Recenze
Sonic X Shadow Generations – recenze dvojhry s rychlonohými ježky
5. 11. 2024
|
Zbyněk Povolný
Dvě hry v jednom
Tiny Tina's Wonderlands – recenze Borderlands v laciném cosplayi
1. 4. 2022
|
Pavel Makal
Když se ani moc nesnažíte předstírat
Counter-Strike: Global Offensive - recenze
15. 9. 2012
|
Martin Kapalka
Před dlouhými 13 lety spatřil světlo světa mod pro Half-Life, který takříkajíc změnil pohled na multiplayer střílečky. Do světa Unreal, Quake a dalších borců se probudil nedomrlý, minimálně z pohledu tehdejších multiplayerových velikánů, tvor. Dalo by se říci ošklivé káčátko. A přece, jak už to tak na světě chodí, se právě ono největší měrou zasadilo o upozadění extrémně rychlé deathmatch akce a masové nastolení taktičtějšího týmového deathmatche. Samozřejmě je řeč o Counter-Strike, který se nyní dočkal skutečného nástupce.
Shadow Warrior 2 - recenze
18. 10. 2016
|
Jan Slavík
Čistokrevné akce z pohledu první osoby bývaly žánrem, od kterého jste s určitou jistotou mohli očekávat posouvání designových i technologických hranic. Podařilo se to hrám jako Doom, Quake, Unreal či oběma dílům Half-Life. V posledních letech je však počet vycházejících nepřikrášlených řežeb minimální. Proto se nešlo ubránit jistému smutku, když vyšlo najevo, že druhý díl hry od polského studia Flying Wild Hog, která v roce 2013 zasáhla fanoušky tradičních FPS jako blesk z čistého nebe, svou žánrovou vyhraněnost opouští. Stížnosti nicméně nejsou namístě - Shadow Warrior 2 už sice není čistokrevná střílečka, ale hra je to stále skvělá.
Wolves on the Westwind – recenze poutavého fantasy dobrodružství
22. 2. 2023
|
Václav Pecháček
Máte chuť na pořádnou vikinskou ságu?
Ninja Gaiden Master Collection – recenze líného remasteru
28. 6. 2021
|
Pavel Makal
Ryu Hayabusa se vrátil. Ale nemusel
Amnesia: The Bunker – recenze hrůzného hororu
5. 6. 2023
|
Jakub Malchárek
V prvoválečných katakombách po vás něco jde
Game Builder Garage – recenze tvůrčí hry, která není hrou
10. 6. 2021
|
Pavel Skoták
Dřímá ve vás kreativita?
Broken Sword – Shadow of the Templars: Reforged – recenze remaku staré klasiky
19. 9. 2024
|
Adam Homola
Nico, my cousin!
Bum Simulator – recenze rádoby bezdomoveckého simulátoru s příměsí špatného GTA
9. 6. 2023
|
Patrik Hajda
Tak takhle spíš ne
God of War III Remastered - recenze
19. 8. 2015
|
Vilém Koubek
Zatímco Microsoft se stále snaží v konzolové válce vyjít hráčům co nejvíc vstříc prostřednictvím zpětné kompatibility pro Xbox One, Sony využívá svou vedoucí pozici a sází na PS4 jedním remasterem za druhým. Z šuplíku minulosti vytahuje PS3 hity, prohání je lehkou omlazovací kúrou a šup s nimi na pulty obchodů. Pokud je vám z tohoto trendu už náležitě zle, God of War III Remastered vám od nevolnosti zrovna nepomůže. Ale pokud jste původní hry nehráli, to už je jiná.
Gunman Chronicles
8. 12. 2000
|
Redakce Games.cz
Gunman Chronicles - recenzeAutor:XentarPublikováno: 8.prosince 2000Co napsat o hře,...
El Paso, Elsewhere – recenze střílečky inspirované Maxem Paynem
30. 10. 2023
|
Michal Krupička
Zpomalený čas, prokletá láska a analgetika
Kenshi – recenze unikátního RPG
7. 2. 2019
|
Jan Slavík
Když se člověk u titulů, co kombinují velké množství různých přístupů a možností, snaží přesně vystihnout, čím vlastně doopravdy jsou, skončí leckdy v úzkých. Stěžejní prvek bývá mlhavý, nejasný, s rozostřenými okraji. Ne tak v tomto případě. Kenshi, monumentálně obrovská hra, jejíž hotová verze spatřila světlo světa po dvanácti letech ve vývoji, je skrz naskrz RPG v nejčistším slova smyslu. Hrajete role. V místní postapokalypse jich existuje závratné množství, a které se ujmete, je jen a pouze na vás.
Night in the Woods - recenze
30. 3. 2017
|
Jan Vrobel
Čas na famfáry! Pod generickým názvem Night in the Woods, který bych očekával spíš u zbytečného béčkového hororu, se totiž skrývá moderní adventura, jakou jste ještě nehráli. A má navíc všechna esa v kapse.
The Marvellous Miss Take - recenze
22. 12. 2014
|
Ladislav Loukota
S renesancí PC her, která se ještě před několika lety zdála být nepravděpodobná, rychle nabobtnal počet titulů, které si vyšší kvalitu asociují s vyšší komplexností. Čím více hejblátek, pravidel, rébusů a mechanismů, tím jakoby měl titul nabízet více muziky. Pastelová kombinace stealth hry, hádanek a akční arkády The Marvellous Miss Take (homepage) ale ukazuje, že se lze vydat i cestou opačnou, tedy cestou jednoduchosti. Skrz naskrz sympatická hra, stojící kdesi mezi Monacem a Mark of the Ninja, si možná na první pohled přímo říká o negativně míněnou nálepku "casual hra", ale ve skutečnosti se pod její kapotou ukrývá zajímavě zpracovaná hra o lupičích.
Zombie Army 4: Dead War – recenze
5. 2. 2020
|
Patrik Hajda
„Hurá, Hitler je mrtvý,“ rozléhalo se po světě. Ale radost byla předčasná. Smrt jednoho tyrana je ničím ve srovnání s událostmi, které následovaly. Ikonický knír po sobě zanechal miliony mrtvých, kterým není dopřáno odpočinku: německá armáda znovu povstala a již počtvrté v řadě ohrožuje zbytek chudáků Evropanů. Kdo by si byl pomyslel, že kosit tisíce nacistických zombií bude po tolika iteracích stále skvělá zábava?
Alone in the Dark – recenze nemastného, neslaného návratu slavné značky
20. 3. 2024
|
Pavel Makal
Tahle hra zůstane sama v temnotě
Fire Emblem Warriors: Three Hopes – recenze mlátičkové verze skvělé tahovky
30. 6. 2022
|
Aleš Smutný
Doretheo, jsi to ty?
Portal - recenze & video
19. 10. 2007
|
Redakce Games.cz
Jeden z nejzvláštnějších herních zážitků od dob osmibitů - to je logická hříčka na Source enginu aneb poslední titul obsažený v Orange Boxu + jeho celkové zhodnocení.
The Walking Dead: Michonne – recenze 1. epizody
26. 2. 2016
|
Miloš Bohoněk
Přestože je The Walking Dead: Michonne v zásadě úplně stejná hra o tom samém jako posledně, její protagonistka se od té předešlé znatelně liší. Zatímco v druhé řadě The Walking Dead jsme sledovali a ovládali malou Clementine, v aktuální trojdílné minisérii se zhostíme role jednoho z největších řezníků, kterého svět Roberta Kirkmana pamatuje. Hlavy zombíků létají vzduchem jako vajíčka na politickém mítinku a drahá Michonne ani nemrkne. Vždyť je to vlastně jen shnilé, pomalu se šourající maso. Nemrtví nejsou nebezpeční. Zato živí… živí jsou mnohem horší.
The Sojourn – recenze
25. 9. 2019
|
Jan Slavík
The Sojourn od studia Shifting Tides je logická hra, sada hádanek, která před hráče klade poměrně kuriózní paradox: Abyste si ji naplno užili, je potřeba u ní přemýšlet bez přemýšlení. Rébusy, které nabízí, je totiž většinou radost řešit, ale běda, jak se pokusíte zamyslet i nad omáčkou okolo.
We. The Revolution – recenze
3. 4. 2019
|
Ondřej Švára
Za svobodu se musí bojovat. Co je ale svoboda? Je to požehnání, nebo spíš prokletí? Za krvavé revoluce jedno splývá ve druhé a nevíte dne, kdy si svoboda přijde také pro vaši hlavu. Poutavě o tom vypráví soudní adventura We. The Revolution, jejímž námětem se stala slavná proměna francouzské monarchie v republiku. Technicky jednoduchá, ale myšlenkami nabitá hra staví na rozhodování a morálních dilematech. Místy je sice překomplikovaná a v závěru jí dochází dech, každopádně však dělá čest svému žánru, jehož příznivce nezklame.
Game of Thrones – recenze 6. epizody
19. 11. 2015
|
Miloš Bohoněk
Pět epizod za námi, před námi už jen finále a ve vzduchu visí stále několik tíživých otazníků. Dokázala se s nimi závěrečná epizoda vypořádat? Někdy ano, někdy ne. A třebaže je co vytýkat, závěrečný výlet za zbídačeným rodem Forresterů má větší spád než kterákoli z předchozích epizod.