Broken Sword 4 - recenze
7/10
zdroj: Archiv

Broken Sword 4 - recenze

Vývojář:
Vydavatel:
Platformy:
Detail hry

25. 9. 2006 0:00 | Recenze | autor: Redakce Games.cz |

Nebyl by to George Stobbart, aby nepomohl dívce z nesnází, obzvlášť, když ji honí italská mafie. Nebyl by to on, aby se nepřipletl do pořádného maléru. A nebylo by to TISCALI, kdyby vám nepřineslo poctivou recenzi.

Autor: Nukem
Publikováno: 25.září 2006
První normální recenze :) zdroj: Archiv Verze hry: finální/anglická/PC
Doba recenzování: pár dnů

Obrázek zdroj: Archiv
Nebyl by to George Stobbart („dvě bé, dvě té“, jak sám rád dodává), aby nepomohl dívce z nesnází, obzvlášť, když ji honí italská mafie. A nebyl by to George Stobbart, aby se při tom nepřipletl do pořádného maléru. Tentokrát stojí na pozadí řád svatého Michaela, jehož stoupenci se rozhodli sestavit a oživit starodávnou relikvii a použít ji jako zbraň proti všem lidem nečistého srdce. Tou relikvií není nic jiného než slavná a nespočetnými záhadami opředená Archa úmluvy.

Nohy na ramena!
Je jasné, že lidské pokolení má opět na mále a na jeho záchranu nemá George příliš mnoho času. Nečekejte tedy žádný rozvláčný úvod, výuku hraní adventury, seznamování se s hlavními postavami nebo něco podobného. Kdepak. To jste se měli naučit už dávno. Teď na to není čas, neboť je třeba rychle se zbavit pronásledovatelů, kteří to se zbraněmi, schovanými pod kabáty, myslí smrtelně vážně.

Ovšem není důvod se obávat, že byste se v ovládání hry nevyznali. Oproti předchozímu dílu si zde vystačíte pouze s myší a to jak na chození, tak i pro interakci s okolím. Přesto množnost klávěsově či gamepadově ovládané chůze byla zachována a je jen na vás, pro který styl se rozhodnete. Popravdě jsem to po celou dobu hraní neustále střídal, neboť ani jeden způsob mi nepřišel výrazně lepší. V žádném případě ale není možné ovládat pohled na scénu, který je jednoznačně dán a mění se v průběhu chůze. Místy tedy nemáte takový přehled nad okolím, jaký byste si přáli, např. při plížení okolo stráží. Jindy se scéna posouvá jen o nějaké dva tři kroky dopředu, takže nevidíte, kam se vlastně řítíte.

Obrázek zdroj: Archiv Obrázek zdroj: Archiv Obrázek zdroj: Archiv
TIP: kliknutím na velkou verzi screenshotu se dostanete na následující obrázek

Klasické ovládání + PDA
Na manipulaci s předměty a prozkoumávání okolí tu je výhradně myš, a to přesně ve stylu point&click. Tedy i se vším tím čmucháním myší po obrazovce, neboť aktivní místa se projeví pouze změnou kurzoru, když jím nad nimi přejedete. Avšak alespoň trochu zkušeným adventuristům by odhad potencionálních aktivních míst neměl dělat větší problémy.

Obrázek zdroj: Archiv Stačí se pozorně dívat, myslet logicky a prakticky, nezapomínat na to, že s vámi občas někdo chodí, sem tam prozkoumat okolí kapesním počítačem a pak už budete jen plesat nad tím, jak hra pěkně odsýpá. Tím ovšem nechci naznačit, že je nějak výrazně jednoduchá. Rozhodně se zde najde dostatek zapeklitých úkolů a hlavolamů, avšak mají veskrze logická řešení nebo je poblíž k nalezení nápověda. Jako obvykle padne většina úkolů na Goergova bedra, avšak sem tam si zahrajete i s jinou postavou nebo některá z nich půjde Georgovi v zádech, připravena přiložit ruku k dílu. Nechybí (ne)oblíbené posouvání beden, šplhání po římsách, obcházení hlídek, dostatečné množství hlavolamů a nově také bezdrátové „hackování“ počítačů či bezpečnostních systémů přímo z Georgova PDA (obrázek).

Rychlému průběhu hry napomáhá slušný dějový spád, který dobře vykresluje časovou tíseň, v níž se hrdinové nachází. To sice neznamená, že byste na dohrání měli nějakou omezenou dobu, ale hodně úkolů je třeba splnit rychle a jakmile se v jedné oblasti dopátráte kýženého cíle, už už je třeba se přesunout do jiného města, v jiném státě. Na hodně místech můžete lehce přijít k újmě. Jde především o různé pasti nebo o strážné s proklatě rychlými kolty. Ale není třeba panikařit - pakliže jste zapomněli předtím uložit, neboť začnete prakticky na tom samém místě nebo jen o kousek dříve. Ukládání hry není nikterak omezeno.

Obrázek zdroj: Archiv Obrázek zdroj: Archiv Obrázek zdroj: Archiv

 Pátrání po celém světě
Počáteční zápletka a vlastně i příběh samotný je ale jen jednou ze stovek variací toho samého. Jako vždy jsou na pozadí starobylé legendy, mocné artefakty, tajemné spolky a hrozba zkázy lidstva. Autoři příběhu přitom vycházeli z dochovaných poznatků a legend točících se především okolo Templářů, kteří jsou pro sérii Broken Sword typičtí.

Zvětšit zdroj: Archiv Společně s hrdiny tedy navštívíte známá místa naší planety a přiučíte se historii zábavnou formou. Ovšem nečekejte komplikovaný děj s hlubokou myšlenkou na pozadí nebo nějakým skrytým poselstvím. Znalci série vědí, že každý díl je třeba brát s nadsázkou a ačkoliv v nich jde o věci vážné až smrtelné, pokaždé se najde čas nejen pro Georgův smysl pro humor. Proto se zde nesetkáte např. s chladnokrevnými zabijáky z Kmotra, ale s komickými postavičkami z Maffióssa. I proto se z vězení dostanete ještě snadněji než Utopenec na útěku, narozdíl od Shawshanku. Takto je třeba Broken Sword chápat a nečekat něco, co se sem vlastně ani nehodí. Osobně mě asi nejvíce pobavila scéna, kdy se George vydává za zdravotního inspektora v ženském klášteře (pozn.: abych předešel mylným představám, upřesním, že inspekce se týkala pouze čistoty výrobního procesu hostií ;-)

 Grafika předmětem sváru
Předpokládám, že asi nejvíce kritiky sklidí hra na poli grafiky. Je to především polygonový styl, který je trnem v oku stále ještě velkému počtu adventuristů. Je pravdou, že snad žádný 3D engine neposkytne natolik detailní prostředí, aby mohl konkurovat ručně nakresleným nebo předrenderovaným scénám. 3D objekty jsou obvykle jednodušší, potažené nepříliš podrobnými texturami, aby se hra pohnula i na méně zdatných strojích. Výhodu v 3D spatřuji ve volnosti výběru optimálního rozlišení či snadné přizpůsobení i jiným obrazovým formátům, než je standardní poměr 4:3. Nehledě na možnost procházet lokacemi prakticky libovolně, ovládat pohled na scénu nebo přepnout do pohledu z vlastních očí, zkrátka vnímat hru reálněji. Bohužel mnohé z toho tvůrci nevyužili.

Obrázek zdroj: Archiv Obrázek zdroj: Archiv Obrázek zdroj: Archiv

 Stále mrtvé lokace
Grafika čtyřky je oproti minulému dílu o skok lepší. Využívá více světelných a blur efektů, mlhy apod., ovšem znamená to větší nároky na výkon počítače. Zobrazování samozřejmě není bez chyb. Tradiční prosvítání na např. na hranách objektů, prolínání postav s předměty či zasekávání se za neviditelné překážky. Také mi zde chybí život na ulicích či ve veřejných budovách. Neříkám, že bych se chtěl ve Vatikánu prodírat mezi davy turistů a hledat důležité osoby, ale aby v pravé poledne kráčelo po nádvoří jen několik holubů, to je zase druhý extrém. Náznak živoucích měst se povedl v 80 dní a z části i třeba v Dreamfall, tak proč by to nešlo i tady?

PROMĚNA HRDINY MEZI TŘETÍM A ČTVRTÝM DÍLEM
Zvětšit zdroj: Archiv

Přesto jsem ale s grafickým zpracováním hry spokojen. Prostředí jsou různorodá, neboť každou chvíli se ocitáte v jiném městě, a to jak v jejich moderních částech, tak i těch historických, jejichž vzhled přečkal beze změny celá staletí. Také postavy jsou realitě zase o něco bližší, i když více detailnosti by rozhodně neuškodilo. Hraní se doporučuje alespoň na sestavě: P4–1.4 GHz, 512 MB RAM, 128 MB grafická karta podporující shader model 1.1 (GF4 Ti, R9100 a výše), DVD-ROM mechanika a 2,6 GB místa na disku. S takovou sestavou to však půjde pouze v nižších rozlišeních a bez vyhlazování hran.

 Hudba i slovo na výbornou
Dobrému dabingu chybělo pouze více herců. Zase tolik postav zde není, aby každou nemohl namluvit někdo jiný, i když vím, že je to o penězích. Samotné dialogy jsou přímé, bez možnosti výběru odpovědi. Zeptáte se na nějaké téma a dál už se hovoří bez vašeho vlivu. Dobře je zde odděleno to, co George skutečně říká od toho, co si jen myslí. Jednak odstínem titulků a také podbarvením hlasu. Zapomenout nesmím ani na hudbu, která je rovněž kvalitní a dobře vystihuje aktuální atmosféru, jakož i přirozené ruchy okolí, u nichž jsem občas nevěděl, zda jsou součástí hry nebo to jde zvenku.

Obrázek zdroj: Archiv Obrázek zdroj: Archiv Obrázek zdroj: Archiv
další obrázky z této hry si prohlédněte v sekci screenshotů

Broken Sword: Angel of Death má předpoklady zaujmout širokou část herního publika, asi především těch, kteří nejsou zatíženi nostalgickými vzpomínkami na první dva díly. Příběh sice není nikterak převratný, vlastně je úplně obyčejný, přesto se jeho obsah dá mnohdy označit i za poučný, neboť staví na skutečných událostech či na tradičních legendách, jež samy mají historický základ. Především jde ale o zábavnou hru, která je i nemalou výzvou pro mozkové závity.

Kvalita zůstává
Narazíte na mnoho originálních úkolů, několik hlavolamů a dostatek humoru. Díky logice a i výstavbě děje má hra rychlý spád a nenudí. Přesto zabere nějakých 16 hodin při víceméně plynulém hraní. Pokud by se vám ale přece jenom podařilo zakysnout, v hlavním menu hry naleznete v sekci Extras a pak Links odkaz na stránku s jednoduchými radami.

Zvětšit zdroj: Archiv

V porovnání s předchozím dílem bych řekl, že tento je o kousek lepší, v porovnání s herním zážitkem třeba již se zmíněným Dreamfall naopak ztrácí. A když už zmiňuji Dreamfall, nedá mi to, abych nenaznačil jeden jejich společný bod, i když tím někomu možná pokazím radost z nového dílu. Je jím samotné zakončení hry, která vlastně k ničemu pořádnému nedospěla. Jako by se ten správný závěr někam ztratil. Napadlo mě, zda hra nemá třeba jiný, lepší konec, ale žádné dostupné informace to nenaznačují. Možná až v pětce... ?

Stáhněte si: Demo, Trailery...

Související články: Novinky, Broken Sword 3 recenze (2003)

Nukem
autorovi je 31 let, je vědeckým pracovníkem na Západočeské univerzitě v Plzni, specializuje se na adventury, RPG a FPS, ty však již pomalu opouští :-)






 
 
Nukem

Verdikt:

Hodně humoru, ale i poučení, spoustu úkolů a slušnou řádku hlavolamů - to vše za příznivou hrací dobu. Neoslní originálním přístupem, dokonalou grafikou či strhujícím příběhem plným nečekaných zvratů, spíše jen pár menšími překvapeními. Co se jednoznačně nepovedlo, je úplný závěr hry, který v podstatě chybí.

Nejnovější články