Recenze
Project Nomads - recenze
7. 11. 2002
|
Redakce Games.cz
Nestává se často, aby nějaká hra kombinovala hned tři žánry, ale právě takové je akčně-strategické-RPG Project Nomads, které vás jako Flying Heroes vezme do mystického světa ostrovů plujících v oblacích.
Rollercoaster Tycoon 2 - recenze
18. 10. 2002
|
Redakce Games.cz
Strategická simulace zábavního parku RollerCoaster Tycoon se stala jednou z nejprodávanějších her všech dob. Co přináší druhý díl nového a odpovídají horské dráhy těm ze skutečných parků Six Flags?
Dungeon Siege - recenze
11. 4. 2002
|
Redakce Games.cz
Král je mrtev, ať žije král! Takové zvolání se dere na jazyk po dopaření Dungeon Siege, povedené směsi akce, RPG a strategie, která osvěžuje tento žánr a definitivně odsouvá Diablo II do věčných lovišť.
Polda 4 - recenze
26. 2. 2002
|
Redakce Games.cz
Slavný detektiv Pankrác, který nemohl uniknout pozornosti hráčů českých adventur, opět prokazuje své neobyčejné schopnosti v Poldovi 4, kde se vydal na cestu do minulosti kvůli stroji času.
Kohan: Immortal Sovereigns - rec.
27. 4. 2001
|
Redakce Games.cz
Timegate Studios si dali záležet a vytvořili podmanivou fantasy strategii Kohan, která zaujme nejen zaryté fandy Heroes of M&M;.
Neo Scavenger – recenze nejzajímavější survival hry posledního roku
2. 1. 2015
|
Ladislav Loukota
Snad v reakci na populární tvrzení, že hráčské generaci schází praktické dovednosti, trh v posledních letech zaplavily survivalové simulace plné rozdělávání ohně, opravování nástrojů a soubojů s vlky doslovnými i metaforickými. Od DayZ po The Long Dark se vývojáři předhánějí v tom, kdo z nich na světlo světa přivede nejlépe vypadající a nejkrutěji simulaci reality, ve které má na přežití vliv snad i fakt, že jste panákovi už týden neostříhali nehty. Na první pohled vypadá NEO Scavenger podobně jenom s tím rozdílem, že graficky vypadá, jako by tvůrci použili Malování. Kdo však překousne první - negativní dojem, čeká ho odměna v podobě jedné z nejzajímavějších survival her za poslední rok. Důvod je prostý. NEO Scavenger konečně ze zavedené formulky survival her vykopla zombíky a klade důraz především na pozornost vůči detailům každodenního života v post-apokalyptickém světě.
Borderlands: The Pre-Sequel - recenze
13. 10. 2014
|
Jan Olejník
Druhý díl Borderlands patří k mým nejoblíbenějším kooperativním hrám. Kombinace svižné hratelnosti, šílených postav, praštěného humoru a kvadrilionu zbraní funguje výborně a zdálo by se, že jde vlastně o univerzální recept na úspěch. Ne vždy ale platí, že jsou kvalitní recept a správné ingredience zárukou úspěchu v podobě výborné hry. Bez šikovného kuchaře dobré jídlo nevznikne a bez šikovných vývojářů zase můžete zapomenout na výbornou hru. Borderlands: The Pre-Sequel je toho důkazem, když tvůrci z Gearboxu přenechali vývoj kolegům z 2K Australia. K dispozici měli všechny potřebné podklady a jistě i někoho z Gearboxu na drátě. Přesto je poznat, že Borderlands: The Pre-Sequel je dílo někoho jiného než Gearboxu.
Payday 2 - recenze
26. 8. 2013
|
Ondřej Švára
Američané jsou unikátní národ. Krom staré pravdy, že toho docela dost snědí, rádi konzumují i fenomén rozdvojování osobností. Nic prý nesmí vypadat tak, jak logika předpokládá, takže když se jde třeba krást, nesmíte vypadat jako zloděj. A protože módní policie spí asi ještě míň než ta normální, před akcí "banka" stráví Američan víc času v šatníku než nad strategickými plány. Maskování zkrátka do zámořské kultury násilného kýče patří. Je v něm kus národní historie, psychologie i tragiky a je vcelku jedno, zda se inspirujete Batmanem či Texaským masakrem a budete vypadat jak něco, co uteklo z manéže nebo chytalo puky.
Jagged Alliance: Back in Action - recenze
21. 2. 2012
|
Ondřej Švára
Velmi nevděčný úkol pojali na svá bedra vývojáři z bitComoser a Coreplay při tvorbě Jagged Alliance: Back in Action. Už samotný fakt, že si u herní předělávky pomáhala dvě studia, znamená cosi výjimečného. Na výjimečné výzvy totiž nikdy nemůžete být sami. Zvlášť na Back in Action. Stačí si jen připomenout peripetie se zaváděním a opětovným rušením řady herních funkcí tak, aby se remake (nakonec nepřiznaný) třináct let staré herní legendy nezpronevěřil tradicím, ale zároveň nevypadal jako předražené retro.
Terminator Salvation - recenze
26. 5. 2009
|
Redakce Games.cz
Píše se rok 2016 a z Los Angeles jsou ruiny. Pročesávají je vraždící stroje, s nimiž bojují zdecimovaní příslušníci odporu ve filmové akci, která nevyužila potenciál.
Trials 2 Second Edition - recenze
1. 7. 2008
|
Redakce Games.cz
Trialový jezdec často balancuje na hranici držkopádu, ale když se mu kaskadérské skoky na motorce povedou, je to parádní podívaná. A právě o tom je tato moderní variace na Elastomanii.
Zlatý kompas - recenze
5. 2. 2008
|
Redakce Games.cz
Ve filmu se s odvážnou dívenkou ponoříte do paralelního světa, v němž mluvící medvěd ve zbroji vládne království a překrásné čarodějky létají mrazivou oblohou. Ve hře sice také, jenže...
Panzer Elite Action - recenze
13. 6. 2006
|
Redakce Games.cz
Početné řady titulů zasazených do období druhé světové války rozšířil nástupce tankových simulátorů Panzer Elite, který se však v duchu obecných trendů převtělil do arkádové střílečky. Dovedl nás něčím zaujmout?
BlowOut - recenze
14. 2. 2005
|
Redakce Games.cz
BlowOut je plošinovka ve stylu Abuse nebo Duke Nukem: Manhattan Project, ve které máte coby mariňák vyčistit vesmírnou základnu od vetřelců. Ale není ani zábavná, ani originální a je utrpením ji hrát. Chcete vědět proč?
AirStrike 3D - recenze
25. 2. 2003
|
Redakce Games.cz
Dalším titulem, který se snaží oprášit zašlou slávu série Desert Strike, je budgetová vrtulníková střílečka AirStrike 3D Operation W.A.T. Disponuje kromě grafických orgií i ucházející hratelností?
Panzer Elite Special Edition - recenze
21. 3. 2002
|
Redakce Games.cz
Rodina tankových simulátorů během posledních let stagnuje a proto se Panzer Elite s tématikou 2.světové války stále řadí ke špičkám žánru. Jaké novinky a vylepšení nabízí speciální edice této hry?
Schizm: Mysterious Journey - recenze
31. 12. 2001
|
Redakce Games.cz
Adventura Schizm vypadala slibně již od samého začátku díky obrázkům a animacím s nádhernými surrealistickými motivy, které braly dech. Podařilo se ji překonat nekorunovaného krále žánru - Myst?
Magic & Mayhem: Art of Magic - recenze
21. 11. 2001
|
Redakce Games.cz
V poslední době se objevuje stále větší množství her, které v sobě spojují několik různých žánrů. Nejinak je tomu i v druhém dílu Magic & Mayhem, který kombinuje prvky RPG s real-time strategií.
Sydney 2000
13. 9. 2000
|
Redakce Games.cz
Sydney 2000 - recenzeAutor:Béla NemeshegyiPublikováno: 13.září 2000Rok 2000 je...
Geometry Wars 3: Dimensions - recenze
22. 1. 2015
|
Vilém Koubek
Když v roce 2007 Activision kupovala Bizarre Creations, jen málokdo čekal, že ho za tři roky zavře. Autoři série Geometry Wars, Project Gotham Racing nebo třeba arkádové závodní hry Blur se pak rozpadli do pěti různých studií. Lucid Games jsou z nich největší a po šesti letech se rozhodli vrátit ke značce, která si získala obdiv milovníků retro arkádovek, ale též současných hráčů prahnoucích po výzvě. Oživili Geometry Wars, dosadili za jméno trojku a přidali podtitul Dimensions. A už ze slovní hříčky v názvu se dá odtušit, že se do dalšího bláznivého ničení různých geometrických obrazců pustili s chutí. Stojí ale výsledek za to, nebo měla tahle značka spokojeně odpočívat v důchodu?
Kingdom Rush - recenze
30. 8. 2014
|
Lucie Jiříková
Kingdom Rush se na počítače dostala z mobilů a není tedy překvapivé, že jde o herní jednohubku. Hlavní kampaň obsahuje dvanáct levelů, které jsou po úspěšném dokončení doplněny nášupem sedmi bonusových štací. Proto se dá Kingdom Rush s trochou toho zaujetí schroupnout za dva večery. Pokud ale tíhnete k žánru tower defense strategií, je prakticky jisté, že v Kingdom Rush objevíte malou perlu, k níž se budete rádi vracet.
Star Wars: Tiny Death Star - recenze
20. 1. 2014
|
Pavel Dobrovský
„Let me tell you about my new love/hate relationship,“ jak se říká. Jmenuje se Star Wars: Tiny Death Star, vyšla před několika týdny, a kdyby ono odpoledne nebylo tak líné, nikdy bych si jí nestáhl. Její předchůdkyni Tiny Tower, ve které stavíte mrakodrap a osídlujete ho nájemníky či zaměstnanci podniků, jsem totiž po deseti minutách smazal s tím, že ztrácet čas nikam nevedoucí budovatelskou hrou mohou jen trestanci a velrybáři, když jim zrovna velryby emigrovaly. Jenže Tiny Death Star, jak to říci... Víte, stavíte v ní Hvězdu smrti. A rozhodně nejde o přeskinovanou Tiny Tower. Určitě ne. Stoprocentně. No dobrá, JE to přeskinovaná Tiny Tower s postavičkami z Hvězdných válek.
Redshirt - recenze
5. 1. 2014
|
Lucie Jiříková
Pokud vás to, podobně jako mě, táhne k divným hrám, po přečtení informací o Redshirt vám radostí poskočí srdíčko. Jde se o simulaci sociálních sítí odehrávající se na palubě vesmírné stanice Megalodon-9. Bystřejší fanoušci Star Treku si k tomu navíc určitě domysleli, že zde vystupujete jako postradatelná postava, která je při každé nebezpečné misi povolána do prvních řad, tedy onen titulní Redshirt.
Face Noir - recenze
19. 10. 2013
|
Lucie Jiříková
Kouřil jsem jednu cigaretu za druhou, jak to obvykle dělávám ve dnech, kdy nemám do čeho píchnout. Když v tom zazvonil telefon. Můj nový zákazník. Chtěl po mě vystopovat svou marnotratnou dceru a pořídit kompromitující fotografie, které by ho zbavily povinnosti platit výživné. Vypsal mi šek na 30 dolarů s tím, že další polovinu peněz dostanu, jakmile bude moje práce hotová. A tak jsem se do toho dal.
Humans Must Answer – recenze
23. 8. 2013
|
Jakub Kovář
Lidé se musí zodpovídat za hříchy, které napáchali ve Žloutkovém sektoru, vojíne kohoute/slepice! Vezměte si naši Serenity se zobákem, ověste ji kanóny a pořádně těm neopeřencům vysvětlete, zač je u nás zob! A zapomeňte na pomluvy, že slepice neumí lítat – ve stíhačce letící zleva doprava a neúnavně chrlící proudy olova se totiž budete muset cítit jako doma v kurníku A když ne, bude z vás během několika sekund slepičí separát vhodný tak maximálně do salámu tradiční nekvality.
Metro: Last Light - recenze PC verze
15. 5. 2013
|
Lukáš Grygar
Jak to říkal Pavel Bém, tunely jsou vděčná věc. Vinou se do tmy a co v té tmě číhá, to už je na vaší pověrčivosti a strachu z neznáma. Dmitrij Gluchovský vzal tunely z nejtunelovatějších, síť moskevského metra, která je ohromující i strašidelná sama o sobě, a napěchoval ji lidmi, mutanty a paranormálními jevy.
Lego City Undercover: The Chase Begins - recenze
8. 5. 2013
|
Vilém Koubek
Po dlouhých letech tvorby her postavených z Lega a veleúspěšných licencí (Indiana Jones, Harry Potter, Star Wars, apod.) přišli vývojáři z TT Fusion (divize TT Games) s nápadem vykašlat se na profláklé značky a vyrobit si vlastní „klon“ GTA - jen tedy opět postavený z Lega. Vzniklo z toho kvalitní a vtipné Lego City Undercover, které je v současnosti jednou z nejlepších her na konzoli Wii U. The Chase Begins je prequelem "velkého" Wii U titulu, který nedávno vyšel na handheld Nintendo 3DS. Povedlo se hře „navázat“ na úspěch svého staršího bratříčka, nebo tyhle kusy stavebnice nedrží moc pohromadě?
Warp - recenze
21. 3. 2012
|
Pavel Válek
První hra, která vyšla v rámci Microsoftí indie akce „House party“ není sice Portal, ale při jejím hraní si častokrát uvědomíte, že ač si tyto dva titulu nejsou zase tak podobné, mají toho spoustu společného. Stejně jako Chel z Portalu, je i Zero, roztomilý malý marťan, jen testovacím subjektem, který se snaží dostat ze spletitého laboratorního komplexu, v němž jej proti jeho vůli drží vědci, co na něj omylem narazili při průzkumu jeskyně.
To the Moon - recenze
17. 1. 2012
|
Lukáš Grygar
Kdo je bez viny, háže kamenem, ale nám tady na Games nezbývá, než provinile najet na ikonu majáku a pokusit se odčinit jeden z loňských hříchů. Který? Opomenutí titulu, který by se možná vešel do hned několika kategorií naší velevážené ankety o hry roku. To the Moon je za prvé adventura, za druhé nezávislá a za třetí jde o možná vůbec nejsilnější věc, jaká se na herní scéně vloni objevila.
The Next Big Thing - recenze
5. 5. 2011
|
Lukáš Grygar
Znáte taková ta nedorozumění pramenící z rozdílnosti vzdálených kultur? Onehdy jsem se zakoukal do cizinky – smutný příběh. Ona vyprávěla vtip, já se nesmál. Já vyprávěl vtip, ona se urazila. Nedopadlo to. Vláčela mě do pitomých podniků, kam se stahovali kulturní emigranti, a měla legraci z brunátného sólisty souboru staré hudby. Byl jsem paf z jejích očí. Divila se, proč nejsem paf z jejího iPadu. Ale proč vám to říkám: The Next Big Thing je také smutný příběh. Na podobných nedorozuměních stojí a padá. Ta cílená vcelku úspěšně generují humor, ten zbytek dělá z jinak sympatické hry záležitost k vzteku. Její pachatelé to sem přitom nemají zase tak daleko, ale vzdálenost Praha - Madrid na zmatení jazyků evidentně stačí.