Autor: Lichtenberg Publikováno: 11.května 2008 | Verze hry: prodávaná/česká/PC Doba recenzování: 2 týdny |
Hlavním hrdinou Kroniky není jedno, ale rovnou trojice dětí, která na samotném začátku přijíždí se svojí matkou na sídlo svého prastrýce Arthura Spiderwicka. Je to zkoumavý Jared, jenž v podkroví najde první zmínky o tom, že to, co tady jejich záhadně zmizelý strýc prováděl, hraničí až se světem příšerek. Setkává se s hodným skřítkem Náprstníčkem, díky němuž zjistí, že v okolí se to ve skutečnosti hemží samými proradnými skřety, kteří baží po kouzelné knize. Ta se samozřejmě jako na potvoru skrývá právě ve vašem domě. Co si budeme nalhávat, příběh je naprosto stejný jako ten ve filmu a kdo si nechce v kině zkazit překvapení, ať raději Kroniku předtím nehraje. Hlavním záporákem je tedy jakýsi obr, který pro tajemnou knihu udělá cokoliv. Vašimi protivníky jsou ale malí skřeti, s nimiž si to budete muset vyříkávat vlastně po celou dobu hraní. ![]() ![]() ![]() Sbírejte motýly a bijte příšery Hra je klasickou third-person skákačkou ve trojrozměrném prostředí, jejíž koncept je pro podobný žánr naprosto běžný. Co ale tak běžné není, je rámec útoků jednotlivých hrdinů. Ti kromě klasického „myšítkového“ úderu mohou používat i různá komba, kdy se spojí mlácení například se skokem. Po skřetech v dálce navíc můžete házet kameny, které jsou mnohdy účinnější než pracná vybíjená na blízko. To je na podobný žánr docela slušné oživení. Tímto ale výčet bojových schopností nekončí. Váš hrdina disponuje kromě své hlavní zbraně i síťkou na motýly, kterou je schopen sbírat malé kreatury, pohybující se nesourodě po lokacích. Po úspěšném chycení a následném splnění minihry, ve které jde prakticky jen o rychle mávání myší, se vám z lapeného brouka převede do horní lišty určitá dovednost. Kromě klasických, jako je obranný štít nebo zdraví, můžete získat třeba i chvilkové zlepšení útoku nebo další pomoci proti otravným skřetům. Tyto dovednosti můžete u sebe nosit pouze tři. Pak musíte projít chytacím systémem znovu. ![]() ![]() ![]() Ač to může takto napsané znít poněkud stereotypně, je tato arkádová vsuvka velmi povedenou záležitostí. Hra si navíc pamatuje, kolikrát jste určitého brouka sebrali a po čase vám stejný druh zpřístupní i bez minihry. V závěrečných bitvách ve skřetím táboře bych se bez zdraví a posílení útoku jen stěží obešel. Lokace a mise Tak trochu kontrastně k dobře vyřešené akční stránce působí většina lokací. Poctivě vyvedený interiér domu a vlastně i jeho venkovní část prudce naráží na velmi svázaný les a průměrně vyvedený lom. Kdyby to byly jedny z mnoha míst, které během hraní navštívíte, určitě bych se tolik nezlobil. Když se ale do lomu a především do lesa vracíte i několikrát za půl hodinky, přeci jen mi jejich svázanost dosti vadila. Zkrátka, tam kde by se normálně dalo skočit dolů, je nepříjemná neviditelná bariéra. Nijak hrozné to ale také není. Herní příběh je pochopitelně rozdělen na množství misí a díky jeho filmovému (nebo také by se dalo říci knižnímu) základu, drží dobře pohromadě. Mise se nenápadně dělí na bojové a sběratelské. Jedním takovým příkladem sběratelských je nalezení deseti věcí uvnitř domu. Zde mě velmi potěšilo, že hra nedělá z menších hráčů naprosté voly a nechá je, aby si rekvizity našli logicky sami. Med v kuchyni, knihu v pracovně atd. ![]() ![]() ![]() Bezproblémové ovládání Příliš často se mi u podobných her nestává, abych si nemohl stěžovat na ovládání nebo kameru. Když si vzpomenu na takřka neovladatelný Zlatý kompas, jehož účinky ve mně stále ještě rezonují, je pro mě Kronika léčebnými lázněmi v Rakousku. Chodí se šipkami, máchá se myší a third-person pohled se nezasekává za stromy, jak je tomu jindy běžné. Při krátkých minihrách po vás tvůrci občas chtějí vytrvale mačkat dané klávesy. Ve srovnání s těmi zdlouhavými mezihrami v již zmíněném Kompasu je to až nezvykle zábavné. Tím jsme prakticky probrali celou hratelnost Kroniky a já neskrývám nadšení. Když se totiž u hry pro nejmenší hráče baví i odrostlejší publikum, je to pro autory ta nejlepší vizitka. V rámci žánru jsem takto propracovanou akční hopsačku viděl naposledy v Ratatouille. Zpětně vzato je ale Kronika o fous lepší. Pokud se ale ještě ptáte, čím může báchorka o třech dětech, objevující na starém rodinném sídle kouzelný svět, oslovit dospělé hráče, je odpověď jednoduchá. Protože je v ní všechno velmi příjemně prosté. Děti kosící nepřátele vodní brokovnicí, pálkou a rapírem, využívání základních RPG prvků a kamera s ovládáním, které neurazí, jsou pravým příkladem herního potěšení. ![]() ![]() ![]() další obrázky z této hry v galerii Technicky průměrné Že k nám Kronika nepřikvačí s nejnovějším Unreal Enginem se tak trochu čekalo. Přesto nevypadá grafika úplně zle a alespoň ji člověk rozchodí i na starších počítačích. Přeci jen nároky zahrnující procesor 1,5 GHz, 512 MB RAM a 128 MB grafickou kartu jsou velmi mírné a dovolit si Kroniku tak může skoro každý. Co se týče samotné grafiky, postavy jsou zde mnohem lepší nežli okolní prostředí. To má přeci jen na náš vkus až příliš ostré hrany. ![]() trailer ze hry Související články: Novinky, Více o filmu na Tiscali |
Lichtenberg | |
autorovi je 17 let, studuje ekonomickou školu v Jindřichově Hradci a hraje závodně lední hokej, přispívá i do SCORE, z žánrů má nejraději adventury a hry se silným příběhem. |