Recenze
Warhammer 40,000: Battlesector - recenze
11. 8. 2021
|
Jakub Špiřík
Za Císaře, za Sanguinia, za Baal!
Game Builder Garage – recenze tvůrčí hry, která není hrou
10. 6. 2021
|
Pavel Skoták
Dřímá ve vás kreativita?
Recenze Valorant – jak dopadla střílečka od tvůrců League of Legends?
17. 6. 2020
|
Martin Knýbel
Žánrová konkurence je tvrdá
Super Seducer 3 – recenze tutorialu pro zoufalce
15. 2. 2021
|
Pavel Makal
Chcete se stát lamačem ženských srdcí? Tak na tuhle hru zapomeňte
Baldur's Gate: Dark Alliance 2 – recenze návratu vousaté mlátičky
2. 9. 2022
|
Jakub Špiřík
Remaster se tomu opravdu říkat nedá
Tiny Tina's Wonderlands – recenze Borderlands v laciném cosplayi
1. 4. 2022
|
Pavel Makal
Když se ani moc nesnažíte předstírat
Empyre: Dukes of the Far Frontier – recenze nešťastného RPG s originálním námětem
21. 7. 2022
|
Jakub Špiřík
Staromilci, nenechte se nalákat
Solar Ash – recenze Shadow of the Colossus v neonovém světě
14. 1. 2022
|
Šárka Tmějová
Fialová, nikoli modrá planeta
Imperiums: Greek Wars – recenze české strategie
31. 7. 2020
|
Václav Pecháček
Sjednoťte Řecko, rozdrťte Peršany
Cyanide & Happiness Freakpocalypse – recenze první epizody
15. 3. 2021
|
Pavel Makal
Tolik legrace, že budete chtít umřít
Phoenix Point – recenze
10. 12. 2019
|
Pavel Skoták
Z Pandořiny skříňky toho podle mýtu vylezlo na světlo světa plno, ale nic z toho nebylo příliš žádoucí pro poklidnou existenci lidstva. Pojmenování zkázy celého světa „Pandoravirus“ je proto velmi případné. Právě s důsledky tohoto viru se musí vypořádat pozapomenutá, oficiálně zrušená organizace Phoenix Point, která je sama o sobě už spíš legendou než hybnou silou, kterou bývala dřív. Duchovní nástupce XCOMu (nebo, chcete-li, starého X-Comu) čeká.
Jurassic World Evolution 2 – recenze
16. 12. 2021
|
Štěpán Valový
Vybudujte si zábavní park s dinosaury
Ghost of Tsushima: Director’s Cut – recenze
19. 8. 2021
|
Adam Homola
Samuraj dorazil na PlayStation 5 i s novým ostrovem
World of Warcraft: Shadowlands – recenze endgamu
6. 1. 2021
|
Pavel Skoták
Konec dobrý, všechno dobré
Need for Speed: Hot Pursuit Remastered – recenze
11. 11. 2020
|
Adam Homola
Minimální vylepšení, maximální adrenalin
Turnip Boy Commits Tax Evasion – recenze hry se zeleninově-daňovou tématikou
7. 7. 2021
|
Pavel Makal
Nezahrávejte si s cibulí!
Polda 7 – recenze návratu legendární české adventury
15. 4. 2022
|
Ondřej Švára
Detektiv Pankrác znovu v akci
Close Combat: The Bloody First – recenze
27. 10. 2019
|
Mars Vertigo
Od vůbec první porce slavné válečné série Close Combat uplynulo úctyhodných 23 let. Od té doby se tato takticko-strategická značka dočkala dalších šestnácti oficiálních titulů (včetně jednoho střílečkového provedení), což ji kvantitativně řadí kamsi těsně pod nekončící řadu sportovních sérií od EA. Přesto o ní vědí nejspíše jen kovaní, především druhováleční, virtuální vojevůdci. Možná i proto, že The Bloody First, tedy Krvavá první, je vůbec prvním dílem v sérii (nepočítáme-li onu střílečku), který si zahrajete v plnohodnotném 3D.
Lost Judgment – recenze rozšíření The Kaito Files
8. 4. 2022
|
Pavel Skoták
Opět jednou japonským detektivem
Control: The Foundation & AWE – recenze DLC pro paranormální střílečku
16. 10. 2020
|
Šárka Tmějová
Předzvěsti věcí budoucích
Immortal Realms: Vampire Wars – recenze upírských Heroes
7. 10. 2020
|
Patrik Hajda
Tam, kde Drákula dává dobrou noc