V roce 1994 vyšly hned dvě hry, které hráčskou obec zaujaly svým, tehdy i dnes, netradičním zpracováním. Namísto hranatých polygonů nabídly postavy a světy zpracované buď ze zakulacených polygonů, nebo z elipsoidů. A kdo hádal, že je řeč o hrách Little Big Adventure a Ečstatica, měl pravdu. Zejména druhá jmenovaná hra svým vizuálem zaujala a trčí z nabídky her i dnes, protože tvůrci použili elipsoidy prakticky na všechny objekty, což hře propůjčuje unikátní vzhled. Vedle něj však Ečstatica dodnes vyčnívá i svým pojetím hororové akční adventury s prvky černého až sadistického humoru. A v dalším retro gamesplayi vám předvedeme, proč vyčnívá.

Přestože Doom nebyla první first person střílečka, po jejím vydání se podobnému typu her začalo říkat „doomovky“, a vydrželo to pěkných pár let. Přestože Dune II nebyla první real time strategie, po jejím vydání se hrám podobného typu říkat „dunovky“ co? Nezačalo, a je to nespravedlnost, protože zatímco střílečky se koncepčně i obsahově od doby Dooma někam posunuly (jestli je to dobře, nebo špatně, necháme na vás), dnešní RTS hry jsou de facto stejné jako Dune II. Těžíte suroviny, budujete základnu a jednotky, bojujete s nepřítelem. A protože jakoukoli nespravedlnost nemáme rádi, tak vám dnes Dune II předvedeme, abyste na vlastní oči viděli, že ona absence koncepčního posunu v RTS žánru není jen náš bohapustý konstrukt.