Recenze

Civilization VI: Gathering Storm – recenze

Ledovce tají, chudáci lední medvědi pomalu vymírají, nízko položeným oblastem hrozí katastrofické záplavy. Člověk se na to dívá a říká si: „Tak proč, když tohle všechno víme, pořád pálíme nekonečná kvanta uhlí a ropy?“ Zvnějšku se to může zdát jako bláznovství, ale Civilization VI: Gathering Storm vám názorně ukáže, že to je vlastně nutnost. Ano, chudáci lední medvídci, je moc smutné, že nemají kde bydlet – ale přece nenecháte svoje továrny pracovat jen s padesátiprocentní efektivitou!

Recenze komiksu Magic: The Gathering – Chandra

Chandra Nalaar. Kdo posledních několik let hraje Magic: The Gathering, musel si téhle ohnivé slečny už mnohokrát všimnout na kartičkách, v trailerech, v příbězích na internetu i v knížkách. Pokud máte rádi červené aggro balíčky nebo jste si pyromantku z Kaladeshe oblíbili třeba kvůli jejím planoucím vlasům, možná vás bude zajímat nový komiks Magic: The Gathering – Chandra.

Magic: The Gathering Arena – recenze

Jak se vlastně recenzuje virtuální verze Magic: The Gathering? Mám se šťourat v nedokonalých, leč léty ověřených pravidlech nejpopulárnější sběratelské karetní hry světa, nebo jen zhodnotit jejich adaptaci do virtuální podoby? Těžká to otázka. Ale ať se na to díváte z kterékoliv strany, hlavní je, jestli to člověka nakonec baví. A toho člověka, který právě píše recenzi na Magic: The Gathering Arena, to baví náramně.

Civilization VI – recenze Switch verze

Ještě jeden tah. Lež, která je tu s námi už desítky let, nabírá znovu na intenzitě. A to nejen nadcházejícím datadiskem Gathering Storm, ale především novou verzí povedené Civilization VI. Ta totiž nedávno vyšla na Switch a až překvapivě jí to tam sluší. V „ještě jednom tahu” totiž můžete pokračovat i na cestách.

HoMM IV: Gathering Storm - recenze

Všichni příznivci série tahových fantasy strategií Heroes of Might & Magic si jistě nenechají ujít první datadisk The Gathering Storm. Jedná se o opravdu vydařený přídavek nebo jen o nastavovanou kaši?

Life is Strange: Before the Storm - recenze

Pamatujete na Chloe Price, jednu z ústředních postav adventurního hitu Life is Strange? Názor na její charakter sice mohl být ledajaký, ale je nezpochybnitelné, že nebýt slečny rebelantky, z oslavované adventury pyšnící se řadou ocenění by zbyl jen slabý odvar. Právě jejím osudům a zážitkům se tvůrci ze studia Deck Nine věnují v tříaktovém prequelu Before the Storm, který se odehrává několik let před tím, než se do městečka Arcadia Bay vrátila původní hlavní hrdinka Max.

ShootMania Storm - recenze

Představte si multiplayerovou hru, v níž dokáže zvítězit začátečník i proti ostřílenému matadorovi. Hru neovlivnitelnou mikroplatbami, levelováním či upravováním zbraní a schopností. Naivní myšlenka? Ne tak docela. Minimálně lidé z Nadea si dovolí nesouhlasit a svůj pohled na věc podpoří několikaletými zkušenosti s TrackManií, jejíž jednoduchý systém závodění celosvětově uchvátil několik miliónů hráčů. Proč to tedy nezkusit ještě jednou, tentokrát v žánru multiplayerových stříleček?

Rising Storm 2: Vietnam - recenze

Rising Storm 2: Vietnam je povedená akce s parádním poměrem zábavy a autenticity. Jako by se v herním byznyse přeci jen děly zázraky, když Tripwire Interactive zdokonaluje virtuální válčení už spoustu let a prakticky bez škobrtnutí. Jejich „Vietnam“, na kterém pracovali společně s týmem Antimatter Games, je na počítačových monitorech stejně děsivá řež jako byl ve skutečnosti, možná až moc. Bez sehraného týmu se i ve hře zatraceně snadno umírá.

Heroes of the Storm - recenze

Blizzard si tentokrát ukousnul své asi největší sousto. Ambice Heroes of the Storm totiž není malá: zpřístupnit komplexní žánr MOBA širokému okruhu hráčů. Cílem firmy tedy nejsou stávající hardcore hráči League of Legends a DotA 2, ale spíše všichni ostatní, co zmíněné hry doposud nehráli. Při honbě za tímhle cílem se vývojáři nebáli do "posvátného" žánru pořádně říznout, hezky ho přešít a výsledkem je přístupnější alternativa DotA 2. A můžou za to právě zmíněné radikální zásahy.

Flashpoint Campaigns: Red Storm - recenze

Jako hráč odkojený Steel Panthers, který je tělem i duší odevzdaný poctivým válečným strategiím, jsem v posledním roce trpěl. Vypadalo to, že jsou válečné hry na ústupu a nikdo už nikdy nevydá nic, co by pohovkové generály chytlo za virtuální výložky a strhlo do víru bitev.

Red Orchestra 2: Rising Storm - recenze

Rising Storm je rozšíření populární multiplayerové střílečky Red Orchestra 2: Heroes of Stalingrad, k jehož hraní ale původní hru nepotřebujete. Zvedá omrzlé nohy vojáků a přenáší je z prochladlé východní fronty do bojů na tropických ostrovech v Tichomoří. Kromě toho, že přináší nové mapy, zbraně a spoustu jiných novinek, dělá Rising Storm z Red Orchestra 2 aktuálně nejrozmanitější multiplayerový válečný titul. Dohromady zahrnuje čtyři rozdílné národy, zhruba čtyřicet zbraní a skoro dvacítku různých aktivních map. Zhodnocení kvality Rising Storm jsem nakousnul již v preview, nyní ho po několika desítkách hodin hraní definitivně rozseknu - katanou.

Naruto Shippuden: Ultimate Ninja Storm 4 - recenze

Naruto v knižní i seriálové podobě je u nás fenoménem spíše přehlíženým, podobně jako vlastně cokoli japonského a ještě navíc spojovaného s mangou či anime. V případě herních adaptací Naruta to platí dvojnásob už jen proto, že jde o bojovky, což je žánr taktéž spíše okrajový. Přehlížet ale Ultimate Ninja Storm 4 jenom proto, že jde o něco neznámého, by byla chyba. První Naruto pro současnou generaci konzolí totiž patří mezi nejlepší bojovky, a přestože se neřadí po bok hardcore konkurence, díky svému netradičnímu pojetí se rozhodně neztratí.

Her Story - recenze

Existují dva typy her. Takové, které se normálně hrají a za svůj cíl si kladou maximálně vás pobavit. Běháte v nich, střílíte, závodíte, či jen kopete do míče. Pak jsou tady ještě hry, v nichž jen chodíte, které mnohdy nemají daleko do filmu a které většinou „mají mozek“. Zároveň také potrápí ten váš a více než na spektakulární prezentaci sázejí na novátorství a neotřelé zážitky. Jednou z těchto her je svým způsobem i Her Story, jež takřka smazává hranice mezi hrou a filmem a přesto nabízí interaktivní zážitek, který dostal nejen kritiku, ale i hráčské masy.

Cave Story+ - recenze

Z dnešního pohledu je to naprosto nepochopitelné, ale hry jako Cave Story jsme dříve běžně hrávali, bavili se o nich a znamenaly pro nás opravdu hodně. Odreagování, zábavu, napětí a nervy drásající chvíle, kdy jsme měli chuť prohodit náš předražený počítač z okna - přesně takové stavy člověk u řady plošinovek zažíval a dokonce je i vyhledával. U téhle vylepšené, komerční verze, kultovní freewarovky, vám stačí pár minut na to, abyste pochopili, že stejné pocity se mohou dostavit po tolika letech znovu a že vlastně vůbec nevadí, jak to celé vypadá.

A Bird Story - recenze

Ačkoliv A Bird Story zdálky, zblízka i ze všech dalších úhlů vypadá jako 16-bitové JRPG, davy fanoušků herních příběhů nemohly do listopadového vydání projektu dospat. Jedná se totiž o další titul (otázkou je, zdali mu říkat "hra") od Kana Gao, tvůrce fantastické adventury To The Moon. Tentokrát nás tklivě melancholická A Bird Story zavede do dětství a vystřílí přitom opět pořádný zásobník emocí. Navzdory velmi krátké herní době a minimalistickému pojetí celkového zážitku se však hodnocení hry neobejde bez široké a ukecané cesty herními i jinými médii. 

The Last Story - recenze

Hironobu Sakaguchi je ve světě japonských RPG velice známé jméno. Slavný designér a scenárista dal hráčům hlavně sérii Final Fantasy a krom ní je podepsán i pod desítkami dalších her. Nejnověji pod titulem The Last Story pro konzoli Wii, který Sakaguchi označil za své poslední velké konzolové RPG, i když nevím, jestli mu věřím, protože původně to samé tvrdil i o prvním Final Fantasy. Podstatné ale je, že ať už The Last Story je Sakaguchiho poslední hra nebo ne, rozšiřuje nepříliš početné řady JRPG titulů pro Wii smysluplným způsobem a svému stvořiteli rozhodně nedělá ostudu.

Valdis Story: Abyssal City - recenze

Je už taková doba, že se roztrhnl pytel s 2D plošinovkami a hopsacími hrami, za kterými už dávno nestojí velká studia, ale nezávislí vývojáři. A je vtipné sledovat, jak mnoho podobných titulů strčí velké hry s převahou do kapsy, pokud jde o zábavnost a šarm. Valdis Story: Abyssal City je jedním z nich.

Silent Storm - recenze

Může fungovat hra, která do jednoho celku kombinuje vlastnosti klasik jako Jagged Alliance, UFO, Commandos či Fallout? Válečná tahová strategie Silent Storm dokazuje, že rozhodně ano a přináší i pár novinek.

Iron Storm - recenze

Co takhle přepsat dějiny? Protáhnout 1. světovou válku do roku 1964, pozměnit seskupení států a poslat na vyřešení téhle šlamastyky jediného muže? Jestli vám tato idea zní zajímavě, zkuste Iron Storm.

Lovecraft's Untold Stories – recenze

Temný horor se nikdy neomrzí, zvláště spojí-li se s neobyčejnou hrou, jako je Lovecraft's Untold Stories. Zdánlivě je to jen další roguelike žánrovka pro herní masochisty, pod pokličkou se však skrývá chytrá arkáda, která vyměnila frustrující obtížnost za vyprávění v lovecraftovsky bizarní atmosféře. Při opakování misí sice detektivní zápletka ztrácí sílu a v pixel-artové grafice splývají cenné detaily, žádná trhlinka v konceptu však příjemné herní zážitky nezkazí.

Minecraft: Story Mode – recenze 8. epizody

Od začátku adventurního seriálu Minecraft: Story Mode „slavíme“ téměř přesně rok a jeho tvůrci si nadělili příhodný dárek: vydali závěrečnou epizodu. Je všehovšudy osmá, což z minecraftí adventury dělá nejrychleji vydávanou hru v novodobé historii Telltale. Jenže práce kvapná málo platná. Je načase si definitivně přiznat, že Minecraft: Story Mode je tím nejhorším, co Telltale v posledních pěti letech vyprodukovali.

Minecraft: Story Mode - recenze 7. epizody

Jak už deklarovaly epizody 5 a 6, Minecraft: Story Mode dal vale jednomu dlouhému souvislému příběhu a soustředí se na separátní dějové linky Původní kontinuální dobrodružství z prvních čtyř epizod je uzavřené a nyní autoři zvolili model „co epizoda, to začátek i konec nového příběhu“. Jednou se to vyplatilo (pátá epizoda je tím nejlepším, co série pamatuje), podruhé zase ne (šestá epizoda naopak patří k tomu nejslabšímu). A nyní? Nyní to zase docela klaplo a sedmá epizoda nabízí poměrně zábavný boj proti zmatenému počítači.

Minecraft: Story Mode - recenze 6. epizody

Když české studio FiolaSoft vydalo plošinovku Blackhole, způsobilo malé pozdvižení. O dabing se totiž namísto klasických herců starali vybraní youtubeři. Šlo o prozíravý model, který autorům zaručil slušné mediální pokrytí. A stejnou taktiku zvolili i vývojáři ze studia Telltale, kteří známé youtubery obsadili do hlavních rolí postav v šesté epizodě adventurní série na motivy Minecraftu. Bohužel to vzali za špatný konec.

Minecraft: Story Mode - recenze 5. epizody

Minecraft: Story Mode je asi to nejzvláštnější, co Telltale za poslední léta vypustili do světa. Loni v poměrně rychlém sledu vydali čtyři epizody adventury, která se snažily v němém, otevřeném a nesmírně nápaditém světě Minecraftu odvyprávět příběh, který byl upovídaný, lineární a plný klišé. Čili žádná sláva. Čtvrtá epizoda pohádku o kalamitě Wither Storm uzavřela, což však nadzvedlo nejedno obočí, protože epizod přeci mělo být pět. Takže? Následovala tříměsíční odmlka, pátá epizoda konečně vychází, překvapivě nabízí samostatný ucelený příběh, a co je ještě překvapivější: je dobrá.

Minecraft: Story Mode – recenze 4. epizody

„Vždyť redstone se přeci nedá aktivovat křesadlem… Tahle konstrukce by v Minecraftu nedržela pohromadě, písty a slime blocky se o sebe takhle neopřou… Škoda, že to prase nespadlo do ohně, by z něj byl rovnou řízek.“ Protože Minecraft: Story Mode je docela nudná záležitost (viz recenze první, druhé a třetí epizody), přizval jsem si ke hraní čtvrté epizody mladšího sourozence, který, stejně jako většina jeho vrstevníků, Minecraft pravidelně mastí. Dopadlo to přesně tak, jak byste se obávali: moc ho to nebavilo, nejvíc se bavil kritikou věcí, které Telltale ve své adaptaci „zprznili“, a těšil se, až se zase vrátí do normálního Minecraftu.

Minecraft: Story Mode – recenze 3. epizody

Je vskutku obdivuhodné, když i sotva hodinu a půl dlouhá hra, v níž se prakticky nemůžete volně pohybovat a volně interagovat s prostředím, obsahuje bug, kvůli němuž se hryzne, vy musíte celý program restartovat a nahrát pozici o deset minut zpátky. Od krátké a vesměs lineární hry se očekává perfektně vyladěný chod, a když ne to, aspoň by člověk měl mít možnost přeskakovat již jednou absolvované dialogy. Těch je v Minecraft: Story Mode požehnaně a ani ve třetí epizodě s podtitulem The Last Place You Look nenabízejí příliš zábavnou podívanou napoprvé, ani napodruhé.

Minecraft: Story Mode – recenze 2. epizody

I ty nejlepší adventury od Telltale trpěly (a vlastně nadále trpí) jednou velkou vadou: dlouhatánské rozestupy mezi epizodami. To si takhle užíváte parádní díl The Wolf Among Us nebo Tales from the Borderlands, cliffhanger na konci vás málem zvedne ze židle, ale než za ty dva až tři měsíce vyjde další epizoda, spolehlivě zapomenete, co se předtím dělo a pečlivě vybudované napětí se rozplyne jako pára nad hrncem. Proto je velkým překvapením, když pouhé dva týdny od premiéry Minecraft: Story vydali Telltale nedávno druhou epizodu. Není to vlastně trochu podezřelé?

Minecraft: Story Mode – recenze 1. epizody

Minecraft: Story Mode není Minecraft. Není to hra o kreativním stavění, není to hra s otevřeným světem a ani to není hra, u které byste museli kdovíjak přemýšlet. Když dojde na budování, akorát mačkáte Qčko a ono se to udělá samo. Když máte craftit, tvoříte elementární předměty jako meč a luk. A když chodíte po světě, pohybujete se v malých uzavřených uličkách plných neviditelných bariér. Co tedy Minecraft: Story Mode vlastně je? Je to příběhová adventura s úplně novými postavami, odehrávající se v ikonickém světě Markuse „Notche“ Perssona.

A Story About My Uncle - recenze

Je několik věcí, které dělá A Story About My Uncle špatně, a jednou z nich je úvod. Chce vyprávět okouzlující příběh o strýčku vynálezci a jeho záhadném zmizení, a chce ho po vzoru Princezny nevěsty podat stylem vyprávění otce svému dítěti. Jenže hře trvá, než vás tím vyprávěním zaháčkuje. Jak umí některé hry vyvolat v hráči okamžité sympatie, tak A Story About My Uncle vyvolává v prvních minutách spíš opak.

Silent Storm: Sentinels - recenze

Silent Storm byla jedna z nejlepších válečných strategií minulého roku, ale bohužel rychle upadla v zapomnění. Povedlo se datadisku Sentinels navázat na skvělou hratelnost a odstranit nejzávažnější chyby originálu?