Kam kráčí PC herní scéna?
zdroj: Archiv

Kam kráčí PC herní scéna?

5. 11. 2010 17:12 | Téma | autor: Dan Vávra |

Dave Luehmann, jeden z manažerů Microsoftu, se nechal nedávno slyšet, že je načase, aby Microsoft začal opět pořádně podporovat PC platformu, kterou doposud poněkud zanedbával a ukázal tak cestu ostatním. „Konečně!“, chtělo by se zvolat nejednomu PC hráči. Kdyby ovšem Luehmann nedodal, že se tak stane prostřednictvím vydání Fable III, Age Of Empires Online a Microsoft Flight. Nemám totiž pocit, že tohle samo o sobě strhne nějakou velkou lavinu vydávání PC her. Ono to ovšem možná půjde i bez Microsoftu...

PC platforma na tom není přes všechen brekot zas tak špatně. Letos jsme se dočkali, nebo se dočkáme, poměrně slušného množství titulů, přičemž některé z nich byly dokonce exkluzivní. Vyjmenujme si jen to nejdůležitější: Mass Effect 2, StarCraft II, Civilization V, Napoleon: Total War, S.T.A.L.K.E.R.: Call of Pripyat, Arma 2: Operation Arrowhead, Battlefield: Bad Company 2, BioShock 2, Borderlands, Just Cause 2, Dawn Of War II, Splinter Cell Conviction, Dead Rising 2, Blur, Metro 2033, R.U.S.E., FIFA 11, Mafia II, Alpha Protocol, Aliens vs Predator, Medal Of Honor, Pro Evo Soccer 2011, World of Warcraft: Cataclysm, Gothic 4, CoD: Black Ops, Final Fantasy XIV a mnohé další.

To dělá skoro tři velkorozpočtové hry měsíčně, což vůbec není špatné. Když se podíváte na to, co vyšlo na Xbox 360, zjistíte, že kromě pár exkluzivit toho není nijak výrazně víc a takový PlayStation 3 na tom je naopak možná dokonce hůř.

Další úhel, ze kterého se na stav PC jako herní platformy můžeme podívat, je samozřejmě prodejnost. Proč nevzít pro demonstraci českou Mafii II. Podle Vgchartz.com se jí za měsíc prodalo na každou konzoli 450 tisíc kusů, tedy 900 tisíc dohromady. Na PC 70 tisíc. To sice může vypadat poněkud hrůzostrašně, jenže je třeba podotknout, že prodeje na PC nikdo pořádně nezná a jedná se tak s největší pravděpodobností pouze o jejich zlomek. Steam, D2D a další online obchody totiž svoje prodeje nezveřejňují a Vgchartz zřejmě nemá čísla ani od všech tradičních prodejců.

Vzhledem k tomu, že letos online prodej na PC překonal prodeje krabicové, můžeme usuzovat, že Mafie II se mohlo prodat přes sto tisíc kusů jenom online. Tím už se dostáváme někde ke dvěma stům tisícům kousků celkem a to zas taková hrůza není. Velkým plusem pak je, že při online prodeji má vydavatel z jedné kopie podstatně větší zisk než při prodeji v krabici a i při prodeji na PC v krabici shrábne víc než při prodeji na konzoli, kde si část zisku ukousne Sony nebo Microsoft. Prodej dvou set tisíc kusů online tak může vydělat téměř stejné peníze jako prodej 400 tisíc kusů na Xbox 360.

Warezové království

Pak tu máme ještě tolik omílané pirátství, které je údajně na PC mnohem větší než na konzole, i když většinou nikdo neřekne o kolik a často zneužívá nebo dezinterpretuje, výše uvedené údaje o prodejnosti. Zjistit, jak moc se na kterou platformu pirátí, při tom není až zas tak velký problém. Stačí se podívat na některý torrent vyhledávač a u multiplatformového titulu se kouknout, kolik ho sdílí lidí na PC a kolik na Xbox 360.

To samé můžete vyzkoušet i na různých warez fórech a popularitu odvodit od počtu zhlédnutí jednotlivých vláken. Některé hry se pirátí na PC úplně stejně jako na Xbox 360, jiné až 3x víc. Je to pochopitelné, protože pirátění na konzolích vyžaduje zásah do hardware, což řadu lidí odradí, nicméně když se podíváte na prodejnost multiplatformních titulů na PS3, kde doposud warezit nešlo, zjistíte, že často na tom je podstatně hůř než prodeje na Xbox 360, kde pirátit naopak jde.

Když vezmeme tohle všechno v potaz a nalijeme si pohár čistého vína, zjistíme, že je to poněkud jinak, než se často tvrdí. Hlavní důvod, proč se řada her prodává na konzole lépe než na PC, totiž nejspíš bude v celkových nákladech na hraní a v jeho pohodlnosti. Xbox 360 stojí 5x méně než průměrné herní PC, přičemž hraní celé řady her je na konzolích z gauče u obrovské televize a s ozvučením domácím kinem prostě lepší zážitek než dřepění na židli u malého monitoru s bakelitovým repráčky, nehledě na fakt, že občas je někde něco víc rozmazané nebo poněkud hranatější. Celá řada her se navíc s joypadem ovládá lépe než s myší.

Je pak zcela pochopitelné, že i majitel nabušeného PC a zároveň vlastník konzole při koupi nové hry často raději sáhne po konzolové verzi. Jako příklad uvedu klidně sebe. Ani by mě nenapadlo hrát Assassin‘s Creed II na PC, když ho můžu hrát z gauče na padesátipalcové plazmě ozvučený hi-fi sestavou. Hry, které z nějakého důvodu vyjdou jenom na PC, což se u mainstreamových titulů od velkých publisherů neděje příliš často, se pak prodávají o dost lépe než podobné hry, které vyjdou na PC i na konzole. Řada majitelů herních PC je prostě i majitelem konzole a hru si většinou raději koupí právě na ni. Když to nejde, prodej na PC je najednou vyšší.

Stayin' alive

Proč tedy vlastně PC jako platforma tak dlouho přežívá a má šanci přežít i do budoucna? Jasně že má. Zatímco cena byla vždy u PC jasným handicapem, jeho hlavní předností je výkon, možnost velice sofistikovaného ovládání a naprostá svoboda vývojářů. Když se podíváte zpátky do herního pravěku, zjistíte, že ani v roce 1990 nebyly domácí počítače žádná mainstreamová záležitost, byť se to tak z našeho českého pohledu může jevit, protože konzole se u nás téměř vůbec nevyskytovaly.

Jedním z nejrozšířenějších domácích herních počítačů byla tehdy Amiga (taky jsem jednu měl), které se prodalo po celém světě k šesti milionům kusů. Srovnejte to s tehdejším králem konzolí, kterým byl SNES s 50ti miliony prodanými kusy, nebo Segou Mega Drive s 30ti a hned máte jasno. Přestože na Amigu existovaly mraky výborných her, vyznačovaly se několika rysy – často to byly porty nebo klony her z konzolí a automatů anebo nezávislé hry od (z dnešního pohledu) indie developerů, kteří neměli prostředky pro vývoj na konzole.

Pak tu byl ještě další nezanedbatelný detail a tím byl samozřejmě brutální výkon Amigy oproti konzolím. Nevyužitý výkon, to je výzva, která odjakživa řadu vývojářů lákala, protože se mohli předvést s novými revolučními technologiemi a nápady. Zatímco na konzolích se skákalo a skrolovalo, na Amigách se klikalo v adventurách a strategiích a v pseudo 3D pohledu se procházely složité dungeony. Osobní počítače byly prostě vždy tak trochu pro fajnšmekry. S nástupem IMB PC tento trend přetrval a v jednu chvíli dostalo PC nad konzolemi strašlivou výhodu v podobě 3D grafiky, kterou ovšem konzole rychle dohnaly.

Od té doby se dá vypozorovat v hardwarovém koloběhu života jistý pravidelný vzorec. Nová generace konzolí vždy PC dožene a předežene, a jak postupně zastarává, řada hráčů se nechá zlákat mnohem lépe vypadajícími hrami na PC. V době přechodu z jedné generace konzolí na novou má PC hraní vždycky žně až do doby, než všichni koupí nový PlayStation a jde to zase do kopru.

PC po přechodu

My se k takovému přechodu blížíme a indicie o lepších zítřcích už jsou tady. Jedním z nich je zmiňované prohlášení Microsoftu, dalším vydávání her jako Dead Rising 2 na PC ve stejném termínu jako na konzole.

Oproti dřívějšku se ovšem vynořilo zcela nové úskalí. Zatímco před deseti lety bylo možné, aby tři bratři z Turecka v garáži sfoukli famózní technologické demo, na základě kterého pak ve třiceti lidech vytvořili revoluční PC hru (Far Cry), dnes, kdy jsou hry o pár generací dál, to už dost dobře možné není. Na to, abyste vytvořili revoluční mainstreamovou hru, potřebujete lidí minimálně dvakrát tolik a kromě toho ještě dvakrát tolik času a především mnohonásobně víc peněz, což má samozřejmě za následek, že toho taky nakonec potřebujete mnohonásobně víc prodat.

To všechno znamená, že garážoví indie developeři mají v mainstreamu bohužel utrum a žádných revolučních „velkých“ PC only titulů se od nich nedočkáme. Nedočkáme se jich ani od velkých publisherů, protože ti mají svůj byznys založený na tom, že prodávají všechno na více platforem a čistě z obchodního hlediska se jim absolutně nevyplatí nějak zásadně vylepšovat PC verzi hry, které se nakonec stejně prodá nejméně kusů.

Pojďme se oprostit od předsudků vůči jednotlivým herním mašinám a přiznejme si, že záleží především na samotné hře, zda je dobrá, nebo špatná, než na které platformě ji budete hrát. Zásadním rozdílem je pro běžného člověka především již zmiňovaný způsob interakce s hrou. Hlavním ovládacím prvkem PC je myš a klávesnice, což přináší řadu výhod pro některé tituly (strategie, FPS, MMO) a řadu nevýhod pro jiné (arkády, závodní hry, skákačky, 3rd person adventury).

Kromě toho má PC ještě jiné přednosti. Máte přístup k souborům hry a lze ji tak všelijak modifikovat, ať už to její autoři plánovali umožnit, nebo ne. To zahrnuje jak různé víceméně legální činnosti jako rozšíření hry, úpravy grafiky nebo parametrů hratelnosti, tak činnosti víceméně nelegální jako cracky, cheatování a další. PC hra vám taky zůstane napořád. Na dnešní mašině si s trochou snahy zahrajete většinu starších her a prostřednictvím nejrůznějších emulátorů máte k dispozici dokonce i bezednou studnu titulů z prakticky všech dosavadních herních, automatových i přenosných zařízení. Jenže k čemu to je, když to nedokáže vydělat peníze a vývoj nových titulů je především o penězích. O obrovském množství peněz.

Světlé zítřky

Dnešní hry jsou tak drahé, že se dá s úspěchem pochybovat, že by se nějak masově začaly objevovat nějaké technologicky revoluční tituly. PC v podobě hypervýkonného stolního počítače je navíc na ústupu. Lidé objevili kouzlo dostupných notebooků a všelijakých prťavých a levných NET platforem, takže i s tím budou muset vývojáři na PC počítat. Zároveň se ale objevují streamovací služby jako Gaikai a OnLive (o potencionálních problémech při jejich masovém rozšíření napsal nedávno velice zajímavou úvahu Michal Rybka na pctuning.cz) a boom zažívá i digitální distribuce. V listopadu Microsoft spustí naplno konkurenci pro Steam v podobě marketplace www.gamesforwindows.com a zdá se, že tentokrát s ním má poněkud velkolepější záměry než s předchozí skomírající variantou.

V blízké budoucnosti nás tak čeká lepší dostupnost her online a další multiplatformní tituly, které budou vycházet na konzole i PC. Jestli by se někdo měl obávat konce, jsou to spíš konzole. Je otázkou, kdy se dočkáme jejich nové generace a jaká vlastně bude, a na to, že bude následovat ještě něco po ní, už bych si rozhodně nevsázel.

Je velice pravděpodobné, že veškerá distribuce se časem přenese na internet a za pár let budou netbooky výkonnější a levnější než dnešní PS3, takže budou stačit i na provozování těch nejlepších her. Pak je existence herní konzole prakticky zbytečná. Dá se taky čekat, a Microsoft to v první zmínce o Windows 8 naznačil, že se operační systémy dost výrazně změní – budou uzavřenější podobně jako dnešní mobilní operační systémy, budou klást větší důraz na uživatelskou přívětivost a jednoduchost, budou více hardwarově omezené jako Windows Phone 7 a nepůjde se v nich tolik šťourat. To všechno by mohlo udělat čáru přes rozpočet pirátům a o to jde především. Poskytnout lidem funkční službu a donutit je za ni platit.

Pro mnohé fanoušky svobody to sice bude velice nepříjemné, na druhou stranu by zavedení něčeho, jako jsou jednotné mobilní obchody (AppStore, Android a Windows Marketplace), mohlo způsobit výrazné snížení cen softwaru. Podívejte se, jak levné jsou aplikace na despotickém AppStore a kolik stojí na chaotickém Windows Mobile trhu, kde se jich prodá mnohem méně, a tak jsou mnohem dražší.

Osobně jsem přesvědčený, že za deset let bude mít herní zařízení možnostmi blíž k počítači než k Xboxu 360, ale vzhledem to bude prťavá krabička, menší než dnešní konzole, a kromě hraní na ní půjde dělat všechno to, co běžný člověk od počítače požaduje – internet, komunikace, kancelářské aplikace, editace fotek a videa, koukání na filmy a poslech hudby a to všechno bez toho, aniž by musel řešit, jestli už nepotřebuje nový procesor, více paměti nebo výkonnější grafickou kartu.

Pro někoho hrozná představa, ale měl by se s ní zřejmě začít smiřovat. Steve Ballmer prohlásil, že Windows 8 budou nejriskantnější produkt Microsoftu a pochybuji, že by měl na mysli to, že budou open source.

Nejnovější články