Recenze
Serious Sam 2 - mega-recenze
25. 10. 2005
|
Redakce Games.cz
Když sečtete mrtvoly, které po vás zbyly ve všech hrách za posledních 5 let, vyjde vám číslo, které se jen zlehka blíží počtu nepřátel v jediném levelu trochu přiblblého a ulítlého Serious Sama druhého. Verdikt pouze na Tiscali!
Midnight Club 3 (PS2) - recenze
10. 6. 2005
|
Redakce Games.cz
Někteří jezdí v Gran Turismo pořád stejnou trať, aby svůj čas zkrátili o setinu sekundy. Pro tyto lidi není určen Midnight Club 3. Ale pokud se chcete zábavně prohánět po městech a vyhazovat auta protivníků z dráhy, tak...
Psychonauts - recenze
7. 6. 2005
|
Redakce Games.cz
Představte si zvláštní svět, kde žijí lidé, kteří umí přenést své vědomí do mysli jiných osob a dělat tam, co se jim zlíbí. Proto vznikla skupina tajných agentů, psychonautů, jež poznáte v této plošinovce od tvůrce Grim Fandago.
Restricted Area - recenze
6. 6. 2005
|
Redakce Games.cz
Do příchodu třetího Diabla si nejspíše ještě pár let počkáme a jeho fantasy klony se musí dříve nebo později omrzet. Jak nás bavil sci-fi pokus o přemožitele Diabla s Falloutem, to se dočtete v první české recenzi.
SW: Revenge of the Sith (PS2) - recenze
22. 5. 2005
|
Redakce Games.cz
Jako nápad na papíře to vypadalo zajímavě: Vybrat z megafilmu akční sekvence, rozvinout je a vystavět kolem nich 15 levelů, ve kterých se vžijete do rolí dvou hrdinů se schopnostmi jako v RPG. Jaká je hra ve skutečnosti?
Aurora Watching - recenze
12. 4. 2005
|
Redakce Games.cz
Sam Fisher a Solid Snake v jednom a ke všemu na vás budou mluvit česky. Zdali se pokračování Gorky Zero povedlo překročit svůj stín a stát se solidní konkurencí pro zavedené krále stealth-akcí, se dozvíte pouze u nás.
Star Wars: Republic Commando - recenze
6. 3. 2005
|
Redakce Games.cz
Co takhle se vykašlat na všechny Jedi, světelné meče či Sílu a podívat se na Hvězdné války z pohledu skrz přilbu vojáka elitního komanda? Pojďte se v první české recenzi přesvědčit, že i takto může vzniknout výborná hra.
Warhammer: Dawn of War CZ - postřehy
4. 12. 2004
|
Redakce Games.cz
Tato real-time strategie na motivy veleznámé stolní a karetní hry Warhammer 40 000 u nás vyšla v české verzi a proto vám, jako doplněk k říjnové recenzi, přinášíme pohled jiného autora a jeho dojmy z úrovně překladu.
Colin McRae Rally 04 - recenze PC verze
17. 4. 2004
|
Redakce Games.cz
Série Colin McRae Rally je bezesporu pojmem v žánru rallye simulátorů a nyní se její čtvrtý díl konečně dostává i na PC s jasným cílem - napravit to, co pokazil předchozí díl. Povedlo se to ale ve všech ohledech?
Chrome CZ - recenze
16. 10. 2003
|
Redakce Games.cz
Chrome je ve své podstatě klasickou sci-fi střílečkou, i když v mnoha směrech je vidět, že autoři to chtěli dotáhnout někam výš a překonat konkurenci jako Unreal II. Povedlo se jim to? A jaká je česká verze?
Age of Mythology - recenze
12. 11. 2002
|
Redakce Games.cz
Někomu by se mohlo zdát, že Age of Mythology je dalším dílem slavné ságy Age of Empires, ale v první české recenzi se dozvíte, proč jde o nejoriginálnější RTS posledních let a proč je lepší než Warcraft 3.
Deadlands - RPG z Divokého západu
30. 11. 2001
|
Redakce Games.cz
Nedávno ohlášená RPG Deadlands se bude netradičně odehrávat na Divokém západu, ovšem jako v každém klasickém RPG ani zde nebude chybět tajemno.
Assassin's Creed Rogue - recenze
26. 11. 2014
|
Jan Olejník
Poněkud šokujícím odhalením pro mě bylo, že Assassin's Creed Rogue je již sedmým/osmým (protože vyšla ve stejný den s Unity) dílem v hlavní sérii her o prastarém řádu asasínů, která v šestém dílu (Black Flag) zažila odklon směrem k pirátským dobrodružstvím. A právě na Black Flag nový Rogue nepřímo navazuje. Nejen příběhově, protože (bohužel) komplet opisuje i herní mechanismy a odehrává se povětšinou i ve stejném prostředí. Zatímco si tedy tvůrci Far Cry 4 dali záležet, aby hra zůstala nejen věrná svému předchůdci, ale přinesla i dostatek novinek, při hraní AC Rogue jsem si připadal, že znovu hraju Black Flag – navíc v horší grafice.
Call of Duty: Advanced Warfare – recenze singleplayeru
5. 11. 2014
|
Daniel Kremser
Na světě existuje jen málo sérií, kvůli kterým vám Tesco pošle email, a dočkají se půlnočního zahájení prodeje i v malém supermarketu někde v zapadlém provinčním městě. Můžete si o sérii Call of Duty myslet co chcete, ale na jejím současném výsadním postavení nic moc nezměníte. Ostatně i diskuze plné názorů, že Call of Duty hry jsou blbosti s následnou poznámkou, „ale stejně jsem si to stáhnul, abych ji vyzkoušel“ spíše vypovídají o tom, že Call of Duty hry vzbuzují nejenom zájem, ale též emoce. Tentokráte navíc právem, protože díl s podtitulem Advanced Warfare boří zažité představy, adrenalinovou akcí dohání posledních 5 let bídy či lehkého nadprůměru, ale hlavně má hlavu a patu. Alespoň v singleplayeru.
(Retro) Decathlon 2012 - recenze
8. 8. 2012
|
Petr Poláček
Přesně takto vypadají mé nejstarší a nejlepší vzpomínky na herní Desetiboj, a každý nový kousek s 20 let starými zážitky bezděčně srovnávám. Docela dlouho jsem k tomu ale neměl příležitost, protože klasický Decathlon už herní firmy nedělají a pouze jednou za čtyři roky vyplodí další nudný olympijský titul. Vyplývá z toho, že se Cinemax strefil do díry v nabídce her a šlo pouze o to, jak moc se jejich Retro Decathlon 2012 (na DSiWare jenom Decathlon 2012) přiblížil jednoduché, ale zabijácké, návykovosti vzorové hry v mnoha jejích variantách.
Sakura Wars – recenze
1. 5. 2020
|
Pavel Skoták
Zkusme si na chvíli představit, že by slučování ministerstev překročilo hranice průmyslu a dopravy a spojila se, dejme tomu, ministerstva obrany a kultury. O zábavu by se tak lidem starali vojáci i jiným způsobem než prostřednictvím vtipů o Pandurech a hráli by kupříkladu ochotnické divadlo. Tím bychom se mohli přiblížit k Sakura Wars, jejichž hlavní část se odehrává v prostředí tokijského divadla, kde sídlí speciální vojenská jednotka známá jako Flower Division.
Nioh 2 – recenze
23. 3. 2020
|
Jan Slavík
Nabruste katany, naostřete kopí, za opasek srovnejte nástroje nindžů, oprašte posvátné štětce k psaní ochranných talismanů. Japonsko se zmítá v bouřlivém a krví zbroceném období Sengoku a jako by snad řada krutých střetnutí a vojenské manévry potenciálních sjednotitelů po celé zemi nepřinesly dost útrap, ještě se to všude hemží démony, nestvůrami a přízraky. A ty není radno podceňovat. Mají na vás totiž zálusk a nedají vám nic zadarmo.
Pokémon Mystery Dungeon: Rescue Team DX – recenze
9. 3. 2020
|
Pavel Skoták
Pokud jste ochotní věřit na zázraky, tak je dost možné, že existuje něco jako vaše duchovní zvíře. Co se ale stane, když na základě testu osobnosti vychází, že jste neurotický, občas trošku pomalejší a věčně otrávený člověk s chronickou migrénou? V našem světě bychom asi těžko našli podobný typ zvířete. Naštěstí jsou tu ale noví pokémoni, kteří vám (mně) jako ideálního parťáka určí Psyducka. Zasmál jsem se. Zasmál jsem se nahlas.
Wolcen: Lords of Mayhem – recenze
25. 2. 2020
|
Pavel Skoták
Vzpomínáte na Greedfall? To bylo povyku kolem epického RPG, které bylo tak skvělé, že o něm pro jistotu nebyla při udílení cen za loňský rok pořádně nikde ani zmínka. A co si budeme povídat, bylo to právem. Hra byla v mnoha ohledech nedodělaná, její kvality nevyrovnané a přehnané ambice ji srazily na kolena. A právě na Greedfall jsem si vzpomněl při hraní Wolcenu. Bohužel to není lichotivé přirovnání.
Commandos II - HD Remaster: recenze jedné hereze
2. 2. 2020
|
Michal Vojkůvka
Ano! Sny se plní! Desetiletý kluk ve mě tak zajásal, když mu Ježíšek v lednu nadělil HD verzi už skoro dvacet let staré klasiky taktických strategií Commandos 2: Men of Courage. O to větší bylo moje zklamání, když jsem zjistil, že právě kuráže těmto veteránům už moc nezbylo. Studiu Yippee se totiž podařila až neuvěřitelná věc. Vzít výbornou předlohu, na které není co zkazit, a následně zkazit prakticky všechno.
Interrogation – recenze komorního L.A. Noire
5. 12. 2019
|
Michal Vojkůvka
Je noc. Prší. Nad spisem, který vůbec nedává smysl, už sedíte nejmíň hodinu. Whiskey v lahvi podstatně ubylo, zato popelník by zasloužil vysypat už notných pár cigaret zpátky. Spánek je luxus, který si nemůžete dovolit – jde o životy, o pověst, o princip. Do hlavy se prožírá klidná, ale podivně kakofonicky zvrácená melodie... Tohle není začátek temné newyorské detektivky. Tohle jste vy po několika hodinách hraní Interrogation: You will be deceived.
Etherborn – recenze
18. 7. 2019
|
Pavel Skoták
Prostorové vnímání. Schopnost, která nám umožňuje projít testy studijních předpokladů nebo podélně zaparkovat s autem. Dostatečná představivost v trojrozměrném prostoru navíc člověku umožňuje užít si naplno i Etherborn, prostorovou adventuru se spoustou puzzlů, z nichž se vám bude po čase motat hlava. Stačí totiž k hádankám přidat hrátky s gravitací, surreálno, a dobrodružství bezhlasého těla za hlasem bez těla může začít.
Astroneer – recenze
13. 3. 2019
|
Patrik Hajda
K některým hrám se každý den vracíte, abyste pokročili v příběhu. K dalším proto, abyste konečně zůstali jako poslední ze stovky bojovníků. Někdy si chcete jednoduše namáhat mozek. Ale pak mohou nastat okamžiky, kdy si chcete jen odpočinout, pokochat se, něco třeba vytvořit a zkrátka si dělat, cokoliv vás napadne. A přesně o tom je se vesmírný sandboxový survival Astroneer.
Metro Exodus – recenze
13. 2. 2019
|
Patrik Hajda
Třetí díl adaptace knižní série sice stále hrdě nese slovo Metro ve svém názvu, nicméně opouští jeho zatuchlé tunely a vydává se s mnohem honosnější lokomotivou Aurorou napříč rozsáhlými pláněmi postapokalyptického Ruska. Dříve stísněné prostory střídají otevřená prostranství, ale jinak se toho zase tolik nezměnilo. Lidé jsou stejnými zrůdami pod i nad zemských povrchem, ať už dýchají filtrovaný nebo čerstvý vzduch. A vy bude opět jejich trnem v oku.
Genesis Alpha One – recenze
12. 2. 2019
|
Vilém Koubek
Do rukou dostanete kosmickou loď, kterou si od základů vybudujete. Pak se budete muset postarat o přežití lidstva tím, že začnete navštěvovat cizí planety, těžit suroviny a bojovat s mimozemskými civilizacemi. Alespoň tak tedy zní sliby vývojářů z Radiation Blue, kterým se však ze zajímavé premisy nepovedlo v Genesis Alpha One vydolovat dobrou hru.
Inked - recenze
17. 7. 2018
|
Ondřej Švára
Recept na dobrou herní plošinovku se neobejde bez zásoby rébusů, poutavé atmosféry a výtvarného pokušení. Z těchto ingrediencí se skládá také Inked, originálně vyprávěná arkáda tvořená v chytrých tazích kuličkového pera. Za uměleckou stránkou však zaostává hratelnost. Hádanky by mohly být nápaditější a hodilo by se i přesnější ovládání. Pozornost si však hra zaslouží, zejména za osobní zpověď, kterou schovává pod nedokonalou slupkou.
The Thin Silence - recenze depresivní adventury
17. 5. 2018
|
Vilém Koubek
The Thin Silence před spuštěním hry upozorňuje, že na vás hodlá naložit dávku depresí, zklamání životem, motivů sebevraždy a dalších závažných témat, která rozhodně nejsou pro slabé povahy. Upozornění se objevuje také v propagačních materiálech, a to dokonce natolik, že působí jako jistá forma lákadla. Bohužel však ve hře samotné deprese vyznívá do ztracena a spolu s nudnou hratelností nevytváří zrovna příjemný zážitek.
Gravel – recenze
16. 3. 2018
|
Patrik Hajda
Italské studio Milestone se po několika sériích spíše simulačních závodů vrhá do bahnem zkalených vod arkád, kde se víc než popředu jezdí dveřmi napřed. Závody Gravel před vydáním slibovaly off-roadové řádění napříč různými prostředími, obohacené o vyasfaltované okruhy, a televizní show v pozadí coby hlavního tahouna kampaně. Všechno to tu sice je, ale je to doopravdy to, co hráči chtějí?
Cuphead - recenze
9. 10. 2017
|
Ondřej Švára
Díky nezávislým vývojářům vznikl nový druh videoher, pro které není důležité přibližovat se realitě, ale například kresleným pohádkám. Arkáda Cuphead je od nich prakticky k nerozeznání, i když zdání nakonec poněkud klame. Není to zábava pro děti, a dokonce ani pro většinu dospělých, protože pod andělskou tváří cení zuby ďábelská obtížnost. Bravurně napodobený americký animák si v extrémně drsné akci užijí jen ti nejotrlejší.
Darkwood - recenze
6. 9. 2017
|
Jan Slavík
Báli jste se jako malí v lese? Ve hvozdu, kterým vás provede příběhový survival Darkwood od polského studia Acid Wizard, by klidný zůstal málokdo. Všechny pěšiny vedou jen hloub mezi zlověstné stromy. Do krajiny děsivých stínů. Cesta ven jako by neexistovala, každý zvuk může zvěstovat příchod znetvoření či smrti, a noci jsou ve zdejším lese utkané z nočních můr. Doslova.