Recenze
Party Hard – recenze
5. 7. 2016
|
Ladislav Loukota
Sezóna oslav a grilovaček je tady, což představuje ideální příležitost napravit rest z minulého roku, kdy jsme nestihli recenzovat simulátor sériového vraha návštěvníků nejrůznějších večírků s názvem Party Hard. Tenhle kříženec Commandos, Hotline Miami a Super Columbine Massacre RPG! sice přímo volal po kontroverzi, ale nakonec ji vyvolat nezvládl, na rozdíl od pozitivního ohlasu ze strany hráčů.
We Are The Dwarves - recenze
8. 3. 2016
|
Pavel Skoták
Až vám bude někdo tvrdit, že trpaslíci jsou pouze doménou Pána Prstenů a podobně ražených fantasy, ukažte jim We are the Dwarves. Zkuste si proto na moment představit, jak by to asi dopadlo, kdyby trpaslíci z Ereboru proměnili svoji Osamělou horu na raketové silo a hlubiny vesmíru by prozkoumávali pomocí high-tech udělátek. Líbí? Mně ano.
Massive Chalice - recenze
11. 6. 2015
|
Adam Homola
Druhým a určitě ne posledním crowdfundovaným projektem Double Fine (Broken Age) je Massive Chalice. Za hrou ovšem nestojí Tim Schafer a ani nejde o typickou hru ze stáje Double Fine, postavenou na dialozích či příběhu. Naopak, těžištěm hratelnosti je takticko-akční tahová strategie spojená neustálým a nezvratným umíráním postav, jež nahrazují jejich potomci, na které bedlivě dohlížíte. Nakonec se z téhle podivnosti vyklubala solidní, nadprůměrná hra.
The Escapists - recenze "kajinkovské" simulace
26. 2. 2015
|
Ondřej Švára
Útěk z vězení je možné podniknout dvěma osvědčenými způsoby. Buď se jde se na věc s pomocí šlohnuté služební zbraně z dozorcova opasku, nebo se k práci povolá rozum. To pak vede cesta na svobodu přes kšeftování se spoluvězni a pověstný pilník v pečivu. Taktická strategie The Escapists se na vězeňské "ahoj" dívá z onoho konspirativnějšího úhlu a přes zjevné nedostatky v konceptu láká k nevšední a dlouhotrvající zábavě.
Gratuitous Tank Battles - recenze
11. 7. 2012
|
Jakub Kovář
Gratuitous Tank Battles je ve svém základu tower defense strategie, u níž jde o to, abyste nepřátelským vojákům, tankům, mechům a dalším vozidlům zabránili v průchodu na konec lokace a rozstříleli je na hadry. Anebo abyste naopak skrz připravené opevnění prošli s dostatečným počtem svých jednotek. Na první pohled zábavná klasika, která neurazí, ale ani nenadchne. Již po pár bitvách je však jasné, že Gratuitous Tank Battles je vše, jen ne průměrná hra.
King Arthur II - recenze
2. 3. 2012
|
Jakub Kovář
Král Artuš je zajímavý mix strategie á la Total War, RPG a textové adventury. Největší díl tohoto překvapivého koktejlu na první pohled zapadá do první kolonky. Zcela podle vzoru výše zmíněné série budujete, domlouváte různá spojenectví a posouváte armádu vašeho udatného reka po mapě, abyste se v klíčových okamžicích přepnuli do RTS simulace bitvy samotné a předvedli brilantní taktický výkon při přímém velení vašim jednotkám.
Karibská krize (The Day After) - recenze
20. 11. 2005
|
Redakce Games.cz
Když se skloubí osvědčený engine se zajímavým námětem založeným na alternativní historii, může to dopadnout všelijak. Jak se s namixováním takového koktejlu popasovali autoři Karibské krize?
The Division 2 – recenze
21. 3. 2019
|
Jan Olejník
Sedm měsíců po propuknutí epidemie černých neštovic, která zdecimovala Spojené státy, jste jako agent Strategic Homeland Division stále v akci, snažíte se ve všudypřítomném chaosu nacházet přeživší a pomáhat, kde jen to jde. Nyní vás povinnost volá do Washingtonu, kde budete dál pokračovat v tom, co The Division i její druhý díl umí nejlíp: akci, lootování a zase akci.
Fantasy Wars - recenze
3. 1. 2008
|
Redakce Games.cz
Že dnes existují jen hry se super grafikou, ale mizerným herním systémem? Že už jde jen o akci a na provětrání mozkových závitů není prostor? Výjimky se najdou – třeba strategie hlásící se k odkazu old-skool tahovek.
Jagged Alliance 2: Wildfire - recenze
23. 3. 2004
|
Redakce Games.cz
Jagged Alliance 2 je živoucí legenda taktických strategií. Od roku 1999 však už uplynula dlouhá doba a fanoušci se ne a ne dočkat pokračování. Až nyní přichází remake Wildfire - jaký je ve srovnání s modem Urban Chaos?
Star Wars: Galactic Battleground - rec.
25. 1. 2002
|
Redakce Games.cz
Lucas Arts po fiasku s Force Commanderem před dvěma lety sebrali odvahu a přichystali pro nás další real-time strategii ze světa Star Wars, jejíž hlavní devizou je použitý engine ze hry Age of Empires II.
Tycoon City: New York - recenze
5. 3. 2006
|
Redakce Games.cz
Tato 3D strategie plní sen všem, kdo se někdy chtěli stát podnikatelem v New Yorku, který tam buduje či spravuje mrakodrapy, sídlí na Wall Street, má jednání v Empire State Building a relaxuje u Sochy svobody. Nebo ne?!?
Warhammer: Dawn of War CZ - postřehy
4. 12. 2004
|
Redakce Games.cz
Tato real-time strategie na motivy veleznámé stolní a karetní hry Warhammer 40 000 u nás vyšla v české verzi a proto vám, jako doplněk k říjnové recenzi, přinášíme pohled jiného autora a jeho dojmy z úrovně překladu.
King's Bounty: Dark Side - recenze
3. 11. 2014
|
Lucie Jiříková
Trhání muších nožiček, podrážení obsazených stoliček, zadupávání cizích báboviček a podobné kratochvíle jsou nám od mala vštěpovány jako „špatné“, což společně se zástupem videoherních hrdinů s ryzími úmysly, vede k situaci, že je jakákoliv hra s příchutí zakázaného ovoce vítaná a očekávaná. King’s Bounty: Dark Side se tak sice nestala žádnou nafintěnou superstar, kolem níž by se srocovaly natěšené davy, fanoušky RPG strategií s tahovými souboji (a příznivce série King’s Bounty) si však zřejmě zaháčkovala už při ohlášení. Tvůrci totiž neslíbili jenom možnost hrát za protipól dobra, ale nádavkem hráči umožní, aby si vybral hned ze tří možných zloduchů.
Phoenix Point – recenze
10. 12. 2019
|
Pavel Skoták
Z Pandořiny skříňky toho podle mýtu vylezlo na světlo světa plno, ale nic z toho nebylo příliš žádoucí pro poklidnou existenci lidstva. Pojmenování zkázy celého světa „Pandoravirus“ je proto velmi případné. Právě s důsledky tohoto viru se musí vypořádat pozapomenutá, oficiálně zrušená organizace Phoenix Point, která je sama o sobě už spíš legendou než hybnou silou, kterou bývala dřív. Duchovní nástupce XCOMu (nebo, chcete-li, starého X-Comu) čeká.
Deep Sky Derelicts – recenze „vesmírného Darkest Dungeonu“
10. 10. 2018
|
Pavel Skoták
Co jsme ochotní hrám prominout a tolerovat? A kolikrát nás může bavit to stejné stále dokola? Při hraní krásně stylizované vesmírné tahovky s kartičkami Deep Sky Derelicts jsem se pořád vracel ke stejné myšlence. Neměl by se už konečně někdo odhodlat a dát vývojářům jasně najevo, že roguelike je sice skvělá věc, ale ne za každou cenu?
House of the Dying Sun - recenze
16. 11. 2016
|
Ondřej Švára
Bláznivá nebeská show House of the Dying Sun vrací žánr vesmírných simulátorů k jeho kořenům. Soustředí se výhradně na akci a dokazuje tak, že v jednoduchosti je síla. K jednostranně zaměřené hratelnosti se však pojí i velmi skromný obsah. Krátká kampaň a málo dodatečných bonusů neslibují zábavu na dlouho. Hra je jako dietní svačina, po které se rychle vrátí hlad.
Thea: Return of the Giants - recenze
31. 5. 2016
|
Václav Pecháček
Pamatujete si ještě na hru Thea: The Awakening? Doufám, že ano, protože to byl zábavný a originální kus. Kdo se jejího postapokalyptického světa pořád ještě nemůže nabažit, si už asi všiml, že autoři jim věnovali krásné DLC zcela zdarma. Říkají mu Return of the Giants.
Age of Mythology: Tale of the Dragon - recenze
6. 3. 2016
|
Pavel Skoták
Čína. Čína? Čína! Miluju Čínu! Kdybych se držel rétoriky Donalda Trumpa, musel bych Age of Mythology: Tale of the Dragon hodnotit minimálně jedenácti body z desíti. Copak by mohlo být na datadisku, velkolepém jako Čínská zeď, něco špatného? Mohlo a bohužel toho není málo.
Homeworld: Deserts of Kharak - recenze
27. 1. 2016
|
Lukáš Grygar
Kdy naposledy se vám hra rozležela v hlavě natolik, abyste před usnutím zavřeli oči a viděli její grafiku nebo slyšeli její zvukovou kulisu? Dumám, čím přesně se to podařilo té, jejíž titulky zrovna doběhly. Patnáct hodin na planetě Kharak mi tamní písečné pláně vpálilo do duhovky, jako to umí slunce nad skutečnou pouští. A zvuk? Slyším komunikaci svých jednotek - nepodmíněnou kliknutím, ale přítomností v sice virtuálním, leč konkrétním prostoru.
Thea: The Awakening - recenze
16. 12. 2015
|
Václav Pecháček
V dávné minulosti temných let stěhování národů byl život pro lidi v mnoha ohledech jednodušší. Starosti běžného dne se obvykle smrskly na otázky, z čeho uvařit dnešní večeři, kde po ní složit hlavu a jestli rozdělání ohně a příjemné teplíčko stojí za riziko, že vás v noci ze spánku vytrhnou vlčí tesáky. Krátký život, nenadálá smrt - to byl rozsah jistot, se kterými se dalo celkem jistě počítat.
Divinity: Dragon Commander - recenze
10. 8. 2013
|
Ondřej Švára
Špičková herní krmě se může od těch nechutných lišit mnoha unikátními vlastnostmi. Například tím, jak citlivě smíchá téměř nemísitelné žánry, aby strávník nežaloval, že někde něco přeteklo a jinde zas něco chybí. A přesně takové je Divinity: Dragon Commander. Je to královská bašta, která téměř nikdy nezklame chuťové pohárky, protože kuchtíci z Larian Studios přesně věděli, kde čeho ubrat a co s čím ladně spojit. Vytvořili dílo s ambicí na michelinskou hvězdičku a mají můj téměř absolutní obdiv.
F1 25 – recenze zase o něco lepších formulí
5. 6. 2025
|
Jakub Malchárek
V ředitelském křesle vlastního týmu
Civilization VI – recenze Switch verze
19. 12. 2018
|
Adam Homola
Ještě jeden tah. Lež, která je tu s námi už desítky let, nabírá znovu na intenzitě. A to nejen nadcházejícím datadiskem Gathering Storm, ale především novou verzí povedené Civilization VI. Ta totiž nedávno vyšla na Switch a až překvapivě jí to tam sluší. V „ještě jednom tahu” totiž můžete pokračovat i na cestách.
Forged of Blood – recenze
4. 9. 2019
|
Jakub Šindelář
Je to tady. Poslední bitva krále Aureliana Caenicana bude brzy dobojována. Král již ví, že jeho obrana nevydrží dlouho. Byl zrazen. V hradu dohořívají poslední plameny a on se brání několikanásobné převaze. Snad ale vydrží dostatečně dlouho, aby jeho dva synové stihli utéci a pokračovali tak v královské linii. „Buďte sbohem, moji synové. Nechť vás provází odvaha a síla!“ Dobrodružství Forged of Blood začíná.
Football Manager 2019 – recenze
7. 11. 2018
|
Václav Pecháček
Zdravím vás, poutníci. Posaďte se! Na téhle staré lavičce je spousta místa. Jestli máte žízeň, tumáte ionťák, vzadu v kabině jich je celá krabice. Noc je dlouhá, ale máte štěstí. Jsem totiž vypravěč! Vypravěč svého vlastního osudu. Na tomhle trávníku jsem štkal slzy štěstí i zoufalství. Tady můj hlas zněl jako hrom, tady mě družina statných mladých mužů poslouchala na slovo. Ano, jsem vypravěč. Ale kdysi dávno jsem býval fotbalový manažer.
Cityconomy - recenze
8. 1. 2016
|
Ondřej Švára
Člověk přestává být dítětem v okamžiku, kdy zavrhne touhu stát se popelářem. Strategická simulace Cityconomy je ale přesně tou hrou, která vás do období naivních dětských tužeb vrátí. Na svozu odpadu a také na čištění kanálů či kosení trávy můžete vybudovat dokonce vlastní firmu. Herní kariéra v komunálních službách vám ovšem velkou radost neudělá. Cityconomy nechtěně ukazuje, že některé sny by se opravdu neměly plnit.
Mini Metro - recenze parádní logické hry
24. 11. 2015
|
Ondřej Švára
Kdo by nechtěl stanout v čele kolosálního inženýrského díla a postavit lidem třeba novou metropolitní podzemku. Šéfem dopravního projektu se můžete stát v taktické hříčce Mini Metro. Na starost ale paradoxně nedostanete téměř nic, co s takovou stavbou souvisí. Zajímat se budete jen o to, jak zefektivnit dopravu pasažérů. I přes svoji mimořádnou strohost vám ovšem Mini Metro přinese spoustu zábavy.
Anno 2205 - recenze
23. 11. 2015
|
Jakub Kovář
Budoucnost může být růžová, hlásá Anno 2205 a představuje naleštěnou vizi 23. století, kdy svět překonal ekologickou krizi a lidstvo se rozhodlo realizovat sen o kolonizaci Měsíce. Jednou z korporací, která má potřebnou licenci, aby se zapojila do lunárního programu, je i ta vaše a je pouze na vás, zda se z krásného prostředí slunných ostrovů prostavíte na Arktidu a k vysněné pobočce na našem přirozeném satelitu.
Heroes of Normandie - recenze
17. 10. 2015
|
Pavel Skoták
Pár Fritzů právě obklíčilo skupinku spojeneckých vojáků kdesi v oblasti Normandie. Jako záloha se po chvíli objevuje Panzer, který na Spojence namíří svoji obrovskou hlaveň. Najednou hlaveň cukne, zamíří si to kamsi do lesů, ozve se pekelná rána a Němci mají problém. Nehodili dost na kostkách a skupinku přestřelili. Nepovedený hod otočil průběh celého střetnutí a Spojenci vítězí. Takhle krutá je Heroes of Normandie.