Není pochyb o tom, že StarCraft, stejně jako například Counter-Strike a podobné hry, jsou pro některé hráče až děsivé a nepřístupné. Ano, můžete si v CSku střílet na hloupé boty nebo si ve StarCraftu II proběhnout na easy béčkový příběh. U obou her je ale naprosto klíčový multiplayer, díky kterému se hrají dodnes. Bohužel, pro spoustu hráčů může být multiplayer StarCraftu odstrašující zážitek. Právě s tím chce Blizzard v Heart of the Swarm něco udělat.

V hlavičce studia Quick Fingers stojí „an independent game developer“. Pro současnou nezávislou scénu snad není výstižnějšího označení. Angličan Tom Jackson skrývající se pod označením R2Q-4336 totiž v projektu Europa potvrzuje, že jeden člověk dokáže udělat zázraky, zatímco velká studia se stovkami zaměstnanců lopotně ohýbají trubky při hledání originálního a atraktivního námětu.

Když je člověk fandou multiplayerových stříleček a má možnost zdarma vyzkoušet a teoreticky i celou dobu hrát PlanetSide 2, byl by hřích toho nevyužít. Takže jsem také nasedl do rozjetého tanku hry a výsledkem jsou první dojmy po páru desítek hodin strávených ve hře. Když pominu velké problémy s evropským launchem, kdy hra nejela několik hodin, je samotný start hry břitký a rychlý. Mám na výběr jednu ze tří stran a neomylně volím revolucionáře z NC, protože mi evokují ty nejlepší z nejlepších - SVER z MAGu. Co jsem pochopil, řídí se tím, že nevadí, jak moc zbraň kope, hlavně, když rána z ní bolí víc, než ta zženštilá laserová ukazovátka od Vanu. Žádná úprava vizuálu postavy, prostě hop a už letím v modulu na nějaké bojiště.

Taky už máte plné zuby vesmírných simulátorů? MY NE. Nebo alespoň ne takových, které sází i na něco víc, než je pouhý stesk po zemdlelém žánru. Enemy Starfighter je čerstvý přírůstek do především Kickstarterem živené renesance kosmického poletování a střílení a zaplaťpánbůh se od všech těch Elitářů a Star Citizenů na pohled liší: jednak svou barevnou paletou, ale hlavně příslibem propracované, dynamicky generované kampaně, ve které jako pilot stíhačky vedete dobyvačné tažení císařské armády.

Update 3 - Otázka je jasná: kdo tedy vlastně drží práva na případné budoucí S.T.A.L.K.E.R. hry? Odpověď je možná také jasná, ale zatím ji neznáme. Proti včerejší informaci (níže) z tiskovky německé firmy bitComposer, která práva na další S.T.A.L.K.E.R. hry údajně koupila od (v mezičase zesnulého) Borise Strugackého, se v mailu Gamasutře postavil Eugene Kuchma z marketingu GSC Game World. Podle něj bitComposer práva na S.T.A.L.K.E.R. hry nemá, v držení jej má stále GSC Game World a týkají se (ta práva) nejenom her, ale čehokoli spojeného se značkou S.T.A.L.K.E.R.

Ačkoliv si můžeme myslet, že dnes multiplayer tvůrci lepí ke každé hře, protože to...