Recenze
Age of Empires: Definitive Edition – recenze
5. 3. 2018
|
Václav Pecháček
Vývojáře Age of Empires: Definitive Edition rozhodně nemůžete obvinit z toho, že svůj remaster dvacet let staré strategické legendy odflákli. Od základu předělaná grafika, opětovně nahraný soundtrack i částečná modernizace mechanik jejich snahu jasně dokazují. Jenže bohužel narazili na jeden zásadní problém. Nostalgická část mozku nám našeptává, že před dávnými lety byly hry lepší než dnes. Je to hloupost. Hry byly většinou horší, a remaster prvního dílu Age of Empires je toho názorným příkladem.
Cat Quest – recenze
8. 2. 2018
|
Patrik Hajda
Z názvu této roztomilé hry si snadno odvodíte její dvě hlavní vlastnosti, lépe řečeno přednosti. Slůvko „Quest“ napovídá, že vás čeká nějaké dobrodružství plné úkolů, zatímco slůvko „Cat“ poukazuje na kočky. Tedy na jednu chrabrou, žlutou kočičku, která se ujala nelehkého úkolu zachránit zemi Felingard (plnou hnědých kočiček) před vracející se dávnou hrozbou. Pokud jste tedy alergičtí na kočky či roztomilost, držte si odstup. V opačném případě čtěte dál. A pusťte si k tomu třeba kočičí předení.
InnerSpace - recenze
23. 1. 2018
|
Jan Slavík
Ne vždy má člověk náladu na zachraňování princezen, rozmáchlé eposy o tom, jak moc je protagonista nakonec ten jediný vyvolený, či zapatlaný rukáv od mikiny, když musí z monitoru neustále utírat potoky krve a vnitřností. Občas není od věci si koncentrované zážitky naředit nějakou oddychovkou. Třeba zaměřenou na to, že je fajn jen tak poletovat. Vítejte do InnerSpace, novinky od PolyKnight Games, která vám dopřeje snové aviatiky, co jen hrdlo ráčí.
TransRoad USA - recenze
4. 1. 2018
|
Ondřej Švára
Kontinentální snídaně nejlépe chutná, když ji člověk nemusí konzumovat každé ráno na dálničním odpočívadle. O tvrdém chlebu řidičů kamionů, ale hlavně o tom, jak ukočírovat je samotné v roli šéfa logistické firmy, vypráví strategie TransRoad: USA. Komplexní manažer dopravy by zasloužil nálepku „Railroad Tycoon na silnici“, přestože jej od absolutní žánrové špičky vzdalují různé problémy. Zejména mizerná technická optimalizace, kostrbatější ovládání a časem uspávající kampaň. Nepostrádá ale naštěstí nic, co ekonomické strategie činí alespoň chvilkově návykové.
PES 2018 - recenze
4. 10. 2017
|
Václav Pecháček
PES 2018 je hra. Fotbal je hra. Ergo, PES 2018 je fotbal. Nikoli zrovna ukázka bezchybné aristotelské logiky, ale v tomhle případě neoddiskutovatelná pravda. V nejnovějším díle série najdete nepředvídatelnou, vzrušující kopanou, která upřímně řečeno v samotné simulaci hrátek s kulatým nesmyslem moc nemá konkurenci. Čirý požitek z hraní je na úrovni sledování Messiho a jeho míčové magie. Jenže veledůležité doplňky kolem pažitu, například herní módy, občas připomínají spíš neslavnou Hapalovu penaltu. Ale pojďme to vzít pěkně popořadě.
Arkanoid vs. Space Invaders - recenze
12. 8. 2017
|
Jan Hrdlička
Batman se Supermanem se spolu bijí na jedné obrazovce. Mario do svého týmu přibral šílené králíky. Disneyovské postavičky pomáhají porazit zlo ze světa Final Fantasy. A jak bláznivě vám zní návštěva Street Fighter u Mega Mana? Asi chápete. Herní průmysl si potrpí na všemožné fantastické crossovery. I s takovým vědomím by se však málokdo nadál spojení, k němuž došlo v mobilní hříčce, jejíž název mluví za vše – Arkanoid vs. Space Invaders.
Rain World - recenze
25. 4. 2017
|
Jan Slavík
Nádherný svět se zasněnou, ale tíživou náladou. Pouť roztomilého zvířátka nebezpečnou krajinou a jeho zoufalá snaha o přežití. Organické prostředí, které na něj reaguje, plné nečekaně komplexních herních prvků. Taková je survival plošinovka Rain World v kostce. I v případě, že už se vám při zaslechnutí slova "survival" zvedá žaludek, neměli byste ji šmahem odsoudit, protože pod nic moc neříkajícím žánrovým vymezením se skrývá hra, jakou jsme už dlouho nehráli.
Brány Skeldalu 3: Sedm mágů – recenze PC verze
15. 2. 2017
|
Václav Pecháček
Ač za jeho zrodem stojí zkušený vývojář Jindřich Rohlík, krokovací RPG Brány Skeldalu 3: Sedm mágů toho má s pečivem pramálo společného. Ba spíš naopak – čím déle vlastníte třeba housku nebo loupák, tím tvrdší a méně poživatelné budou. Třetí Skeldal funguje právě naopak. Zpočátku se mu možná podaří vás znechutit, ale postupem času se z něj vyklube snadno stravitelná dobrůtka pro všechny dobrodruhy s apetitem na taktické bojování.
Owlboy - recenze
3. 11. 2016
|
Vilém Koubek
Přestože na Owlboy pracovali vývojáři neuvěřitelných devět let, je docela možné, že jste hru přehlédli v davu obyčejných pixel-artových hopsaček, které na nás vývojáři chrlí ze všech stran. Nebo vás naopak příliš nenadchl hlavní tahák titulu, kterým je skutečnost, že ústřední hrdina může volně létat. Buď jak buď, nechte si poradit, sáhněte do peněženky a vysypte na Steam požadovanou částku. Ruce vývojářů ze studia D-Pad totiž vytvořily klenot.
Sonic Boom: Fire & Ice - recenze
13. 10. 2016
|
Jakub Kovář
Modrý ježek Sonic se prohání nadzvukovou rychlostí ve vzpomínkách mnoha zapřisáhlých fanoušků plošinovek. Poslední tituly mu ovšem nejlepší reklamu nedělají. Sympatický bodlináč tak smutně kouká a čeká na nějaké šikovné tvůrce, kteří mu opět dají šanci zazářit ve slušné hře, kde nebude plnit jen roli maskota. Právě hopsačka Sonic Boom: Fire & Ice pro 3DS slibovala, že tuhle šanci ježkovi nabídne. Odpovědět na otázku, jestli svůj slib splnila, však není jednoduché.
Starbound - recenze
7. 9. 2016
|
Ladislav Loukota
Zatímco herní svět řeší No Man’s Sky, vyšla bez většího humbuku na konci července verze 1.0 jiné podobné hry. Řeč je o Starbound, sandboxovém survivalu, který po pěti letech vývoje konečně v „plné“ verzi servíruje své možnosti širokým masám. Jak si hra stojí z pohledu fanouška sci-fi i žánrově nevyhraněného hráče? A nejde jenom o další obrovskou hru s procedurálně generovaným obsahem, která začne brzy nudit? Na všechno si odpovíme.
Lumo - recenze
6. 6. 2016
|
Daniel Kremser
Téměř každý žánr nabízí hru, která si pekelnou, ale férovou obtížností zaslouží přirovnání k Dark Souls. V rámci plošinovek jde třeba o tituly Super Meat Boy nebo VVVVVV. Nově se ale o slovo hlásí prvotina studia Triple Eh? s názvem Lumo, která křísí archaickou hratelnost let minulých, a zprofanované označení „Dark Souls mezi plošinovkami“ si jednoznačně zaslouží nejen proto, že je pekelně těžká, ale také proto, že jde o povedenou old school záležitost.
That Dragon, Cancer - recenze
28. 2. 2016
|
Ladislav Loukota
Smrt je ve hrách tématem natolik častým, že digitální Smrťáci musejí být nejvytíženějším fiktivním povoláním vůbec! Jenom málokdy ale ve virtuálních světech můžeme na smrt nahlédnout nikoliv skrze hledí zbraně, nýbrž očima pozůstalých. Adventura That Dragon, Cancer, vytvořená dvojicí vývojářů a zároveň i rodičů smrtelně nemocného dítěte, proto nabízí vpravdě netradiční, i když pro mnohé neskousnutelný prožitek. Svého druhu je titul zároveň důkazem, že definice "počítačová hra" se radikálně mění.
Firewatch - recenze
14. 2. 2016
|
Miloš Bohoněk
Henry je obyčejný chlapík ve středním věku, kterému z neobyčejného důvodu ztroskotalo manželství. S nervy v kýblu nevěděl, co si se svou chotí počít, a když jednoho dne zakopl o nabídku práce strážce národního parku, moc dlouho se nerozmýšlel. Sbalil si saky paky, hodil krosnu na korbu červeného trucku a jako Henry Thoreau utekl do boudy v lesích. Maloval si klidné léto v naprosté izolaci, jenže to by nesměl mít na vysílačce tu strašně ukecanou nadřízenou. Jo, a také by se v parku nesměly dít prapodivné věci…
Crysis 3 - recenze singleplayeru PC verze
22. 2. 2013
|
Miloš Bohoněk
Recenzi multiplayerové části a celkové hodnocení hry i s verdiktem najdete v tomto článku!
Game of Thrones – recenze 5. epizody
23. 7. 2015
|
Miloš Bohoněk
Vyhřezlé vnitřnosti, usekané hlavy, tratoliště krve, souboje v aréně. Plus Ramsay Snow a jeho oblíbený mučící kříž, na němž z lidí odřezává kousek po kousku. Předposlední epizoda adventurní série Game of Thrones od vytíženého studia Telltale je zatím nejbrutálnější ze všech. Nese správně depresivní podtitul Nest of Vipers, a přestože z poloviny akorát přešlapuje na místě a připravuje půdu pod nohama pro završení celé série, má své opodstatnění a děj zásadním způsobem posouvá do finále.
Heroes of the Storm - recenze
25. 6. 2015
|
Adam Homola
Blizzard si tentokrát ukousnul své asi největší sousto. Ambice Heroes of the Storm totiž není malá: zpřístupnit komplexní žánr MOBA širokému okruhu hráčů. Cílem firmy tedy nejsou stávající hardcore hráči League of Legends a DotA 2, ale spíše všichni ostatní, co zmíněné hry doposud nehráli. Při honbě za tímhle cílem se vývojáři nebáli do "posvátného" žánru pořádně říznout, hezky ho přešít a výsledkem je přístupnější alternativa DotA 2. A můžou za to právě zmíněné radikální zásahy.
Assassin's Creed Chronicles: China - recenze
27. 4. 2015
|
Miloš Bohoněk
Bratrstvo parkourových zabijáků se poprvé přihnalo v roce 2007 a od té doby neúnavně nabírá nové členy. K dnešnímu dni vyšlo již třináct (!) větších Assassin's Creed her, ke kterým je třeba přičíst několik mobilních odboček, knížek a komiksů. Ubisoft zkrátka vytvořil popkulturní fenomén a ždíme ho jako hadr, dokud na něm nezbyde nitka suchá. Důkazem budiž plošinovková trilogie Assassin's Creed Chronicles, jejíž první díl s podtitulem China nedávno vyšel.
The Keep - recenze českého dungeonu
3. 10. 2014
|
Aleš Smutný
Na začátek si musíme vyjasnit jednu věc. Krokovací dungeon je královský herní žánr. Co na tom, že je už nějaký ten pátek mrtvý a dnes jej nekromanticky vyvolávají jen tituly jako Legend of Grimrock nebo právě český The Keep. Zlatá éra her jako Dungeon Master, Chaos Strikes Back nebo Stonekeep je pryč. Snad právě proto tituly jako The Keep vženou nostalgickou slzu do oka sešlých starců mého ražení a mladší generaci ukáží, v čem spočívala krása a údernost tohoto žánru.
Warlock 2: The Exiled - recenze
25. 5. 2014
|
Jakub Kovář
Pokračování tahové strategie Warlock, která na první pohled připomíná Civilizaci ve fantasy prostředí, se stejně jako původní hra zameřilo především na válčení. Zapomeňte tedy na precizní diplomacii, vynalézání, vyvažování produkce a starání se o blahobyt všeho lidu. Přestože Warlock 2: The Exiled všechny prvky obsahuje, hrají druhé housle a slouží pouze jako podpora dobyvatelských choutek. Není to nutně špatně, neboť taktické bitvy dvou, tří, čtyř a někdy i pěti armád mohou stát za to.
Octodad: Dadliest Catch - recenze
24. 2. 2014
|
Vilém Koubek
Svět okolo se vám zdá nudný a každodenní činnosti příliš snadné a monotónní? Co takhle se zbavit páteře, ono se ostatně neříká „Žádná páteř, žádný problém“ pro nic za nic. A když už budete u toho zbavování se obratlů, co si rovnou pořídit pár chapadel a zkusit se na svět okolo podívat očima chobotnice. Že se vám to zdá už trochu moc? Povězte to vývojářům Octodad a hlavně pokračování s podtitulem Dadliest Catch. Fakt, že v jejich hrách hrajete za chobotnici, je totiž ten zdaleka nejméně zarážející.
Knock-knock - recenze
13. 11. 2013
|
Lukáš Grygar
V časech, kdy k nám z Ruska chodí především špatné zprávy, je nová hra od Ice-Pick Lodge zprávou výjimečně dobrou. Také proto, že udržet naživu jedno z nejosobitějších herních studií na světě nebude, obzvlášť na tamním trhu, žádná legrace. Autorům obtížně uchopitelných (a po uchopení fenomenálních) her Pathologic a The Void tentokrát pomohla veřejná sbírka: Knock-knock vychází díky penězům vybraným přes Kickstarter a dobře tak – jde o možná nejucelenější zážitek, který se moskevským svérázům povedl.
Painkiller: Hell & Damnation - recenze
3. 12. 2012
|
Martin Kapalka
V Nordic Games měli plán: oprášit Painkillera z roku 2004. Chtěli upravit grafiku a přivézt zpět klasický kompetitivní multiplayer - jen vy, zbraň a nepřátelé. Aby rozhodoval um a ne délka hraní. Rozhodně to byl, alespoň na papíře, chvályhodný pokus o záchranu kdysi tak populární, dnes však skomírající hry a značky. Bohužel, vždycky neplatí, že za pokus člověk nic nedá. Co fungovalo před osmi lety, to nemusí automaticky fungovat i dnes a níže se tedy dočtete, proč byste do nového Painkillera NEMĚLI investovat nejen peníze, ale ani svůj čas.
Emergency 2012 - recenze
7. 2. 2012
|
Jakub Kovář
Narazit v poslední době na originální RTS je těžké a není proto divu, že se netradiční záchranářské téma, s nímž série Emergency uchvacuje přes deset let, pořád dobře prodává. Po poměrně slabých prvních dílech začala z potenciálu těžit víc a víc, aby pomyslného vrcholu dosáhla ve své čtvrté inkarnaci. I v ní ji sice trápilo několik chyb spojených převážně s umělou inteligencí, ale ve výsledku šlo o kvalitní a především zábavný titul. Nový díl na tom však zdaleka tak dobře není.
World of Warcraft: Mists of Pandaria - recenze
24. 11. 2012
|
Martin Kapalka
Nevstoupíš prý dvakrát do stejné řeky, říká se. Pravdou ale je, že jsme se s WoWkem namočili už popáté. Při každé návštěvě řeka vypadala trochu jinak, v mezičase přibylo ryb, ale hlavně se rozšířilo koryto. No, nebudeme dlouho chodit okolo horké kaše, aby nevychladla, a po hlavě se vrhneme do finálního textu o novém datadisku pro World of Warcraft, který jsme si podrobně představili už v prvním, druhém a třetím článku s dojmy z hraní.
Reprisal Universe - recenze
12. 10. 2014
|
Lucie Jiříková
Zatímco sledujeme postupný vývoj hry Godus od zakladatele žánru Petera Molyneuxe, za zády se nám nenápadně urodil mnohem skromnější, ale žánrově věrný kousek. Jmenuje se Reprisal Universe, a přestože není dokonalý, jistou porci zábavy nabízí a hráči jej docení už jen kvůli suchu v oblasti „božských“ her, které v posledních letech panuje.
Cloudbuilt - recenze
18. 5. 2014
|
Lucie Jiříková
Obvykle si při hraní dáváme na čas a oceníme, když je dobrá hra i náležitě dlouhá. Existuje však skupinka lidí, kteří se hry snaží dojet co nejrychleji. Říká se jim speedrunneři a Cloudbuilt je pro ně hra jako stvořená. Náplň hry a její uspořádání přímo volá po porovnávání výsledků, neustálém zdokonalování a překonávání časů ostatních, což speedrunnery pohání v jejich „závodech.“
Shadowrun: Dragonfall - recenze
5. 3. 2014
|
Ondřej Švára
Bez kontaktů jsi mrtvý, ale s nimi vlastně taky. Krutá rovnice bezpochyby nejlépe vystihuje charakter nového dodatku k loňskému Shadowrun Returns. Návrat do izometrického herního světa, který nebýt Kickstarteru, zůstal by už jen knihám a hrstce zaprášených stolních her, se jmenuje Dragonfall a zhostil se přetěžkého úkolu bravurně.
South Park: The Stick of Truth - recenze (číst až od 18 let!)
4. 3. 2014
|
Radek Friedrich
Městečko South Park už sedmnáct let baví a znechucuje své diváky a za tu dobu se objevilo i několik herních zpracování. Nejznámější z nich je asi Chef's Luv Shack, soubor miniher proložený vědomostním kvízem, který ale vyšel ještě v době, kdy byl vrcholem techniky Dreamcast od Segy.
Fist Puncher - recenze
17. 2. 2014
|
Karel Drda
Pixelově obstarožní grafika, laciné situační vtípky a hrdina, který zápletku řeší raději dobře mířenou ranou, to jsou hlavní klady hry Fist Puncher. Stylovost a jednoduchost by šla s nadhledem označit za jakéhosi žánrového předchůdce Saints Row, kdyby ovšem v časové ose nešlo o novější titul.