Herní legendy by měly radši zůstat spát

24. 8. 2020 18:30 | Komentář | autor: Adam Homola |

Minulý týden jsme se dozvěděli o vyhazovu Briana Mitsody, jednoho z hlavních lidí stojících nejen za původními Bloodlines, ale i za připravovanými Bloodlines 2. Za hrou, která se už několikrát odložila a z videí vlastně nijak zvlášť skvěle nevypadá.

Jmenovat se to jinak, tak po hře ani pes neštěkne. Jenže ono se to jmenuje, jak se to jmenuje a všichni dobře víme, že Bloodlines bylo sice příšerně rozbité, nicméně parádně napsané RPG. Právem mu náleží status kultovní pecky a je to i jedna z mých osobních nejoblíbenějších her vůbec. Jenže připravované Bloodlines 2 začínají vypadat jako solidní průšvih.

A tak si vlastně už poněkolikáté říkám, že tyhle legendy by možná bylo lepší nechat spát. Legendy, které už dlouho nevyšly, v podstatě nemají „aktivní život“, pak je někdo probudí a pokusí se zopakovat kouzlo i úspěch původního titulu. Jenže to se bohužel podaří málokdy. Většinou je z toho jen mrzení.

Kdy to nevyšlo

Duke Nukem Forever zdroj: Archiv

Bloodlines 2 vypadají podezřele a co si budeme povídat, on se ani ten System Shock 3 zatím nerýsuje jako hra hodná tak legendárního jména. Nebo snad máte z těch všech vyhazovů, odchodů a nekomunikace pocit, že se chystá naprosto zásadní titul? Kdo ví, třeba nakonec ano. Zatím mi to tak vážně nepřijde a raději se přestávám těšit.

U Looking Glass můžeme zůstat a podívat se na Thiefa. Jeho návrat v roce 2014 se taky nepovedl. Ano, nebyla to špatná hra, ale pokud je řeč o herních legendách, tak „nebylo to špatné“ je vlastně špatné. Laťka je proklatě vysoko a nový Thief byl lehce nadprůměrný a dokonale zapomenutelný.

Devadesátkových trendsetterů bylo hned několik a nebyl to jen Thief. Co třeba tehdy nesmírně populární Duke Nukem? Vtipný byl jen jeho nekonečný vývoj, jenže výsledný Duke Nukem Forever by šel shrnout jedním slovem: ostuda. Stejně tak lze charakterizovat i poslední SimCity, které, byť v jádru docela slušné, EA řadou rozhodnutí (designových i obchodních) totálně zabila.

Pojďme ale ještě zpátky ke střílečkám. Docela slušně se mohl vrátit Quake, další devadesátková legenda (Quake III: Arena osobně považuju za jednu z nejlepších stříleček vůbec). Žánr je to navíc pořád nesmírně populární, a tak měl Quake Champions svou cestičku slušně vydlážděnou. Jenže klopýtnul a vylámal si zuby. Základní střílení má tahle modernizace legendy naprosto bezproblémové a kompetentní, ale všechno ostatní je vcelku o ničem. Navíc to studio tak trochu marketingově zazdilo, protože hrajete snad vy, nebo vaši kamarádi, Quake Champions? A kdy jste o hře naposledy slyšeli?

zdroj: Archiv

Experti na zazdívání jsou taky v Epicu. Tam nový Unreal Tournament začali vyvíjet, pak ho předělali na jakýsi komunitní vývoj a následně se hra rozplynula jak pára nad hrncem. A nikdo po ní ani nevolá.

Jedeme dál. Osobně jsem Shenmue nikdy nehrál, ale vím, že v jistých kruzích je to naprostá legenda. Na E3 2015 to byl jeden z důvodů říct si „wow“ a krátce poté šlo o jeden z nejúspěšnějších herních Kickstarterů. Následovalo několik odkladů a výsledkem je sotva nadprůměrná hra, která nemá dnešnímu hráči co říct. Shenmue 3 cílí jen na fanoušky původních dílů a jsem bytostně přesvědčen, že kdyby se to jmenovalo jinak, jen minimum lidí by vůbec projevilo nějaký zájem.

O podobně křečovité návraty se čas od času snaží taky Jagged Alliance, ale i z toho musí mít fanoušci jen mrzení, protože těch céčkových napodobenin je hned několik a za řeč nestojí ani jedna. Dungeon Keeper by byl kapitola sama pro sebe, ale na tohohle mobilního zmetka je v dnešní době už škoda plýtvat znaky.

Leckdy se bohužel stane, že se legenda nedokáže vrátit ani skrze remaster či remake. Těch úspěšných příkladů je tu naštěstí asi víc, ale ani tahle „jednoduchá“ kategorie není bez problémů, viz letošní Warcraft a Commandos. Blizzard není schopný udělat Warcraft IV, tak chce fanoušky potěšit alespoň remakem trojky. Výsledek je nedodělaný šmejd, který by zasloužil ještě tak rok ladění a úprav. A Commandos 2? Inu, tam vydavatel hru očesal o původní funkce, ubral na obsahu, a ještě o ní regulérně a vědomě lže.

Když se to povede, ale...

Max Payne 3 zdroj: Archiv

Najdeme samozřejmě hned několik případů, kdy se to povedlo. Na mysl mi jako první vyvstal Doom, jenže i tam je to s pomyslnou hvězdičkou – multiplayer zas tak dobrý nebyl, nikoho nezajímal a stačí si vzpomenout, že to celé skoro nevyšlo. Id Software totiž pracovali na úplně jiném restartu Doomu, který ale naštěstí včas zrušili a šli zpátky do pekla. Alespoň že ta kampaň byla tak dobrá.

Jednou z největších herních legend je Deus Ex a tam se jeho návrat povedl skoro na výbornou. Tvůrci sice hodili kus práce na cizí studio a výsledkem byli bossové, kteří mi hru skoro dokázali zkazit, ale když nad tímhle klopýtnutím přivřu oči, byl za mě Human Revolution super.

Neméně super byl i Max Payne 3, za mě jedna z nejlepších akcí minulé generace. Bohužel asi jen za mě (a za Pavla). Třetího Maxe si totiž koupilo tak málo lidí, že čtvrtý díl asi jen tak nebude.

zdroj: Archiv

Další hra z kategorie „super, ale...“ je Half-Life: Alyx. Ano, Half-Life se konečně vrátil a prý je skvělý, jenže kdo má doma natolik kvalitní a drahý PC & VR setup a zároveň se mu nedělá z virtuální reality špatně? Já to bohužel nejsem.

Po příliš dlouhé době se z nějakého důvodu vrátil i Wasteland 2 a byť není špatný, vypadá jako něco, co je rádo alespoň za ten béčkový status.

Co se naopak povedlo bez žádného „ale“, je například XCOM, který se dokázal vrátit v plné síle a novodobá jednička i dvojka jsou naprosto parádní. Stejně tak se to podařilo i Falloutu, kdy trojka a čtyřka za to rozhodně stojí, což už o Fallout 76 říct nejde.

Raději jinak, děkuji

Two Point Hospital zdroj: Archiv

Bez problémů najdeme hned několik důkazů, že to jde i jinak, když se chce. Že není potřeba značka s historií a předem těžko splnitelnými očekáváními. Značka totiž není nutná, a tak si můžeme zahrát třeba povedenou Two Point Hospital a nemusíme řešit, že nám nikdo neudělá novou Theme Hospital.

Stejně tak Thief. Uvidíme, jestli se vůbec ještě někdy vrátí v relevantní formě, ale i kdyby ne, tak tu máme skvělé Dishonored. Podobně bychom mohli říct, že System Shock 3 není zas tak nutný, když tu máme výborné Prey.

Nechci?

nolf zdroj: Archiv

Nechci paušalizovat. Návrat nějaké staré legendy klidně rád uvítám a dám hře šanci. Jenže v řadě případů bych bral raději něco nového a nechal legendu spát zaslouženým spánkem. Protože když vidím, jak se to v řadě případů strašně moc nepodaří a jak je to v některých případech sotva průměrné, tak víte co? Já se toho Beyond Good & Evil 2 začínám trochu bát. A další No One Lives Forever vlastně radši nechci.

Nejnovější články