Recenze

Spider-Man Remastered – recenze PC verze pavoučího dobrodružství

Se silným PC přichází velká zodpovědnost

Oknytt - recenze

Když se řekne pohádka, většině z nás se vybaví mírumilovný a možná i lehce fantaskní příběh o pravdě a lásce, která vždycky zvítězí nad lží a nenávistí. Jenže pohádky mohou být i temné a hororové, jak připomíná tvorba bratří Grimmů nebo příběh adventury Oknytt.

Jets and Guns - recenze

Zlaté české ručičky znovu bodují v herním vývoji. Tentokrát ovšem na nezávislé scéně levných her, konkrétně na poli arkádových 2D stříleček typu R-Type či Tubular Worlds. Povedlo se jim vzkřísit skomírající žánr?

Spider-Man: Miles Morales – recenze

Jeden Spider-Man nestačí

Skate 2 - recenze

Návrat do přestavěného města New San Vanelona po propuštění z lapáku zabolí. Jedna dvě modřiny asi nepolekají, ale jedenáct zlomených kostí najednou?

Broken Sword 4 - recenze

Nebyl by to George Stobbart, aby nepomohl dívce z nesnází, obzvlášť, když ji honí italská mafie. Nebyl by to on, aby se nepřipletl do pořádného maléru. A nebylo by to TISCALI, kdyby vám nepřineslo poctivou recenzi.

Loch Ness - recenze

Z vyhřátých plání starověkého Egypta z Atlantis III se v této nové adventuře přenesete do mrazivého Skotska, kam se vydáte jako úspěšný detektiv pátrat po záhadné příšeře z jezera Loch Ness.

Beautiful Desolation – recenze

V izometrické adventuře Beautiful Desolation se cestuje až na konec světa a do skonání věků. V ozvěnách budoucnosti vznikla podivuhodná krajina s bizarními obyvateli a lákavými existenčními paradoxy. Kořením umělecké sci-fi hry je nelineární příběh, její slabinou přímočaré questy a váhavější interface. Milovníci interaktivní výstřednosti si každopádně přijdou na své.

Civilization VI – recenze Switch verze

Ještě jeden tah. Lež, která je tu s námi už desítky let, nabírá znovu na intenzitě. A to nejen nadcházejícím datadiskem Gathering Storm, ale především novou verzí povedené Civilization VI. Ta totiž nedávno vyšla na Switch a až překvapivě jí to tam sluší. V „ještě jednom tahu” totiž můžete pokračovat i na cestách.

Quern - recenze

Adventura Quern - Undying Thoughts ukrývá krásu v těžkostech. Jejím leitmotivem jsou náročné puzzly, které ovšem díky stmelující myšlence a hloubavé atmosféře vytvářejí pozoruhodné dílo schopné dokonale odtrhnout člověka od reality. Dobrodružství z tajuplného ostrova, kde se zastavil čas a neplatí přírodní zákony, patří k těm, které nevznikly pouze kvůli rébusům samotným, ale jsou dokonalé v každém ohledu. Logika se zasnoubila s uměním.

Eador: Imperium - recenze

Eador se objevil v roce 2009 jako výtvor Alexeje Bokuleva (teď už Snowbird Games), aby vzdal hold oblíbenému žánru tahových strategií. Hra vytáhla do popředí správu měst a provincií nebo možnosti objevování a vývoj postavy, čemuž zdatně sekundovaly taktické tahové bitvy. Tohoto schématu se hry v sérii Eador drží už osm let i navzdory často smíšeným reakcím hráčů a recenzentů. Říci proto, že mé vlastní první dojmy byly smíšené, je přinejmenším nedostačující.

Franchise Hockey Manager 3 - recenze

Dívám se na čerstvý sestřih zápasu Detroit – Montreal a končí skoro dřív, než dopíšu tuhle větu. Jedna nula pro Red Wings? No tak kde to jsme. Klidně mě nařkněte, že patřím do starého železa, ale hokejové skóre má dát v součtu dvouciferné číslo. Když jsem ve Franchise Hockey Manager 3 s Montrealem udolal Boston 7-6, srdéčko mi plesalo nejenom proto, že jsme porazili nenáviděného rivala.

From Dust - recenze (včetně hodnocení PC verze)

Původní recenzi (z 1. srpna 2011), kde jsme hodnotili X360 verzi hry, jsme nyní doplnili zhodnocením PC konverze, které naleznete ve spodní části článku.

Kronika rodu Spiderwicků CZ - recenze

Herní kroniky sice Spiderwickové nepřepsali, ale i tak se jedná o jednu z nejlepších dětských hopsaček od doby Madagascaru. A neříkáme to proto, že jde o labutí píseň jejich tvůrců.

Medieval: Viking Invasion - recenze

Strategická série Total War je prakticky již od počátku pojmem a její kvalitu potvrzuje i přídavný datadisk pro Medieval, v němž se v roli Vikingů pokusíte o invazi na britské ostrovy a nejen to.

Midnight Club Los Angeles - mega-recenze

Takhle mělo vypadat poslední Need for Speed! Rozlehlé město, spousta závodů, honičky s policií, louže a chodci na ulicích… to vše v parádním zpracování a s chytlavou hratelností. Má toto veledílo na enginu GTA IV slabinu?

Diablo IV: Vessel of Hatred – recenze fajn datadisku

Prastará nenávist v srdci džungle

Pandora: First Contact - recenze

Život není dokonalý. Za poslední dvě dekády jsme se dočkali menšího počtu her ve strategicko-vojensko-budovatelském žánru à la Civilization než dílů Call of Duty. Naštěstí bylo jen otázkou času, než bující indie scéna deficit odstraní a pokusí se vytvořit následovníka Sid Meier’s Alpha Centauri. V tomto případě nese jméno Pandora: First Contact a vznikl bez účasti vývojářů z Firaxis. Bude mu ale k úspěchu stačit pouhé nadšení vývojářů?

Medal of Honor: Warfighter - recenze

Podívejte, co si budeme povídat. Dva roky staré znovuzrození značky Medal of Honor nebyla žádná pecka, a nebýt vývojářů z DICE, kteří pro něj napsali povedený multiplayer, neštěkl by po něm ani pes. V EA to nicméně vidí jinak, dost možná přesně opačně.

Search & Rescue 3 - recenze

Rádi byste zkusili tak trochu jiný letecký simulátor? Search & Rescue 3 je poměrně originální počin, neboť se jedná o realistickou simulaci každodenního života záchranáře z vrtulníků s červeným křížem.

Magic & Mayhem: Art of Magic - recenze

V poslední době se objevuje stále větší množství her, které v sobě spojují několik různých žánrů. Nejinak je tomu i v druhém dílu Magic & Mayhem, který kombinuje prvky RPG s real-time strategií.

Neverwinter Nights 2 - recenze 1. & 2.část

Žánr klasických RPG zažívá i přes útok onlinovek dobrý rok a potvrdit to chtěli Neverwinter Nights, jejichž finální verzi jsme už pořádně otestovali a tak nic nebrání ve sdělení dalších postřehů v druhé polovině recenze.

Dreamfall Chapters Book One: Reborn - recenze

Každý příběh má svůj začátek a konec. Tak zní literární dogma. Ale hráči všech zemí, třeste se. Ono to neplatí doslova. Některé příběhy se prostě... zastaví! A co se s nimi děje pak? Vysvětlit to má první epizoda (či kniha) Dreamfall Chapters.

Mind: Path to Thalamus - recenze

Lidská duše může mít mnoho podob, ale protože jsme dosud nepodchytili její podstatu, těžko lze ony formy hádat či snad předvídat. Asi tak jako počasí. Trojrozměrná nezávislá puzzlovka Mind: Path to Thalamus přitom absurdně spojuje obojí. Když ve hře zahřmí, s duší se něco děje! Mind ale není nějaké zjednodušené poučení, vlastně z ní neplyne žádné ponaučení, ani stereotypní vzorce příběhů. Po náročné pouti v Mind, tedy ve videoherně zhmotněném interiéru mozku trápícího se člověka, usne klidným spánkem asi málokdo. Na to je tahle logická novinka až příliš extravagantní a svérázná. 

Yesterday - recenze

V historii počítačových her jsme se setkali s mnoha inovacemi, díky kterým vznikly buď nové žánry, nebo alespoň prvky, bez nichž si dnešní hry už nedokážeme představit. Některým žánrům se však výraznější evoluce vyhnula a pokusy o ni se ne vždy setkaly s úspěchem. Dobrým příkladem mohou být adventury a kontinuální snaha o jejich převedení do 3D světa. Ne, že by neexistovaly kvalitní plně 3D adventury, ale jen málokterá z nich dokáže vykouzlit takovou atmosféru jako hry s ručně kreslenou 2D grafikou, se kterou se u adventur (komerčních i indie) setkáváme v poslední době stále častěji.

Dear Esther - recenze

Dříve, než spolu zabředneme do symbolického rozplétání příběhů, bádání v náznacích a empatického truchlení bez zjevného důvodu... Než podnikneme cestu na ostrov, který ve skutečnosti vůbec nemusí existovat bez ohledu na povahu světa... Dříve, než naprosto odradím všechny z vás, co pohrdáte poezií a podobnými formami krásy, tak by se snad slušelo poznamenat, že Dear Esther není hra. Daleko více jí sluší označení „interaktivní zážitek“ a dost možná by se dalo říci, že zážitek s velkým „Z“.

Fable III - recenze PC verze

Jistě. Měl bych začít něčím vznešeným. Lidé na vzletná slova čekají, neboť za těch sedm let získali neochvějný pocit, že k Fable tak nějak automaticky patří. Jenže už loni na podzim Martin k Molyneuxově značce superlativy šetřil. To když recenzoval třetí díl pro Xbox 360 a zarazila jej opravdu příliš nízko nastavená obtížnost a také mělkost celého, pouze na oko rozvinutého herního konceptu. Nyní, po polovici května, vychází „pécé“ port a ten měl být v mnoha ohledech lepší.

Prince of Persia Rival Swords - recenze

Perský princ nakonec doskákal až na Nintendo Wii. Prožije sice to samé co v dva roky starých Dvou trůnech, ale díky upravenému ovládání neztratil nic na zábavnosti.