Hraní v dospělosti aneb Hrajeme nejvíc hry, na které se těšíme?
Kvantita na úkor kvality
Tohle hraní není pro starý? Houby!
„Už jsem starej a holt na ty děti, který mají mnohem rychlejší reflexy, nemám.“ Věta, kterou jsem za poslední rok slyšel hned několikrát a popravdě, párkrát jsem ji také pronesl. Už jsem se na věc díval tak, že v osmatřiceti jsou mi některé žánry prostě zapovězené, protože než se mé artritické neurony dobelhají do mozku, už mě teabagguje nějaký adolescent sjetý Gatoradem. Jenže…
