Hravé. Jinak se nedá povídání s autorem Broken Sword Charlesem Cecilem popsat. Zatímco vlny Jaderského moře šplouchají na vývojářskou konferenci v chorvatském Splitu, noří se do vzpomínek na své úplné začátky a plynule od nich přechází k prvním výhrám, ale i prohrám až do současnosti. Dekády strávené na videoherním poli popisuje s jemným britský humorem a odstupem. 

Aktuální díl čtrnáctideníku o herní hudbě, připravovaného Lukášem Grygarem, bude věnován hudbě, kterou jste mohli slyšet napříč kultovní kyberpunkovou sérií. Zazní nejenom staré dobré motivy z roku 2000, ale také čerstvá muzika z Mankind Divided nebo  některé povedené remixy či písničky, které s univerzem JC a Alexe Dentonových a Adama Jensena souvisejí.

Z Japonska se na nás v průběhu let vyřítila celá řada „divných“ her, které dohromady motaly různá témata způsobem, jaký může vymyslet jen člověk ze zcela jiné kultury – myšleno v dobrém, samozřejmě. Ne všechno ale Evropa či Amerika přijala. Jednou z her/sérií, které se ale do vkusu zdejší hráčské populace trefila, je Silent Hill. Horor, který výrazně těží z psychologických metafor, zhusta se odkazuje na ikony západní popkultury (hlavně filmy), děsí svými monstry i mlhou a pouští při tom hráčům do uší geniální hudbu od Akiry Jamaoky, znamenal pro Konami na konci minulého století nečekaný úspěch. A pokračování v podobě Silent Hill 2 bylo doslova trhákem – komerčním i kvalitativním. Obecně je dvojka považovaná za nejlepší díl celé série a v dalším retro gamesplayi si předvedeme proč.

Žánr akčních adventur je v posledních letech stejně flexibilní, jako používání RPG prvků. Už dávno nejde jen o Laru a její napodobeniny. Do hry vstoupil Nathan Drake, John Marston a své poslední slovo neřekli ani veteráni. Link se pořád snaží inovovat svoji sérii a někdy i žánr, zatímco takový Hidetaka Suehiro na inovace kašle a prostě si udělal videoherní Twin Peaks. Že posledního jmenovaného neznáte? Pak asi náš kvíz akčních adventur nesplníte na sto procent...

Skoro vždy je zábavné sledovat vývojáře, jak po letech hrají hru, kterou vytvořili. Tentokrát se v čase rozhodli vrátit Clint Hocking s Mathieu Bérubém ve Splinter Cell Chaos Theory. Nejde ale o náhodnou nostalgickou vzpomínku. Hocking totiž zvolil úroveň Panama Bank jako „poctu“ všem, kteří si uložili peníze do daňových rájů, a následně se na ně přišlo v rámci kauzy Panama Papers. Kromě tohoto vtípku ale oba tvůrci především přidávají spoustu postřehů ohledně tvorby Chaos Theory.

Otázka za 4 miliony. Se kterou hrou bývá nejčastěji spojován dotaz:  U které hry jste se poprvé rozbrečeli? Nevyhrává nikdo, peníze propadnou redakci, protože odpověď je jasná – jde o Final Fantasy VII a scénu se smrtí *****. Kdo z nás uronil slzu, nebo ne, ale vyřešíme až během vysílání, protože právě na FFVII padla naše volba, když jsme vybírali další hru do retro vysílání. Takže se pohodlně usaďte, čeká vás výlet do roku 1997, kdy vyšla hra, která pro většinu západního světa znamenala seznámení s žánrem JRPG.