| Autor: Jan Modrák Publikováno: 30.listopadu 2004 | 
zdroj:
tisková zpráva
Verze hry: finální/anglická 1.0Doba recenzování: 14 dnů |
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
TIP: kliknutím na velkou verzi screenshotu se dostanete na následující obrázek 
zdroj:
tisková zpráva
• Blažená nevědomostHra Jets ‘n’ Guns byla ve vývoji přes čtyři roky, což se může zdát na podobně „jednoduchý“ projekt neobvykle dlouho. Pro nezávislý vývoj jsou sice nejrůznější komplikace a zpoždění celkem typické, tady mám ale tušení, že je za čtyřletý vývoj zodpovědný spíše ohromný smysl pro detail a perfekcionismus. Navíc je sympatické, že autoři k projektu nepřistoupili jen jako k finanční investici s cílem vydělat peníze, ale především jako k uměleckému dílu. Vysnili si svou hru, přesně věděli co dělají a spoléhali na to, že se bude líbit i hráčům. Dokonce bych řekl, a nemyslím to v žádném případě jako kritiku, že se sebevědomě neohlíželi nalevo a napravo - naprosto otevřeně se vykašlali na konkurenční hry a až na výjimky se žánrem nijak neinspirovali. Jets ‘n’ Guns totiž popírá mnohá zažitá pravidla arkádových stříleček a spousta věcí tu funguje úplně jinak než jsou fanoušci shoot-em-ups zvyklí. Je to ale paradoxně jedno z nesporných kouzel hry – ta sice v mnoha směrech může působit nevyváženě a nedodělaně, pak ale najednou narazíte na jednu z několika geniálních a svěžích myšlenek, které by znalci žánru vůbec nepřišly na mysl a pochopíte, že měl tento postup hodně co do sebe. 
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
• Vzhůru na nákupy Říká se, že starého psa novým kouskům nenaučíš. Jets ‘n’ Guns (JNG) jsou výjimkou a klasický žánr plný klišé tu najednou působí čerstvě a neotřele. Ale všechno má své meze, pochopitelně – pokud jde o příběh, nic rafinovaného tu naštěstí není a je tu opět to staré dobré klišé o záchraně vesmíru. Usedáte do kokpitu bídně vybavené vesmírné lodě a pouštíte se do nerovného boje proti tisícům protivníků na zemi i ve vzduchu. Ovšem první (a největší) překvapení vás čeká ješte před tím, než zlikvidujete prvního z nich – máte 80 tisíc jakýchsi zogrimů a za ně si můžete dle svého uvážení pořídit patřičnou výbavičku. Už před první úrovní je vám plně k službám hezká řádka různých zbraní. Zvolit si mezi nimi nebude nic snadného, takže určitě přijde vhod jakási testovací úroveň, kde si můžete jakoukoliv nakoupenou kombinaci bez rizika vyzkoušet. Jakmile se totiž pustíte do ostré mise, není cesty zpět a nezbývá než využít to, co je k dispozici a pokusit se zlikvidovat co nejvíce nepřátel a sebrat co nejvíce bonusů. Protože na konci úrovně vás to všechno čeká nanovo a bude vhodné mít na utrácení co nejvíce prostředků. 
zdroj:
tisková zpráva
Myslím, že bystří už vědí – právě tohle je největším specifikem JNG a právě tohle hru nejvíce odlišuje od ostatních her tohoto žánru. Ne snad, že by to byl úplně převratný nápad (viz již zmíněný Tyrian), ale drtivá většina shoot-em-up nabízí poměrně jednoduchý systém vylepšování zbraní pomocí sbírání power-upů po zlikvidovaných soupeřích. V JNG budete mít v průběhu hry k dispozici téměř 60 různých zbraní a zhruba 20 speciálních power-upů. Musím říci, že mi zmíněný tradiční systém v některých hrách připadá trochu taktičtější, přehlednější a zejména mnohem více motivující, ale nic to nemění na tom, že hratelnosti nakupování dodává nebývalou variabilitu a samo o sobě je nekonečné hledání té pravé kombinace docela zábavné. A o to jde především. • Pozor na přehřívání Systém celého upgradování je navíc hodně propracovaný a vybroušený. Vaší loď budete totiž moci postupem času osadit až třemi předními a jednou zadní zbraní, plus jedním druhem raket a jedním druhem bomb! Jednotlivé modely arzenálu lze dále za další peníze upgradovat a vylepšovat je postupně třeba až v pěti různých stupních výkonu. V nakupování si však nemůžete počínat bezhlavě a kromě peněz je třeba dbát na výkon chladícího systému – při jeho přetížení je totiž střelba na okamžik vysazena, což může být uprostřed nelítostné bitvy poněkud osudové. Ještě štěstí, že i chladící systém je možné zesílit, tentokrát pro jistotu rovnou v deseti různých režimech. 
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
Ani to ale ještě není zdaleka všechno. Pak tu jsou totiž zmíněné dvě desítky speciálních power-upů, které všemožně vylepšují váš výkon či odolnost, popřípadě vám přidávají nějakou konkrétní schopnost – ty mohou jednoduše zlepšit odolnost či rychlost vaší rakety, ale také vám přidají nějakou konkrétní užitečnou schopnost. Díky jednomu vidíte ukazatel míry poškození bosse, jiný umožňuje nastavit směr střelby jednotlivými zbraněmi a další vám dá dokonce možnost vytvořit si dle uvážení několik režimů nastavení zbraní a libovolně mezi nimi v průběhu hraní přepínat. • Hackovací systém Atarix O propracovanosti hry a perfekcionismu autorů svědčí i hackovací systém Atarix, se kterým je spojena jedna osvěžující vychytávka hratelnosti. V průběhu hry můžete totiž sbírat zamčené kontejnery, které ukrývají nějaký předmět – může jít o bezcenný odpad, ale také o nějaké drahé zařízení, které lze výhodně prodat. Za normálních okolností nemáte šanci se dostat dovnitř, ale poté co si pořídíte Atarix se můžete pokusit hacknout přístupový kód, přičemž hackování probíhá ve formě jednoduché minihry po vzoru stolní hry Logik. Peníze na nákupy získáváte na základě výkonu v úrovních, tedy za zničené nepřátele nebo třeba sebrání finančních bonusů. Rozdíl mezi tím, kdy budete jen pasivně uhýbat a aktivně likvidovat může být, přepočteno na peníze, poměrně značný. Přesto po pár prvních úrovních, kdy budete nadšeně likvidovat a syslit peníze, zjistíte, že tu nejde ani tak o piplání vaší lodě, ale jednoduše o instalaci co možná nejhrubší síly. 
zdroj:
tisková zpráva
Je trochu škoda, že autoři zbraně více neodlišili a například bomby či rakety jsou v pozdějších fázích hry takřka úplně zbytečné. A tak se vám možná stejně jako mě stane, že vás v polovině hry všechno to pečlivé nastavování omrzí, postavíte si dostatečně silnou a odolnou loď a budete se chtít soustředit výhradně na akci. Naštěstí tomu nic nebrání, před každou úrovní si dle stručných rad autorů můžete během v rychlosti upravit loď a pustit se během chvili do hry bez obav o to, aby vám nechybělo něco důležitého. • Retro v roce 2004 Samotná akce je, jak se na arkádové střílečky sluší a patří, zuřivá a zběsilá. Za záchranou vesmíru se budete muset prostřílet více než dvacítkou úrovní, přičemž KAŽDÁ z nich je zasazena do jiného prostředí. Některé se povedly lépe než jiné, ale nad tolika odlišnými lokacemi zkrátka nelze než zajásat. Grafika sice běží v dávno překonaných 640x480, ale v rámci možností je překvapivě detailní, což platí především o samotných nepřátelských jednotkách (celkem přes 200 různých druhů!) a speciálních efektech. Při frenetické akci, kdy na vás běžně útočí desítky soupeřů najednou a obrazovka září mnohobarevnými výstřely a výbuchy, tak snadno přehlédnete trochu jednoduchá pozadí. 
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
Byla řeč o frenetické, zuřivé a zběsilé akci a to platí skutečně doslova. Popsat průběh oněch dvaceti misí není vůbec obtížné, je to zkrátka takový Painkiller v shoot-em-up žánru. Žádné zdržování nějakými komplikovanými úkoly, prostě letíte zleva doprava, uhybáte střelám, překážkám a nepřátelským jednotkám, které se zároveň snažíte zlikvidovat. Až na pár případů (krátký doprovod jiné lodi, kdy musíte dávat pozor na sebe i na ní nebo třeba úkol trefit se bombou do konkrétního místa) je to skutečně primitivní střílečka bez nejmenších zákysů. Co se mě týče, naprosto mi to vyhovuje, ačkoliv jsem z japonských konzolových her zvyklý na trochu vynalézavější hratelnost. 
zdroj:
tisková zpráva
Alespoň špetku nápaditosti a originality však vyžaduji od bossů na koncích úrovní, což je za běžných okolností vyvrcholení každé úrovně a v podání zmíněných titulů Ikaruga, Gradius V nebo R-Type (nezapomenutelná Mothership ze třetího levelu, pamatujete?) vás zpravidla čeká nerovný souboj proti nepředstavitelné přesile, na kterou nevyzrajete jen silou a obratností, ale zejména inteligencí. Bohužel, v podání Jets ‘n’ Guns jsou finální bossové naprosto sterilní a jsou jen o poznání větší a odolnější než běžné jednotky. Tolikrát jsme pochválil důslednost a pečlivost autorů a tady, v jednom z nejdůležitějších symbolů arkádových stříleček, neomluvitelně selhali. Škoda.Abych však nebyl označován za nekritického fanoušky staré japonské školy, musím znovu zdůraznit, že až na tuhle neospravedlnitelnou vadu na kráse je to hodně povedený počin, který vám navíc vydrží i poměrně dlouho. Tento žánr her nikdy nevynikal životností, ale JNG hezkých pár hodn určitě vydrží a lze jej navíc opakovat, protože vám výbava zůstává a můžete se do celého dobrodružství pouštět stále dokola proti lepším a odolnějším soupeřům. • Férová obtížnost A když už jsme se zmínili o těch japonských shoot-em-up (a vlastně nejen japonských), musím férově dodat, že mě na nich jedna věc neskutečně štve - jejich nesnesitelná obtížnost. Mothership v R-Type je sice nezapomenutelná, ale tak trochu i tím, že jí málokdo překonal. A zatímco je i na obtížnost „Very Easy“ často pro obyčejného smrtelníka zhola nemožné dostat se bez namáhavého tréninku přes první úroveň, v podání Rake in Grass jsou v Jets ‘n’ Guns tři obtížnosti nastaveny přesně tak, jak to má být – nejnižší je snadná, prostřední „tak akorát“ a teprve nejvyšší „nehratelná“ (přesněji řečeno určená výhradně pro ostřílené profíky s masochistickými sklony). Herní systém je k hráči milosrdný možná až příliš – nejste zničitelní jednou ranou a když už ztratíte veškerou energii, nepřicházíte o kompletní výbavu, ale začínáte s plnou výzbrojí na začátku úrovně, nebo checkpointu. 
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
další obrázky z této hry najdete v naší sekci screenshotů Dojmů mám z Jets ‘n’ Guns ještě podstatně více a kdybych měl stejný smysl pro detail jako autoři hry, určitě bych se musel zmínit o absenci režimu pro dva hráče (který byl přitom v tři roky staré beta verzi hry implementován), směšných animacích pěšáků, kteří vedle jinak solidní a spolehlivé grafiky působí jako pěst na oko, poměrně nepříjemných problémech s ovládáním (recenzovaná verze 1.0 nepodporovala joypad a nedovolila ani změnu nastavení klávesnice, nicméně verze 1.01 prodávaná od tohoto týdne to již umožňuje), ale třeba i o fantastickém metalovém soundtracku. Bylo by to však zbytečné – vše podstatné už řečeno bylo. • Nelehké hodnocení 
zdroj:
tisková zpráva
Je mi jasné, že ať už bude hodnocení jakkékoliv, pod článkem se rozproudí kontroverzní diskuze plná svárlivých komentářů. Je to hra česká, navíc nezávislá a prodávaná levně přes internet, je to mrtvý a přesto mezi pamětníky oblíbený žánr, je to staromódní 2D grafika v přežitém rozlišení - hodnotit takovou hru a udělit jí skóre není snadné. A výsledek je přitom dávno jistý: třemi dimenzemi odkojení hráči se nad ní jen ušklíbnou, zatímco ti, kdo zlatý věk arkádových stříleček pamatují, si Jets ‘n’ Guns naopak naplno vychutnají, ať už se mnou budou či nebudou v jednotlivých argumentech souhlasit. Kam patříte vy?Stáhněte si: Demo, Cheaty... Související články: Novinky... |
| Jan Modrák | |
| autorovi je 27 let a je šéfredaktorem časopisů Play a TipStation, zabývajících se PlayStation hrami; na konzolové hry nedá dopustit, ale minimálně stejně času věnuje i PC hrám |
