje o hře skutečně něco víc - dokonce rovnou ústřední mechaniku hry.
Conan Exiles – recenze
28. 5. 2018
|
Jan Slavík
Když ve skutečném světě ukradnete chleba nebo se třeba dopustíte veřejného pohoršení, strážníci vás nechají sáhnout pro peněženku. Přinejhorším budete pár dní zametat chodníky. To obyvatelé světa Howardova Conana, ti takový luxus nemají. Za prohřešek je svléknou do naha, připoutají na kříž a nechají v poušti, zatímco oblohu brázdí křídla supů. Takový osud potkal i hrdinu (či hrdinku) RPG survivalu Conan Exiles od studia Funcom. Na vás bude se společně s vyhnancem neutěšenému údělu vzepřít.
Devil May Cry 5 Special Edition – recenze návratu skvělé rubačky
28. 1. 2021
|
Pavel Makal
Vyplatí se nákup next-gen verze?
Fable Anniversary - recenze
19. 2. 2014
|
Jan Olejník
Pokud ve videoherním průmyslu existuje synonymum pro enormní hype následovaný skromným uznáním minutého cíle, pak je tím synonymem jméno Peter Molyneux. Chlapík, který si svým snílkovstvím a bezuzdným vizionářstvím vysloužil nejen řadu uznání, ale minimálně stejnou řádku ústrků, posměšků a kritiky z řad herního publika. Přitom v roce 2004, kdy původní verze Fable (PC verze s přídomkem Lost Chapters se objevila o rok později) vyšla na Xbox (nutno dodat, že šlo do stejné míry o dílo Molyneuxe i lidí ze studia Blue Box), měl za sebou zářezy jako Populous, Magic Carpet či Dungeon Keeper, tedy významné milníky herních dějin.
Batman: Arkham Origins - recenze
27. 10. 2013
|
Lukáš Grygar
Jsou hry umění? Můžou být. Zcela bez debat je ale uměním soubojový systém z novodobého herního Batmana. A hráči, kteří ho zvládají vytěžit na maximum, jsou umělci. Musí na pětníku zpracovávat tolik faktorů! Například si všímat, kdo z davu nepřátel po nich zrovna jde. Kdo se napřahuje k úderu a kdo se odkryl ráně. Kdo zaútočí nožem, proti kterému se kryje jiným způsobem, než před ostatními útoky. Koho ránu nelze vykrýt a čí naopak vlastním výpadem stihnete přerušit. Kdy přehmátnout na kombo úder, nebo kdy nasadit jednu z několika vychytávek, které hrdina nosí po kapsách.
Feist - recenze
18. 11. 2015
|
Jan Vrobel
"Fist" nemusí znamenat jen pěst. Nechme stranou scórácké fórky na téma fisting a panzerfaust, koneckonců na stránkách Games.cz nemají své místo, a raději se vzdělávejme – "fist" je totiž i německé označení pro malého naštvaného pejska. Právě z němčiny také pochází anglické slovo "feist", které patří někomu, kdo je snadno k rozdurdění. Náladu stejnojmenné hříčky od švýcarské partičky vývojářů Bits & Beasts to vystihuje celkem patřičně.
The Red Solstice - recenze
27. 7. 2015
|
Daniel Kremser
Na první pohled je The Red Solstice jen další nevýrazná kooperativní akce. Grafika vypadá přinejlepším průměrně a na klasický mustr tvůrci roubují leitmotiv o kvalitách řecké tragédie. Zkrátka jde o titul, do kterého byste asi za normálních okolností spíš nešli. Ovšem pod nevýrazným audiovizuálním zpracováním a klišovitým příběhem se skrývá hra, která nakonec obstojí. Pokud tedy nepatříte do skupiny méně trpělivých a výzvy vás baví.
The Bard's Tale IV: Barrows Deep - recenze
9. 10. 2018
|
Vilém Koubek
Studio inXile Entertainment se prostřednictvím crowdfundingu pokusilo oživit osmdesátkovou RPG sérii The Bard's Tale. Pomocí moderních technologií chtělo stvořit plnohodnotné pokračování, které by kvalitou sneslo srovnání se svými předchůdci, ale zároveň zcela neodradilo moderního „neotrlého“ hráče. Výsledek s názvem The Bard's Tale IV: Barrows Deep je do jisté míry rozporuplný, staromilcům však udělá radost.
Aegis Defenders - recenze
27. 2. 2018
|
Miloš Bohoněk
Neutíkejte! Neutíktejte hned při prvním pohledu na úvodní obrázek. Aegis Defenders není jen další pixelartová plošinovka, kterými nás nezávislá scéna zásobuje jako Baťa cvičkami a kterých jste se už možná (oprávněně) přejedli. Aegis Defenders je něčím jiným, o poznání odvážnějším – Aegis Defenders je totiž mixem tower-defense strategie a plošinovky. Uznejte, kolik takových her jste ve svém životě vyzkoušeli? Už jen proto si tato prvotina malého amerického studia GUTS Department, která v roce 2014 vybrala na Kickstarteru 150 tisíc dolarů, zaslouží vaši pozornost. Což tedy ovšem neznamená, že by šlo o nějaké úžasné překvapení. Vlastně spíše zklamání…
Tomb Raider: Definitive Edition - recenze
5. 2. 2014
|
Jan Olejník
Ušetřím vám práci při psaní komentářů. Tomb Raider: Definitive Edition je úplně stejná hra jako ta, která vyšla před rokem, má oproti původním konzolovým verzím silně vylepšenou grafiku a Square Enix si za to „drze“ účtuje plnou cenu. Ale za předpokladu, že jste se k poslednímu dílu slavné série zatím nedostali a potřebujete něčím nakrmit hladovou mechaniku své next-gen konzole, mohou vám být finanční praktiky Square Enix úplně ukradené. Už původní verze Tomb Raider je totiž parádní a napínavá záležitost hollywoodského střihu, a i když má své mouchy, je jedním z nejlepších příkladů, jak oživit chátrající značku.
Drova – Forsaken Kin – recenze pixelartové variace na Gothic
3. 12. 2024
|
Pavel Skoták
Skoro jako v kolonii
The First Berserker: Khazan – recenze živelné soulsovky
9. 4. 2025
|
Jan Slavík
Náležitě nabroušená čepel
Tribes of Midgard – recenze dalšího vikinského survivalu
4. 8. 2021
|
Pavel Makal
Severský koloběh života a smrti
Unity of Command II: Blitzkrieg – recenze famózního rozšíření
11. 12. 2020
|
Mars Vertigo
Troška lásky pro wehrmacht
The Surge 2 – recenze
30. 9. 2019
|
Michal Vojkůvka
Fanouškům nervydrásajících her a adrenalinových prožitků jistě není třeba The Surge dlouze představovat. Exoskelety, roboti, apokalyptické kulty a zásoba vskutku netradičních zbraní jako stvořených pro megalomanský cosplay, to všechno přelepené atraktivní soulslike nálepkou. Dva roky po vydání této kybernetické řeže spatřil světlo světa druhý díl, který s sebou sice nepřináší žádnou převratnou novinku, ale zato si v něm autoři dali záležet detailech. A díky nim si The Surge 2 zaslouží vaši pozornost.
Destiny: The Taken King - recenze
30. 9. 2015
|
Daniel Kremser
Před pár lety měli v Bungie představu o kříženci onlineovky a first person akce. Měla to být hra, která skloubí grind a hon se za stále lepší výbavou s příběhem a spektakulární podívanou. Nazvali ji Destiny a v roce 2014 vydali jako nedodělaný produkt plný neduhů, absentujícího vyprávění a monotónního end game obsahu. Rok na to se ale na pulty obchodů dostává datadisk The Taken King a spolu s ním se naplňuje i zmíněná představa tvůrců. Ano, Destiny konečně po roce, dvou DLC a velkém datadisku našla svou zamýšlenou podobu a povětšinou funguje tak, jak měla při vydání. To všechno díky Oryxovi a takzvaném roku 2.0, který jeho příchod provází.
Realms of Arkania: Blade of Destiny - recenze
17. 10. 2013
|
Michal Nemec
Někdo vnímá remake jako sprosté slovo, pro jiného jde zase o způsob, jak přiblížit starší klasiku novým generacím hráčů. Jeden bere remake jako parazitování na původním díle, druhý v tom vidí způsob, jak vydělat nějaké peníze na starém nápadu. Trošku ho oprášit, tady něco vylepšit, tam něco přidat, přizpůsobit ho moderním trendům nebo ho jen zkrátka vydat, aby to nějak slušně vypadalo, a pamětníci před tím automaticky otevřeli peněženky. A když se k nim přidá nedůvěřivá „mládež“, o to lépe. Znamená to více peněz pro všechny, hlavně pro majitele značky.
From Dusk Till Dawn - recenze
9. 9. 2001
|
Redakce Games.cz
Stejně jako filmovou předlohu s Quentinem Tarantinem provázejí i akční hru s upíry From Dusk Till Dawn velmi rozporuplné pocity.
Watch Dogs - recenze PC verze
31. 5. 2014
|
Vincent Olejník
Bez pár dní přesně před dvěma lety během E3 2012 ohromil Ubisoft veřejnost prezentací demoverze hry, která vzbudila všeobecný zájem. Watch Dogs zaujala zpracováním prostředí, otevřeným světem a zejména hackováním coby hlavní zbraní. S každou další informací či ukázkou se zaujatý šum stupňoval, protože pesimismu a přehnané marketingové kampani navzdory, hra zkrátka vypadala dobře. Vydání v listopadu 2013 hráči netrpělivě očekávali s vírou, že si zahrají první „skutečnou next-gen hru“. Měsíc před vydáním však přišla zpráva, že se vydání „hackovacího GTA“ posouvá o půl roku. Vzhledem k tomu, že Ubisoft přišel nejen o atraktivní možnost vydat hru společně se startem nových konzolí, ale též o lukrativní vánoční období, zavrtal se červ pochybnosti hluboko pod kůži snad každému. A zcela oprávněně, jak potvrdila hra samotná.
Wolcen: Lords of Mayhem – recenze
25. 2. 2020
|
Pavel Skoták
Vzpomínáte na Greedfall? To bylo povyku kolem epického RPG, které bylo tak skvělé, že o něm pro jistotu nebyla při udílení cen za loňský rok pořádně nikde ani zmínka. A co si budeme povídat, bylo to právem. Hra byla v mnoha ohledech nedodělaná, její kvality nevyrovnané a přehnané ambice ji srazily na kolena. A právě na Greedfall jsem si vzpomněl při hraní Wolcenu. Bohužel to není lichotivé přirovnání.
Hob – recenze
30. 11. 2017
|
Patrik Hajda
Diablovka Torchlight byla svého času zjevením z čistého nebe. Tehdy nové studio Runic Games nám v prázdnotě zapříčiněné chybějícím třetím dílem Diabla naservírovalo žánrový skvost, který utišil žadonící srdce. Následný druhý díl dokázal nemožné, když vytáhl kvality předchůdce ještě o level výš. Pak se však Runic na pět let odmlčeli a vrátili se ne s třetím dílem, ale s novou značkou Hob – skákačkou s nepatrnými prvky Torchlightu. Dnes již víme, že dalších her se od nich nedočkáme, protože je vydavatelský gigant Perfect World nemilosrdně zavřel. Jak tedy dopadlo poslední vzplanutí studia?
Zombi - recenze
24. 8. 2015
|
Jan Slavík
Zombie survival. Zombie akce. Kdybych se pokusil vypsat všechny existující tituly, spadající do těchto žánrů, pravděpodobně bych rozbil internet. Omezím se tak na suché prohlášení - je jich poměrně dost. ZombiU vyšla před třemi roky na Wii U a oblibu si získala (viz recenze) zejména promyšleným využitím nekonvenčního ovladače. O svou hlavní přednost tak ve verzi pro PC a nové konzole, nazvané jen krátce Zombi, logicky přichází. Dokáže však nabídnout dost zajímavé hratelnosti či herních mechanik, aby tuto ztrátu vyvážila?
Encased – recenze duchovního nástupce původních Falloutů
4. 10. 2021
|
Jakub Špiřík
Staromilské izometrické sci-fi RPG v kopuli