O strastiplném vývoji Anthem a celkově neveselé situaci v Bioware v posledních letech už jsme toho za uplynulé týdny napsali hodně, problémy studia ale stále neberou konce. Včerejší update pro Anthem sice opravil některé dlouho otravné chyby a přidal jeden nový Stronghold, zároveň ale přišel se zprávou, kterou fanoušci tak trochu tušili. Plánovaný dodatečný obsah z roadmapy se odkládá. A nikdo neví na kdy.

Počáteční nadšení z překvapivého vydání battle royale Apex Legends, dost možná notně podpořené zaplacenými streamery, podle všeho už opadlo. Apex za jediný měsíc ztratil přibližně tři čtvrtiny diváckého osazenstva, respektive zhlédnutí na Twitchi. Stálice v podobě Fortnite oproti tomu zůstává stále na stejných číslech.

Doposud jste se králem či královnou sedmi moří mohli stát jen na PC, dneškem se to ovšem mění. Na PlayStation 4 a Xboxu One vychází předběžný přístup World of Waships: Legends, nejen ovládáním uzpůsobený potřebám konzolových hráčů. Zatím na pěti různých mapách a se třemi třídami lodí, jejich počty ale postupně porostou.

V první části kompletní historie firmy Bungie jsme se podívali na její úplné začátky na počátku 90. let, první krůčky v byznysu i megaúspěch střílečkové série Halo. Stali jsme se svědky prvního velkého osamostatnění studia, když se vymanilo z ne zas tak tyranského sevření Microsoftu. Nakonec jsme viděli, jak uzavřelo dohodu s dalším velkým vydavatelem, Activisionem, a začalo pracovat na první Destiny.

„Hra byla vyvíjena a vydána multikulturním týmem různých vyznání, sexuálních orientací a genderových identit.“ Ubisoft tímhle prohlášením začíná každou svou hru a mezi jedno z mnoha vyznání v rozmanitém složení mezinárodních týmů se možná řadí i averze k homosexuálům. Na graffiti v The Division 2 se totiž objevila urážka gayů, navíc v leetspeaku.

Posledních několik let se neustále vracím k Destiny. Vždy, když je čas a vyjde v něm nový obsah, tak si mě Bungie zaháčkuje na desítky hodin. Během těch let jsem si ale všiml, jaké problémy musí Bungie s Destiny a komunitou řešit. Po zhlédnutí hromady rozhovorů a přečtení tuny materiálů o jejich historii i současnosti se ze mě stala taková chodící encyklopedie, kterou dokonale doplnila skvělá kniha od novináře Jasona Schreiera Blood, Sweat, and Pixels. Jelikož historie tohoto studia nebyla u nás nikdy pořádně sepsaná, rozhodl jsem se tohoto úkolu chopit. Pořádně se připoutejte, protože tahle jízda bude sakra hrbolatá.