Ghost Recon Breakpoint konečně vyšel. Ano, hra oficiálně „vyšla“ už v říjnu, ale podobně jako některé jiné velké hry se na trh dostala v nehotovém stavu. Ve stavu, kterému bych se nebál říkat early access. A teď, po řadě velkých i malých updatů, to s Breakpointem konečně vypadá slibně. Nebo možná lépe řečeno normálně.
Ubisoft ale není první a rozhodně ani poslední, kdo měl tu drzost vydat nedodělanou hru a tvářit se, že nedodělaná není. Tituly jako No Man’s Sky, Sea of Thieves, Street Fighter V, Anthem, Halo: The Master Chief Collection, SimCity nebo třeba celá Stadia nebyly při svém vydání hotové. Jsou to, řečeno bez vytáček, nepřiznané předběžné přístupy, které jejich vydavatel jako hotové produkty pouze nálepkuje. Opravdový smysl dávají až po několika měsících či letech.
A přesně takový je Breakpoint. Ten by zasloužil dorazit na trh až letos v říjnu, nikoliv loni. Ubisoft před necelým rokem pustil na trh solidní základ a já se u hry navzdory všem jejím problémům docela slušně bavil. Jenže bylo očividné, že startovní stav Breakpointu je typický early access. Drsnou kritiku recenzentů i hráčů si naštěstí vzali vývojáři k srdci a začali hru dodělávat.
zdroj: Ubisoft
Z pohledu fanoušků Wildlands byl jeden z největších problémů Breakpointu jasný: absence AI parťáků. Hru jste sice mohli hrát od začátku v kooperaci, ale počítačem pohánění parťáci chyběli. Nedávný update je konečně přidal a u parťáků samozřejmě nekončí.
Nedávný update (a nejen on) hru rozšířil o hromadu dalších větších i menších prvků, opravil nespočet chyb i chybek, a za sebe bych tedy řekl, že Breakpoint skutečně vyšel právě s tímhle updatem.
Parťáci tak, jak si je pamatujete
zdroj:
Vlastní foto autora
Hlavním tahákem nového updatu jsou AI parťáci a já poslušně hlásím, že se chovají dobře. Respektive se chovají víceméně tak, jak si je pamatujete z Wildlands. Poslouchají vaše příkazy a velmi zřídkakdy se mi stalo, že mě prozradili, a to hraju primárně stealth. A upřímně, prozrazení parťákem se mi několikrát přihodilo i ve Wildlands, takže je to skutečně jedna ku jedné.
K parťákům se nedostanete hned na začátku hry, ale poté, co poprvé opustíte Erweon, což je, při běžném hraní, snad ani ne hodinku po spuštění. Na pomocnou ruku od AI tak nemusíte čekat nijak dlouho.
Kvůli AI parťákům navíc nemusíte začínat novou hru – fungují i ve vaší stávající hře. Tvůrci tak pokračují ve snaze o maximální možnou vstřícnost a bezprecedentní flexibilitu: AI parťáky si můžete zapnout či vypnout kdykoliv. Je zcela na vás, na jaké mise si je vezmete a jaké chcete odehrát raději sami.
Stejně jako ve Wildlands, i tady je jednou z jejich nejužitečnějších funkcí hlášení nepřátel ve vašem okolí. Jenže to tu funguje trochu zvláštně, protože tvůrci jako by zapomněli na nedávno přidanou Ghost Experience, respektive na její nejnáročnější nastavení. Pokud hrajete Breakpoint bez uživatelského rozhraní nebo konkrétně bez ikonek označujících nepřátele, jsou vám hlášky kolegů vcelku k ničemu.
Najednou totiž uslyšíte: „Watch out, enemy over there!“ No dobře, ale over where? Je velká škoda, že si s tím nedali tvůrci trochu víc práce a nepřidali do hry hlášky typu „Nepřítel na 10. hodině“ nebo „Nepřítel napravo od budovy“.
Na druhou stranu je pozitivní, že tvůrci pro změnu mysleli i na survival prvky Breakpointu. Když vám třeba při sjíždění kopce dojde stamina, radí vám parťáci, abyste se napili. Pravda, to může místy působit komicky, ale v praxi jde spíš o připomínku, že čutora s vodou slouží k doplnění ztracené výdrže. V pozdějších fázích hry, kdy máte svého reka vylepšeného na maximum, se s tím navíc už téměř nesetkáte.
zdroj:
Vlastní foto autora
Největším přínosem parťáků za mě nejsou ani tak hlášky, jako spíš cool momenty. Takové ty chvíle, kterých byl Wildlands plný a v Breakpointu až doteď chyběly. Například scéna, kdy to v přestřelce koupíte, odkulháte za nejbližší kryt a obvazujete si ránu, zatímco vaši borci se semknou kolem vás a střílí na nepřítele, by se neztratila v žádném válečném filmu.
To samé, když postupně přebíráte nepřátelskou základnu tak, že vy sami skoro nestřílíte a jen dáváte příkazy. Nebo když likvidujete nepřátele pomocí synchronizované střelby. Nebo když naháníte někoho v autě a snažíte se udržet jeep na silnici, zatímco vaši parťáci sypou do nepřátelského vozidla jeden zásobník za druhým. Nebo když... Ale víte co? Zahrajte si to sami a uvidíte, že vám hra odvypráví vaše vlastní příběhy.
Společné stealthové přebírání základen je zábavné, ale taky pořád platí, že to s parťáky není nijak zvlášť jednodušší. Pravda, stejně jako ve Wildlands najednou víte, kde jsou skoro všichni nepřátelé (pokud máte zapnutý interface), respektive si je nemusíte označovat sami. Při přestřelce vám někdo pomáhá a navíc vás mohou kolegové oživovat.
Jenže vaši kamarádi nejsou vůbec neomylní, stoprocentně přesní a už vůbec nejsou nesmrtelní. Při maximálním nastavení Ghost Experience se opravdu nechcete dostat do intenzivní přestřelky, bez ohledu na parťáky, protože dost pravděpodobně všichni umřete. Taky ale pořád platí, že tu můžete co do obtížnosti hýbat prakticky s čímkoliv, takže stačí chvilka hraní a sami přijdete na nastavení, které vaší aktuální náladě vyhovuje nejvíc.
Šaty dělají ducha
Téměř absolutní flexibilita se týká i výstroje a výzbroje vašich parťáků. Klidně můžete být jednotka čtyř Samů Fisherů – je to jen na vás a na tom, co všechno máte v Breakpointu odemknuté. A to včetně zbraní a téměř celého systému Gunsmith.
Osobně jsem s čančáním vojáků zase tolik času neztrácel, ale kdo se s tím chce vyblbnout, může sestavit skvadru módních ikon. Naštěstí tu nechybí ani nesmírně užitečné tlačítko „Zkopírovat vzhled hráčovy postavy“, takže jedním klikem všechny vojáky oháknete úplně stejně a pak třeba jen doladíte pár detailů.
Světlé zítřky na dohled?
zdroj:
Vlastní foto autora
Po všech těch updatech můžu s klidným svědomím prohlásit, že minimálně na papíře je ve své PvE kampani Breakpoint srovnatelný s Wildlands, ne-li lepší. Osobně se mi na Wildlands pořád líbí řada věcí mnohem víc, ale to je už o subjektivních preferencích.
Teď už tu každopádně nemáme nedodělaný ekvivalent předběžného přístupu a aktuální verze hry je podstatně lepší než to, co jsme si mohli zahrát před necelým rokem. Na herních mechanikách se skutečně zamakalo a ty nejvýraznější bolístky tvůrci opravili, zazáplatovali a během toho ještě naslouchali fanouškům. Offline režim tu sice nemáme, ale jinak se dostalo na většinu těch nejžádanějších změn.
Pořád ovšem nejde o skvělou hru. Breakpoint má i nadále několik výrazných slabých stránek a například s příběhem či postavami toho vývojáři v updatech asi zase tolik neudělají. Což je další argument, proč nevydávat polotovary.
Za sebe jen doufám, že všechny lekce a zkušenosti spojené s Breakpointem Ubisoft nezapomene. Pokud z nich bude vycházet a na velice solidních základech Wildlands a Breakpointu bude stavět, rozloučím se následujícím přiznáním: Dalšího Ghost Reconu se už nemůžu dočkat.
