zavřít

Syberia II - recenze

Vychází na platformách: Windows, PS2, Xbox, Switch

Verdikt: Ještě lepší grafika, originální prostředí bohatší o neherní postavy. Hezký příběh o nezištném přátelství, o síle odhodlání a o naději. Své místo si zde našla i jedna kapku drsnější scénka, ale nezapomnělo se ani na trochu toho dojetí. Syberia 2 je stejně jako původní Syberia hrou pro celou rodinu, která určitě nikoho nezklame.

Hodnocení redakce 8/10

Jak hodnotíme

metacritic 80/100

- Recenze autor: Redakce Games.cz Komentáře: 0

Syberia II je opět požehnáním pro všechny hráče, kteří touží po klasické adventuře s poutavým příběhem a výborným zpracováním. Ale jak moc se liší a je v něčem lepší než jednička? To vám zde jako první odhalíme...

Autor: Nukem
Publikováno: 3.dubna 2004
První česká recenze této hryVerze hry: finální/anglická
Doba recenzování: 2 dny


Bez nadsázky by se dalo říci, že Syberia z léta 2002 (recenze) byla vysloveně požehnáním pro všechny adventuristy, kteří toužili po klasické „point&click“ adventuře s poutavým příběhem, výbornou grafikou i ozvučením a snadným ovládáním. Snad všechny dobré adventury mají pak jedno společné - jsou nadčasové a i po letech dokáží zaujmout další hráče stejně jako v době, kdy vyšly. Syberia se stala legendou především díky exceletní grafice a pohodovému příběhu. Syberia 2 není příliš jiná, což je na jednu stranu dobře, na druhou to ale zase tak úplně dobře není. Mnoho pěkného přibylo, ale toho méně zdařilého zase příliš neubylo.

Jak se dalo očekávat, příběh druhého dílu začíná přibližně v tom místě, kde skončil děj předchůdce. Pro ty hráče, kterým paměť už tak dobře neslouží nebo první Syberii nehráli (najde se někdo takový? ;-), nabízí hra rychlou rekapitulaci, kterou si mohou spustit z hlavního menu. Společně s Hansem a automatonem Oscarem si prorážíte cestu zasněženou krajinou vlakem s originální natahovací lokomotivou. Vaše první zastávka ve hře a poslední před dlouhou sibiřskou pustinou je zapomenutá víska Romansburg.

 Život i v pustině
Herní novinky na sebe nenechávají dlouho čekat. Hned v úvodu se dozvídáte, že Oscar byl doplněn o telefonní jednotku, takže s ním občas budete moci komunikovat i na delší vzdálenosti. Po seznámení se s městečkem a blízkým klášterem zjistíte, že v jednom městečku žije snad více obyvatel, než jste potkali za celý první díl. Přestože s většinou z nich promluvit nelze, díky jejich přítomnosti městečko nevypadá, jako by tu před pár dny proběhla hromadná evakuace.



Připočítáme-li k tomu větrem unášené sněhové vločky, poletující ptactvo, hbité veverky nebo ze střeh padající sníh, dostáváme daleko živější obraz, než tomu bylo v jedničce či i v jiných hrách, kde neinteraktivní postavy jsou jen nehybnými plochými kulisami na pozadí (např. Jack the Ripper). Fakt, že většina tvorů a objektů se pohybuje periodicky nebo vystartují v přesně daný okamžik (Kátin průchod určitým místem), hře na kráse až tolik neubírá.

 Kouzlo sněhu
Ačkoliv by se mohlo zdát, že zasněžená krajina nebude příliš atraktivní podívanou, opak je pravdou. Pochopitelně, že nemůže konkurovat rozkvetlé botanické zahradě v univerzitním městečku Barrockstadt z prvního dílu, přesto mají i sněhem zaváté louky a lesy své kouzlo. Myslím, že z obrázků je více než zřejmé, s jakou pílí a velkým smyslem pro detail byl vytvářen každičký čtvereční centimetr na obrazovce.

Všimněte si například, jak věrohodně vypadá sněhová pokrývka na každé větvičce či kameni. Ani souvislá vrstva sněhu není jen bílou hmotou, ale jeho povrch je pěkně plastický, místy zvrásněný od větru, jinde od spadlého kusu sněhu. Youkalská osada, jíž tvoří složité stavby ze svázaných prken, kůlů, trámů a mamutích klů vystavených v obrovské podzemní ledové jeskyni, představuje asi tu nejfantastičtější scenérii z celé hry.

Možná zaregistrujete, že za Kate i jinými postavami zůstávají ve sněhu či blátě stopy, byť jsou poněkud nesmělé, velmi rychle mizí a v hlubokého sněhu se žádná postava nepropadá. Po projití kaluží se na hladině objeví kruhy. Chválu si zaslouží i animované sekvence, které za grafickým ztvárněním hry nezůstávají pozadu. Ovšem je třeba pokárat pracovníky odpovědné za pohyby postav za to, že ani po téměř dvou letech nenaučili Kate chodit do schodů, aniž by se před nimi zastavila. Nebo že se neumí otáčet bez mezikroků jako na pořadových cvičení a vůbec všechny akce provádět rychleji než pyrotechnik zneškodňující bombu.


 Sousto pro myš
Grafice prospívá i to, že není viditelný rozdíl mezi předrenderovaným pozadím a trojrozměrnými objekty, které tím pádem poznáte až v momentě, kdy se pohnou. To na druhou stranu trošku komplikuje pátrání po použitelných předmětech, které odhalíte buď intuitivně, na základě zkušeností z minula, nebo prostým pátráním kurzoru po obrazovce. Tento pixelhunting tu není sice tak častým jevem, bohužel zcela odstranit se jej nepovedlo. Řekl bych, že je ho zde trochu více, než v předchozí hře. Většinou jde o nevýrazná tlačítka, páky, aktivní místa na vzdáleném pozadí apod., což představuje asi ten největší problém při plnění daných úkolů.

 Spletité lokace
Ani zde se designéři hry nevyhnuli z prvního dílu známým hluchým lokacím, které prostě jen projdete, aniž byste zde museli cokoli udělat, snad pouze se kochat tou krásou. Není jich tu zrovna málo a ve spojení s několika skutečně rozsáhlými lokacemi to může působit poněkud otravně. Zmíněná Youkalská osada je nejen krásná, ale také značně rozlehlá.


Je tu hodně míst k navštívení a když cestou přehlédnete něco důležitého, hodně se naběháte, než to objevíte. Je tedy vhodné pořádně prošmejdit kurzorem každou obrazovku, než se vydáte jinam. Předmětů ve svém inventáři nebudete mít opět mnoho, takže u určitého aktivního místa by neměl být problém zvolit napoprvé ten správný.

 Jen mírně obtížnější
Řešení drtivé většiny úkolů jsou logická a velmi snadno vydedukovatelná, ale najdou se i taková místa, kde budete bezradně zkoušet více předmětů nebo volit možné i nemožné kombinace ovládacích prvků jistých zařízení. Může za to prakticky nulová nápověda, jako jsou v jiných hrách komentáře hlavní postavy k určitým místům či předmětům. O většině míst se od Kate dozvíte spíš jen to, že netuší, k čemu to může být, nebo jen strohý popis vzhledu. Žádné další úvahy či nástin možného řešení. Někdy tedy záleží na štěstí nebo na otrockém zkoušení. Bohudík takových míst je jen pár, takže do nesnází přijdete spíše díky přehlédnutému místu či předmětu.



Celkově je tedy obtížnost hry o krapet vyšší než původní Syberie, ale stále jde o hru vhodnou i pro nováčky v oboru. Zachována zůstala i linearita postupu, takže jednoduše plníte předem danou sekvenci úkolů bez možnosti odbočení jinam v případě, že jste se někde zasekli.

 Jednoduchý příběh
Díky ne příliš přehnanému počtu hádanek má hra celkem rychlý spád, jehož rychlost stoupá s blížícím se koncem. Na některých lokacích strávíte hodinu, jinde jen pár minut a než se nadějete, sledujete s překvapením závěrečnou animaci. Abych řekl pravdu, trochu jsem to očekával. Děj není nijak zvlášť komplikovaný a vše se točí kolem trampot, jež vám znepříjemňují postup hrou. Jednou je to nedostatek uhlí, potom Hansovo ochoření nebo dva povedení bratři - jeden hloupí a druhý chamtivý, kteří vám připraví nejedno nemilé překvapení.

Skrze tyto menší či větší trable se postupně prokousáváte hrou, aniž byste za celou hru měli o něco větší naději, že bájná Syberia vůbec existuje. Hanse žene kupředu jeho dětský sen, Kate spíše zodpovědnost za starého pána a možná i trochu té zvědavosti, je-li to všechno vůbec pravda. A i kdyby se nakonec ukázalo, že šlo jen krásnou pověst, co by to bylo proti celé té pohádkové cestě. Na pozadí hlavního příběhu se pak odehrává jeden mini-příběh, v němž Kátin šéf posílá po jejích stopách soukromého detektiva. Tato etuda však nemá žádný vliv na hlavní děj a brzy po svém začátku zase končí bez jakékoliv pointy či konfrontace detektiva a Kate.

 Dabing opět na úrovni
Málem bych zapomněl na neméně důležitou součást hry - na zvuk. Asi není třeba se pozastavovat nad celkově kvalitním dabingem, jaký jsme mohli obdivovat už v původní Syberii. Hlasy hlavních postav byly svěřeny nám již známým dabérům, o čemž jsem chviličku pochyboval po odehrání prezentační verze hry z května loňského roku (viz dojmy). Systém dialogů nebyl bohužel nijak zvlášť inovován, takže pouze odklikáte všechny nabízené možnosti. Často se tak dozvíte některou informaci dvakrát, nebo i Kate znovu položí otázku stejného významu, byť volenou z jiné možnosti.


15 dalších vytípaných obrázků z hraní jsme přidali do sekce screenshotů

Dialogy tedy většinou neberou ohled na situaci, že jste bez předchozí konzultace s nějakou postavou provedli jistou akci, o níž by vás postava nejprve sama informovala a až pak byste akci provedli. Takže si nejprve vyslechnete rady, které ale už nepotřebujete a teprve pak dojde na novinky.

 Jak zvučí Sibiř?
Zvuků na pozadí určitě o něco přibylo. Neustálý studený vichr je přehlušen občasným zpěvem ptactva, šuměním vody nebo štěkotem vašeho nového přítele Youkiho, což je sibiřský kříženec tuleně a ledního medvěda s chováním psa. Do toho se občas vmísí pěkné melodie, jejichž styl odpovídá dané lokaci. Ruská lidová doprovází vaše kroky Romansburgem, mužský chorál v klášteře nebo domorodá skladba v Youkalské jeskyni. Počet skladeb a jejich omezená reprodukce se ale nevymyká původní Syberii a tak více než libých tónů si užijete ruchů přírody.

 Slovo závěrem
Zhodnotit hru jako celek není ani v případě Syberie 2 zase tak úplně jednoduché. Na jedné straně tu je nádherná grafika a do detailu promyšlené lokace, dobrý dabing, milý příběh, hezká hudba, 100% stabilita hry a její nenáročnost na počítačový hardware. Na druhé straně tu jsou výše zmíněné nešvary kolem řešení některých úkolů, nepříliš dlouhá hrací doba (pro zkušené hráče asi tak 10 hodin) a kromě lepší grafiky a jiného prostředí nepřináší Syberia 2 zase tolik nového. Ale protože podobných her není příliš a vysoký standard jedničky zůstal zachován, lze i dvojku hodnotit hodně nadprůměrně.

Každý, kdo si předobjedná chystnou českou verzi Syberia II z Tiscali GameShopu, získá jako dárek zdarma akční adventuru The Devil Inside v češtině.

Stáhněte si: Demo, Trailer, Tiscali video, Návod

Související články: Dojmy z dema (12/2003), Novinky, Syberia recenze (6/2002) a návod

Nukem
autorovi je 30 let, je vědeckým pracovníkem na Západočeské univerzitě v Plzni, specializuje se na adventury, RPG a FPS, ty však již pomalu opouští :-) (všechny články autora)


 
 
Nukem

Novinky na CZC.CZ

Poslední komentáře

celkem 0

Český herní web, který se soustředí na hry pro PC, PlayStation 4, Xbox One, Xbox 360, PlayStation 3, Nintendo Siwtch, 3DS, DS, PS Vita, Android a iOS. Pro všechny platformy nabízíme recenze, preview, videorecenze i pravidelné novinky. Na Games.cz najdete i pravidelné testy a novinky z oblasti hardwaru, podcasty, rozsáhlou databázi her a speciály k očekávaným hrám ze sérií jako Kingdom Come: Deliverance, Red Dead Redemption, Call of Duty, The Elder Scrolls, Assassin's Creed, Grand Theft Auto, Battlefield, nebo FIFA.