Recenze
The Westport Independent - recenze
6. 2. 2016
|
Pavel Skoták
The Westport Independent patří k týdeníkům, na které má za tři měsíce tvrdě dopadnout kladivo nového tiskového zákona. Totalitní vláda by totiž ráda potlačila svobodu slova a zarazila šíření informací, které se jí zrovna nehodí do krámu. V roli šéfredaktora zmíněného periodika máte k dispozici čtyřčlennou redakci a vaším hlavním cílem je jednak se dožít vydání nového zákona a dle svého nejlepšího vědomí a svědomí informovat o veškerém dění během oněch dvanácti týdnů. Boj se se systémem i sebou samým může začít.
Thea: The Awakening - recenze
16. 12. 2015
|
Václav Pecháček
V dávné minulosti temných let stěhování národů byl život pro lidi v mnoha ohledech jednodušší. Starosti běžného dne se obvykle smrskly na otázky, z čeho uvařit dnešní večeři, kde po ní složit hlavu a jestli rozdělání ohně a příjemné teplíčko stojí za riziko, že vás v noci ze spánku vytrhnou vlčí tesáky. Krátký život, nenadálá smrt - to byl rozsah jistot, se kterými se dalo celkem jistě počítat.
The Red Solstice - recenze
27. 7. 2015
|
Daniel Kremser
Na první pohled je The Red Solstice jen další nevýrazná kooperativní akce. Grafika vypadá přinejlepším průměrně a na klasický mustr tvůrci roubují leitmotiv o kvalitách řecké tragédie. Zkrátka jde o titul, do kterého byste asi za normálních okolností spíš nešli. Ovšem pod nevýrazným audiovizuálním zpracováním a klišovitým příběhem se skrývá hra, která nakonec obstojí. Pokud tedy nepatříte do skupiny méně trpělivých a výzvy vás baví.
Forza Horizon 5 – recenze verze pro PlayStation 5
25. 4. 2025
|
Patrik Hajda
Další bývalá exkluzivita
Total Immersion Racing - recenze
1. 1. 2003
|
Redakce Games.cz
Ambiciózních závodních simulátorů se rodí v hlavách nadšenců hodně, ale jen pár z nich své dílo dotáhne do konce. Jak dopadla hra, která vznikla místo World Sports Cars a je lepší než Le Mans 24 Hours?
Don’t Starve: Shipwrecked - recenze
8. 5. 2016
|
Lucie Jiříková
Ztroskotali jste na pustém ostrově, vaše loď je rozsekaná na kusy a vůbec si nepamatujete, jak jste se sem dostali. Mysleli jste, že je dobrodružství konec? Ani omylem! Vítejte v Shipwrecked, masivním datadisku pro parádní survival Don’t Starve.
Like a Dragon: Infinite Wealth – recenze Yakuzy na Havaji
24. 1. 2024
|
Šárka Tmějová
Aloha a sajonara!
TT Isle of Man: Ride on the Edge 3 – recenze motocyklových závodů
7. 6. 2023
|
Jakub Malchárek
Výzva pro nejotrlejší
The King’s Dilemma: Chronicles – recenze hry, v níž rozhodujete o osudu království
31. 3. 2023
|
Václav Pecháček
Ze stolu na počítače
Empyre: Dukes of the Far Frontier – recenze nešťastného RPG s originálním námětem
21. 7. 2022
|
Jakub Špiřík
Staromilci, nenechte se nalákat
Mini Metro - recenze parádní logické hry
24. 11. 2015
|
Ondřej Švára
Kdo by nechtěl stanout v čele kolosálního inženýrského díla a postavit lidem třeba novou metropolitní podzemku. Šéfem dopravního projektu se můžete stát v taktické hříčce Mini Metro. Na starost ale paradoxně nedostanete téměř nic, co s takovou stavbou souvisí. Zajímat se budete jen o to, jak zefektivnit dopravu pasažérů. I přes svoji mimořádnou strohost vám ovšem Mini Metro přinese spoustu zábavy.
Shadow Tactics: Blades of the Shogun - recenze
19. 12. 2016
|
Václav Pecháček
Shadow Tactics: Blades of the Shogun představuje podobný blesk z čistého nebe, jaký svého času prozářil temná herní podzemí v podobě Legend of Grimrock. Staromódní dungeony byly všemi rozumnými vývojáři považovány za žánrovou fosilii, patřící leda do muzea, a do stejné škatulky z nějakého důvodu během let zapadly i stealthové taktické strategie po vzoru Commandos či Desperados. Musí to chtít kus odvahy, vzepřít se průmyslovému konsensu, a pustit se do projektu připomínajícího hry, které byly naposledy populární někdy v minulé generaci, a to ne konzolové, nýbrž lidské. A světe div se, ona se ta odvaha vyplácí. Podobně jako Grimrock, i Shadow Tactics je totiž vynikající počítačová hra.
51 Worldwide Games – recenze skvělé kolekce miniher
2. 6. 2020
|
Patrik Hajda
Poker, kulečník, autodráha
Mario & Sonic at the Rio 2016 Olympic Games - recenze
6. 7. 2016
|
Jakub Kovář
Virtuální sportování je ideální zábavou na večírky, kdy se osazenstvo vyvalí do křesel před televizi s pivem v jedné a brambůrkami v druhé ruce. Menší revoluci kdysi přineslo Wii, které lidi vyhnalo z křesel aspoň do vzpřímené polohy (tedy aspoň do chvíle než jste přišli na to, že tenis se dá hrát v pohodě i ze sedu). Mario a Sonic nicméně v Riu na pohybové ovládání na rozdíl od minulých dílů zcela zapomínají a vrací se ke klasickému ovládání pomocí tlačítek a analogů nebo D-Padu. Koncept ale zůstává stejný jako v předchozích hrách - jde o sbírku nepříliš náročných miniher, které mají za cíl pobavit bez rozdílu věku, pohlaví nebo herních preferencí.
Vampire: The Masquerade – Swansong – recenze
31. 5. 2022
|
Pavel Skoták
Upírům to zase jednou nevyšlo
Nobody Saves the World – recenze
31. 1. 2022
|
Pavel Skoták
Staňte se kouzelníkem, šermířem, vajíčkem...
Werewolf: The Apocalypse – Earthblood – recenze
5. 2. 2021
|
Patrik Hajda
Hrozná hra, která umí zabavit
MLB The Show 20 – recenze
24. 3. 2020
|
Lucie Jiříková
MLB The Show 19 byl přelomový ročník slavné baseballové série, loni dost možná ten nejlepší z velké sportovní čtyřky (FIFA, NHL, NBA, MLB). Hra přinesla skokový rozdíl nejen v grafickém zpracování, ale také v hratelnosti nově zaměřené na RPG prvky, jako je vylepšování vlastního hráče nebo celého týmu. Jak na toto úctyhodné dědictví navázal nový ročník?
Blacksad: Under the Skin – recenze
2. 12. 2019
|
Zbyněk Povolný
Blacksad je výborný komiks, který v roce 2012 získal cenu Fabula Rasa v kategorii nejlepší komiks a nejlepší kresba, a po vzoru povedené adventury The Wolf Among Us od zaniklého studia Telltale si tenhle panteří detektiv ze staré školy brousí drápky i na videoherní médium. Vaškovy dojmy z Gamescomu ve mně moc nadějí nevzbuzovaly a po dohrání musím bohužel konstatovat, že se s chutí vrátím ke knižní verzi a na tu herní radši zapomenu.
Deliver Us the Moon – recenze
14. 10. 2019
|
Patrik Hajda
My lidé se k naší planetě chováme jako k poslední bonboniéře na světě. Ale místo toho, abychom si jejích sladkých plodů vážili a šetřili si je na horší časy, chamtivě se jimi ládujeme, jako by existovala možnost koupit si novou. Jenže až nám tahle bonboniéra dojde, co nám zůstane? Prázdný, pustý obal, ze kterého se pokusíme vysypat drobečky. Obal v podobě Měsíce.
Magic: The Gathering Arena – recenze
4. 10. 2019
|
Václav Pecháček
Jak se vlastně recenzuje virtuální verze Magic: The Gathering? Mám se šťourat v nedokonalých, leč léty ověřených pravidlech nejpopulárnější sběratelské karetní hry světa, nebo jen zhodnotit jejich adaptaci do virtuální podoby? Těžká to otázka. Ale ať se na to díváte z kterékoliv strany, hlavní je, jestli to člověka nakonec baví. A toho člověka, který právě píše recenzi na Magic: The Gathering Arena, to baví náramně.
Ancestors: The Humankind Odyssey - recenze
27. 8. 2019
|
Jan Slavík
Hry se na pouť do historie vydávají poměrně často, ale když už se nezastaví hned u některé z moderních válek či v průmyslové revoluci, končí většinou v středověku či starověku. Odvážlivců, co by se vydali ještě před vznik prvních civilizací, zas tolik nenajdete. To naopak Ancestors: The Humankind Odyssey od studia Panache Digital se nebojí ničeho. Postaví vás do africké džungle před deseti miliony lety a za cíl vám dá jediné: Vyvinout se v člověka.
Eternity: The Last Unicorn – recenze
14. 3. 2019
|
Vilém Koubek
Příběh o posledním jednorožci se vývojáři z Void Studios rozhodli prodávat tlačením na staromilství, které podpořili řadou rozporuplných nebo rovnou příšerných mechanismů. Ve výsledku proto jejich RPG působí jako připomenutí, že ani nostalgie už není, co bývala.
The Occupation – recenze vynikajícího thrilleru
4. 3. 2019
|
Ondřej Švára
Z chytře vyprávěného příběhu a originálních herních mechanik vzešla stealth adventura, jakou si s žádnou jinou nespletete – The Occupation. Osmdesátá léta jsou v ní kulisou pro politický thriller v dospělém uměleckém aranžmá, který reaguje na každé vaše rozhodnutí. Ze hry si tak odneste zážitky, o které se sami přičiníte. I přes počáteční zmatenost a horší technickou kvalitu vás hra chytne a dlouho nepustí.
The Hong Kong Massacre – recenze
5. 2. 2019
|
Vilém Koubek
Přemýšleli jste někdy při hraní Hotline Miami nad tím, jaké by to asi bylo, kdyby Jacket uměl zpomalovat čas a zvládal by se s matrixovou elegancí vyhýbat kulkám? Vývojáři ze studia Vreski v tomto ohledu přešli od fantazírování k činům a The Hong Kong Massacre postavili na idejích zběsilosti, stylovosti a krvavosti. Výsledná hra má však k dokonalosti daleko.
The Council – recenze celé série
8. 1. 2019
|
Šárka Tmějová
Často ve hrách postrádám pocit, že respektují moji inteligenci. Nenechávají mě hledat místa, lidi ani předměty na vlastní pěst a radši na všechno nalepí ukazatele, případně mají potřebu vysvětlovat sebezřejmější popkulturní odkaz. Vývojáři zkrátka z dnešních hráčů mnohdy dělají tak trochu nesvéprávné hlupáky. The Council rozhodně zvládne polechtat sebevědomí vašeho vnitřního intelektuála, dokáže ale být i kvalitní hrou?
Overkill‘s The Walking Dead - recenze
4. 12. 2018
|
Vilém Koubek
Když se licenční hry ujme zkušené a schopné studio, může se z ní vyklubat klenot, kterým je letošní Spider-Man. I známí harcovníci však mohou selhat a zařadit se tak vedle nesčetně dalších, kteří si na oblíbených značkách vylámali zuby – Overkill‘s The Walking Dead je toho bohužel důkazem.