zdroj: tisková zpráva Konečně se dočkali i majitelé PC a pokračování oblíbeného simulátoru – Colin McRae Rally 2 od Codemasters – je tu.

• Krásy rallye
Nevím, jestli se mnou budete souhlasit, ale osobně považuji nejlepší řidiče v rallye za skutečné mistry svého řemesla. Ať se na mě příznivci F1 nezlobí, ale kroužit stále dokola po širokých asfaltových okruzích s dlouhými únikovými zónami pro mě není ani zdaleka tak vzrušující, jako jízda v nadupaném voze WRC po úzké vinoucí se cestičce, kdy po jedné straně máte skálu a na straně druhé příkrý sráz. Úniková zóna není prakticky žádná, všude kolem silnice (a často i na ní) davy fanoušků, do kterých není příjemné vletět. A závodník přesto musí jet naplno. Střídají se povrchy silnic a cest, mění se počasí, závody trvají klidně tři dny, jede se nejen ve dne, ale i v noci. Ano, tihle řidiči jsou pro mě skutečnými králi volantu. Tím vůbec nechci snižovat obtížnost F1, i ta má svá specifika, ale málo platné, rallye je rallye. Možná je to i tím, že se v těchto závodech zatím nepohybuje tolik peněz. Ale to už je jiná otázka …

Pokaždé mám proto radost, když se chystá vydání počítačové hry s touto tematikou. Ne že by jich bylo hodně, za řeč stojí pár kousků ročně, ale aspoň je v nich přehled. Většina z vás si tak asi vzpomene na skvělý simulátor Colin McRae Rally, který se především vyznačoval výbornou hratelností. A jak už to tak bývá, k úspěšným hrám se vydávají další díly. Stejně se zachovala i firma Codemasters, která už dříve vydala verzi pro Playstation a před Vánocemi vypustila i verzi pro klasické počítače. Osobně jsem do hry vkládal velké naděje, ale jak Colin McRae Rally 2 (CMR2) nakonec dopadla, se hned dozvíte.

• Nevyváženost soutěží
zdroj: tisková zpráva Jako u většiny her vás přivítá intro, které je sice dobré, ale už jsem ho viděl dříve, když bylo vydáno jako ukázka ze hry. Trošku překvapivý byl pro mě vzhled menu, které je ale vcelku přehledné a nakonec zjistíte, že jeho struktura je prakticky stejná jako u jedničky. Určité změny jsou v herních volbách. Základní volby jsou tři – rally, arcade a network. V rally máte klasické volby Championship, Single rally, Single stage, Time trial a Chalenge. Pozastavím se zatím jen u Challenge, což je obdoba Rally Masters (do češtiny se překládá jako Rallye šampiónů), jejíž letošní ročník se jel nyní o víkendu na Kanárských ostrovech. Jede se zkrátka na speciální trati vyřazovacím způsobem, dva jezdci, dvě identická auta, dvě kola, přičemž jezdci si po prvním kole dráhy vymění. Tímto způsobem dochází k eliminaci, až zbyde pouze vítěz. Při volbě Champioship si postupně projedete 8 rallye (Finsko, Řecko, Francie, Švédsko, Keňa, Austrálie, Itálie, Velká Británie), z nichž většina má 8-9 „erzet“ (RZ – rychlostní zkouška). Do další soutěže postupujete teprve poté, co se v předcházející dostane mezi prvních šest v konečném výsledku. 

Tady se projevil první menší nedostatek hry, totiž nevyváženost jednotlivých soutěží. Vyhrát ve Finsku, Řecku a Francii jsem na střední obtížnost zvládl napoprvé, ale třeba v Austrálii jsem se vyloženě trápil a zabrat mi dala i Keňa a Švédsko, kde jsem bral i pátá místa, hlavně abych postoupil do další soutěže. Pak přišla Itálie a opět snadné vítězství. Pro jistotu jsem tento problém probíral na jistých diskusních fórech ve světě, kde mi tento poznatek potvrdili i ostatní hráči. Chybička, ale dá se vydržet. S každou rallye se mění charakter tratě (o čemž jste před startem rallye informováni v krátkém videu), počasí a především povrch tratě. Projedete se na švédském sněhu, na australském písku i čistém asfaltu na Korsice (Francie). Vůbec Korsika a Itálie, které se obě jedou na asfaltu, mě v celé rallye bavily nejvíce. Tratě jednotlivých rychlostních zkoušek jsou středně dlouhé, nejsou tedy ani krátké jako v Rally Masters, ani dlouhé jako v Rally Championship, kdy půlhodinové jízdy skutečně unavovaly. Pravděpodobně nejsou dělané podle skutečných tratí, pouze svým pojetím vyjadřují charakter té či oné rallye. 

Pokud místo volby Rally zvolíte Arcade v předtuše, že je to volba arkádové jízdy místo simulace, budete vedle jak ta jedle. Arcade je vlastně vykonstruovaný závod, kdy se jezdí na silničním okruhu s dalšími pěti soupeři najednou. Jede se na tři kola, počítá se pouze pořadí a za to vybojované body. Jinak auto se chová stejně, stejné je vlastně i vše ostatní, kromě toho, že nemáte spolujezdce.

• Simulátor nebo arkáda?
zdroj: tisková zpráva Když už jsem se zmínil o chování vozu při jízdě, můžeme si ho trochu rozebrat. Nemohu říct, že se auto chová při závodu realisticky, ale stejně tak nemohu konstatovat, že by šlo o jednoduchou arkádu. CMR2 jde prostě zlatým středem s ohledem na maximální hratelnost. To poznáte především v tom, jak auto snadno uvedete do smyku a vzápětí bez problémů hodíte smyk na druhou stranu. V praxi to vypadá tak, že auto na silnici jakoby „plave“. Na druhou stranu to vypadá efektně, zvláště když při tom kvílí gumy.

Udělat s autem pořádné „hodiny“ snad ani nejde, stejně tak musíte vyložit velké úsilí, pokud budete chtít auto přetočit přes střechu. On vůbec systém kolizí není nijak moc promakaný – od všeho se vlastně jen odrážíte s minimálním poškozením. 

• Neviditelná bariéra
Ano, poškození je další věc, kde realita ustoupila hratelnosti. Sice se při nárazu ozve řinčení skla, občas rozbijete světlo a při silnějším nárazu vysklíte snad všechna okna, ale to je tak asi vše. Na samotné karosérii jsou vzhledem k síle nárazu změny naprosto zanedbatelné, stejně tak vliv na rychlost a chování vašeho vozu. Rád bych si v nějaké podobné hře někdy vyzkoušel jízdu s proraženou pneumatikou, s utrženým závěsem kola nebo klidně s utrženým celým kolem. To by byla lahůdka :) V CMR2 to ale nehrozí.

Stejně tak se nemusíte bát, že vyjedete daleko z trati. Ta je většinou něčím lemována, ať už jsou to svodidla, les nebo trapná textura znázorňující keře, od které se odrazíte jak od betonové zdi. Pokud přece jen někam spadnete nebo dostanete auto do stavu, kdy nemá kola na vozovce (jinak řečeno ho převrátíte), budete automaticky vráceni na trať a můžete pokračovat dál.

• Nepatrné rozdíly mezi vozy
zdroj: tisková zpráva Celá hra je zaštítěna jménem jednoho z nejlepších jezdců současnosti – Colinem McRae. To je sice hezké, ale tím skutečná jména ve hře končí. Ostatní jména jezdců jsou bohužel vymyšlena. Naproti tomu je na výběr 6 nejlepších závodních aut současnosti – Ford Focus, Peugeot 206, Subaru Impreza, Mitsubishi Lancer, Toyota Corolla a Seat Cordoba. Felicii ani Octavii tu tedy nenajdete. Všechny vozy mají stejné jízdní vlastnosti, výkony atd. Jediné, čím se asi liší, je zvuk motoru.

Někde jsem sice zaslechl, že Ford Focus je mírně zvýhodněn, protože právě s ním jezdí McRae, ale je to nejspíš blaf. Speciálně jsem testoval jednu a tutéž erzetu, abych zjistil, jestli je některé auto rychlejší. Vzhledem ke zjištění, že se i se Seatem Cordobou dá zajet stejný čas jako s Focusem (což ve skutečnosti asi těžko) a stejně tak je to i s ostatními auty, musím konstatovat, že je celkem jedno, které auto si vyberete. Ono to má i svou výhodu – kdyby totiž bylo ve hře jedno nejlepší auto, všichni by jezdili pouze s ním, což asi není výhodné třeba z marketingového hlediska a ostatně ne každý by chtěl jezdit s tímto vozem, jen by prostě musel.Do určité míry lze měnit i základní nastavení vozu, jako třeba pneumatiky, pérování, brzdy atd. S výjimkou volby pneu není ostatní nastavení příliš poznat a klidně se bez něj i obejdete.

• Grafika
zdroj: tisková zpráva Také grafika má svá plus a mínus. Nádherně jsou provedená auta, tady zaslouží autoři pochvalu. Nelze si ale také nevšimnout, že okolí tratí není opravdu nic moc. Stromy, značky, keře, lidi, všechno jsou to pouze ploché textury. Při rychlé jízdě si toho ale asi nevšimnete. Pěkné jsou některé nápady, jako například jízda při zapadajícím slunci. Tradičně jsou i umístěny i kamery při jízdě.

Pouze je škoda, že tradiční pohled z kabiny z pozice jezdce je prakticky nepoužitelný. Přední sklo je totiž jak z mléčného skla a je přes něj docela špatně vidět. Byl jsem proto nucen zvykat si na jiné pohledy. A ještě si neodpustím jednu výtku – proč lze vytvořit jméno jezdce stále jen třípísmené???

• Resumé
Teď jsem si teprve uvědomil, že jsem na CMR2 hledal samé mouchy. Byl bych ale nerad, kdyby jste si to přebrali tak, že je to špatná hra. Naopak, CMR2 je výborná hra (nerad bych říkal simulátor), která potěší naprostou většinu z vás. Osobně jsem ale od ní čekal více, především nové nápady a inovativní přístup. Bohužel nic převratného se nestalo. Možná trochu předběhnu, ale podobně laděná hra Pro Rally 2001, která se začala prodávat ve stejný den jako CMR2, je na tom podle mých prvních poznatků ještě hůře. O tom ale blíže až za několik dní u další recenze.