Iron Man - recenze
4/10
zdroj: tisková zpráva

Iron Man - recenze

Datum vydání:
16. května 2008
Vývojář:
Vydavatel:
Platformy:
Detail hry

13. 5. 2008 0:00 | Recenze | autor: Redakce Games.cz |

Na kasovním úspěchu hollywoodského trháku se pokusila Sega přiživit v souběžně vydané hře. Jenže filmové ani komiksové licence nemají ve zvyku dopadat nejlépe. Jak vysoko doletěl Iron Man?

Autor: Martin Zavřel
Publikováno: 13.května 2008
Verze hry: evropská/X360
Doba recenzování: 1 týden


Na kasovní úspěchu hollywoodského trháku se chce Sega přiživit v souběžně vydané hře. Jenže filmové ani komiksové licence nemají ve zvyku dopadat na videoherním poli nejlépe. Jak vysoko doletěl Iron Man?
Obrázek zdroj: tisková zpráva
Kvalitou a hlavně zábavností nového hollywoodského trháku, s nímž se na plátna dostala další kultovní komiksová postava, jsem byl jako nenáročný divák příjemně překvapen. Tržby přes sto milionů dolarů za první víkend jsou jasnou zárukou, že Mr. Stark alias Iron Man s námi nějakou dobu zůstane a jeho eskapády se dočkají pokračování. Sega se této slibné perspektivy chopila a pověřila studio Secret Level výrobou hry, která se měla svést na úspěchu filmu a etablovat ikonickou rudo-žlutou postavu také v herním světě.

Sporý úvod
Když se vyrábí hra podle filmu, obvykle je na všechno málo času a můžete zapomenout na nějakou propracovanější výpravu nebo dokonce převratné či alespoň odladěné hratelnostní mechanismy. Proto jsem už dopředu počítal s generickou third-person akcí, která by se mohla docela jednoduše hrát (aby si ji užily masy a hlavně mladší publikum) a v nejlepším případě by mohla oplývat skvěle cynickým humorem Roberta Downey Juniora (svoji hlavní roli z filmu si zopakoval také při dabingu hry).

Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva
oficiální obrázky

Dojem z hlavního menu (na pozadí položek menu se promítají detailní nájezdy na hrdinovo brnění) ale zkazila hned vzápětí první ze zastarale působících, technicky nekvalitních enginových animací, snažících se o úvod do mise. O moc lepší nebyla ani následující obrazovka se shrnujícím brífinkem mise. Všechno to svojí jednoduchostí a technickou zastaralostí připomíná dvě generace staré hry z dob první Playstation. Smutným završením tohoto sporého úvodu do hry byl fakt, že jinak vtipné hlášky hlavního hrdiny jsou namluvené poněkud odtažitě a díky zastřené zvukové kvalitě i zcela chybějícím titulkům si z nich ani nadprůměrný znalec angličtiny moc neodnese.

Funkční základ
Začátek hry opravdu hráče usadí do zcela generické akce z pohledu třetí osoby. Váš opancéřovaný hrdina se rozběhne údolím kdesi v afgánských skalách a začne svým plamenometem kosit chabě vyzbrojené teroristy. Jak postupujete údolím, odemknou se vám také rakety na dálku, schopné napáchat větší škodu.

Když se na scéně objeví první tanky a vozidla, hra vás zaškolí do poslední klíčové složky útoků, totiž komb a kontextového přetlačování v pěstním souboji na blízko. Můžete tak setřást otravné pěšáky, ale hlavně rozmlátit tank nebo mu rychlým mačkáním tlačítka B utrhnout kabinu. Plocha odkud hra pochopí, že se snažíte na nějakého protivníka nebo stroj toto kombo udělat, je poměrně široká, takže celý mechanismus se tak snadno spouští a používá.

Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva

Splynutí létání s pěším pohybem
Všechny tyto hratelnostní prvky jsou snadno zapamatovatelné, rychle přejdou do krve a jejich ovládání je dobře namapované. U pěší střílečky není zas takový zázrak… nicméně to samé lze prohlásit také o létacích pasážích hry, které pak s těmi pěšími splynou, takže budete mít po zbytek hry možnost plynule přecházet mezi pobytem na vzduchu či na zemi dle svého uvážení či podle pozemní nebo vzdušné povahy vašeho aktuálního cíle. Levé shifty ovládají let vpřed a nahoru, což ve spojení s kormidlováním (analogovou páčkou) a okamžitým zrychlením (tlačítko A během letu) stačí k tomu, abyste ve vteřině vyskočili ze země do vzduchu a letěli maximální rychlostí vámi zvoleným směrem.

Pocit kontroly a nulové reakční doby vašeho obleku je dokonalý a právě v tomto bodě je zážitek ze hry nejlepší. Tvůrci v dokumentu o tvorbě hry ukazovali, jak již první týden výroby hry měli hromadě jednoduchý herní prototyp (ovladatelné, různě velké barevné krychle poletující prázdným prostorem), na kterém neustále ladili ovládání, citlivost reakcí apod. Očividně se to dokonale vyplatilo. Stejně jako promýšlení motivace hráče k pečlivému plnění misí, jehož výsledkem je možnost za získané body nakoupit vylepšení jednotlivých částí vaší zbroje (rychlost, sílu, odolnost…).

Pochroumaná nástavba
Jenže na slušný ovládací model a smysluplný design jádra hry byly bohužel naroubovány docela zoufale pojaté mise, které snad mohly na někoho působit dobře na papíře, ale ve hře se relativně pestré úkoly změní v naprosto jednolitou stereotypní činnost: totiž lov oranžově označených cílů. Ať už budete ničit skladiště, balistické střely letící na vzdálené město, bosse dané úrovně nebo třeba masivní nepřátelské prototypy, pokaždé půjde vlastně jen o nalezení a následné rozstřílení oranžově označeného cíle.

Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva
další obrázky v galerii

Dílčí taktika se nekoná, jelikož většinu větších (nebezpečnějších) nepřátel můžete zničit prostým stáním na nich (!) a střílením do jejich těl. Oobzvláště smutné mi to přišlo, když jsem takhle stál na rotoru bosse v podobě helikoptéry, čímž jsem jej navíc zaseknul na místě.

Zvětšit zdroj: tisková zpráva Při takovéto úrovni odladěnosti hry je pak téměř k ničemu, že se autorům povedlo navodit dojem živoucího rozsáhlého bojiště. Nepřátelé a jejich střely se hemží všude okolo vás jedna radost, navíc se vám nestane, že byste naráželi na nějakou neviditelnou stěnu bojové zóny – můžete se v ní opravdu svobodně pohybovat. Grafika je sice průměrná, ale z hodně velké výšky vás potěší svojí dohledností. Úplně zbytečně nicméně působí režim „One Man Army“, který je vlastně jen opakováním misí z kampaně, ale jde v něm pouze o pobití stanoveného počtu nepřátel ve stanoveném čase.

zdroj: Archiv


Iron Man - záběry z hraní

Stáhněte si: Trailery, Videa...

Související články: Novinky, Recenze filmu Iron Man na Tiscali

 
Martin Zavřel
autorovi je 27 let, pracuje v Illusion Softworks, po uplynulých sedm let vedl konzolovou sekci Doupěte; nejraději má akční, RPG a hororové hry (plus cokoliv s dobrým příběhem); neobejde se bez kvalitní filmové a herní hudby, relaxuje při tenisu, cestování, plavání a na srazech brněnských Otaku





 
 
Martin Zavřel

Verdikt:

Srdce téhle hry bije zdravě díky příjemnému pocitu ze svobody pohybu i soubojům horizontálně a hlavně vertikálně. Stereotypní náplň misí, špatná odladěnost hry a slabá prezentace však potápí tuto hru do šedi průměrnosti, odkud by ji měli lovit pouze skalní fanoušci předlohy a příležitostní hráči.

Nejnovější články