Recenze
Nobody Wants to Die – recenze detektivky, která mohla být o tolik lepší
14. 8. 2024
|
Aleš Smutný
Detektivka možná, hra...?
Mario Kart World – recenze skvělých závodů pro nováčky i pokročilé
13. 6. 2025
|
Jakub Malchárek
Závan divočiny na čtyřech kolech
Civilization V: Brave New World - recenze
9. 7. 2013
|
Jan Smejkal
Vím, pálím nyní do vlastních řad, ale už u recenze předešlého datadisku jsem čelil nejasnostem okolo místního hodnocení Civilization V, takže považuji za vhodné zdůraznit, že v mém kumbále je hra ověnčena šestkou. Hra umí dobře mást tělem a její nedostatky se dost špatně rozeznávají na první a možná i na druhý pokus. Roli hraje i historická paměť, která u Civilizace vede k dojmu, že hra se nechová dle vašich představ kvůli vašim chybám. Ostatně tahle série byla vždy pověstná tím, že jste si chybná rozhodnutí slízávali i dlouhé tahy po jejich učinění. Z Gods & Kings se nakonec vyklubala ucházející žehlička, která systém o stupínek vytáhla pouze díky vlivu náboženství, jenž značně oddálilo, v pozdějších fázích nevyhnutelnou, přeměnu světového společenství v koutek kreténů.
Battlefield 3: End Game - recenze
22. 3. 2013
|
Aleš Smutný
Konec hry. Došli jsme do finiše. Poslední DLC pro Battlefield 3 se symbolicky jmenuje End Game. Není to konec hry jako takové, ta naopak žije, prosperuje a hlavně pořád baví. Ale už nelze čekat žádné velké novinky, protože jsme dostali vše, co jsme dostat mohli. Nebo měli. Po „retro“ Back to Karkand, intenzivním a stísněném Close Quarters, rozlehlém a tanky dunícím Armored Kill a skvěle vybalancovaném apokalyptickém Aftermath přichází čtvero ročních období a ráj pro fandy stíhaček v End Game.
World of Warcraft: Mists of Pandaria - recenze
24. 11. 2012
|
Martin Kapalka
Nevstoupíš prý dvakrát do stejné řeky, říká se. Pravdou ale je, že jsme se s WoWkem namočili už popáté. Při každé návštěvě řeka vypadala trochu jinak, v mezičase přibylo ryb, ale hlavně se rozšířilo koryto. No, nebudeme dlouho chodit okolo horké kaše, aby nevychladla, a po hlavě se vrhneme do finálního textu o novém datadisku pro World of Warcraft, který jsme si podrobně představili už v prvním, druhém a třetím článku s dojmy z hraní.
Endless Space - recenze
2. 8. 2012
|
Jan Smejkal
Taky máte dojem, že se s vesmírnými hrami poslední dobou roztrhl pytel? Tedy ne, že by se snad velcí taťkové herního průmyslu jali oprášit historické velikány, to se jen indie scéna nachází v kreativním rozpuku, přičemž hledí ke hvězdám a do šuplíků, kde se jim válí krabičky Alpha Centauri, Masters of Orion, Wing Commander a bůhvíčeho ještě. Zažehl to vedle komunitního hladu po retru úspěch Sin of a Solar Empire? Dost možná. Nevím co si řekli klucí z Amplitude Studios, ale každopádně si dali do vínku heslo, dle nějž prý chtějí dělat ty nejlepší strategické hry pod sluncem. Je načase se jejich prvotině s názvem Endless Space podívat na zoubek.
Take On Helicopters - recenze
29. 10. 2011
|
Tomáš Jung
O vrtulnících se říká, že vlastně ani nelétají. Pouze mlátí do vzduchu tak dlouho, dokud se nevzdá. Jsou to úžasné stroje, mají unikátní manévrovací schopnosti a tím pádem i spoustou možných využití nejenom ve vojenství, ale i v civilu. A právě o tom je Take on Helicopters, ojedinělá, především civilní, vrtulníková simulace, která k tomuto žánru přistupuje velmi osobitě. Už jsme o ni napsali několik preview článků (první, druhý) a tak víte, že vznikla jako odnož ArmA 2, ze které autoři vytáhli vrtulníky na světlo, vylepšili je, naleštili, přitvrdili v simulaci a do toho přibalili příběhovou kampaň. Teď se konečně dozvíte, jak jejich snažení dopadlo.
World of Warcraft: The War Within – recenze solidního rozšíření
14. 10. 2024
|
Pavel Skoták
Uvnitř se to mele
Kingdom Come: Deliverance 2 – Barvy smrti – recenze mystického rozšíření
15. 5. 2025
|
Ondřej Partl
Strastiplná duše malíře.
Stronghold Crusader: Definitive Edition – recenze nostalgického obléhání
14. 7. 2025
|
Jakub Malchárek
Ohněm a mečem ve jménu Páně
Age of Darkness: Final Stand – recenze povedené survival strategie
31. 1. 2025
|
Michal Krupička
V noci bijte na poplach
Warhammer 40,000: Rogue Trader – Lex Imperialis – recenze rozšíření se superpoldou
7. 7. 2025
|
Aleš Smutný
S odznakem, pistolí a kyberpsem
Tainted Grail: The Fall of Avalon – recenze vyzyvatele The Elder Scrolls
22. 5. 2025
|
Michal Krupička
Artušovské legendy, jak je neznáte
Split Fiction – recenze vrcholu kooperativní zábavy
4. 3. 2025
|
Redakce Games.cz
Rozděleni obrazovkou, spojeni zážitkem
Resident Evil Darkside Chronicles recenze
14. 12. 2009
|
Redakce Games.cz
Řada fandů považuje druhý díl za nejkvalitnější a nyní mají šanci jej prožít v působivém remake. Pamětníci nostalgicky slzí dojetím a nováčky nadchne coop.
F1 25 – recenze zase o něco lepších formulí
5. 6. 2025
|
Jakub Malchárek
V ředitelském křesle vlastního týmu
Legacy of Kain: Soul Reaver 1 & 2 remastered – recenze
20. 12. 2024
|
Michal Krupička
Jeden z nejslavnějších herních hrdinů se vrací oslavit 25. narozeniny
Sensible Soccer 2006 - recenze
12. 6. 2006
|
Redakce Games.cz
Codemasters oprášili legendární Sensible Soccer a obdařili ho komiksovým 3D vzhledem, ale už nějak zapomněli na umělou inteligenci, obtížnost či multiplayer, na nichž stojí i padá hratelnost a zábavnost plné verze.
Sniper Elite: Resistance – recenze odstřelování nacistů
5. 2. 2025
|
Jakub Malchárek
Opakovačka, smrt nacisty
PlayStation 5 Pro – recenze konzole, kterou zatím nepotřebujete, ale chcete
20. 11. 2024
|
Aleš Smutný
Můj týden s novou konzolí
Ara: History Untold – recenze strategie inspirované Civilizací
25. 9. 2024
|
Jakub Malchárek
Zmařený coup d’état
Atomfall – recenze britského Bioshocku
26. 3. 2025
|
Jakub Malchárek
Bože, ochraňuj nukleární královnu
Citadelum – recenze budovatelské strategie, která by chtěla být Caesarem
15. 10. 2024
|
Jakub Malchárek
Řím nebyl postavený za den
Unknown 9: Awakening – recenze akční adventury, která měla skončit v zapomnění
17. 10. 2024
|
Jakub Malchárek
V propasti zapomnění
Román You od scénáristy Looking Glass je dárkem pro pamětníky
27. 7. 2013
|
Ladislav Loukota
Co je spartánky pojmenovaná kniha You? Jde o počin Austina Grossmana, tedy pána z éry Looking Glass Studios, a scénáristy i designéra titulů jako Ultima Underworld II, System Shock, Trespasser, Deus Ex, Epic Mickey či Dishonored. Konečně nadešel čas na delší recenzi (z anglické verze) tohoto literárního díla, které se nepřímo pyšní ambicí být ultimátním románem o hraní her. A když kniha jako tato začíná citátem od Shakespeara, je zaděláno na paralely i skutečně existenciální rozebrání kouzla interaktivní zábavy. Jak však praví stará moudrost, není všechno zlato, co se třpytí.