Recenze

We. The Revolution – recenze

Za svobodu se musí bojovat. Co je ale svoboda? Je to požehnání, nebo spíš prokletí? Za krvavé revoluce jedno splývá ve druhé a nevíte dne, kdy si svoboda přijde také pro vaši hlavu. Poutavě o tom vypráví soudní adventura We. The Revolution, jejímž námětem se stala slavná proměna francouzské monarchie v republiku. Technicky jednoduchá, ale myšlenkami nabitá hra staví na rozhodování a morálních dilematech. Místy je sice překomplikovaná a v závěru jí dochází dech, každopádně však dělá čest svému žánru, jehož příznivce nezklame.

Return of the Obra Dinn - recenze jedné z nejlepších her roku

Return of the Obra Dinn může na první pohled vypadat jako typická indie hipsteřina, ale zdání klame. Unikátní grafický kabátek totiž perfektně zapadá do celého soukolí, které pohání tuhle neotřelou detektivku, a není tu jen na efekt. Lucas Pope si dal na čas a po vynikajícím titulu Papers, Please! přichází s další promyšlenou peckou.

L.A. Noire - recenze remasterované verze

Policista Cole Phelps se vrací v lehce remasterovaném vydání L.A. Noire. Tato neobyčejná detektivní adventura s neo-noirovou atmosférou si odbyla premiéru před šesti lety na minulé generaci konzolí, kde nám představila Los Angeles čtyřicátých let minulého století. Město pokroku, příležitostí, filmových hvězd. Zároveň i město s odvrácenou tváří, kde mimo dosah barevných neonů dochází denně k menším i větším zločinům. Zkrátka, váš rajón. 

Hob – recenze

Diablovka Torchlight byla svého času zjevením z čistého nebe. Tehdy nové studio Runic Games nám v prázdnotě zapříčiněné chybějícím třetím dílem Diabla naservírovalo žánrový skvost, který utišil žadonící srdce. Následný druhý díl dokázal nemožné, když vytáhl kvality předchůdce ještě o level výš. Pak se však Runic na pět let odmlčeli a vrátili se ne s třetím dílem, ale s novou značkou Hob – skákačkou s nepatrnými prvky Torchlightu. Dnes již víme, že dalších her se od nich nedočkáme, protože je vydavatelský gigant Perfect World nemilosrdně zavřel. Jak tedy dopadlo poslední vzplanutí studia?

Horizon Zero Dawn: The Frozen Wilds - recenze

Vývojáři z Guerrilla Games nechali svůj nový unikátní svět Horizon Zero Dawn poprvé vykročit do nekompromisního světa zavedených značek a zhýčkaných hráčů letos v březnu. Horizon vykročil pravou nohou a stejně dobře má našlápnuto i datadisk The Frozen Wilds. Ten totiž nic zásadního nemění. Nabízí další dávku vytříbené hratelnosti, sympatických postav, náročných soubojů a působivého prostředí. Jen to tentokrát balí do nesrovnatelně kompaktnějšího formátu.

The Long Dark - recenze

Zima, hlad, bolest a strach. To jsou poznávací znaky epizodické adventury The Long Dark, ve které nutno přežít v severokanadské divočině. Příběh člověka, který se po leteckém neštěstí stává trosečníkem v zemi vlků a omrzlin, doprovázejí fantastické survival prvky, i když za cenu slabší příběhové kampaně. První dva díly ze slíbené pětidílné ságy přinášejí dechberoucí zážitky jen díky skvěle zpracovanému boji o život.

Inner Chains - recenze

Nitro tak temné a plné pokřivených běsů, až z něj mrazí do morku kostí. Děsiví obyvatelé myšlenek proti poutníkovi, který je sveřepě odhodlaný své (možná) pomyslné vnitřní řetězy zpřetrhat. Inner Chains se od svého oznámení jevila navýsost zajímavě. Potemnělý náboj, co tolik okouzloval v trailerech, si sice nakonec zachovala, jenže při tvorbě všeho ostatního napáchali vývojáři takové množství přešlapů, až člověka napadá, že to snad museli udělat schválně. Zplodit takhle nudnou a špatnou hru omylem by totiž vyžadovalo nadlidský kumšt.

Thimbleweed Park - recenze

Slyšeli jste o studiu MMucasFlem Games? Já vím, že ne. Přitom na něj v adventuře Thimbleweed Park narážíte na každém rohu. MMucasFlem sem, MMucasFlem tam. Maskuje legendárního producenta point and click adventur od Lucasfilm Games, kde prožil programátor Ron Gilbert nejlepší roky své kariéry. Před nějakými třiceti lety vymyslel adventury jako Maniac Mansion a The Secret of Monkey Island, v jejichž stopách Thimbleweed Park důsledně kráčí. Gilbert přitom více jak 20 let žádnou adventuru neudělal. Namísto toho konzultoval cizí tituly (Penny Arcade Adventures) a příležitostně udělal hru jako Deathspank nebo The Cave. Nikdy nešlo o čistokrevné „klikací“ adventury. K tomuto žánru se vrací teprve nyní. Dobrá zpráva hned na začátek: nehledě na přestávku Gilbert svým adventuristům stále rozumí dokonale.

Midnight Club 3 (PS2) - recenze

Někteří jezdí v Gran Turismo pořád stejnou trať, aby svůj čas zkrátili o setinu sekundy. Pro tyto lidi není určen Midnight Club 3. Ale pokud se chcete zábavně prohánět po městech a vyhazovat auta protivníků z dráhy, tak...

Gran Turismo 5 - recenze

Bylo, nebylo, před pěti lety vyšla skvělá hra Gran Turismo 4 (recenze), která zábavně simulovala průřez historií automobilů na konzoli PS2. Za tu dobu jsme ochutnali placené demo GT5 Prologue (recenze), vánoční soutěžní demo GT Academy a na akcích bylo možné si zahrát například s Mercedes Benz SLS AMG na Nordschleife.

Just Cause 4 - recenze

V Just Cause 4 budete ničit, rozmetávat, pustošit, rozbíjet, bořit, odstřelovat, rozstřelovat, přejíždět, detonovat, demolovat, odpalovat, střílet a nakonec ještě trochu likvidovat. Nic víc, nic míň. Pokud jste požehnáni sloní pamětí, všimli jste si, že krom čtyřky v názvu jsem identickými slovy otvíral recenzi předchůdce před třemi lety. Lacině jsem si tak ušetřil námahu s vymýšlením úvodu. Jenže když mohou vývojáři recyklovat svou vlastní tvorbu a předložit v podstatě to samé, jen s jiným pořadovým číslem, proč bych nemohl já?

GRID 2 - recenze

Závodní žánr se mezi prvním a druhým dílem GRID změnil k nepoznání. Všichni jako by pochopili, že polorealistické, ale přeci jen mírně odosobněné simulátory sice vyhrávají ceny, ale jejich tržby nevypadají příliš sexy v powerpointových koláčích. A tak se i největší hráči na trhu ženou za co nejširší cílovkou a snaží se balancovat na hraně obecného zájmu a pověsti vybudované na seriózním závodění. Není to jen o věčném a celkem černobílém rozdělování na simulace a arkády - je to především o snaze nějak to závoděním hráčům pocukrovat. A v tomhle směru zatím všichni slaví spíše rozpačité úspěchy.

Ultimate Marvel vs. Capcom 3 (PSV) - recenze

V našich končinách se majitelé handheldu PS Vita pravděpodobně více zajímají a těší hlavně na kapesní verzi Mortal Kombat, než že by nějak zvlášť hltali informace a videa o Ultimate Marvel vs. Capcom 3. A přitom je to velká škoda, protože tento port konzolovky z minulého roku patří aktuálně k tomu nejlepšímu, co lze vlastně na PSV hrát. Menší zájem je však logický vzhledem k tomu, že Mortal Kombat, Street Fighter či Soul Calibur hry tu mají přeci jenom delší tradici a obecně spadají mezi klasické bojovky. A klasiku, tu máme my Češi rádi, nejenom k obědu :)

Colin McRae Rally 2

Colin McRae Rally 2 - recenzeAutor:LeonPublikováno: 12.prosince 2000Konečně se dočkali...

Crazy Taxi 3: High Roller - recenze

Ve třetím dílu arkádově-závodní série Crazy Taxi vás opět čeká šílená jízda ulicemi měst v roli bláznivého taxikáře, který musí uspokojit i ty nejnáročnější pasažéry. Jak dopadla konverze hry z Xboxu na PC?

Bridge It - recenze

Drenáž, traverza, pilíř a nosný oblouk. To všechno jsou pojmy ze slovníčku stavitele mostů, které zužitkujete v logické hře Bridge It, jež navazuje na sérii Pontifex a je sponzorovaná výrobcem grafických čipů NVIDIA.

Bandits: Phoenix Rising - recenze

Post-apokalyptická budoucnost je vděčným námětem mnoha počítačových her a nejinak je tomu i u střílečky Bandits: Phoenix Rising s ozbrojenými vozidly a šílenými chlapíky za volantem a ve střílně.

Swedish Touring Car 2 - recenze

Digital Illusions přichází na trh se simulátorem mistrovství švédských cestovních vozů ve Swedish Touring Car Championship 2.

Darksiders Genesis – recenze

Studiu Airship Syndicate se nejprve podařilo úspěšně adaptovat komiksovou sérii Battle Chasers a hned se svým druhým projektem se nachomýtlo k mnohými milované sérii Darksiders. Nevydalo se ale cestou klasického čtvrtého dílu a nevystoupilo tedy ze své komfortní zóny. Zůstalo u žánru akčního RPG, kam se žádný Darksider předtím nevydal. Panovaly obavy i velká očekávání, ale odbočka Darksiders Genesis je nakonec velice příjemným překvapením, které nedělá své značce žádnou ostudu. Právě naopak – spíš zastiňuje loňské Darksiders 3.

Oculus Quest – recenze z pohledu běžného hráče

To si tak vyrazíte na párty k sousedům a kamarád se jen tak mezi řečí zmíní, že má doma Oculus Quest. Tu mytickou virtuální realitu, která nepotřebuje počítač, externí trackovací senzory na zdi, složité nastavování. Najednou zjišťujete, že jste půlku víkendové narozeninové akce propařili. Jenže ne v alkoholovém, nýbrž videoherním opojení virtuální realitou.

Crash Team Racing Nitro-Fueled – recenze

Luxusní remake zábavné hry? Příliš striktní oldschool titul, co neurazí ani nenadchne? Crash Team Racing Nitro-Fueled bych mohl popsat oběma způsoby. Vývojářské studio Beenox se s tím vůbec nepáralo a odvedlo podobně kvalitní práci jako jejich kolegové z Vicarious Visions v případě populárního Crash Bandicoot N. Sane Trilogy.

Unavowed – recenze

„Kde je konec starému dobrému BioWare,“ lamentují často nostalgičtí hráči, kterým chybí příběhové hity dávných let. Mass Effect: Andromeda se jim nelíbil, další Dragon Age je v nedohlednu, mezitím se připravuje multiplayerový hybrid Anthem. Budoucnost silných narativních her plných okouzlujících společníků zkrátka vypadá bledě, aspoň tedy na PC. Nebo možná ne. Záleží, zda jste místo střílení a sekání ochotní klikat na předměty a řešit hádanky. Pokud ano, čtěte dál, protože Unavowed je něco pro vás.

Grimmwood - recenze

Válka se jak děsivý přízrak vznáší nad krajinou a skrápí pole mrtvých těl potoky černočerných slzí. Doutnající popel značí, kde ještě nedávno stály vesnice, a v nové zemi nikoho se z lidí stávají zrůdy. Neutěšená beznaděj tlačí skupinku znavených přeživších na hranice zlověstného hvozdu. Nezbývá jim, než vkročit dovnitř. Čímž si ale nevědomky podepisují rozsudek smrti. Vítejte v Grimmwoodu.

V-Rally 4 – recenze

Nepravděpodobný návrat závodní série z přelomu tisíciletí si vzali na triko tvůrci ze studia Kylotonn Games, známí to pokračovatelé rozjetých sérií. Jejich několik posledních ročníků licencované WRC soutěže platilo za lehce nadprůměrné kousky, zatímco FlatOut 4: Total Insenity byla vyloženým zklamáním. To v plném rozsahu neplatí o nové V-Rally 4, která sice má dlouhý zástup nedostatků, ale přesto se u ní dokážete zabavit.

Super Mario Odyssey - recenze

Super Mario Odyssey je typickou hrou od Nintenda. Využívá léty prověřenou a poctivě vycizelovanou herní formuli – skákání přes překážky a řešení drobných logických rébusů. Vybroušený základ je pak dále doprovázen symfonií originálních nápadů, které každých několik desítek minut přinesou něco nového a hráči se na tváři usadí lehce přihlouplý úsměv. Jeho mozkové buňky jsou totiž co chvíli stimulovány k trochu odlišné činnosti a parádně u hry relaxuje. Pokud totiž mluvíme o hraní si a o hravosti obecně, není v současné době ve videoherním průmyslu lepší příklad než Super Mario Odyssey.

XCOM 2: War of the Chosen - recenze

„Vítejte zpět, veliteli. Situace na planetě Zemi je stejná, jako když jsme vás zachránili minule: pořád ji ovládají mimozemšťané a XCOM je spíše partyzánskou organizací, která může šmejd z vesmíru vykopat jen s vámi v zádech. Hodně štěstí a užijte si to!“ S tímhle známým pocitem poprvé spustíte datadisk War of the Chosen pro XCOM 2 a chvíli vás neopustí. Zdá se, jako by se od minula nic moc nezměnilo, tutoriál je stejný, jen v jedné animaci se vyskytuje nová postava… Jenže po čase se začne ukazovat jedna novinka po druhé. Autoři toho přidali a upravili opravdu hodně a nové prvky zvládli zapracovat tak dokonale, že nic nepůsobí jako zbytečný přídavek.

Ruiner - recenze

Svět roku 2091 se v podání rudě podsvícené kyberpunkové střílečky Ruiner drží striktně svých žánrových klišé. Dystopická společnost v područí technokratických mega korporací, lstiví hackeři schopní se augmentovaným jedincům nabourat do hlav, špinavé slumy a ghetta megapolí se svými zaplivanými techno bary a nevěstinci, hemžící se kyborgy a pochybnými existencemi. To vše je zasazeno do neonem protkané orientální estetiky Neo-Tokya či některé z jihoasijských metropolí, zde reprezentované fiktivním Rengkok City, respektive jeho chudou čtvrtí Rengkok South.

Unravel - recenze

Také máte někdy pocit, že už hry nedokážou strhnout jako dřív? Že zážitkům, které vás naprosto nekriticky přibily do křesla a nenechaly vás vydechnout, už definitivně odzvonilo? Všechno je na nic, už jsme moc staří a tak dále? Tato hořkosladká sebelítost ovšem dostala pořádný políček od šikovných Švédů ze studia Coldwood Interactive, kteří servírují fantastickou plošinovku Unravel, co nechytne za srdce jen úplné roboty.

Need for Speed - recenze PS4 verze

Po nemastných neslaných Rivals a menší pauze jsme se měli letos dočkat kýženého restartu značky (kolikátého už?) Need for Speed a obnovení tradice zábavných arkádových závodů. Švédští Ghost Games dostali těžký úkol a první hodiny strávené v ulicích města Ventura Bay (inspirovaném Los Angeles) naznačily, že se s obtížným úkolem poprali solidně. Otázkou bylo, jestli zábava z hraní po několika hodinách nevyprchá.