V minulém vývojářském deníku se tvůrci z Gearboxu dušovali, jak jejich Aliens: Colonial Marines je vlastně další díl celé ságy, který by měl na pasivní zážitek z filmů navázat interaktivní zkušeností plnou děsu, adrenalinu a opocených čel. V tomto druhém video deníku se nám Rand Pitchford a spol. rozhodli představit vetřelce, mariňácké zbraně a mezi tím se pochlubit s tím, co všechno bude ve hře cool.

Pohlaváři ze Sony dali jasně na srozuměnou, že letošní podzim bude z pohledu PlayStation platforem patřit hlavně rodinné zábavě a titulům pro Move. A první dva Move kandidáti se začínají vybarvovat, jmenovitě tituly Rain a Until Dawn, které si Sony zaregistrovala jako ochranné známky u příslušného amerického úřadu. Z Rain se přitom objevily „záběry“ v podobě animovaného gifu, ze kterého toho člověk moc nepozná a vidí snad jen jakési futuristické prostředí a souboj á la QTE.

Vývojáři z Vigil Games se jednoznačně zbláznili, když už tak dost dlouhé dobrodružství Smrťáka v Darksiders II prodlouží ještě o mód New Game+ (hrajete znovu se vším vybavením a schopnostmi) a hlavně aktuálně oznámený Crucible mód (video z něj v článku, obrázky v galerii). Žádné strachy, s bohostrojem z ME3 to nemá nic společného – je to vlastně prachsprostá aréna, kterou po splnění questu Tome stone můžete s kmotrem Smrťáčkem v průběhu hry pravidelně navštěvovat a zkoušet své štěstí proti vlnám nepřátel, mezi nimiž nebudou chybět ani menší a regulérní bossáci.

Nové koště dobře mete a platí to nejenom pro to onen oblíbený pracovní nástroj, ale i šéfy videoherních firem. THQ se po hrůzostrašných hospodářských výsledcích minulého roku pustila do úklidu s novým „zametačem“ Jasonem Rubinem, který za pár měsíců dokázal z firmy vymést většinu pavouků, co zbyli v šedých koutech po předchozím bossovi, Dannym Bilsonovi. Jeho strategie velkolepých her, pokud možnost spojených s velkými jmény uvnitř i mimo herní průmysl, je nyní minulostí.

Tak už i vývojáři z CD Projektu šlápli do pedálů a rozjeli svůj vlastní vývojářský blog, kde chtějí s fanoušky komunikovat přímo a bez vytáček, obvyklých pro tiskové zprávy. Výsada prvního postu (pokud nepočítám článek o Varšavě) patří náhledu do produkce krátkého příběhu 52 a půl, který už jste všichni určitě viděli letos na jaře. Nyní si můžete přečíst, co všechno s jeho tvorbou borci z CDP zakusili, jak se jim plány měnily pod rukama a obecně, jak je tvůrčí proces plný nečekaných zvratů.

Má se člověk pokusit o maximum v rámci navyklých a stokrát vyzkoušených postupů a mít přeci jenom nějakou špetku jistoty, že to hráči poberou a systém bude "funkční"? Nebo je lepší mantinely vybourat, sestavit si systém podle svého, tedy podle logiky, a riskovat „ztracení v překladu“ s mlhavou vidinou toho, že možná stvořím vzor hodný následování. Právě o něčem podobném je další blog Dana Vávry, který vyšel na homepage Warhorse Studios, pracujícím momentálně na RPG s historickou tematikou.