Dan Vávra
Mobilní systémy a hry pod lupou - Android
Dnešní chytré telefony si výkonem v ničem nezadají s většinou starších počítačů, netbooků a přenosných herních konzolí, a protože se prodávají jako divé a po kapsách je mají stovky milionů lidí, dělají se na ně už nějaký ten pátek hry. To pro vás asi určitě nebude zrovna šokující novinka. Novinkou ovšem je, že je řada těchto her velice dobrá. Rozhodli jsme se vám tedy v sérii článků přiblížit jednotlivé mobilní operační systémy a ty nejlepší hry, které si na nich můžete zahrát. A protože je velmi pravděpodobé, že v budoucnosti telefony zcela ovládnou kapesní hraní a dost možná časem vytlačí i velké herní konzole, budeme se mobilní zábavě v budoucnu věnovat čím dál tím častěji. Jako první na řadu přichází momentálně asi nejrozšířenější operační systém, který zažil v posledních letech doslova raketový vzestup – Android.
Medal of Honor - multiplayer
Jelikož jsme neměli možnost do recenze restartu válečné série od Electronic Arts otestovat pořádně její multiplayerovou část, přinášíme vám její zhodnocení v samostatném článku, jako předvoj recenze očekávané konkurence - Call of Duty: Black Ops. Obstojí střílečka od EA proti obrovsky silné a velepopulární konkurenci od Activisionu? A jak si povede ve srovnání s Battlefieldem, který mají na svědomí stejní autoři?
Kam kráčí PC herní scéna?
Dave Luehmann, jeden z manažerů Microsoftu, se nechal nedávno slyšet, že je načase, aby Microsoft začal opět pořádně podporovat PC platformu, kterou doposud poněkud zanedbával a ukázal tak cestu ostatním. „Konečně!“, chtělo by se zvolat nejednomu PC hráči. Kdyby ovšem Luehmann nedodal, že se tak stane prostřednictvím vydání Fable III, Age Of Empires Online a Microsoft Flight. Nemám totiž pocit, že tohle samo o sobě strhne nějakou velkou lavinu vydávání PC her. Ono to ovšem možná půjde i bez Microsoftu...
Fallout - legenda pokračuje
Pod recenzí Fallout: New Vegas se nám rozpoutala vášnivá diskuse mezi zastánci prvních dvou dílů, obhájci Falloutu 3 a kritiků New Vegas. Čekal jsem to, takže je na čase oprášit vzpomínky a připomenout všem, kteří se s fenoménem Fallout seznámili teprve prostřednictvím třetího dílu, o čem vlastně ty staré hry byly. Možná pak někteří pochopí, proč hráči originálů odsuzují Fallout 3 téměř jako kacířskou blasfémii. Čím se tedy vlastně Fallout zapsal do dějin? Proč na něj tolik hráčů nedá dopustit a proč ti samí lidé nemůžou vystát „pokračování“ od Bethesdy?
Duke Nukem Forever - recenze
V roce 1996 jsem stopoval s kamarádem někde v Úlibicích u Jičína, u sebe měl Score s recenzí Duke Nukem 3D a nadšeně mu vykládal jak neuvěřitelná hra to je: „Jde v ní dělat úplně všechno! Seš ve velkým městě, můžeš chodit do obchodů, prohlížet si tam časopisy, čuřit na záchodě, hrát kulečník, používat bezpečnostní kamery, zhasínat a rozsvěcet světla, nebo jít do pornokina! Navíc je to strašná prdel!“ Nadšení bylo pochopitelné. V době, kdy kraloval Doom II a jeho všemožné deriváty, se jednalo o splněný sen každého hráče. Konečně hra, která místo anonymního hrdiny a generických bludišť nabídla reálné prostředí a postavu, která měla koule!
Brink - recenze
Měla to být střílečka, která novátorsky mixuje příběhový singleplayer s online hraním. Naděje vzbuzoval i fakt, že je v rukou zkušených tvůrců, kteří vzešli z modařské komunity, mají na svědomí nejednu povedenou mapu do multiplayerových stříleček a navíc si udělali jméno jako autoři online částí her od id softu. Brink je v tomto ohledu opravdu velké překvapení, bohužel v negativním slova smyslu, protože jednomu zůstává rozum stát, jak mohlo renomované studio po několika letech vypustit do světa něco tak nedotaženého.
Operation Flashpoint: Red River - recenze
Neuběhly ani dva roky od vvydání Dragon Rising a Codemasters přicházejí s novým dílem původně české taktické akce Operation Flashpoint. Minule se bojovalo na skutečném ostrově v Pacifiku, tentokrát se konflikt přenesl do Tádžikistánu, země ležící mezi Afghánistánem a Čínou. Co nového nás kromě změny bojiště tentokrát čeká?
Crysis 2 - recenze
Po letech čekání je to tady. Dočkali jsme se nové Krize! PC hráči se těší na další technologickou exhibici a konzoloví hráči na pořádné vymakané FPS s grafikou, jakou v životě neviděli. Vývojáři jsou zase celí žhaví na to, jak se předvede CryEngine 3, a EA s Crytekem zoufale doufají, že konečně vydělají nějaké pořádné peníze, protože komerčně to i přes aureolu Cryteku jako hvězdného studia zatím nebyla žádná sláva. Budou všichni spokojení a Crysis porazí Call of Duty nebo nás čeká po všech těch velkolepých PíáR prohlášeních jenom grandiózní zklamání?
Homefront - PC recenze
Když se něčeho prodá patnáct milionů kusů, tak to by bylo, aby to všichni nechtěli zkusit taky. Homefront je další z řady titulů snažících se přiživit na úspěchu Call of Duty, tentokrát ze stáje THQ. Posledních pár pokusů o CoD killer nám ovšem ukázalo, že trumfnout Infinity Ward není žádná sranda a nedaří se to moc ani samotnému Activisionu. Jak si s tímhle úkolem poradili v relativně neznámém a mladém týmu Kaos Studios?
Bulletstorm - recenze pestrobarevné sci-fi řežby
Polští hoši z People Can Fly udělali svým Painkillerem takový dojem na Epic Games, že jim svěřili PC konverzi Gears of War (recenze). Tou udělali na hochy mající na svědomí Unreal Engine dojem znovu, a to takový, že se je Epic rozhodl koupit. Společně se pak pustili do svého posledního veledíla Bulletstorm. Co můžeme čekat od střílečky, kterou mají na svědomí tvůrci zběsilého arkádového béčka a autoři Gears of War? Udělá na nás takový dojem, že si jejich hru koupíme, tak jako Epic koupil People Can Fly?
Arma 2: Private Military Company - recenze
Bohemia Interactive nezahálí a zásobuje fanoušky relativně rozsáhlými stahovatelnými přídavky pro Arma II: Arrowhead (recenze). Jak už název napovídá, Private Military Company vás uvrhne do role příslušníka soukromé agentury kontraktorů, lidově řečeno nájemných žoldáků. Těch je v dnešním Afghánistánu a Iráku snad víc než regulérních vojáků a jejich služeb využívají i vlády. Nejinak je tomu i ve virtuálním Takistánu a je to rozhodně vynikající téma pro vojenský simulátor.
H.A.W.X. 2 - recenze
Po překvapivě dobrém Apache: Air Assault (recenze) od ruských Gaijin Entertainment mi přistála na stole placka s dalším leteckým „simulátorem“, tentokrát pro změnu od rumunské pobočky Ubisoftu. Uvozovky u slova simulátor jsou zcela na místě, protože HAWX 2 (dále už bez otravných teček) má se skutečným simulátorem asi stejně společného jako automatový Outrun s Gran Turismem 5 nebo spíš Live for Speed. To ovšem není žádná chyba. Outrun je určitě pro řadu hráčů zábavnější než jeho realistický brácha a to samé může platit i pro létající stroje těžší než vzduch.
Red Dead Redemption: Undead Nightmare - recenze
Red Dead Redemption (recenze) je jedna z nejlepších her letošního roku. Rockstar nám nyní nabízí samostatně spustitelný přídavek, který přináší zcela nový příběh ve starém známém prostředí. Nutno ovšem říct, že se jedná o příběh, který fanoušci zřejmě nečekali. Rozhodnutí přijít po poměrně realistickém vyprávění původní hry se zombie apokalypsou je poněkud kontroverzní a nejednoho hráče určitě napadne, jestli se náhodou nejedná jen o další z řady rádoby cool pitomostí, kterými nás v současnosti hodně firem zásobuje ve snaze vydělat si nějakou tu kačku navíc.
Apache Air Assault - recenze
Dnešní doba hardcore leteckým simulátorům moc nepřeje. Kde jsou ty časy, kdy existovala hra věrohodně simulující prakticky libovolné moderní letadlo. Realistické simulátory jsou pro menšinové hráče a dnes se prakticky přestaly vyrábět, protože by se to nevyplatilo. Všichni fanoušci létání by proto měli zbystřit. Apache: Air Assault je totiž plnokrevným simulátorem vrtulníku jako za starých časů.