zavřít

BlowOut - recenze

Vychází na platformách: Windows, PS2, Xbox

Verdikt: Jakákoliv další slova jsou pro tento brak zbytečná. Skalní fandové plošinovek a ti, kteří hrají úplně všechno, si možná BlowOut vychutnají. Já jsem prostě hře na chuť nepřišel a věděl bych o tisíci lepších způsobech, jak si ukrátit dlouhé zimní večery.

Hodnocení redakce 3/10

Jak hodnotíme

metacritic 58/100

- Recenze autor: Redakce Games.cz Komentáře: 0

BlowOut je plošinovka ve stylu Abuse nebo Duke Nukem: Manhattan Project, ve které máte coby mariňák vyčistit vesmírnou základnu od vetřelců. Ale není ani zábavná, ani originální a je utrpením ji hrát. Chcete vědět proč?

Autor: Cappy
Publikováno: 14.února 2005
První česká recenze této hryVerze hry: anglická/finální pro PC
Doba recenzování: 1 měsíc


BlowOut je v podstatě klasická plošinovka ve stylu Abuse nebo Duke Nukem: Manhattan Project. Hrajete v ní za mariňáka z budoucnosti, jež se jmenuje John „Dutch“ Cane. Je to drsný chlápek, který neustále v puse cumlá doutník (který ovšem nikdy nedohoří) a mezi zuby trousí rádoby vtipné hlášky. Jako součást týmu (se kterým se ale ve hře nikdy nepotká) byl vysazen do vetřelci zamořené vesmírné základny „Honour Guard“ a jeho jediným úkolem je tuto základnu vyčistit od nejrůznější havěti a mutantů.

 Výzbroj mariňáka a náplň levelů
BlowOut obsahuje celkem 10 levelů, které jsou svojí náplní úplně stejné. Prolézt základnu, postřílet vetřelce, na konci levelu rozstřílet mega-vetřelce a postoupit do levelu dalšího. K destrukci nepřátel slouží klasické palné zbraně, jako například samopal, raketomet, brokovnice, vrhač granátů a nastřelovač hřebíků ála Quake. Plamenomet tu rovněž nechybí.

Každá zbraň má jiný rozptyl, kadenci a účinnost na rozdílné druhy nepřátel. Že by to však bylo něco zásadního, to se říci nedá. Některé zbraně se začnou dobíjet automaticky, pokud se z nich nestřílí, do jiných musíte sbírat náboje. K výbavě hrdiny patří také jetpack, kterým se ale z nepochopitelných důvodů dá vyletět jen o jedno patro výše, dál vás hra prostě nepustí. Celou dobu vás provází nezbytná nápověda vašeho kolegy, který funguje jako hlas z centra a průběžně vám vykládá, na co jste právě narazili a co dělat dál.



Mise si ovšem nepředstavujte jako mise, které si můžete vybírat, ale jako na sebe navazující, vesměs lineární levely. Design levelů je však naprosto hrozný. Celou dobu se pohybujete v komplikovaném, klaustrofobicky působícím bludišti plném podzemních chodeb a výtahů. Originalita příběhu, ve kterém se celý děj točí okolo likvidace vetřelců není dvakrát originální a i v jiných věcech bychom hledali originalitu marně. Autoři se asi zhlédli v postavě Duke Nukema, takže tu máme plagiát jako Brno.

 Typický průběh hraní
BlowOut se hraje tím způsobem, že jdete chodbou doprava nebo doleva a střílíte vetřelce až do té doby, než narazíte na překážku. To jsou zpravidla dveře. Když se je pokusíte otevřít, oznámí vám hra, že k jejich otevření potřebujete modrý, zelený nebo červený klíč a že ten se nachází v levém dolním rohu mapy. Ok, tak tedy jdete do levého dolního rohu mapy pro klíč. V půli cesty ovšem zjistíte, že vám v dalším postupu brání další dveře, které se dají otevřít jenom z druhé strany. Takže vám nezbude nic jiného, než najít cestu někudy jinudy. Pravděpodobně navštívíte všechny rohy mapy, pořádně se projdete, mezitím stihnete vysbírat několik dalších klíčů a když na žádný nezapomenete, postoupíte konečně k hlavnímu šéfíkovi.

Z tohoto popisu doufám jasně vyplývá, že herní koncept BlowOut je naprosto a beznadějně zastaralý. Bludiště je komplikované zbytečně. Bloudit jenom proto, aby se bloudilo, je vyloženě na zabití.


Do toho všeho nepěkně zapadá naprosto úchylné ukládání pozic jenom na checkpointech. Možná protože je hra původem z konzole, autoři se nijak nenamáhali s umožněním ukládání pozic na libovolném místě. Když chcete ze hry odejít, musíte dokončit level, jinak si ho při opětovném spuštění zopakujete úplně od začátku. A stejně tak, pokud vás náhodou zabíjí, což se může docela snadno stát (protože proti většině útoků neexistuje žádná obrana vyjma energetického štítu). Po několika pokusech a smrtích těsně před cílem se z tohoto herního systému stane dokonalý opruz.

 Po čem se dá střílet?
Nepřátele tvoří jakési chodící ryby, agresivní vosy, pavouci a jiná, blíže nespecifikovatelná a těžko popsatelná chamraď. Agresivita útočníků je přímo úměrná hlouposti, se kterou se pohybují. Občas se někde zaseknou a tráví čas takzvaným „během do zdi“. Jindy se na vás sesypou tak rychle, že nevíte, na kterou stranu dřív střílet.

Protože "výhled" vaši postavy v bludišti bych odhadoval na 2 metry doprava a 2 metry doleva, nevidíte na dostatečnou vzdálenost, co se nachází poblíž. A taková jízda výtahem do neznáma, když máte zdraví už skoro na nule, je pěkně o nervy, obzvláště když víte, že když vás zabijí, tak si dáte celý level od znova. Polovinu času trávíte střelbou naslepo a to dvakrát zábavné není a účinné také ne.

Obnova zdraví se řeší pomocí sbírání med-kitů nebo návštěvou jakési kabiny, ve které se vám zdraví doplní. Jednou, když jsem byl na tom se zdravím bledě, zkoušel jsem se průběžně vracet cestou kterou jsem přišel a doplňovat si zdraví v nejbližší kabině. Moc to nepomáhalo. Kdo by tušil, že ve hře z roku 2004 se budou znovu objevovat jednou mrtví nepřátelé na místech, které jste už jednou prošli? I Dangerous Dave z roku raz dva měl tohle ošetřeno.


další obrázky z této hry najdete v naší sekci screenshotů

Nebudu zastírat, že už v druhém levelu jsem měl BlowOutu plné zuby. A to je co říct, když první level je v podstatě jakýsi tutoriál, který ovšem musíte chtě nechtě absolvovat. Ale po opakovaném urgování od jd-ho (nejprve jsem tajně doufal, že na tento článek zapomene :), abych napsal recenzi, jsem hrál déle. Přibližně měsíc, vždy 10 min denně, pak jsem si musel vzít tubu psychofarmak a intenzivně se duševně přípravovat na dalších trpkých deset minut BlowOutu druhý den.

 Tragické ovládání
Ještě bych chtěl upozornit na tragické ovládání. Autoři krom systému savů ponechali nastavení ovládání v konzolovém stylu. Hra něco takového, jako je myš, příliš v lásce nemá. Zaměřovací kurzor tedy zvláštním způsobem přeskakuje zleva doprava, a váš hrdina si tím pádem dělá co chce a je totálně neovladatelný. Zkusil jsem nastavení ovladače a celé ovládání svěřit klávesnici, ale to moc k lepším zážitkům ze hry nepomohlo.

Grafika a zvuky jsou průměrné, i když vizuální stránce nelze upřít snahu o inovaci. Dutch se pohybuje vcelku normálně, občas se v prostoru objeví nějaké ty odlesky, jinak animace nepřátel nic moc, i když svému účelu asi bohatě stačí. Mimochodem, hra BlowOut se dříve prodávala v amerických online-shopech za budgetových 20 USD a později za ještě nižší cenu, ale nyní už je z jejich nabídky vyřazena a tím pádem prakticky nesehnatelná.

Stáhněte si: Trailery...

Související články: Novinky...

Cappy
autorovi je 26 let, momentálně pobývá v zahraničí a specializuje se na hardware, dříve se podílel na vývoji několika počítačových her


 
 
Cappy

Novinky na CZC.CZ

Poslední komentáře

celkem 0

Český herní web, který se soustředí na hry pro PC, PlayStation 4, Xbox One, Xbox 360, PlayStation 3, Nintendo Siwtch, 3DS, DS, PS Vita, Android a iOS. Pro všechny platformy nabízíme recenze, preview, videorecenze i pravidelné novinky. Na Games.cz najdete i pravidelné testy a novinky z oblasti hardwaru, podcasty, rozsáhlou databázi her a speciály k očekávaným hrám ze sérií jako Kingdom Come: Deliverance, Red Dead Redemption, Call of Duty, The Elder Scrolls, Assassin's Creed, Grand Theft Auto, Battlefield, nebo FIFA.