Recenze

inFamous - mega-recenze

Městská akce spojující to nejlepší z GTA, Assassins Creed, Spider-mana a Force Unleashed. Že to zní jako ptákovina? Elektrizující Cole McGrath si to nemyslí!

Michael Jackson The Experience - recenze

Pokud jste vždy obdivovali taneční čísla krále popu a marně hledáte využití pro PlayStation Move, mohla by vás novinka od Ubisoftu zaujmout. Která taneční hra by mohla mít větší potenciál než právě Michael Jackson: The Experience? Velký potenciál a velká očekávání však bývají předzvěstí dost tvrdého pádu v okamžiku, kdy se vám produkt konečně dostane do ruky. Ne jinak je tomu s novou taneční hrou od Ubisoftu, která se veze na vlně nadšení pohybového ovládání a nově získané popularity zesnulého krále popu Michaela Jacksona. Virtuálního tanečníka a zpěváka nejspíš zaujme především provedení a seznam skladeb, které si pro hru Ubisoft připravil. Ani jedno ovšem není na takové úrovni, jakou by si Jackson a jeho nesmrtelná hudba zasloužil.

NY Race - recenze

Jak může dopadnout závodní futuristická hra NY Race podle slavného filmu Pátý Element aneb prohánějte vzdušné taxíky mezi mrakodrapy v New Yorku.

Phantom Doctrine - recenze

Největší výzva pro tvůrce her? Sladění všech systémů tak, aby ani jeden neoslaboval hratelnost nebo naopak nevytlačoval ostatní na okraj pozornosti. Na poli tahových strategií v tomto směru zvítězily třeba Invisible, Inc. nebo XCOM. Špiónská Phantom Doctrine od studia CreativeForge (tahovka s kovboji a démony Hard West) cílí na tu samou metu perfektní tahové hratelnosti. Na jednu stranu chce oslovit fanoušky XCOM posunováním figurek po bitevním poli a taktizováním na mapě světa, na straně druhé chce bábovičky studia Firaxis rozmetat. Využívá k tomu řadu dodatečných systémů a nápadů, které dělají z tahové studené války něco podivného - hybrida extrémně zábavné a nudné hratelnosti.

Halcyon 6: Lightspeed Edition - recenze

Téměř po roce od vydání původní hry na velitele vesmírné stanice se k nám přiřítil její remaster. Halcyon 6: Starbase Commander slavil svého času u hráčstva nemalý úspěch (a u nás taky – viz recenze) především proto, že se tvůrcům podařilo poměrně precizně namíchat pixel-artový koktejl z toho nejlepšího, co žánr vesmírných strategicko-taktických her v posledních letech nabídl. Je libo budování základny ve stylu XCOM? Zoufalou obranu vesmírné stanice před stále narůstající flotilou nepřátel à la FTL? Kvalitní 4X strategii ve střihu loňské Stellaris (a řady předchůdců)? 

Poi - recenze

Banjo-Kazooie. Crash Bandicoot. Croc. Super Mario 64… Zpozornili jste? Prohnaly se vám před očima sladké vzpomínky na zlatou éru 3D plošinovek? A rádi byste si zkrátili čekání na Yooka-Laylee, staronového Crashe nebo na dalšího Maria? Pak právě pro vás je Poi. Tahle hříčka je milostným dopisem právě všem těm ikonickým plošinovkám z 90. let. Akorát je vidět, že ten dopis nepsal žádný Karel Hynek Mácha, nýbrž školák, který se i přes své velké srdce teprve učí řemeslu.

Sacred 3 – recenze

Pokud máte rádi hack 'n'slash RPG, akce a mlátičky všeobecně, pravděpodobně vám něco říká i název Sacred. První dva tituly v sérii byly poctivým akčním RPG, kde jste prozkoumávali rozlehlý svět, sbírali a zlepšovali si výbavu i schopnosti a u toho zabíjeli všechny ty dotěrné nepřátele. Sacred 3 však z tohoto osvědčeného receptu přebírá jen likvidaci nabíhajících protivníků a zahazuje zbytek důležitých ingrediencí.

Emperor: Battle for Dune - recenze

Legendární real-time strategie Duna a věčný souboj o planetu Arrakis se vrací v 3D hávu as nelineárním taženímv Emperorovi.

AirStrike 3D - recenze

Dalším titulem, který se snaží oprášit zašlou slávu série Desert Strike, je budgetová vrtulníková střílečka AirStrike 3D Operation W.A.T. Disponuje kromě grafických orgií i ucházející hratelností?

Worms Blast - recenze

Staří známí červíci jsou zpět v logické hře Worms Blast, která se ale od předchozích dílů série liší svým konceptem, kdy už nejde výhradně o likvidaci nepřítele přesně mířenou střelou z bazooky.

Biosfear - recenze

Další MMORPG na trhu pochází z provenience kolegů z německé pobočky Tiscali Games. Chcete si vyzkoušet online 3D řežbu trochu ve stylu Diabla, s originálními nápady a se stovkami jiných hráčů současně?

Rune

Rune - recenzeAutor:MBPublikováno: 7.listopadu 2000Loki, bůh lži a zla, od pradávna...

The Wolf Among Us – recenze 3. epizody

Telltale měli co žehlit. Po výborné první epizodě (recenze) The Wolf Among Us naservírovali pokračování v podobě Smoke and Mirrors (recenze), které trpělo kvůli nedostatečně kvalitnímu obsahu a čtyřměsíční prodlevě. Výsledný dojem byl takový, že jinak stále výborná adventura přešlapovala na místě. O to záživnější pak bylo hraní třetí epizody Crooked Mile.

Kingdoms and Castles - recenze

Budovatelské strategie jsou již léta za svým zenitem. Přitom i ojedinělé žánrové příspěvky jako Kingdoms and Castles v sobě ukrývá tradiční návykovost a je snadné jim aspoň na chvíli podlehnout. Nicméně, nová směs starých hitů Caesar a Stronghold je opravdu jen skromnou ozvěnou zlatých časů. Je málo propracovaná, než aby pobavila dosyta a s grácií jako hry, které napodobuje.

SteamWorld Heist II – recenze 2D tahovky plné parostrojů

Jak dopadlo pokračování skvělé taktické střílečky?

DiRT 4 - recenze

Protože tuhle recenzi budou číst závodníci, kterým jde s gamepadem nebo volantem v ruce o desetinky, a navíc už ve verdiktu hledají odpověď na jednu jedinou otázku, vezmeme to trochu zkratkou. Ne, DiRT 4 rozhodně není DiRT Rally 2. A pokud z něj zkusíte něco takového udělat, bude se vám vzpírat, a nakonec to bude mrzet obě strany. Zkráceně lze říct, že v Codemasters vyhodili kritizované kousky z DiRT 3 a postavili základ hry na tom, co publikum chválilo v DiRT Rally. Zní to jako recept na „jezdili spolu bokem šťastně až do smrti“, ale všem hráčům se zavděčit nelze. Já osobně po minutce štelování nastavení považuju jízdní model DiRT 4 za jeden z nejlepších vůbec, pokud jde o oslovení široké hráčské obce. Rozhodně není bez chyby, rozhodně vyvolá spoustu plamenných debat, ovšem motto samotných vývojářů „Hlavně se nebojte a užívejte“ naplňuje takřka beze zbytku.

Mafia II: Definitive Edition – recenze

Jisté zvěsti okolo původně české série Mafia bylo možné zaznamenat již nějakou dobu, nyní ale přichází první hmatatelný důkaz pokusu dostat slovutné gangsterky zpět na výsluní. Větší vzrušení pochopitelně vzbuzuje kompletní remake jedničky, kterého se dočkáme na konci srpna, ale i remasterované pokračování si najde uplatnění. Zejména pokud patříte mezi ty, kdo se s nerozlučnou dvojkou Vitem a Joem setkají poprvé.

Ash of Gods: Redemption - recenze

S klony veleúspěšné Banner Sagy je to ošemetné. Úchvatný vizuální styl a podmanivý soundtrack pořídíte v dnešní době už poměrně lehce. Onen příslovečný kámen úrazu ale spočívá v kvalitně napsaným příběhu, detailně vykreslených postavách a v případě, že toužíte i po taktickém vybití, i v dobře zpracovaných soubojích, které hráče vytrhnou ze čtenářského transu. Hned v začátku si můžeme říct, že Ash of Gods hezky vypadá, ale stačí to?

Call of Duty: Infinite Warfare - recenze

Snad okolo žádného jiného dílu Call of Duty se nestrhl po představení hry tak negativní poprask jako v případě Infinite Warfare. Zasazení do vesmíru a implementace kosmických bitev ve stíhačkách pohnula žlučí spoustě fanoušků, kteří nedokázali unést, že se jejich oblíbená série vyvíjí, zatímco oni pořád sedí ve stejném sklepě doma u rodičů. Pravdou nicméně zůstává, že tak provařená značka jako Call of Duty potřebovala nakopnout novým a zajímavým směrem – klidně rovnou do vesmíru.

Frostpunk - recenze

Začalo to poklidně. Venku bylo minus 20 stupňů Celsia, což není vůbec zlé, vezmete-li v potaz, že drtivá většina lidské populace již připomíná rampouchy. Nedaleko generátoru v srdci města se příhodně nacházely drobné zásoby uhlí i dřeva, stačilo pár hodin a sklad se začal plnit cennými surovinami. Jenže pak to přišlo: teplota spadla na minus 40, lidé začali mrznout, protože neměli kde bydlet. Jediným východiskem bylo zavedení dětských prací, aby se rychle stihly vybudovat chatky. Den nato jeden pracant zemřel, a než se stihl vybudovat provizorní hřbitov pro zlepšení morálky, zemřeli další tři. Do toho přišly zprávy o mrtvých koloniích. Obyvatelstvo se začalo bouřit. Poslední kapkou bylo nařízení, že se kvůli nedostatku potravin začnou do polévky přisypávat piliny…

Star Renegades – recenze tahového RPG v časové smyčce

Žijte. Bojujte. Zemřete. A žijte znovu

Nidhogg - recenze

„Líbí se mi, jak umělec pracuje s modrou barvou,“ zazní v jednom mém oblíbeném filmu. Líbí se mi, jak Mark Essen alias Messhof pracuje s modrou barvou, respektive jak s modrou barvou pracuju já, respektive jak s modrou barvou pracuje můj meč, respektive jak s modrou barvou pracuje můj meč v hrdle modrého protivníka. Na to, že před koncem prvního odstavce už jsem v recenzi stihnul třikrát „respektive“, se s modrým panákem moc nerespektujeme a jdeme si nejenom po tom krku. Jenže takhle už to v Nidhogg chodí: zleva doprava, zprava doleva a vždycky proti šermíři opačné barvy.

War on Terror - recenze

Svět svobody a lidské sounáležitosti, bez snědých pánů se samopaly. Takový ráj na Zemi máte možnost vybojovat v další RTS variaci na vděčné téma boje proti terorismu, opepřeného o trochu fiktivního „co kdyby…“

Midnight Fight Express – recenze akční jízdy, která vám nedá vydechnout

Co mají společného John Wick, BoJack Horseman a Geoff Keighley?