Autor: Frix Publikováno: 30.prosince 2003 | Verze hry: finální/anglická Doba recenzování: 2 týdny |
Očividnou Commandos vložkou je sestava týmu, jehož cílem bude pod vaším velením projít nástrahami celé kampaně. Ačkoliv se krom velmi řídkých výjimek musí zaujmout kontrola nad početnou skvadrou vojáků, kteří se postupně k hráči přidávají, nejdůležitější postavou zůstává právě hlavní hrdina, kterého je třeba si vytvořit k obrazu svému hned na počátku kampaně. Netřeba se lekat velkých úletů s modifikacemi, vizuální volba spočívá čistě ve vzhledu a pohlaví postavy, dále jde čistě o RPG. Celkem je na výběr šest povolání, které jsou oproti nedávno vydaným Etherlords II od shodného vývojáře, Nival Interactive, vcelku logicky omezeny reáliemi druhé světové války. Od běžného vojáka, jakési děvečky pro všechno, se přes odstřelovače, skauta a ženistu dostáváme i k technikovi a medikovi. Přítomnost RPG prvků Magická šestka s námi pokračuje i ve výběru schopností, které mají postavy shodné a dají se během hraní získanou zkušeností vylepšovat. Jedná se o klasickou sílu, obratnost, rychlost, inteligenci, a poté hodnoty bodů zdravotních a akčních. Už tak jde o solidní výběr, který zaručuje diverzitu během hraní, ale Nival pokračuje v naznačeném směru s velkým důrazem. Následuje totiž desítka rozvinutých dovedností s užším zaměřením. Co si pod tím představit? Inu, jde například o schopnost vojáka při střelbě, tichosti pohybu, boji na blízko nebo možnost přerušit soupeřovo bojové kolo a zaútočit. Třešničkou na masivním RPG dortu jsou pak ještě schopnosti speciální, které připomínají Perks z Falloutu. Jde o velmi jasně definované schopnosti, které přijdou vhod nejvíce – sniper tak například může oplývat vlastností Night Hunt, díky které v noci míří stejně dobře jako ve dne, nebo Increased Chance of Critical, kterážto specialita rapidně zvýší šance na kritický zásah. Opět Fallout. Splynutí se hrou Pokud patříte stejně jako já k maniakům, kteří se dovedou hodiny kochat nad autentickými statistikami a fotografiemi starých zbraní, Silent Storm pro vás bude představovat ráj srovnatelný v poslední době snad jen s Cold Zero, kde však dominovaly zbraně moderní. Zbraní je v Silent Storm kolem 80, všechny zcela autentické, zdokumentované a obdařené detailními statistikami. Nejde však jen o kost hozenou militaristickým úchylům – pro úspěch v dost náročné kampani Silent Storm je bezpodmínečně nutné se svým týmem srůst a vybrat i ty nejlepší zbraně pro právě plněnou misi (naštěstí nejsou potřeba peníze k pořízení výzbroje). Díky skutečně nevídaným variacím jak v systému zbraní, tak schopností vojáků dosahuje Silent Storm úrovně chvílemi skoro logické hry. Dobře, další misi budu plnit ve zbořeném městě. Má smysl brát s sebou odstřelovačku nebo raději Sten gun? Budou se mi hodit granáty, nebo mám vzít do omezeného prostoru batohu o něco víc lékárniček? Tým lze upravovat bez nejmenších potíží a zřídkakdy dojde k situaci, která jde vyřešit pouze s pomocí jednoho muže/ženy (vojandy jsou přítomny!). Kupříkladu je zbytečné brát medika na nebezpečnou misi, kde zbraně nebudou stíhat mezi boji pořádně vychladnout. Zato pokud je třeba chránit daný objekt, mnohem lepší práci odvede zkušený medik, který bude mezi obránci pobíhat, než kdyby se tito zkoušeli držet při životě sami. Výsledkem je jedinečný pocit splynutí s týmem, který si každý může upravit přesně podle svých chutí a nálad. Kombinace real-time a tahů Ačkoliv se během klidové fáze lze běžně pohybovat po mapě v reálném čase, v případě boje nebo prostě jen zmerčeného nebezpečí se automaticky systém přepíná do tahového (automat jde pochopitelně vypnout), který okamžitě vyvolává vzpomínky na Jagged Alliance. Nehraje se ve skutečných tazích, kdy by šlo vykonat určitý počet akcí a tím vše končí - místo toho má každá postava určitý počet akčních bodů, které jdou využít porůznu. Jistě, vojáci mohou chodit, plazit se, skákat, dělat úkroky, otáčet se atd., kromě toho však stojí specifický počet akčních bodů také ostatní činnosti, jako je střelba. Především jde o ideální kombinování pohybu a akce, aby tak postava neskončila sice na vyznačeném místě ale ve stavu, kdy si za svoje akční body už nestačí ani sednout na bobek (podobně jako v UFO/X-COMu). Zmiňovaná schopnost přerušení tahu nepřítele hraje svoji roli právě zde, například přímo před hráčem pobíhá nepřítel a místo toho, aby jej laxně nechal dokončit tah, aktivuje přerušení a dostane šanci vypálit pár kulek. V této části spočívá hlavní strategický element Silent Storm a stejně jako v Jagged Alliance je třeba se totálně se systémem sžít, protože v opačném případě smrt čeká za prvním nešikovným tahem. Na druhou stranu, správně vymyšlená a provedená taktika přináší své ovoce uspokojení. Důležité je také připomenout, že mise odehrávající se ve dne i v noci se obvykle dají dokončit mnoha různými způsoby. Nejdříve se zastavme u prvního bodu nadpisu. Obtížnost Silent Storm obecně není zrovna z nejnižších a valnou část zodpovědnosti pochopitelně nese nepřátelská umělá inteligence. Ta se povedla na výbornou a zaslouží si pochvalu za některé předváděné kousky, především pak detekci sluchem a zrakem. Stejně tak, jako hráč sám často nepřítele dříve uslyší, než uvidí, i nepřátelé jsou schopni na tyto situace reagovat a zkusí třeba hodit na podezřelé místo granát. Když se povede zabít nacistického velitele, vojáci pod jeho velením ztrácí kontrolu a jsme svědky situací realistických, i když někdy komických, situací, kdy například zmatená tlupa nepřátel bez rozkazu uteče za nejbližší stodolu atp. Co že to znamená skutečné prostředí? Inu, nejen, že lze nepřítele často skrze stěnu slyšet, ono lze skrze stěnu na něj i vystřelit a doufat, že některý náboj najde pravý cíl. Možnosti však nekončí u stěn, jde střílet u vícepatrových budov skrz podlahy i stropy, zátarasy, bedny a prakticky jakoukoliv překážku, která svým materiálem přímo nebrání průniku střely. Lahůdková je pak možnost devastace a modifikace prostředí, která v mnohém vítězí například nad střílečkami z pohledu první osoby. Opírá se nácek o zábradlí? Stačí mu ustřelit madlo zpod ruky, aby přepadl naznak a zlomil si vaz, nebo přinejmenším na chvíli vypadl z boje. Jde samozřejmě ničit i veškerý nábytek atp., ve skříních se pro změnu chvílemi najdou užitečné zásoby. ... nebo jak s oblibou říkám, na oběd a následnou siestu. Pokaždé, když se zjeví hra zjevně kladoucí na hráče nepřiměřené požadavky na trpělivost při čekání, běsním. Silent Storm je v tomto směru černou ovcí, protože tahy nepřítele jsou počítané do detailu a kvalitně, ovšem vybírají i svoji daň. Nezřídka zabere tah nepřítele delší dobu než hráčův samotný, a ve výsledku následuje po každém tahu klidně 5 minut, kdy počítač provádí svoje akce. 5 MINUT! Proboha, tak daleko už snad nikdo nezašel a Silent Storm tak daleko rozhodně zajít neměl. Kávu mám rád, ale při hraní Silent Storm jsem musel dočasně přejít na čaj, jinak by mi explodovala kofeinem přetlakovaná aorta. Real-time mód totiž obvykle nevydrží dlouho a od momentu první konfrontace s nepřáteli zůstáváme v tahovém módu až do konce mise, kterých je ve dvou kampaních (spojenecká a nacistická) přes dvacet. Nebýt dementně dlouhých tahů počítače, obvyklá délka jedné mise by byla zhruba okolo 30 minut, ale takto se protahuje na zhruba dvojnásobek. I když je fajn mít v době hekticky rychlých her, které jdou dokončit v rámci 7 i méně hodin, něco pro trpělivé povahy, nedaří se Silent Storm obhájit ani touto ušlechtilou tezí. Není fér mlátit prázdnou slámu a nudit hráče v přestávkách mezi tahy k smrti jen proto, aby u hry vydržel dvakrát tak déle. Obtížností, jak už jsem zmiňoval, je Silent Storm poměrně vysoko a funkce QuickSave si neodpočine ani na chvíli. Po zdolání kampaně bohužel nenásleduje žádná možnost dalšího herního vyžití, multiplayer není přítomen, i když by si to rozhodně zasloužil. Rozmanité audiovizuální zpracování Zvuky zbraní jsou výborně realistické, avšak hudba a dabing jsou bohužel znatelně horší. K dobru jde Nivalu přičíst, že každá ze zhruba 40 postav má vlastní hlas, ovšem jejich pitomé komentáře akorát napínají hráči nervy a opakovat se začnou po první minutě. Hudba je atmosférická, dokonce bych řekl hezká, ale je jí zoufale málo a chybí v některých momentech, které si přímo říkají o pořádně epický doprovod. Pokud jste viděli Vojína Ryana nebo Bratrstvo neohrožených, víte, o čem je řeč. Stejně tak Call of Duty v hudebním směru zadupává Silent Storm do země. další obrázky z této hry naleznete v sekci screenshotů Graficky mě hra zcela ohromila a překvapila. Engine zvládá realistickou deformaci prostředí, rotaci či přibližování kamery, skeletální systém postav, fyzikální model postav i zbraní odpovídá skutečnosti, stíny jsou renderovány v reálném čase... Opravdu je řeč o Silent Storm, nikoliv třeba Max Payne 2 nebo Stalkerovi. Je radost na Silent Storm pohledět, protože vypadá prostě skvěle a nechybí spousta detailů čistě pro potěchu oka. Přijde mi skoro až nepatřičné, že tak dokonale zvládnutý model deformace prostředí v reálném čase si na vrub připisuje strategické RPG a nikoliv nějaká 3D akce. Daní za krásu jsou ovšem drsné systémové požadavky, které bohužel také předčí většinu her z ostatních žánrů. Naštěstí lze nastavení upravit tak, aby hru pustil snad každý. Závěrečné shrnutí Má smysl se Silent Storm přes vážnou chybu s příliš dlouhým tahem nepřítele zabývat? Rozhodně ano. Směs mnoha osvědčených příměsí činí ze hry překvapivě kompaktní a zábavnou záležitost, která potěší fanoušky mnoha žánrů, k dobru pak hraje i dokonalé grafické zpracování. K dispozici je také 3D editor levelů, generátor náhodných map a podpora přídavných modů od fanoušků. Nejde o hru pro každého, obtížnost je přeci jen vysoká (lze zvolit ze tří stupňů) a stejně tak nároky na mozkovou kapacitu hráče. Avšak pokud dovedete a chcete se hrou strávit déle než dva víkendy, máte rádi Jagged Alliance, Fallout, Etherlords, Commandos nebo UFO a k tomu vám není tématika druhé světové války cizí, Silent Storm si prostě nemůžete nechat ujít. V přípravě je už dokonce datadisk s názvem Silent Storm: Sentinels. Stáhněte si: Demo, Patch, Trailer, Cheaty... Související články: První dojmy (8/2003), Novinky a oznámení datadisku |
Frix | |
autorovi je 18 let, píše pro Tiscali Games & Level a dlouhodobě žije ve Finsku, kde studuje International School of Helsinki. Hraje akce všeho druhu, trpí úchylkou pro stealth žánr, GTA a Warrena Spectora (všechny články autora) |