Autor: František Fuka Publikováno: 10.června 2005 | Verze hry: prodávaná/anglická pro PS2 Doba recenzování: 1 měsíc |
TIP: kliknutím na velkou verzi screenshotu se dostanete na následující obrázek MC3DE se může pochlubit tím, že obsahuje skutečné licencované značky aut a jejich součástek. Chápu, že pro někoho je to významné plus, ale já nerozeznám Toyotu od Audi a auta v MC3DE pro mě tudíž nejsou o nic méně nebo více "cool", než ta v MC2 (který obsahoval smyšlené vozy s legračními názvy jako "Cocotte"). Auta (a motocykly, protože ty jsou ve hře taky) jsou rozdělena do několika skupin podle výkonnosti (A je nejlepší). Začínáte samozřejmě jen s hrstkou dolarů, za kterou si můžete koupit jen nějaké pomalé prdítko. V průběhu hry pak máte vydělat dost peněz na to, abyste si kupovali lepší a lepší auta a prováděli jim tuning (i když kupování nových aut je v první polovině hry zhola zbytečné, protože jich dost vyhrajete). Tuning, pokud to nevíte, spočívá v tom, že v autech vyměňujete součástky a různě je "štelujete" (například jak široké mají být pneumatiky, jak vysoko nad vozovkou má být podlaha atd...). Následkem toho auta jednak lépe jezdí a také lépe vypadají. Hra obsahuje obrovskou spoustu různých "módních doplňků", kterými můžete auta vybavit. Takže nejen, že si můžete vybrat barvu kapoty a puklic, můžete si také obarvit skla, polepit celé auto samolepkami, přimontovat barevná světla pod auto a dokonce si vybrat, co přesně má být napsáno na poznávací značce a na jiných částech auta (včetně typu písma)! Zamýšlený výsledný efekt této hry měl být něco jako ve filmu "Rychle a zběsile", t.j. úžasné káry, se kterými můžete nejen závodit, ale také se vytahovat před svými kamarády (online, nebo když přijdou na návštěvu). Tady ale narazíme na menší problém, spočívající v tom, že grafika prostě není nic extra. Je to obzvlášť patrné v garáži, při detailních pohledech na auto. Jestli máte "lesklou barvu" nebo "normální barvu" je prakticky nerozeznatelné a výměna ráfků v praxi znamená, že se v nezřetelných pixelech na vašem kole několik pixelů nějak změní. Nemohu si nevzpomenout na Burnout 3: Takedown a jeho "garážové scény", které vypadaly po všech stránkách lépe a kapoty v nich skutečně působily dojmem lakovaného plechu. Mimochodem, nevěřím, že "screenshoty", doprovázející tuto recenzi (tak jak jsme je obdrželi z oficiálních zdrojů), jsou opravdu z prodávané PS2 verze této hry. Na tomto místě bych se také mohl krátce zmínit o zvuku: Efekty jsou naprosto bezchybné, ale mám trochu problém se soundtrackem, který je trochu "každý pes jiná ves" (rap, techno a do toho najednou Marilyn Manson). Ale jde přece o závodní hru, takže bychom se měli konečně věnovat závodění... Tři podobná města V průběhu hry odemknete postupně tři města: San Diego (sídlo programátorského týmu, který hru vytvořil), Atlantu a "motorové město" Detroit. MC2 se mohl také pochlubit třemi městy, jenomže je tu jeden zásadní rozdíl! V MC2 jste se projížděli po Los Angeles, Paříži a Tokiu a většinou vám během pár sekund bylo jasné, ve kterém městě se právě nacházíte, protože každé z nich bylo unikátní. Kdežto San Diego, Atlanta a Detroit vypadají značně podobně (i když v San Diegu je horská dráha, v Detroitu velký přístav apod.). Jsou to prostě nějaké ulice, pár mostů a kolem toho dálnice, všechno v podobném architektonickém stylu. Při hře ale nemáte moc času obdivovat architekturu, protože musíte závodit. Většina závodů spočívá v tom, že projíždíte checkpointy rozmístěné po mapě, přičemž není pevně dáno, jakými ulicemi se dostat od jednoho k druhému. Později dojde i na "unordered races", ve kterých můžete checkpointy projet v libovolném pořadí, což vás nutí zamyslet se a hledat nejkratší cestu, případně ďábelské zkratky (skryté rampy, ze kterých létáte přes domy a řeky). Občas také musíte jet sami, bez protivníků, pouze na čas, jindy závodíte na více kol a někdy jedete bodovaný šampionát, sestávající z několika závodů. Základem je ale vždy závodění od checkpointu k checkpointu. Vzhledem k názvu hry nepřekvapí, že se veškeré dění odehrává v noci, případně za setmění/rozbřesku. Tudíž není moc dobře vidět. Občas se navíc přidá i sněžení nebo déšť. A teď se dostáváme k největšímu problému, který s MC3DE mám. Hra běží ve 30 (resp. 25) fps a chvílemi ještě pomaleji. To je u závodní hry značné mínus a pokud jezdíte 300 km/h úzkými uličkami v noci tak dvojnásobné mínus. Schválně jsem si znovu na chvíli pustil Burnout 3 a pocit rychlosti v něm byl mnohem lepší, i když tachometry v obou hrách ukazovaly přibližně stejná čísla. Tohle není Burnout 3 Jistě stojí za to srovnat MC3DE s Burnoutem 3, králem arkádových závodních her pro PS2. Z technického hlediska je MC3DE opravdu o něco chudší (jak grafikou tak její svižností). Na druhou stranu zatímco v Burnoutu 3 jedete stále po jedné silnici, kterou můžete opustit pouze pokud havarujete, v MC3DE najdete detailně propracovaná města, kterými se můžete prohánět mnoho hodin, aniž byste objevili všechna jejich skrytá zákoutí. MC3DE je také plně trojrozměrný, t.j. obsahuje nadjezdy, podjezdy, víceúrovňové křižovatky a ony výše zmíněné neuvěřitelné skoky. K těm mám ale jednu výtku: když letíte vzduchem, kamera zabírá vaše auto "efektně" mírně ze strany, takže máte problém odhadnout, kam vlastně letíte a jak máte auto správně "naštelovat" pro hladký dopad. V MC3DE i v Burnoutu 3 je na autech vidět poškození, ale v obou případech jde jen o grafickou záležitost, která nemá vliv na jejich jízdní vlastnosti. Pokud v MC3DE své auto zcela zničíte, jste za to penalizováni pár vteřinami ztráty a pak dostanete zbrusu nové auto. Mohlo by se zdát, že MC3DE má navrch co se týče "tuningu" (který v Burnoutu 3 zcela chybí), ale není to až tak úplně pravda. Do aut sice můžete montovat různé lepší (zakoupené) součástky (většinou ve třech úrovních kvality), ale jste přitom omezováni nejen stavem svého konta, ale také dalšími umělými limity. I když jste při závodech vydělali spoustu peněz (většinou je nějak finančně ohodnoceno první až třetí místo), vozidlo si vylepšit nemůžete, protože součástky ještě nejsou v prodeji a budou k mání až když vyhrajete určité pozdější závody. Většinou se mi stávalo, že jsem si bez problémů koupil všechny součástky okamžitě, jakmile se objevily v prodeji, a byl jsem tudíž vděčný za možnost "nakup stisknutím jednoho tlačítka automaticky ty nejlepší komponenty pro toto vozidlo". Speciální manévry Kromě ježdění po dvou kolech (které v praxi příliš nevyužijete) přináší MC3DE další tři speciální manévry – jeden pro každou třídu vozidel. Ve všech případech fungují tak, že vám při konkrétním způsobu jízdy (např. žádné havárie nebo hodně smyků) nabíhá ukazatel a když je plný, můžete stisknutím L3 manévr aktivovat (což znamená, že ho v ostrých zatáčkách občas aktivujete omylem). Zdaleka nejužitečnější manévr se jmenuje "Zone" a spočívá v tom, že se na pár vteřin hra extrémně zpomalí a vaše auto získá mnohem lepší ovladatelnost. Zbylé dva manévry vám umožňují vyhazovat ostatní auta ze silnice a jsou užitečnější mnohem méně, protože při jejich použití auta často létají do nepředvídatelných směrů, tedy například vám do cesty. Motocykly mohou jezdit po jednom kole a tím výrazně zlepšit svou akceleraci. Významnou výhodou oproti Burnoutu 3 má MC3DE v tom, že pokud jste v závodě beznadějně poslední a dáte si "Restart", nic se nenahrává a jste okamžitě znovu na startu. Při těžkých závodech opravdu oceníte, že nemusíte znovu a znovu koukat na "Please Wait". Nahrávání (a ukládání pozice) je v MC3DE obecně trochu svižnější, než v Burnoutu 3.. Gumoví protivníci A teď už k té gumové AI. Pokud víte, jak funguje, vyhrává se vám mnohem snáze. Pokud jedete pořád na plný plyn, probíhá závod většinou tak, že se hned po startu dostanete do čela závodu, po pár vteřinách vás zničeho nic jeden nebo dva soupeři předjedou, zmizí daleko před vámi a vám chvíli trvá, než je opět dojedete. Trik je v tom, že nesmíte za žádných okolností dopustit, abyste se dostali na první pozici. Nejlepší je držet se celý závod na druhém místě, případně na třetím (pokud první dva soupeři jedou blízko u sebe). Potřebujete pouze vědět, kde přibližně je cíl, a pár vteřin před ním na to šlápnout a dostat se na první pozici. Tato strategie funguje ve většině her s gumovou AI, ale v MC3DE funguje ještě mnohem lépe. V průběhu závodu totiž můžete několikrát (až třikrát v každém kole) použít Nitro a tím extrémně zrychlit. Nitro ovšem lze aplikovat také "zdarma" v případě, že se chvíli držíte v proudu vzduchu za kterýmkoliv soupeřem. Díky Nitru je tak možné se okamžitě vrátit na bednu a do závodu. Ve vítězství vám pak může zabránit pouze vyložená chyba, kdy při skoku odletíte do nějaké úplně jiné oblasti města, ztratíte se v úzkých uličkách nebo něco podobného. Okolo poloviny závodů jsem s použitím výše uvedené metody vyhrál bez problémů na první pokus, aniž bych předem nějak studoval jejich mapu. další obrázky z této hry najdete v naší sekci screenshotů Závodů je v MC3DE obrovská spousta (určitě hodně přes 100) a hra vám tudíž vydrží opravdu dlouho. Ale málokterý z nich si zapamatujete jako něčím výjimečný. Různé vylepšování aut a kupování lepších modelů nemá z herního hlediska valný význam, protože soupeři jsou vždycky přibližně stejně dobří jako vy (proto je v některých závodech paradoxně jednodušší závodit v nějakém horším autě). Kromě hlavního herního módu "Career" vám MC3DE nabízí také několik "vedlejších" režimů, kdy si můžete s auty hrát na babu, provádět deathmatch a podobně... Bohužel, ve dvou na splitscreenu to není úplně ono a online hru pro více hráčů (kterou MC3DE podporuje) jsem neměl možnost vyzkoušet. Stáhněte si: Trailery, Wallpapery |
František Fuka | |
autor začínal s hrami ještě v době, kdy "mít počítačovou hru" znamenalo "naprogramovat si ji", přesto si i dnes rád sedne ke konzoli; více u něj doma na www.fuxoft.cz |