Výborně! Skvěle! Třetí výkřik nadšení mě teď nenapadá. Každopádně je ale fakt, že...

Komplexní koncepty mohou být stejně geniální a zábavné, jako koncepty nejjednodušší. Mají ale nevýhodu v tom, že zatímco geniálně přímočarý herní mechanismus chytí člověka hned, pravidla složitého propletence musíte objevovat dlouho. A v momentě, kdy ho zrovna vy pochopíte a máte neuvěřitelnou potřebu podělit se o něj s celým světem, tak jsou čtyři hodiny nad ránem a všichni chrápou. Napíšete tedy alespoň extatickou hlášku na Facebook nebo Twitter a jdete spát s depresivním jistotou, že se přes vaše veledůležité svědectví převalí s prvním zakokrháním desítky dojmů z první ranní kávy nebo úspěšné návštěvy WC.

Přiznejme si, i když se tím často chlubíme, skutečného dovzdělání u her se nám dostává...

Ona ta věta v nadpisu není objevná, že? Teoreticky by se to dalo napsat i o stovce dalších her...

Hrané trailery jsou fajn, byť občas laciností páchnou a ukazují, jak moc je stále ten herní...

Zatím ani nemají název, takže jim říkejme třeba Darkout tým. Stránky jejich projektu jsou poněkud vachrlaté, pomalé a zmatené, ale za tu trošku snahy při šmejdění po materiálech a informacích rozhodně stojí. Alespoň já tedy těch pár minut nelituju a jsme rád, že tip na hru Darkout od čtenáře s nickem „Mrogurt“ přišel. Jak je evidentní z videa po rozkliku, prozatím nadšenecký projekt se nechal inspirovat Minecraftem a Terrarií, což se tvůrci nebojí přiznat.