Recenze
Steve Jackson's Sorcery! - recenze 1. a 2. části
6. 4. 2016
|
Jakub Kovář
Stavět příběh nad herní mechanismy se na jednu stranu zdá být kontraproduktivní, na tu druhou to ale často produkuje zajímavé výsledky. Telltale by mohli vyprávět. Sledování filmu s možností sem tam něco ovlivnit a lehce si zahrát slaví úspěch, není tedy důvod nezkusit v inovovaném formátu i klasiku ve formě gamebooků. Jde o knihy, které umožňují v průběhu čtení příběhu určovat další kroky postavy. K tomu sbíráte vybavení, vylepšujete hrdinu a prostě před sebou máte klasické RPG. Ve stejném duchu se nese i herní Sorcery!, interaktivní adaptace stejnojmenného gamebooku Stevea Jacksona, která z mobilů nakonec doputovala i na PC.
Fabledom – recenze budování pohádkového království
15. 5. 2024
|
Patrik Hajda
Pohodová strategie, která nikam nespěchá
Technotopia – recenze futuristického mixu Dorfromantiku a Reigns
18. 12. 2024
|
Patrik Hajda
Staňte se AI a ovládněte celá města
MechWarrior 5 Clans – recenze robotické příběhové evoluce
7. 11. 2024
|
Michal Krupička
Když se mechové nemusí stydět za příběh
Cities XXL - recenze budovatelské strategie
6. 3. 2015
|
Václav Pecháček
Hry, ve kterých si můžete vesele postavit pořádně obrovskou, prosperující metropoli, byste spočítali na prstech obou rukou. Většina z nich je navíc v dnešní době herním ekvivalentem obstarožního prstenu po prababičce – můžete je mít rádi, můžete je i používat, ale už by to zkrátka chtělo modernější kabátek. Cities XXL je jedním z titulů nabízejících východisko z této ošemetné situace. Pootevírá nám dveře k záchraně, přidržuje je otevřené a za nimi zní nebeská hudba. Avšak celé je to jenom vychytralá, ďábelská past.
Emergency 5 - recenze záchranářské strategie
18. 2. 2015
|
Jakub Kovář
Série Emergency je na trhu už pěkných pár let a svým konceptem vybočuje z řady klasických strategií, v nichž jde primárně těžbu surovin, výboru jednotek a porážku nepřítele. Místo maršálské hole vám totiž Emergency svěří do rukou velení nad jednotkou profesionálních záchranářů a vaším úkolem nebude někoho zlikvidovat, ale právě naopak zajistit klidné spaní několika miliónů občanů. Vaším revírem tak budou ulice německých velkoměst a vašimi nepřáteli oheň, nemoci a zločinci.
Endless Legend - recenze originální strategie
4. 10. 2014
|
Ondřej Švára
Představit si svět, ve kterém neplatí skoro žádná pravidla, a vše ku prospěchu věci překračuje stanovené meze, není nic obtížného. Stačí zavřít oči a nechat si něco zdát. Mnohem těžší je ale podle snů vyrábět počítačové hry. Například tahové strategie, které by byly zábavné, ale nikoliv povrchní, a také jasně pochopitelné, a přitom jim nescházely široké herní možnosti. Endless Legend je v tomto ohledu skoro ideálním dílem a splňuje definici herního snu, na jaký se dlouho čekalo. Pravidla překračuje s grácií a navíc si vymýšlí svá vlastní. V dobrém slova smyslu jsme hráli princeznu Koloběžku - Endless Legend je tahovka, ale přitom s realtimovými prvky, a zároveň komplexní budovatelský simulátor, kterému však přes veškerou složitost nechybí charisma, smysl pro detail a osobité kouzlo. Hledáte-li svéráznou alternativu k Civilization, tady je.
Sanctum - recenze zajímavé akční strategie
23. 6. 2011
|
Tomáš Jung
Některé hry mají vlastní duši. Nejsou jen prázdným nástrojem zábavy, který vám sdělí, co máte dělat, nebo jaké máte podmínky a úkoly. Jejich duši tvoří příběhy, osudy postav nebo prazvláštní světy existující paralelně s těmi skutečnými. Sanctum je variace na klasický tower defense hraná z vlastního pohledu a v lecčems to je hra zajímavá, která by svou duši měla mít. Nabízí jedinečný svět i monstra a strká vás do role obránců jakéhosi energetického jádra.
Worms Reloaded - recenze bláznivé strategie
8. 9. 2010
|
Petr Poláček
Po devíti letech se i na počítače konečně vracejí naši známí červíci ve 2D zpracování. Komu nesedělo 3D, může jásat.
Ixion – recenze „Frostpunku ve vesmíru“
12. 3. 2023
|
Pavel Skoták
Přežije vaše kolonie uprostřed ničeho?
Planet Coaster 2 – recenze druhého dílu stavitele zábavních parků, který nebyl tak úplně potřeba
19. 11. 2024
|
Michal Krupička
Lepší i horší, ale hlavně docela stejný
Pillars of Eternity: The White March - recenze 1. části
11. 9. 2015
|
Václav Pecháček
Občas se stane, že vám v restauraci naservírují vynikající jídlo, na kterém si pochutnáte, až se oblizujete za ušima, a navíc je ho přesně tak akorát. Možná vám v žaludku ještě zbývá místo na jeden dva knedlíčky a sběračku omáčky, ale… spíš ne, spíš je všechno úplně tip ťop. Přibližně tak jsem se cítil po dohrání Pillars of Eternity, jehož hlavním chodem byl vynikající příběh, kvalitní dialogy a velmi dobrý soubojový systém. Chtěl jsem si po té baště dát dvacet, ale kuchtíci v Obsidianu se rozhodli, že mi přece jen ještě trošku té dobroty přidají. A tak mi na stole přistál první díl datadisku The White March.
LOTR Online Mines of Moria recenze 2.část
2. 5. 2009
|
Redakce Games.cz
Zavítáme do elfího lesa a podíváme se na zoubek tuhým instancím v Morii. Nezapomeneme ani na řemesla a to, jak mohou šedesátky trávit čas v rozšířené Středozemi.
At the Gates – recenze
1. 2. 2019
|
Václav Pecháček
„Sid Meier si myslí, že je jediný, kdo může před grandiózní 4X strategie pyšně cpát svoje jméno. Ale to se mýlí,“ funěl Jon Shafer, hlavní designér Civilization V, když v bezesných nocích přemítal nad názvem své příští hry. A tak se zrodila Jon Shafer’s At the Gates, strategie o barbarech, kteří postupně rozkládají upadající Římskou říši. Jenže se taky bohužel ukázalo, že když dva dělají totéž, není to totéž. A to nejen kvůli objektivně výbornému jménu „Sid“, které obyčejného „Jona“ poráží na všech frontách.
Tony Hawk's Pro Skater 1 + 2 – recenze remaku skejtové legendy
1. 10. 2020
|
Pavel Makal
Před dvaceti lety vyšla jedna z nejlepších her všech dob
Invisible, Inc. - recenze bezvadné špiónské strategie
5. 7. 2015
|
Lukáš Grygar
Tohle nedopadne dobře. Alarm je na maximu, to znamená na šestce, to znamená mapu plnou stráží, systematicky kontrolujících místnost za místnosti. Dvorního hackera mám v serverovně, stejně jako střelkyni, kryjící jeho záda shrbená nad terminálem. Ale co je nám to platné, když tímhle směrem míří dva elitní hlídači, první dokonce se softwarovým štítem – za normálních okolností bych mu ho sundal parazitem od Incognity, mého virtuálního esa v rukávu, jenže normální okolnosti mají k tomuhle průšvihu stejně daleko, jako programovací jazyk Karel k nejnovějšímu buildu Unity.
Ultimate General: Gettysburg – recenze válečné strategie
13. 6. 2015
|
Ladislav Loukota
Loňská strategie Ultimate General: Gettysburg (Steam) sice zaujala (viz dojmy) Tomáše Junga i řadu kolegů, kteří hru označili za nejlepší strategii roku 2014, ale přesto ji recenzujeme až nyní, protože komunikace s tvůrci je složitá a sehnat od nich kopii na recenzi nemožné. Přesto má smysl hru recenzovat i teď, protože s ohledem na své téma i zpracování jen tak nezestárne. Za nenápadnou hrou totiž stojí autor populárního DarthModu pro sérii Total War Nick Thomadis - navíc se navzdory velmi specifickému zaměření na jednu bitvu z Americké občanské války z Ultimate General: Gettysburg vyklubala možná nejzajímavější válečná strategie za hodně dlouhé období.
Cities in Motion - recenze tycoonovské strategie
13. 2. 2011
|
Tomáš Jung
Cities in Motion je budovatelská strategie ve stylu Transport Tycoon (viz nedávné první dojmy), ve které budete dělat šéfa firmy navrhující a provozující hromadnou dopravu v několika velkoměstech. Je to chytrá hra pro chytré hráče a dokazuje to velmi nevybíravým způsobem. Prvních pár hodin se z vás totiž snaží udělat blbce a naprosté ubožáky, kteří nejsou schopni vytvořit fungující a hlavně vydělávající dopravní systém.
F1 2021 – recenze nejnovějších formulí
6. 8. 2021
|
Václav Rybář
Napínavé závody doprovází i méně napínavý příběh
République - recenze 1. epizody
8. 1. 2014
|
Pavel Dobrovský
Krčí se v koutě, schovaná za recepční stolek. V kapse ji tlačí Šarlatové písmeno od Hawthornea, v dlani žmoulá poslední pepřový sprej. Prizrak (to není chyba, nýbrž pojmenování stráží) se blíží, očima těká na všechny strany. Pátrá. Ví to ona, vím to já. Neuroticky se na ně dívám z několika bezpečnostních kamera a hledám cokoliv, čím bych upoutal prizrakovu pozornost. Nechci, aby jí našel. Sice by se pepřákem ubránila, ale to by znamenalo, že proti dalšímu prizrakovi bude bezmocná. Nechci, aby Hope odvedli zase do vězení. Už v jednom je a já jí pomáhám uniknout. V République jsem její digitální anděl strážný zakletý do bezpečnostních kamer a nesmím ji zklamat.
DOOM III - recenze #1
9. 8. 2004
|
Redakce Games.cz
DOOM III patřil mezi nejočekávanější hry všech dob a když konečně vyšel, vyvolal opravdové šílenství. Pojďte se proto podívat, jestli dokáže vedle špičkové grafiky a hororové atmosféry nabídnout i zábavnou hratelnost.
The Great War: Western Front – recenze zákopového Total Waru
15. 5. 2023
|
Ondřej Rolník
První světová, jak jste ji ještě nehráli
Turmoil - recenze
14. 11. 2016
|
Ondřej Švára
Amerika kdysi nechytla jen zlatou horečku. Pohádkové bohatství mělo na konci devatenáctého století také barvu ropy. Vypráví o tom poutavá manažerská strategie Turmoil, ve které přijmete roli chamtivého petrolejářského magnáta. Smiřte se však s krátkou a relativně stereotypní herní kampaní. V jádru zábavná hříčka s příjemnou atmosférou mohla dopadnout lépe, kdyby se nevyčerpala jako samo ropné ložisko.
Death Stranding – recenze
1. 11. 2019
|
Šárka Tmějová
Poslední výtvor Hidea Kodžimy obestíralo tajemství dost dlouhou dobu a část hráčů tohle mystérium zvládlo odradit ještě před vydáním. Bude to vůbec hra, když všechno, co ukazoval, byly filmečky se slavnými herci, které slibně načrtávaly postapokalyptický svět? Co nějaká ta hratelnost? Obavy hoďte za hlavu, „hraní“ je v Death Stranding víc než dost.
King Arthur: Legion IX – recenze tahovky se zombie Římany
7. 5. 2024
|
Jakub Malchárek
Veni, vidi, vici
Grand Tactician: The Civil War - Whiskey & Lemons – recenze skvělého DLC, které nejde hrát
14. 9. 2023
|
Ondřej Rolník
Tyto citróny jsou příliš kyselé
Mario + Rabbids Sparks of Hope – recenze pokračování taktického RPG
17. 10. 2022
|
Jakub Malchárek
Králičí odysea
Anno 1701 - recenze
22. 11. 2006
|
Redakce Games.cz
Budovatelské strategie se vyrojily v nevídaném počtu. Všechny toho mají hodně společného – pěkně se na ně kouká, nejsou ani trochu originální a v zájmu zalíbení masám někde potratily část svého stavitelského kouzla.
Broken Age: Act 1 - recenze
22. 1. 2014
|
Pavel Dobrovský
Když Ron Gilbert najímal před mnoha lety Tima Schafera do LucasArts, prokázal hernímu světu a adventurnímu žánru velkou službu. Během své kariéry se Schafer vyprofiloval jako návrhář s nevídaným komediálním talentem a zároveň jako zdatný scénárista i nekonvenční manažer studia Double Fine. Ať už je to Day of the Tentacle, Full Throttle, Psychonauts nebo Brütal Legend, vysoce kvalitní scénář, humor a chaotický vývoj jsou pro Schaferovy hry typické. Jedno bez druhého nedokáže existovat a Broken Age je skvělým příkladem a do značné míry i současnou špičkou tvorby studia Double Fine.