Recenze

Kyn - recenze vikinského RPG

Vikinské akční RPG! Taky se vám okamžitě vybavilo něco na způsob Titan Quest, akorát z prostředí nelítostných severských zemí, kdy vám moc místo Dia bude propůjčovat Otec veškerenstva Odin? Nelítostná řež vousatých válečníků, malované štíty, bojový ryk a žízeň po krvi? Taková představa musí způsobovat svrbění v podbřišku každého fanouška hack'n'slash her, jenže Kyn se tomuto snu nepřibližuje, ani co by vrhací sekerou dohodil.

Octopath Traveler 2 – recenze pokračování výborného RPG

Dosáhl druhý díl stejně závratných výšin?

Pathfinder: Kingmaker – recenze

Hned v úvodu přiznám barvu: mám slabost pro RPG založená na systému D&D. Kromě nespočtu seancí Dračáku už ani nepočítám, kolik hodin jsem utopil v prvním a druhém díle Neverwinter Nights. Pathfinder: Kingmaker má ke jmenovaným RPG velice blízko. Hra přímo vychází z gamebooků Pathfinder, což jsou dobrodružství ve stylu D&D s mírně modifikovanými pravidly. Hráči zběhlí v házení dvacetistěnkou se tu budou cítit jako doma.

Adventure at the Chateau d´Or rec.

Jak může dopadnout pokus o historickou hru s princeznou pátrající na francouzském zámečku d´Or po zděděném pokladu?

Avernum 2: Crystal Souls - recenze

Herní studio Spiderweb Software, tvořené manželskou dvojicí Jeff Vogel a Mariann Krizsanová, vypouští do světa RPG hry toho nejčistšího ražení již dvacet let. Není tedy překvapením, že ani Avernum 2: Crystal Souls, předělávka původního Avernum 2 (což byl pro změnu remake klasiky Exile II), z fungujících kolejí nevybočuje. Jeff Vogel hráčům servíruje tradiční výpravné dobrodružství, ve kterém budete plnit úkoly, běhat s batohy harampádí zpátky do města, zachraňovat nebohé rolníky a nadávat na příliš mocné nepřátele, když se vydáte někam, kde ještě nemáte co dělat. Jednoduše nejde o nic, co by člověka překvapilo - propracovanou satiru palčivých environmentálních problémů mezi řádky a bourání čtvrté zdi nečekejte.

Civilization IV Beyond Sword mega-rec.

Již od počátku nám Sid Meier předkládal Beyond the Sword jako ten nejhutnější datadisk, jaký kdy Civilization zažila. Pojďte se spolu s námi přesvědčit, zda tentokrát marketingové slogany nelhaly.

Star Wars Jedi: Survivor – recenze

Cal Kestis se vrací, osamělejší než kdy dřív

Brány Skeldalu 3: Sedm mágů – recenze PC verze

Ač za jeho zrodem stojí zkušený vývojář Jindřich Rohlík, krokovací RPG Brány Skeldalu 3: Sedm mágů toho má s pečivem pramálo společného. Ba spíš naopak – čím déle vlastníte třeba housku nebo loupák, tím tvrdší a méně poživatelné budou. Třetí Skeldal funguje právě naopak. Zpočátku se mu možná podaří vás znechutit, ale postupem času se z něj vyklube snadno stravitelná dobrůtka pro všechny dobrodruhy s apetitem na taktické bojování.

Day Watch - recenze

Atraktivní konflikt magicky nadaných bojovníků Světla a Temnoty pokračuje v herním světě, stejně jako Lukjaněnkova filmovo-knižní trilogie. Tentokráte si můžeme vyzkoušet, jaký je život člena Denní hlídky.

Orcs Must Die! 2 - recenze

Když před necelým rokem vyšel vynikající mix akční hry a tower defense strategie jménem Orcs Must Die!, rozhodně jsem nešetřil chválou a hlavně si užíval perfektní zábavy. Druhý díl jsem si proto nesměl nechat ujít.

Sine Mora - recenze

Tvůrci z Grasshopper Manufacture mají sklony k uměleckému zpracování svých her. Naposledy to předvedli v akční adventuře Shadow of the Damned a nyní v těchto tendencích pokračují i v titulu Sine Mora. Jelikož se jedná o 2D střílečku viděnou z boku, čekal by to asi jen málokdo. Přesto musím říct, že Sine Mora je prostě krásná. Chlubí se však i jinými přednostmi.

Sports Champions - recenze

S příchodem pohybového ovladače PS Move musel neodmyslitelně přijít i multidisciplínový balíček, jakým bylo Wii Sports a bude Kinect Sports. Sports Champions ze zaběhnutého modelu nijak nevybočuje. Nabízí šest rozdílných sportů, v nichž se můžete realizovat a řádně testovat, jak vlastně ovladač PS Move má fungovat. To se hře daří, nicméně tak trochu trpí tím, čím trpí logicky i její kolegové. Patří do rodiny „party games“, což znamená, že největší zábavu si s ní užijete až ve skupince přátel, která se bude trumfovat.

Yakuza 4 - recenze

Čtvrtý díl pestrobarevného herního mixu konečně dorazil i na starý kontinent. Skalní fanoušci zavýskali radostí, odpůrci japonské herní produkce prošli bez povšimnutí kolem a my ostatní se můžeme opět ponořit do pestrobarevného světa asijského podsvětí plného hustě potetovaných chlápků. Tedy pokud se neřídíte pravidlem třikrát a dost. První Yakuza v roce 2006 způsobila těžkou hlavu nespočtu recenzentů, kteří neměli tušení, do kterého žánru hru zaškatulkovat. Ani v roce 2011 a s posledním, čtvrtým dílem v mechanice PS3 nejsme moudřejší. Yakuzu (v originále Ryū ga Gotoku) je stále velmi obtížné zařadit do některého ze zavedených žánrů.

Star Wars Galaxies - recenze

Star Wars Galaxies si uzurpovaly právo na přídomek první MMORPG nové generace, ale po úvodním nadšení začala silná hráčská základna trochu chladnout. Jak si ambiciózní projekt vede po půl roce své existence?

Heroes of Might & Magic V - recenze

Slavné „Heroesy“ jsou v ČR hodně oblíbené a jejich pátý díl provázelo nejen očekávání, ale i obavy z přechodu do 3D a změny tvůrců. Navozuje opět syndrom „ještě jeden tah a jdu spát (respektive se rovnou nasnídám? :)“

Mass Effect 2 - recenze

Strhující sebevražedná výprava na hranice vesmíru bez nadsázky zapadá mezi klasiky herní, filmové i knižní tvorby – místy téměř hraničí s nefalšovaným uměním.

Dungeon Siege - recenze

Král je mrtev, ať žije král! Takové zvolání se dere na jazyk po dopaření Dungeon Siege, povedené směsi akce, RPG a strategie, která osvěžuje tento žánr a definitivně odsouvá Diablo II do věčných lovišť.

World of Warcraft: Mists of Pandaria - recenze

Nevstoupíš prý dvakrát do stejné řeky, říká se. Pravdou ale je, že jsme se s WoWkem namočili už popáté. Při každé návštěvě řeka vypadala trochu jinak, v mezičase přibylo ryb, ale hlavně se rozšířilo koryto. No, nebudeme dlouho chodit okolo horké kaše, aby nevychladla, a po hlavě se vrhneme do finálního textu o novém datadisku pro World of Warcraft, který jsme si podrobně představili už v prvním, druhém a třetím článku s dojmy z hraní.

Alice: Madness Returns - recenze

Alenku v Říši divů od Lewise Carolla zná snad každý. Když ne z osobní zkušenosti, tak alespoň z tisíce reinkarnací, které navštívily téměř každé multimediální odvětví. Hráčům libujícím se v groteskních fantaziích a halucinogenní hratelnosti pak zajisté neunikl výtvor American McGee’s Alice z roku 2000, pocházející z hlavy geniálního designéra Jamese McGeeho. Hra měla úspěch. To, co ale stačilo před jedenácti lety, dneska stíhá držet krok jen stěží. Má tedy novodobá Alenka co nabídnout?

The Matrix Online - recenze

Zvolíte si modrou pilulku a život v klidné nevědomosti nebo raději sáhnete po červené pilulce, pokud chcete poznat nemilosrdnou pravdu o úrovni virtuálního pobytu v herním online světě Matrixu?

Horizons: Empire of Istaria - recenze

Jedno z nejmladších MMORPG se mezi hráče dostalo teprve nedávno, ale přesto se do boje s konkurencí pustilo bez nejmenšího respektu. Jak si hra s draky vede po pár měsících, se dozvíte z podrobné recenze.

Mars: War Logs - recenze

Kdyby Mars: War Logs byla člověkem, trpěla by rozpolcenou osobností a to ne dvěma, ale rovnou několika. V touze být Falloutem, Riddickem, Mass Effectem nebo RAGE či Deus Ex ztrácí svojí vlastní identitu a namísto soudržných a odladěných pravidel kvalitního akčního RPG a mistrného adventurního scénáře přináší cosi, co by se v neohrabané poloze celé hry mělo jmenovat Mar: Wars Log.

Driftmoon - recenze

Hry. Hrajete hry? No jistě. Tvoříte je? Je to klidně možné. A teď vaše polovičky. Hrají hry? Nejspíš ne. A tvoří je? Julku do ohně za to, že ne.