Recenze

Syberia II - recenze

Syberia II je opět požehnáním pro všechny hráče, kteří touží po klasické adventuře s poutavým příběhem a výborným zpracováním. Ale jak moc se liší a je v něčem lepší než jednička? To vám zde jako první odhalíme...

Raycatcher - recenze

Jedna z těch mála her, která nese označení hudební a hraje se dle toho, jaké vlastní skladby do ní vložíte. Dosáhne úspěchu jako Audiosurf?

Geometry Wars: Retro Evolved 2 - recenze

Jednoduché pojetí ve stylu historických Asteroids s pěknými efekty a neřízenou hratelností zažívá obnovený zájem, když se s raketkou dá odreagovat hned v šesti zábavných módech.

Iron Man - recenze

Na kasovním úspěchu hollywoodského trháku se pokusila Sega přiživit v souběžně vydané hře. Jenže filmové ani komiksové licence nemají ve zvyku dopadat nejlépe. Jak vysoko doletěl Iron Man?

Lost Planet 2 - recenze

Nejlépe v kooperaci s třemi živými hráči si užijete výpravnou japonskou akci, která přetéká speciálními efekty a obřími hmyzoidními vetřelci na planetě E.D.N. III.

Project: Snowblind - recenze

Intenzivní tempo Call of Duty ve futuristickém světě Deus Ex. To je Project: Snowblind, konzolová střílečka, která však i na PC nabízí překvapivě dobrou hratelnost včetně hackování či speciálních schopností supervojáků.

The Sum of All Fears - recenze

Jméno spisovatele Toma Clancyho dodává produkci Red Stormu punc a tak nás zajímalo, zdali hra The Sum of All Fears k příležitosti stejnojmenného filmu jde ve stopách Rainbow Six a Ghost Recon.

Super Mario Maker 2 – recenze

Dalo se očekávat, že další hra se jménem Mario v názvu bude naprostá pecka? Dalo. A je to nakonec naprostá pecka? Je. Je to jenom komplexní editor pro hráče, kteří upřednostňují tvoření věcí před jejich hraním? Ani náhodou. Tedy přesně takový editor tu je, ale můžete ho bez obav ignorovat. Super Mario Maker 2 je totiž navzdory svému názvu plnohodnotná singleplayerová plošinovka.

Bury Me, My Love – recenze

Většina her pojednávajících o daleké, strastiplné cestě plné nebezpečí, příkoří a zrady vám dá do ruky meč nebo pistoli. Bury Me, My Love si vystačí s mobilním telefonem, a dokonce na tu cestu ani nepošle vás. Vy zůstanete sedět pěkně doma ve válkou zpustošené Sýrii, zatímco vaše manželka se snaží dostat do Evropy, kde na ni snad nebudou z letadel padat bomby. Je to občas smutný, občas veselý, celou dobu lidský příběh.

Immortal Planet - recenze

Jevištěm je planeta prokletá nesmrtelností. Pro její obyvatele to není žádná procházka růžovým sadem, protože jejich neschopnost zemřít má k vysněné idylce opravdu daleko. Věčnost v ledovém objetí a mysli upadající do temnot šílenství a zatracení ve vězeních jejich neumírajících těl. Vrtkavou úlevu poskytuje jenom spánek. Nesmrtelní ale sami spát nedovedou, potřebují kryogenické komory. Cyklus byl však narušen, odpočinek nepřichází, civilizace se hroutí a zbývá už jen jediný spící. To jste samozřejmě vy.

Yooka-Laylee - recenze

S elánem a novými nápady se před pár lety podruhé narodily klasické plošinovky. Nyní jsou na řadě i jejich trojrozměrné verze. Třeba Yooka-Laylee, která oživuje pozapomenutou zábavu z Nintenda 64. Moderní vzhled a čerstvý obsah ji nicméně neuchrání od pověsti kopie kdysi oslavované 3D plošinovky Banjo-Kazooie. Pusťte se do akce, jen pokud od her nežádáte originalitu. 

Orwell - recenze

„Soukromí je mrtvé, což lidem škodí“, sděluje hra se symbolickým názvem Orwell. Legendární Velký bratr v ní vstoupil do 21. století, kdy k nastolení společenské poslušnosti není třeba obhroublé propagandy a mučení, protože nejúčinnější je ovlivňovat lidi po internetu. A také je sledovat. Simulátor digitálního fízlování přináší nový pohled na společenskou nesvobodu, v níž se naivita ze sociálních sítí střetává s paranoidními myšlenkami George Orwella. Navíc je zabalený ve špičkové hratelnosti s originálními nápady.

Killing Floor 2 - recenze

Co je dobré, netřeba měnit, řekli si v Tripwire Interactive, a vytvořili Killing Floor 2, která znovu glorifikuje násilí a hraje se velmi podobně jako první díl. Přichází však také se slušnou porcí nového obsahu, trvanlivou hratelností a vyladěnou technologií. Po sedmiletém čekání je známá kooperativní akce vlastně konečně taková, jakou ji hráči chtěli mít. Uchovala si lidový charakter, ale už nevypadá jako amatérský derivát Left 4 Dead od Valve. Škoda pár přehmatů, i když nejsou příliš závažné.

King's Quest - recenze 2. epizody

Grahama jsme před několika měsíci opouštěli, když zvítězil v turnaji a stal se rytířem na dvoře daventrijského království. Roh postele kmeta Grahama už si s nedočkavým svitem v očích zabírá vnučka Gwendolyn. Chystá se další příběh a dědeček ji opět přivede k úžasu svým poutavým vyprávěním, vtipným i vážným, veselým i zachmuřeným.

Nemův podmořský svět zábavy - recenze

Další dětská hra ze série Hledá se Nemo vznikla podle animovaného filmu od Disneyho a vydáte se v ní do hlubin oceánu, kde budete spolu s Nemem testovat paměť a postřeh v mini-hrách jako pexeso či skořápky.

Call of Duty: Vanguard – recenze

Zpátky do druhé světové války

Mafia III - recenze PC verze

Pokud jste posledních minimálně několik týdnů nestrávili na pustém ostrově, nesnažili se otevřít okno do vlastní duše na náhorní plošině v Tibetu, nebo se právě nevrátili z misijní činnosti v Africe, pravděpodobně víte, že třetí Mafie nemá, krom názvu, žánru a několika postav, s původními dvěma hrami v podstatě nic společného. Odehrává se na konci šedesátých let minulého století ve fiktivním městě na jihu Spojených států a hlavním hrdinou není kloboukem ozdobený elegán, ale lehce psychotický mládenec Lincoln Clay.

Warhammer: The End Times - Vermintide - recenze

Na černočerné obloze zlověstně plane chaotitový měsíc Morrslieb a jeho nazelenalý svit zvěstuje zkázu. Zhoubu, která postihne město Ubersreik, protože právě tam dojde k invazi skavenů, obyvatel podzemních tunelů, vražedné rasy krysích mutantů vzešlých z chaotitu. Skaveni věří, že vláda nad celým světem na povrchu je předurčena právě jim. Na vás a třech dalších hrdinech bude, abyste jim to v kooperativní akci Warhammer: The End Times - Vermintide rozmluvili.

Elden Ring – recenze nejambicióznější Souls hry

FromSoftware v nejlepší formě

Confrontation - recenze

Další fantasy říše se utápí v krvi. Temné síly povstaly a je na skupině hrdinů, aby dali věci do pořádku. Ach jo, kolikrát ještě budeme nuceni sledovat tuhle nudnou stafáž k obyčejnému klikání myší, kterému svorně říkáme akční RPG. Francouzská hra Confrontation se na to ale snaží jít od lesa. Tvůrci si řekli, že nepůjdou s davem a udělají RPG mlátičku trochu jinak. A po hodině hraní člověk nabude dojmu, že jim to málem vyšlo. Málem…

Red Dead Redemption multiplayer rec.

Začínáte jako zpustlý greenhorn s úděsnou buřinkou, zapáchajícím podpažím, jednou špuntovkou a s línou kňučící mulou. Brzy se stanete obávaným pistolníkem.

Tony Hawk Pro Skater 3 - recenze

Po šesti měsících od vydání Tony Hawka 3 pro konzole máme konečně i na PC možnost zakusit kvalit této hry, která nadchne jak skalní fandy, tak i běžné hráče s mlhavými znalostmi skateboardingu.

Deathloop – recenze

Když je smrt jen malý zádrhel

Unreal Tournament 2003 - recenze

Finální verze Unreal Tournamentu 2003 je konečně mezi námi a posouvá krvavé bitky do dimenze nového enginu a ke sportovnějšímu pojetí. Jak horký kandidát na akční hru roku obstál v hutné recenzi?

Ghostwire: Tokyo – recenze

V naší ruině straší

Rage 2 – recenze

Je v pořádku, když doutník chutná jako doutník. Stejně tak je v pořádku, když se ve střílečce jenom střílí. Nepotřebujeme vanilkové doutníky a FPS řežby s přes koleno lámaným přesahem do jiných žánrů. Pokud se hra zaměří na jedinou věc, je pak samozřejmě nutné, aby byla zpracovaná bravurně, ale z konceptuálního hlediska to problém není. Něco podobného by bývalo slušelo Rage 2. Jenže ta se bohužel vydala jinou cestou – tvůrci vzali velmi povedenou akci a obalili ji zbytečným, obtěžujícím balastem.