I my máme přehled, a proto mimochodem víme, že dnešní plošinovky jsou vlastně jeden velký paradox. Jednak na primitivním technickém základě dokáží stavět košatá atmosférická díla (Nihilumbra) a zároveň hýří originálními nápady (Gunpoint), přestože se v základu hrají všechny podobně. Aby ne. Překážkářskou mapu s puzzly přece nesmažeš. Když to uděláš, už to není plošinovka...
Díky netušenému nadání některých nezávislých tvůrců vyrostla v posledních letech z mnoha plošinovek osobitá a řekl bych malá-velká díla. S využitím fyzikálních enginů, stylové grafiky a barvité atmosféry získal starý žánr nové obrysy i náplň. Tam, kde bylo dřív jen skákání, je dnes příběh. Tam, kde se pouze utíkalo, se dnes přemýšlí.
Když žánru moderních skákaček přijdete na chuť, zjistíte, že tahle herní alternativa má smysl. Zahrajte si třeba Teslagrad a přivoňte si k ruským bylinám. Nebo Magrunner a zblázněte se do neskutečných puzzlů. Podobných her vyšlo loni víc než dost, ale těch nejlepších jsme nakonec vybrali jen pět. A vítěz? Ten může být přece jenom jeden...
The Swapper
Swapper je jedna z těch her, kterou vážně musíte zkusit, máte-li chuť na něco novátorského. V plošinovkách ustavila zákon o klonování člověka a oplývá unikátní mechanikou, díky které můžete naráz prošmejdit všechny kouty v mapě a ještě proklouznout pod zavírajícími se dveřmi kdesi v dáli. Prostě se naklonujete do míst, kde zrovna chcete být! Swapper je ale revoluční i v tom, že její dokonalá manévrovatelnost neslibuje snazší hratelnost, než je běžný plošinovkářský průměr. Naopak. Herní prostředí je navrženo tak, aby bylo klonování neustálou výzvou i pokušením. Častokrát se budete dostávat do stavů naprostého poblouznění. Budete si plést osoby, časy i prostor a až nerozeznáte prázdno od pevné země, Swapper vás definitivně dostane.
Rayman Legends
Jak nejlépe charakterizovat Rayman Legends? Asi jako malou plošinovku s manýry velkých her. Samozřejmě v tom nejpozitivnějším slova smyslu. Na Raymanovi je vidět velký rozpočet i obrovské zázemí Ubisoftu. Gigant si Raymana hýčká a v posledním díle ho zase přiblížil k dokonalosti. Je pravda, že novinku nezdobí nic, na co bychom u Raymana nebyli zvyklí. Ale je to špatně? Hra znovu nabízí sympatické ústřední postavy, svižnou hratelnost, vyváženou obtížnost i špičkový design a úžasnou délku. Sto dvacet úrovní s perfektním gradováním a nehynoucími nápady, to je prostě darda. Co na tom, že část levelů byla převzata z Origins. I bez nich by byla Legends bohatší než většina plošinovkářské produkce. Zejména ta nezávislá. Kde indiovky obvykle končí, tam Rayman začíná.
Nový díl zdobí i řada dalších pozitivních odlišností. Legends se například vyžívá ve hře více hráčů. Čtyři obludky na jedné obrazovce, to už je moc, ale kooperovat ve dvou, to je snová dimenze hraní. Můžete tvrdit, že Legends se od Origins odlišuje méně, než byste si přáli, ale když už tenkrát chyběla k dokonalosti jen špetka? Rayman Legends je dnes prostě nejvypulírovanější plošinovkou, jakou si můžete pořídit, tak to udělejte. Pokud jde o dokonalost, tahle hra ji servíruje, kam se podíváte.
Super Mario 3D World
Těžko si představit obehranější písničku než tu, kterou si zpívá Mario. Japonská legenda tady prostě byla, je a dokud Nintendo nezkrachuje, tak i bude. Ale proč hned protestovat. Vždyť tenhle song je pořád neskutečně šmrncovní. Na to jak dětinsky Mario vypadá, syčí v něm neskutečné množství evoluční páry. Závidět by mu ji mohla prakticky kterákoliv herní série. Co nová konzolová generace, to inovovaný Mario. A inovovaný je to správné slovo! Pro Maria vlastně platí to samé, co pro Raymana. I 3D World si vzal inspiraci v něčem starším, aby danou látku zdokonalil. Předlohou se mu stal 3D Land, takže spíš než revolucí je dnešní Mario nádherným návratem jedné klasiky.
Kéž by se takhle vracela každá hra! Lepší comeback si Wii U opravdu konzole a její majitelé nemohli přát. Nový Mario kypí grafickou nádherou, dynamičností, skvělou spoluprací 2D a 3D perspektiv, úžasnou hudbou a volnosti, s jakou si vybíráte pečlivě nadesignované herní světy. Novému Mariovi zkrátka opět nelze odolat. Jeho dvacet hodin zábavy prakticky nezná hluchého místa, což je, jak sami jistě uznáte, při obrovském počtu instalatérských návratů unikum. Mario opět se ctí přežil a i v nové době diktuje, jak mají správné plošinovky vypadat.
Tearaway
O handheldu PS Vita donedávna nepřemýšleli ani mnozí fanoušci herního železa od Sony. Pak ovšem přišla Tearaway a najednou si Vitu kupují i handheldoví analfabeti. Tearaway je jedna z nejvýraznějších her současnosti, protože svou kvalitou dala Vitě šanci na lepší život. To je její nejsilnější argument. Dokonalost Tearaway má mnoho podob. Může být schována třeba v unikátním výtvarném stylu. Nůžky ve vašem stolku jsou jistě vzrušeny, protože ústředním motivem hry se stal papír! A nouze není ani o další originality. Třeba o příběh, jehož hlavním hrdinou se stal Dopis, který se sám sebe snaží doručit! Tearaway vám bude dlouho připadat neuvěřitelná. Nejspíš až do doby, kdy si vzpomenete, že hru vyrobili autoři LittleBigPlanet. Pak genialitu začnete vnímat jako úplnou samozřejmost.
Tearaway je samozřejmá (geniální) i v tom, jak ždímá ovládací schopnosti Vity. Budete ji mačkat, hladit, naklánět, třást s ní, a sem tam si i zabubnujete. To všechno proto, aby papírový hrdina čelil vystřihánkovým překážkám, vtipně skákal, kutálel se a jezdil na praseti. Prostě se tak nějak po celou hru vůbec nezastavil a dostával se z jedné pitoreskní situace do druhé. A aby mimochodem přetvářel i sám sebe a částečně svůj okolní svět. Vždyť Tearaway je přece z papíru!
Contrast
Contrast není ve výběru proto, že kvůli relativně nízkému hodnocení nemůže vyhrát. Hodnocení totiž není o numerech, ale o pocitu. A Contrast si pozvánku do lepší společnosti určitě zaslouží, protože pocity rozdává jako charita srdíčka. Plynule přecházet z druhého do třetího rozměru, to už známe z Maria, ale Contrast veškerému tomuhle skákání mezi realitami přidává ještě epos o stínech a to už je opravdové umění.
Stíny jsou ve hře vším. Symbolizují střet skutečného světa s fantazií a autorsky se podepisují pod spoustou šíleností. Třeba těch, kdy divadelní reflektor zasvítí na prázdné jeviště a za osiřelým mikrofonem se objeví silueta zpěváka, jemuž aplauduje prázdné hlediště. Stíny v Contrast oživují neživé věci, vypráví o zdánlivě neexistujících lidech a do toho za každou lucernou tančí své oslnivé bolero. V Contrastu nic není normální, ale všechno dohromady smysl dává. Zbývá ho objevit. Tenhle art deco kabaret si budeme dlouho pamatovat.
A nejlepší plošinovkou za rok 2013 se podle redakce Games.cz stává...
zdroj:
tisková zpráva
Rayman Legends
Nápaditost, styl, atmosféra a dlouhá zábava bez hluchých míst. To jsou obvyklé hnací motory těch nejlepších moderních plošinovek a odráží se to i v našem výročním resumé. Vítěz však může být jen jeden a bude to ten, který se ve všech charakteristikách nejvíce dotýká herního nebe. Kdo měl loni nejdelší ruce?... Rayman Legends!
V rámci naší série Best of 2013 článků, ve které shrnujeme to nejlepší za rok 2013, doposud vyšly následující kousky:
