Recenze
Murdered: Soul Suspect - recenze
3. 6. 2014
|
Petr Poláček
Pokud se detektivka hraje, jako když si prohlížíte dětské leporelo, není to detektivka. Vlastně ani hra. Pak už nepomůže ani hustě potetovaný detektiv s problematickou minulostí, sériový vrah v kápi, sbírání důkazů a dokonce ani atraktivní prostředí města s řádně temnou čarodějnickou minulostí. Miloš loni ve svých E3 dojmech označil Murdered: Soul Suspect za „mysteriózní detektivku, která se profiluje jako koncentrát toho nejlepšího z L.A. Noire“. Po zhruba osmi hodinách nudy & trápení musím bohužel konstatovat, že podlehl iluzi (ale to se stává, nesmutni Miloši) dobře připravené prezentace tvůrců z Airtight Games. Murdered je koncentrát zajímavých nápadů a postupů, které tvůrci naplnili triviálním příběhem a detektivními „problémy“, které zvládne vyřešit i můj pes. Stačí Julce nasadit detektivní klobouk à la Kojak (vypadá pak asi nějak takto), jaký shodou náhod nosí i hlavní hvězda hry Ronan O'Connor.
Grid Autosport - recenze PC verze
24. 6. 2014
|
Ondřej Švára
Herní domy při vědomí nutné ekonomické návratnosti svých produktů nejeví o experimenty v oboru zájem, takže chce-li mistr virtuálního volantu napumpovat své žíly novou dávku adrenalinu a zároveň si netroufá na ostré a dlouhověké alternativy typu Live for Speed, nezbývá mu než pravidelně česat nikterak košatý strom značek Need for Speed, Forza či Gran Turismo. Mezi tyto giganty se málokdy dostane úplná novinka a Grid Autosport je vlastně jen potvrzením vyřčeného. Také jde o koně z prověřené stáje.
Symphony - recenze
11. 9. 2012
|
Adam Homola
“Jaký si to uděláš, takový to máš,” zpívá se v jedné známé písni. Tuhle klasiku jsem v Symphony nezkoušel, ale máloco vystihuje novinku od Empty Clip Studios lépe. Nenechte se zmást popisem. Když se řekne hudební indie hra, tak si většina z nás asi představí Audiosurf. Symphony má ale mnohem blíž k shoot 'em upu, která na začátku téhle generace nakopnula Xbox Live Arcade - Geometry Wars. Víc, než s hudební hrou tu máme čest se střílečkou s hudebními prvky, která vám přivodí karpální tunel rychleji, než Diablo III. Kolik her to o sobě může říct?
Rabbids Land - recenze
21. 1. 2013
|
Jakub Kovář
Šílení králíci, kteří se poprvé představili s Raymanem, si postupně vybudovali značku sami pro sebe. A je nutno říct, že zcela zaslouženě – šílené, vtipné a hratelnostně zábavné sbírky miniher si na Wii získaly srdce mnoha hráčů a staly se esenciální složkou mnoha konzolových párty. Ostatně, poslední díl s podtitulem TV Party u mě doma pravidelně zabavoval jak děti, tak dospělé. O to víc jsem si říkal, že Rabbids Land pro Wii U je tutovka, a že pokud Nintendo Land lehce zamrzel menším počtem miniher, králíci vše hravě vynahradí. Jenže jsem se ošklivě pletl.
Scarygirl - recenze
22. 2. 2012
|
Aleš Smutný
Plošinovka z XBLA, to je prostě hazard. Můžete skončit s něčím originálním, ale i s něčím klišovitým. Anebo s něčím originálním, nudným a klišovitým, ale přesto zábavným. Scarygirl rozhodně patří do skupiny příběhově originálních a obsahově... nu, tady je to složitější. Nicméně, pokud by se dávala chvála jen za zpracování stylu a příběhu, byla by to jasná favoritka na ta nejvyšší ocenění.
Heaven’s Vault – recenze
6. 6. 2019
|
Václav Pecháček
Věk velkých archeologů je pryč. Na naší planetě jsme vykopali, co se vykopat dalo, a žádný Schliemann už žádnou druhou Tróju z písku nevyhrabe. A nějaký nový Bedřich Hrozný, který by si ve volném čase sednul k nerozluštitelnému jazyku a vlastnoručně odhalil světu tajemství zaniklé civilizace? Pochybuju. Ale když selže skutečný svět, naštěstí jsou tu počítačové hry. Kde není Champollion, nastupuje Aliya Elasra. Vítejte v Heaven’s Vault.
Assassin's Creed III: Liberation - recenze
21. 11. 2012
|
Aleš Smutný
Assassin's Creed to opět zkouší na handheldech, a tentokrát by to nemuselo dopadnout katastrofálně i díky tomu, že na PS Vita už máme dva analogy. Do čela pokusu o dobytí neobsazené výspy se tak v Assassin's Creed III: Liberation staví sličná asasínka Aveline a její dobrodružství probíhá víceméně paralelně s děním, které jste mohli sledovat ve „velkém“ Assassin's Creed III. Všechny majitele výkonného handheldu, který stále nenaplnil nemalá očekávání, logicky musí zajímat, zda se konečně dočkali pořádného a plnohodnotného Assassin's Creed titulu „do kapsy“. A jak pro tuto hru bude typické, odpověď je ano i ne.
Artifact – recenze aneb kasino vždy vyhrává
11. 12. 2018
|
Aleš Smutný
Strašně bych chtěl mít rád Artifact. Jeho základní taktická myšlenka je skvělá a systém, když funguje, představuje jednu z nejtaktičtějších, nejkomplexnějších karetních her na digitálním trhu (na tom reálném nic netrumfne VtES, nechť odpočívá v pokoji). Jenže Valve se rozhodlo vydat hru v takové formě a takovém stavu, že nad tím zůstává rozum stát. A z obrovského potenciálu zbývají frustrující trosky.
Indie Game: The Movie - recenze
15. 6. 2012
|
Jan Modrák
Před pár dny měl internetovou premiéru dlouho očekávaný film Indie Game: The Movie. Koupit jej lze na iTunes či na Steamu, ale taky přímo na oficiálním webu, kde lze předpokládat, že z vašich peněz tvůrci uvidí největší část a navíc si tu kromě digitální verze můžete koupit i DVD nebo BluRay. Pokud o projektu nic netušíte, prohlédněte si trailer a vězte, že se snímek dostal na prestižní Sundance festival (a uspěl tam), sbírá velmi pozitivní recenze (aktuálně na Rotten Tomatoes 100% pozitivních!) a co je nejpikantnější, že po právech na jeho příběh sáhla HBO jako po inspiraci pro hraný dramatický seriál. To všechno říkám proto, že jde o profesionální dokument s velmi vysokou produkční hodnotou. Jeho kanadští tvůrci sice sehnali investici na Kickstarteru a je to pro ně podle všeho první projekt podobného rozsahu, ale to je naopak výtečně předurčuje ke zdokumentování nezávislé herní scény - sami jsou nezávislí a všechno obětují své tvůrčí vizi.
ReCore - recenze
21. 9. 2016
|
Adam Homola
Ještě několik měsíců zbývá, ale ReCore je pro mě jedním z největších překvapení roku. Až na úvodní trailer neudělaly v mých očích videa hře moc dobrou službu, a po vyloženě špatně vybrané hratelné ukázce na E3 jsem už skoro ztratil naději. Nepomohlo ani oznámení Microsoftu o nižší ceně, kde šel mezi řádky vycítit strach o kvality titulu. ReCore je naštěstí ten vzácný případ, kdy se obavy ukázaly jako liché, a pod neznámou slupkou vás čeká slušná porce zábavy.
Crackdown 3 – recenze
12. 3. 2019
|
Patrik Hajda
Byly časy, kdy jsem se jako fanoušek prvních dvou dílů městské akční série Crackdown těšil na další pokračování. Tyto časy skončily už dávno, protože nadšení postupně opadlo vlivem neustálých odkladů a ztráty důvěry v samotný projekt. Proto byla má očekávání velmi nízká a hra mohla jedině překvapit. Vyplatilo se nakonec dlouhé čekání na Crackdown 3? Ne, nevyplatilo.
Mortal Kombat vs. DC Universe - recenze
23. 12. 2008
|
Redakce Games.cz
Krvavým hrátkám z minulých dílů je konec. Spojení bandy zabijákù Eda Boona s partičkou kultivovaných komiksových superhrdinù působilo všelijak, přesto výsledek dopadl nad očekávání dobře.
Avatar: Frontiers of Pandora – recenze technického paskvilu
6. 12. 2023
|
Pavel Makal
Když si místo hraní trháte vlasy
MotoGP 23 – recenze krásných motorek
22. 6. 2023
|
Dominik Valášek
Všechno ostatní krom vizuálu bohužel skřípe
PES 2017 - recenze
26. 9. 2016
|
Václav Pecháček
Připomíná to ty nejlepší romantické příběhy, jaké se kdy zrodily na zeleném pažitu. Šokující řecký triumf na Euru 2004. Leicester zvedající nad hlavu pohár pro anglického šampiona. David Beckham a jeho dva rohové kopy v posledních sekundách finále Ligy mistrů. No a taky PES 2017. Nevelký rozpočet, chybějící licence, za souseda tyčící se obr od EA Sports. Z toho vycházejí vážně titěrné šance na úspěch. A navzdory tomu všemu si už po pár minutách hraní uvědomíte, že tentokrát se v Konami urodilo něco speciálního.
Wonderbook: Book of Spells - recenze
4. 1. 2013
|
Martin Bach
Idylické lifestylové fotky s rozesmátými dětmi všech ras a národností před televizí v moderně zařízeném obýváku. To je obraz herního průmyslu posledních let, který by si přála po světě šířit většina velkých distributorů. Ač už to mnohým „pravověrným” hráčům může připadat jako otravné klišé, fakt je, že rodinné a dětské hry jsou odvětvím, které do značné míry drží herní byznys nad vodou. Vědí to samozřejmě i v Sony, kterému se v poslední dekádě podařilo nakopnout hned několik zlatých žil.
MotoGP 07 - recenze české verze
3. 12. 2007
|
Redakce Games.cz
Rozmohl se nám tady takový nešvar, děti velice často používají sprostá slovíčka. Zejména pak jedno slovo - RECYKLOVAT... Nebo by vám nevadilo, že skoro to samé MS silničních motocyklů prožijete potřetí?
Outriders – recenze kooperativní střílečky
10. 4. 2021
|
Pavel Makal
Mohl bych taky jednou dostat nějakou dobrou hru, prosím?
Shadowgun Legends – recenze
26. 6. 2018
|
Jan Hrdlička
Jako Destiny do kapsy. Škatulka, do níž Shadowgun Legends vklouzl přesně ve chvíli, kdy jej brněnští Madfinger Games takřka před dvěma lety představili světu mobilních her. A jedná se o označení oprávněné, jemuž se nelze vyhnout. České online střílečce pro dotykové displeje skutečně nechybí ani technická vyspělost, ani úctyhodný rozsah obsahu ne nepodobný právě megalomanské zábavě od Bungie. Ale jakkoliv se k hráčům nakonec dostala vydařená hra, s nejnovějším Shadowgunem se rovněž táhne pár nedostatků autorům dlouhodobě vlastních.
Alan Wake II – recenze skvělé hry pro divné lidi
26. 10. 2023
|
Pavel Makal
Není to jezero. Je to oceán
Grand Theft Auto IV rozdílová PC recenze
8. 12. 2008
|
Redakce Games.cz
Narozdíl od konzolového originálu staví před hráče na počítačích množství překážek, které musí při snaze o těch pár vylepšení překonat, než se dočkají komfortu dobře fungující hry. Pokud tedy vůbec...
NHL 07 - mega-recenze české PC verze
19. 9. 2006
|
Redakce Games.cz
Dnes se u nás začalo prodávat "nové" NHL, jehož lákadlem byl český komentář zápasů (poslechněte si zde 8 minut nahrávek!). Ani ten však nezachránil hru od nejnižšího skóre za patnáctiletou existenci série.
Dance Central 2 - recenze
7. 11. 2011
|
Jiří Škrampal
Nalijme si čistého vína. Party hry běžného, casual hráči pohrdajícího, čtenáře zajímají asi jako teorie Miltona Friedmana demonstranty v Aténách. A já jim rozumím (čtenářům, ne demonstrantům). Není to tak dávno, co jsem sám patřil ke skupině, která na oko okázale ignorovala, v nitru však nepřejícně nesnášela, všechny casual hříčky, které prezentovaly naaranžované rodiny s tak křečovitými úsměvy, že by jim mohly závidět i reklamy na zubní pastu. I když mojí party-skepsi trochu nahlodalo Nintendo Wii, skutečně jí zlomil až Kinect a taneční hra Dance Central od Harmonixu (Guitar Hero, Rock Band), která se nedávno dočkala pokračování.
Kingdom Under Fire Circle of Doom rec.
24. 2. 2008
|
Redakce Games.cz
V příhodném období relativního herního sucha přichází asijská hack&slash rubačka, která narozdíl od předešlých dílů série zcela postrádá jakékoli RTS prvky.
Tom Clancy's Rainbow Six Extraction – recenze nemastné kooperativní arkádové střílečky
20. 1. 2022
|
Jakub Špiřík
Průměrná kooperace a průměrní emzáci
Spiritfarer – recenze poklidné manažerské hry o umírání
19. 9. 2020
|
Šárka Tmějová
Roztomilost, která vám zlomí srdce
Hitman 2 – recenze
16. 11. 2018
|
Pavel Skoták
V mém světě se věhlasný Agent 47 vždycky držel svých předností. V drtivé většině případů mi totiž velmi elegantně zmizel z dohledu a o tom, že je zrovna na trhu nový díl, jsem se dozvěděl s větším či menším časovým odstupem. Druhý díl restartované série ale šlo přehlédnout jen těžko díky silné marketingové kampani, do které byl zapojen i Sean Bean. Toho si v další umírací scéně prostě nikdo nechce nechat ujít. Pak už to šlo rychle, a než jsem se nadál, přirazil můj malý člun k rozkošné vilce na pobřeží.
Kingdom Come: Deliverance: A Woman’s Lot – recenze
7. 6. 2019
|
Jan Slavík
České historické dobrodružství Kingdom Come: Deliverance od studia Warhorse je kompletní. Po třech rozšířeních lepší i horší kvality dorazilo to čtvrté, poslední. Jmenuje se A Woman’s Lot a zhlédnete v něm středověké strasti očima dívky, vypořádáte se s trochou mariánských zjevení a proniknete i do tajuplného světa pejskařů.
NHL 14 - recenze
19. 9. 2013
|
Martin Bach
Pokud by existoval žebříček nejvíce nevděčných zaměstnání, někde hodně vespod by se zcela jistě objevilo „vývojář série NHL v době přechodu konzolových generací”. Připravit další ročník hokejové série v situaci, kdy NHL 13 zaznamenala obrovský úspěch díky revoluční změně stylu bruslení, a vaše mateřská firma už půl roku mluví o enginu next-gen sportovním enginu Ignite, není žádná legrace. Popravdě, je to možná jen o trochu jednodušší než na výslednou hokejovou hru napsat recenzi...
Mario Kart 7 - recenze
16. 1. 2012
|
Jan Vitík
Je to jeden z charakteristický rysů Nintenda, který jedna skupina nenávidí a druhá miluje. Každé vydání nového hardwaru s sebou přináší vlnu nových dílů profláknutých sérií. Můžete si o nich myslet, co chcete, ale je těžké se ubránit faktu, že kvalitu a vysokou míru zábavy se daří udržovat v mnoha z nich. Mario Kart patří ke stálicím již od doby Super Mario Kart z devadesátého druhého. Její hratelnost se za ta léta téměř nezměnila a jistým znovuzrozením pro ni byl příchod prvního handheldu DS. Nyní by měla pomoci třetím rozměrem obdařenému 3DS, které zatím žádným extra dlouhatánským seznamem skvělých her neoplývá.