Recenze

Lords of Football - recenze

Fotbalový manažer ve stylu Simsů? Koučování hráčů na hřišti i mimo něj? Přesně takový zážitek sliboval Lords of Football, potažmo i jeho tvůrci ze studia Geniaware. Jelikož mě fotbal docela baví, ale klasické manažery mi přijdou přespříliš složité, vítala jsem ho všemi deseti.

FTL: Faster Than Light - recenze

Kapitánův deník. Dnes jsme překročili hranici druhého sektoru. Po bitvě s pirátskou lodí jsme museli opravovat systém distribuce kyslíku. Z nalezeného materiálu jsme vylepšili lodní štíty a energetické zásobníky, takže máme dost energie na to, abychom dokázali napájet i nalezený těžký laser, který jsme okamžitě nainstalovali. Vstupujeme do sektoru ovládaného rebely.

Naval War: Arctic Circle - recenze

Moderní válčení je z velké části neosobní. Nevidíte, jak stříká krev z nepřítele, kterého jste sekli šavlí. Svého protivníka často ani nezahlédnete, což platí zejména pro válčení na moři, pod hladinou a ve vzduchu. Soupeř je jen tečka na radaru vzdálená stovky kilometrů, na níž vypustíte raketu, která si ho sama najde a zničí.

Pirates of Black Cove - recenze

Piráti to nemají ve svém životě jednoduché. Často přijdou v boji o nohu a s tou dřevěnou se pak boří do písků pláží. Hák místo ruky není také žádná výhoda, může si na něm sice pověsit maso do udírny, ale při stírání paluby má velkou spotřebu hadrů, které trhá ostrou špičkou háku.

King's Bounty: Crossworlds - recenze

Černovlasá kráska v proklatě krátké kovové minisukni je zpátky. Datadisk k úspěšné sérii King's Bounty, navazující na oblibu série Heroes of Might & Magic, přináší v Game of the Year Edition verzi jak původní hru Armored Princess, tak i tři zbrusu nové přídavky.

Sengoku - recenze

V malém, leč půvabném altánku, postaveném uprostřed sakurového háje, si Date Narimune nalévá svůj poslední šálek saké. To by jej díky jeho alkoholismu dříve či později zabilo, nebýt lepry, jež mu z obličeje udělala trosku, odpovídající jeho reputaci mezi ostatními vládci klanů. I ta by jej zabila, snad i dříve než některý popuzený rival, kterých si stihl udělat za posledních dvacet let příliš mnoho, kdyby neměl Narimune v úmyslu skoncovat vše sám. A tak za přítomnosti svého věrného velitele osobní stráže připravuje svůj poslední akt, v jehož rámci přijde o integritu stěny dutiny břišní a zároveň i o hlavu. V každé jiné hře by to byl konec. V Sengoku je to ale spíše začátek vzestupu klanu Date.

Civilization VI – recenze mobilní verze

Loňský rok byl k hraní na cestách štědrý. V březnu na scénu vtrhlo Nintendo a všem nám předvedlo, co dovede vymáčknout z maličkého Switche. Mobilní platformy obohatilo několik vydařených konverzí v čele s Inside či Oxenfree, byť se popravdě nejednalo o kdovíjak komplexní tituly. Tuto úlohu na sebe vzala až šestá Civilizace. A když na iPadu rozklenula tisíce let lidského věku, museli jsme uznale přiznat, že jí to na dotykových displejích sluší. Jen by si tedy pro těch několik chyb mohla odpustit cenu jako z počítačů.

Warlock: Master of the Arcane - recenze

Warlock: Master of the Arcane lze laikovi nejlépe popsat jako Civilizaci, která je překlopená do fantasy světa Ardanie, známého především ze série Majesty. Na první pohled je vše dost podobné – na hexové mapě, viděné z ptačí perspektivy, se rýsují pláně, pouště, džungle a sem tam nějaké to městečko, které postaví vaši nebo nepřátelští osadníci. Pod širým nebem se však producírují i roztodivné armády a dohromady to prostě vypadá familiérně, skoro jako Civilizace. Zdání ale klame.

Final Fantasy XIII - recenze

Legendární série je zpět. Ve fantastickém herním světě vykresleném v úžasné grafice lehce ztratíte pojem o čase. A nejspíš vám ani nebude vadit přímočarost.

Warcraft III - průvodce multiplayerem

Jeden z nejlepších hráčů Starcraftu a Warcraftu v Čechách se s námi podělil o své bohaté zkušenosti se síťovým hraním RTS od Blizzardu. Nebo snad někdo nechce vědět, jak vyhrávat na Battle.netu?

Hello Neighbor - recenze

Jsou různé typy sousedů. S některými je radost si hrát a dělat jim naschvály (Neighbours from Hell), pak jsou takoví, které je radost sledovat (Můj soused zabiják), a pak je tu třetí sorta. Jsou to takoví ti uhlazení, až britští, šviháci s knírkem v malebném domku na předměstí. Jenže právě tihle mají tu nejhorší odvrácenou tvář, kterou odhalíte nešťastnou náhodou. Pak už nezbývá než jako správná ječící oběť zamířit dolů do sklepa. Ano, tohle je ten třetí typ sousedů. Těm je lepší se obloukem vyhnout hned na začátku.

Planet Coaster - recenze

Jakékoliv videoherní budování zábavních parků má být ve dvou rozměrech a pixelaté grafice! To už ovšem neplatí. Tedy, ne, že by podobné přesvědčení nemělo něco do sebe, ale hra, která tento roky zažitý stereotyp nabourá, jednou přijít musela. Trvalo to sice osmnáct let, protože právě tolik času uplynulo od vydání Sawyerova legendárního tycoonu, ale dočkali jsme se. Planet Coaster, trojrozměrná simulace výstavby zábavního parku, je stejně dobrá jako RollerCoaster Tycoon. A možná, že i lepší.

StarCraft II: Legacy of the Void - recenze

Touhle dobou už možná tušíte, jestli StarCraft II: Legacy of the Void chcete hrát. Třetí a poslední část druhého StarCraftu, nebo druhý datadisk chcete-li, toho mění hodně. Nic však natolik, aby k sobě přilákal hráče sérií nepolíbené. Pořád se jede ve stejných kolejích, vlak jen dostal nový nátěr, lepší výbavu a mašinfíra si dal pořádně silnou kávu, aby působil energicky a mladě. Konkurence možná přeřadila na jinou kolej, ale StaCraft II jede s vypnutou hrudí pořád dál po té své.

Medieval: Viking Invasion - recenze

Strategická série Total War je prakticky již od počátku pojmem a její kvalitu potvrzuje i přídavný datadisk pro Medieval, v němž se v roli Vikingů pokusíte o invazi na britské ostrovy a nejen to.

Aegis Defenders - recenze

Neutíkejte! Neutíktejte hned při prvním pohledu na úvodní obrázek. Aegis Defenders není jen další pixelartová plošinovka, kterými nás nezávislá scéna zásobuje jako Baťa cvičkami a kterých jste se už možná (oprávněně) přejedli. Aegis Defenders je něčím jiným, o poznání odvážnějším – Aegis Defenders je totiž mixem tower-defense strategie a plošinovky. Uznejte, kolik takových her jste ve svém životě vyzkoušeli? Už jen proto si tato prvotina malého amerického studia GUTS Department, která v roce 2014 vybrala na Kickstarteru 150 tisíc dolarů, zaslouží vaši pozornost. Což tedy ovšem neznamená, že by šlo o nějaké úžasné překvapení. Vlastně spíše zklamání…

Mobile Forces - recenze

Myšlenka skloubit multiplayerovou střílečku s možností ovládat vozidla je již poměrně stará. Zatím se ale z toho žádné hře nepovedlo vyždímat maximum a ani Mobile Forces nejsou výjimkou.

Orcs Must Die! 2 - recenze

Když před necelým rokem vyšel vynikající mix akční hry a tower defense strategie jménem Orcs Must Die!, rozhodně jsem nešetřil chválou a hlavně si užíval perfektní zábavy. Druhý díl jsem si proto nesměl nechat ujít.

Kohan II: Kings of War - recenze

V názvu má číslo 2, jedná se však už o třetí díl. Je to fantasy, trpaslíky a elfy tu ale nenajdete. A i když velíte velkým armádám, nemusíte odrovnat svou myš. To vše je Kohan II, svěží vítr v zatuchlé kobce tuctových RTS.

Dungeon Keeper - recenze mobilní verze

Mohla to být nezapomenutelná předělávka legendární hry na mobilní platformy. Mohl to být hit, u něhož by nezůstalo jediné oko suché a slovo nostalgie by získalo zcela nový a netušený rozměr. Bavíme se Dungeon Keeperovi, na jehož vydání pro mobily a tablety čekala celá řada fanoušků s dychtivým očekáváním. V roce 1997 šlo o jedinečné zjevení z dílny Petera Molyneuxe a studia Bullfrog. A dnes?

Field of Glory: Empires – recenze

Stratégův starověk zažívá velkolepý herní comeback. Za poslední rok se nám postupně na scéně sešly hned tři grand-strategické tituly zasazené do starověku převážně helénistického období: Aggressors: Ancient Rome od Pavla Kubáta přišla s nečekaně komplexním systémem správy antického světa především pro náročnější hráče, pak dorazil v základu vykostěný, leč uživatelsky příjemnější Imperator: Rome od Paradoxu, a nyní si o slovo říká nejnovější počin od AGEod – Field of Glory: Empires.

Battle Brothers: Warriors of the North – recenze

Hyle Ničitel právě dokonal dílo zkázy, když dalším úderem svého sekero-kladiva rozštípl jak štít, tak i lebku sedláka, který v ruce držel zbraň očividně poprvé a zároveň naposledy. Hyle a Ragnar na mě upírají zraky z potřísněných tváří, na nichž není jediná kapka jejich vlastní krve, a netrpělivě čekají na můj pokyn. Další osada nám padla k nohám a na severu již není jediné, která by se nepoklonila moci našeho kmene či nelehla popelem. Ženy, děti a starci bědují a naříkají nad hromadou neúplných, zmrzačených těl. Zkrátka a dobře, je tady další rozšíření k Battle Brothers.

Imperator: Rome – recenze

Co se vám vybaví, když se řekne „Římská říše“? Vsadil bych se, že neporazitelné legie, orlí standarty se slavnými písmenky S.P.Q.R., pak možná ještě posedlost mramorováním a spousta chlápků v tógách s vavřínovými věnci na pleši. To je ale příliš povrchní pohled. Skutečným srdcem Říma byla jeho ekonomika, legislativa, zahraniční i domácí politika. Jeho stabilitu určovala sociální mobilita a demografické trendy. Ze všech těchhle cizích slov by se takový Total War: Rome II celý orosil hrůzou, ale Imperator: Rome se jich nebojí.

Warhammer 40,000: Mechanicus - recenze

Games Workshop rozdává licence ke svému oblíbenému universu s grácií Ježíška, v důsledku čehož se doslova a do písmene v poslední době roztrhl pytel s herními tituly s visačkou Warhammer 40,000. Z toho pochopitelně těží především menší nezávislá studia hledající cestu na výsluní hráčské přízně anebo třeba řemeslníci z francouzské dílny Cyanide Studios, autoři posledních adaptací Space Hulka. Jejich krajánci z Bulwark Studios se tedy také vydali na křížovou výpravu skrze legie cizáckého hnusu, za svatým grálem kladných recenzentských hodnocení v tahovce Warhammer 40,000: Mechanicus.

Two Point Hospital – recenze

Two Point Hospital je Epizoda VII pomyslné nemocniční ságy. Na dvě dekády starou a pořád skvěle fungující šablonu nanáší novou vrstvu nátěru, jen tu a tam si dovoluje něco upravit, ale jinak zůstává věrná předloze. Tou je samozřejmě Theme Hospital, a pokud jste tuhle klasiku od Bullfrogu svého času hráli, tak recenzi číst ani nemusíte. Potřebujete vědět jen, že „je to tam“. Že se to tvůrcům opravdu povedlo a že důstojný nástupce staré legendy je na konečně na světě. Vy ostatní, mladší, klidně čtěte dál.

Darkest Dungeon: Tablet Edition - recenze

Určitě jste četli spoustu oslavných článků, které vyzdvihují unikátní kouzlo Darkest Dungeon. Vždyť hráči se do titulního podzemí a ztrápených myslí svých dobrodruhů mohou vydávat už téměř dva roky a hra si za tu dobu vybudovala skutečně solidní reputaci. Logikou věci netrvalo dlouho, a šmejdit kobkami mohli nejen uživatelé na PC, ale rovněž i na konzolích. Nu, a "mobilní" verze Darkest Dungeon: Tablet Edition nakonec vyšla také na iPadech, kam se její tahové pojetí soubojů a strategická rovina hodí dost možná i úplně nejlépe. 

Crusader Kings II: Jade Dragon - recenze

Jedna z nejdéle aktivních a neustále přiživovaných herních ság dostala do vínku zbrusu novou a řádně sytou náplň. Virtuální středověk Crusader Kings II se totiž konečně dočkal přídavku v podobě samotné Říše středu. Tedy ne úplně. Samotná geografická reprezentace vnitřní říše se na herní mapě nevyskytuje. Čínu navenek reprezentuje Západní protektorát a speciální interface sloužící k diplomatickým interakcím s jeho císařskou milostí. A věřte mi, že i když se to nezdá, jde o plnohodnotný a propracovaný politický nástroj, který svou důmyslností pumpuje hře do žil novou krev.

Overfall - recenze

Everking se zase ztratil. Pojďme ho všichni hledat! Dlouho jsem přemýšlel nad vhodným českým ekvivalentem, ale zatímco Všeotec zní ještě docela normálně, Vždykrál je na tom o něco hůř. Ať už se ale přikloníme k jakékoliv variantě, je tato postava kdesi ztracená, a nic netušící hráč se vydává na dlouhou pouť po mořích a ostrovech osídlených trpaslíky, elfy, orky a další havětí s jediným cílem – záchrana světa. Everking jako jediný dokáže zastavit hordy barbarských nájezdníků, kteří připomínají Vikingy, co se jako vlna valí z podivného kouzelného portálu. Je čas spasit svět ve hře Overfall.

Tastee: Lethal Tactics - recenze

Jižanské dusno, ostří hoši a dámy, dva týmy na protilehlých stranách herní arény a pár tahů na to se navzájem vystřílet nebo splnit cíl dané mise. To je TASTEE v kostce. Nečekejte však žádný Counter-Strike. TASTEE je plnokrevná taktická tahovka, kterou mnozí přirovnávají k XCOM. Pravdou je, že možná uspokojí stejný typ hráčů. Pokud však tento zdařilý kousek od kanadského studia SkyBox Labs lze k něčemu přirovnat, nejjednodušší (a taky možná nejcyničtější) je říct, že jde o Frozen Synapse s estetikou Team Fortress 2.

Battlefleet Gothic: Armada – recenze

Vesmír, to nejsou jenom asteroidy, prach, mlhoviny, hvězdy a sem tam nějaká ta planeta. Je to také dějiště mnoha sci-fi románů, příběhů a především bitev – a o čem jiném než o bitvách by měl být Warhammer 40K? Battlefleet Gothic: Armada vás posadí do admirálského křesla, k dispozici vám dá vše od podpůrných lodiček po obrovské bitevní křižníky, a vtiskne vám do mozku jediný úkol: zvítězit. Za Císaře, za bohy chaosu, za modlu zelenokožců (tedy za prachy a především potěšení z bitvy!) nebo za Eldary - pokaždé dostanete jasně dané pravidla, svůj výřez vesmíru a taktizuj, milej zlatej.

Shardlight - recenze

Snahu o zachování křehké rovnováhy na Zemi doprovází odjakživa vizionářská zamyšlení nad tím, co by se dělo, kdybychom tuto rovnováhu narušili. Varování najdeme ve filmech, knihách a samozřejmě i ve hrách, kde se postapokalyptické tematice věnují akční hry, RPG, strategie a samozřejmě i adventury. Příkladem jedné takové postapo adventury je point and click klasika Shardlight od Francisca Gonzaleze (A Golden Wake, Ben Jordan), kterému s produkcí pomáhal Dave Gilbert se svou firmou Wadjet Eye.