Recenze
Battlefield: Play4Free - recenze
12. 4. 2011
|
Tomáš Jung
Battlefield zadarmo? Čtete dobře, vážně dostanete bez zaplacení výborný derivát jedné z nejlepších multiplayerových stříleček. S děravou kapsou budete hrát na legendárních mapách okopírovaných z Battlefield 2 a do posledního výstřelu si užívat fortelní a léty prověřené online válčení. Battlefield Play4Free je zrádně lákavá hra, je jako medem potřená ruka nastavená poblíž vosího hnízda. Je vám jistě jasné, že taková pochoutka nebude tak úplně zdarma, že musí existovat způsob, jak se autoři pokusí strčit prstíky do vaší peněženky a něco z ní vytáhnout. A máte pravdu.
Call of Duty: Black Ops (multiplayer) - recenze
17. 11. 2010
|
Dan Vávra
Když jsme nedávno recenzovali Medal of Honor (singleplayer, multiplayer), řada čtenářů suše konstatovala, že si raději počkají na Black Ops, který bude tou letošní správnou volbou v žánru FPS. Soudě dle recenze singleplayeru od Martina Bacha, se nedočkali. Napraví online část nejprodávanější střílečky všech dob hráčům chuť ze singlu, nebo se také jedná o podprůměrný pokus navázat na předchozí úspěchy Infinity Ward?
(Retro) Decathlon 2012 - recenze
8. 8. 2012
|
Petr Poláček
Přesně takto vypadají mé nejstarší a nejlepší vzpomínky na herní Desetiboj, a každý nový kousek s 20 let starými zážitky bezděčně srovnávám. Docela dlouho jsem k tomu ale neměl příležitost, protože klasický Decathlon už herní firmy nedělají a pouze jednou za čtyři roky vyplodí další nudný olympijský titul. Vyplývá z toho, že se Cinemax strefil do díry v nabídce her a šlo pouze o to, jak moc se jejich Retro Decathlon 2012 (na DSiWare jenom Decathlon 2012) přiblížil jednoduché, ale zabijácké, návykovosti vzorové hry v mnoha jejích variantách.
Cortex Command - recenze
27. 10. 2012
|
Karel Drda
Čím to je, že si srdce fanoušků čím dál více a častěji získávají hry, o něž by před lety, v době překotného vývoje herních technologií, neměl nikdo zájem? Nebo by zájem byl, ale nebyl způsob, jak je k lidem dostat? Spíše bych vsadil na druhou možnost. Každopádně, Cortex Command je typickým příkladem takové hry.
Fat Princess - recenze
17. 9. 2009
|
Redakce Games.cz
Povedená variace na Capture the Flag o únosu princezny z opevnitelného hradu skýtá krvavé lázně. A čím více toho do ní nacpete, tím bude obtížnější ji odnést.
Nidhogg - recenze
26. 1. 2014
|
Lukáš Grygar
„Líbí se mi, jak umělec pracuje s modrou barvou,“ zazní v jednom mém oblíbeném filmu. Líbí se mi, jak Mark Essen alias Messhof pracuje s modrou barvou, respektive jak s modrou barvou pracuju já, respektive jak s modrou barvou pracuje můj meč, respektive jak s modrou barvou pracuje můj meč v hrdle modrého protivníka. Na to, že před koncem prvního odstavce už jsem v recenzi stihnul třikrát „respektive“, se s modrým panákem moc nerespektujeme a jdeme si nejenom po tom krku. Jenže takhle už to v Nidhogg chodí: zleva doprava, zprava doleva a vždycky proti šermíři opačné barvy.
Pro Evolution Soccer 5 (PS2) - recenze
1. 9. 2005
|
Redakce Games.cz
Je to opravdová evoluce! Očekávaný pátý díl nejlepší fotbalové série Pro Evolution Soccer už v Japonsku vyšel ve verzi pro konzoli PlayStation 2 a kopaná v jeho podání je ještě přirozenější než minule.
MechWarrior 5: Mercenaries – recenze
18. 12. 2019
|
Mars Vertigo
Přátelé obřích zkázonosných pochodujících kovových monster, vítejte ve třetím tisíciletí. Napříč Vnitřní sférou galaxie zuří již třetí nástupnická válka ústředních lidských mocností rozesetých po stovkách planet. Civilisté možná válkou trpí, avšak pro šéfa žoldnéřské společnosti jde naprosté požehnání. A po bezmála dvaceti letech si toto požehnání konečně zase můžete užít i vy a vaši parťáci z masa a kostí.
Rogue Spirit – recenze zábavné hry, která se mění ve frustraci
12. 4. 2023
|
Zbyněk Povolný
Klopýtající roguelike
NHL 07 - recenze X360 verze
16. 11. 2006
|
Redakce Games.cz
Next-gen verze hokeje, určená majitelům Xboxu 360, slibovala mnohé, včetně revolučního ovládání, zcela odlišného od toho na PC. Je ale opravdu o tolik lepší? +Rozhovor s EA Czech o důvodech rozdílů mezi verzemi.
Murderous Pursuits - recenze
7. 6. 2018
|
Ondřej Švára
Být či nebýt! To je, oč běží v multiplayerové „hře na vraha“ Murderous Pursuits. Být lovcem, anebo kořistí, dost často však také obojím. Nová adaptace „asasínského“ vraždění v sobě ukrývá lákavou stealth akci, prosycenou adrenalinem útočníků a krví jejich obětí. K zahození není ani viktoriánská vzducholoď a styl, s jakým se díky ní vznesete do oblak. Bohužel, až tak vysoko nemíří hra svojí kvalitou. Povedený koncept kazí skromným obsahem, nulovou péčí o hráče a lajdáckým zpracováním. A přesto nejde šmahem odsoudit, protože své kouzlo má.
Rising Storm 2: Vietnam - recenze
18. 7. 2017
|
Ondřej Švára
Rising Storm 2: Vietnam je povedená akce s parádním poměrem zábavy a autenticity. Jako by se v herním byznyse přeci jen děly zázraky, když Tripwire Interactive zdokonaluje virtuální válčení už spoustu let a prakticky bez škobrtnutí. Jejich „Vietnam“, na kterém pracovali společně s týmem Antimatter Games, je na počítačových monitorech stejně děsivá řež jako byl ve skutečnosti, možná až moc. Bez sehraného týmu se i ve hře zatraceně snadno umírá.
Microsoft Flight Simulator 2024 – recenze leteckého simulátoru
10. 12. 2024
|
Patrik Hajda
Země jako na dlani
Pro Evolution Soccer 6 - mega-recenze
3. 11. 2006
|
Redakce Games.cz
Již počtvrté přichází Konami se svým fotbalem, jenž se stal synonymem výborné hratelnosti. Přinášíme co možná nejkompletnější souhrn toho, co letošní ročník nabízí a jak se novinky projevují na jeho zábavnosti.
Gears POP! – recenze
2. 11. 2019
|
Jan Hrdlička
S hrami jako Gears POP! přichází pro recenzenta kus lehkého i kus těžkého. Co může být složitého k rozlousknutí něčeho, co se až úzkostlivě drží zavedených žánrových zvyklostí, že? Ale zároveň jsem donucen ptát se na jinou, štiplavější otázku: Proč probůh na klasickou mobilní strategii navěsit Gears of War zkřížené s roztomilými hlavičkami?
Nex Machina - recenze
4. 8. 2017
|
Jan Vrobel
Žánr top-down stříleček je prastarý. Jeho kořeny sahají až do šedesátých let, kdy v roce 1962 Steve Russell vytvořil hru Spacewar!, dokonce ještě předtím, než Led Zeppelin nebo Pink Floyd natočili své nejslavnější desky. Historie videoher je zkrátka starší, než kam sahá povědomí řady lidí o nich. A top-down střílečky, proslavené nejvíc hrami jako Asteroids nebo Space Invaders, jsou žánrem, který tu s námi už nějaký ten pátek je. Má i v roce 2017 co nabídnout? Tvůrci Nex Machina jsou evidentně přesvědčeni, že ano.
Gravity Rush Remastered - recenze
18. 2. 2016
|
Petr Prošek
V červnu uplynou rovné čtyři roky od chvíle, kdy se naivní blondýnka Kat objevila na handheldu PlayStation Vita, a jako gravitační královna získala srdce nejednoho příznivce ujetých japonských videoher. Vzhledem k vágnímu závěru očekávali fanoušci brzké vydání druhého dílu, ale k tomu má nakonec dojít až v letošním roce pro PlayStation 4. Není tedy divu, že se Japonci rozhodli na poslední chvíli oprášit původní titul a vydat jej na hlavní „soňácké“ platformě, jak je tomu poslední dobou zvykem. Práce na portu se ujala stejná banda z Bluepoint Games, která v loňském roce zazářila s předělávkou třídílného dobrodružství Nathana Drakea, a tak máme co do činění s precizním remasterem. Nedostatky původní verze však logicky zůstávají i ve verzi konzolové.
Rage: Scorchers - recenze
20. 10. 2013
|
Jan Smejkal
Krajina Rage není žádná cukrátková země. Každých sto metrů pustopusté pouště sužuje mutant nebo nájezdník, ověnčený pro svůj klan typickými proprietami. Ve zřejmě jediném DLC Rage: Scorchers (pracovně překřtěno na Topiči) je tím hlavním otravným hmyzem stejnojmenná banda naondulovaných zrzků s jetpacky. Mají hrozivé plány, které s plamenem v srdci, flintou v ruce a dredatou polonahou buchtou po boku, překazíte.
Dark Reign 2
12. 7. 2000
|
Redakce Games.cz
Dark Reign 2 - recenzeAutor: LeonPublikováno: 12.července 2000 Tentokrát ...
PES 2019 – recenze
10. 9. 2018
|
Václav Pecháček
I ti nejlepší z nás by se měli někam posouvat. Nepřešlapovat na místě, nebýt spokojení s tím, co už dokázali, hledět ke vzdálenějším obzorům. PES 2019, nejnovější přírůstek do série, která se dlouhodobě chlubí tou nejrealističtější simulací dění na zeleném pažitu, ale ustrnul, zatímco konkurence pádí kupředu. Pořád se hraje skvěle – ovšem obvinění, že jde jen o předraženou aktualizaci soupisek, je o dost oprávněnější než dřív.
Mass Effect 2: Arrival DLC - recenze
11. 4. 2011
|
Aleš Smutný
Arrival je poslední DLC a zároveň epilog Mass Effect 2. Je to však i prolog, či možná jen ryzí intermezzo, před příchodem Mass Effect 3. Teoreticky je to poslední šance zahrát si se svými bojovými soudruhy (žádné rudé konotace). Jenže... Recenzovat DLC je věc nevděčná, protože jen těžko odhadnete míru informací jakou do článku zařadit a určitě se najde někdo, pro něhož to bude málo. Nu, tak tebe (ano, na tebe mluvím) musím obětovat pro dobro většiny, která si nechce nechat vyzradit těch pár dějových zvratů v Arrival. (+5 Paragon)
Pro Evolution Soccer 2014 - recenze
18. 10. 2013
|
Petr Poláček
Šedivé stadióny pookřály novými tribunami, hráče ženou dopředu mnohem větší návštěvy a závěrky fotoaparátů cvakají jako o život. Atmosféra je plná adrenalinu, a sebevědomí hráčů exponenciálně roste, když fandové sborově skandují název klubu. Podívejte se na něj! Tělem naznačil pohyb vlevo, ale zhoupnul se i s míčem na druhou stranu a běží na bránu. Podařilo se mu v souboji tělo na tělo přetlačit obránce a míří sám na bránu. Chystá si kličku, ale na poslední chvíli se rozhodne pro střelu. Pálí a je to …zase vedle.
Haze - recenze
26. 5. 2008
|
Redakce Games.cz
Co myslíte, naplnily se obavy přiživené demem? Nebo je tomu přese všechno právě naopak - tedy, že tahle FPS o droze ovládající smyslové vjemy nakonec stojí za hřích? PRVNÍ ČESKÁ RECENZE
Vanguard: Saga of Heroes - recenze
29. 4. 2007
|
Redakce Games.cz
Vítejte v Telonu, zemi tisíce království, kde starobylé civilizace podlehly válkám a neúprosně plynoucímu času. Zatímco se lidé snaží znovu vybudovat města, legendární starověká magie ohrožující svět se opět probouzí...
Carrier Command: Gaea Mission - recenze
3. 10. 2012
|
Ondřej Švára
Když pomineme solidní kus jménem Hostile Waters, tak jsme čekali čtyřiadvacet let, až někdo pochopí, že Carrier Command z roku 1988 byla fantastická hra, na kterou se neprávem zapomnělo. Spojit taktickou válečnou akci s mořeplavectvím a realtimovou strategií je přece tak atraktivní koncept!
Red Alert 3 - recenze xboxové verze
14. 2. 2009
|
Redakce Games.cz
Konzolové ovládání RTS se v konverzi pro Xbox 360 dočkalo své prozatím nejlepší podoby. Jak si jinak hra stojí vedle dřívější PC verze a také vedle Tom Clancy EndWar sázejícího na hlasové ovládání?
Command & Conquer 3 - X360 recenze
3. 7. 2007
|
Redakce Games.cz
Válka o tiberium nabrala ještě více na obrátkách ve čtyřech multiplayerových módech, které si na PC prostě neužijete. Zápolení se totiž přesunulo na jiné bojiště. Byl Xbox 360 s ovládáním na gamepadu vhodnou volbou?
Crysis 3 – recenze multiplayeru a konečné hodnocení
24. 2. 2013
|
Miloš Bohoněk
V recenzi singleplayerové části Crysis 3 bylo zdůrazněno, že tato série budí pozornost především svým skokovým grafickým zpracováním. Crytek však své nynější multiplayerové ambice dával hlasitě najevo a online složce jsme se tudíž rozhodli věnovat zvláštní prostor. Ostatně, když hlava studia už dlouho před vydáním Crysis 3 řekne, že svou budoucnost vidí na internetu a promuje při tom svou úspěšnou free-to-play střílečku Warface, člověk si domyslí, že by se toto směřování mohlo týkat i završení známé série.
Men of War: Assault Squad - recenze
16. 3. 2011
|
Tomáš Jung
Při hraní realtime strategie Sudden Strike jsem si občas připadal jako Stalin. S heslem, že smrt jednotlivce je tragédie, smrt miliónů je statistika, jsem chladnokrevně posílal houfy malých vojáků do plamene bitvy a měnil je v červené loužičky. Pravým opakem Sudden Strike a jasnou ukázkou naprosto rozdílného přístupu ke strategiím je série Men of War.
Beyond Eyes - recenze "simulace" nevidomé dívky
22. 8. 2015
|
Ondřej Švára
Nevidět svět kolem sebe a přece žít - právě takové poselství sděluje světu adventura Beyond Eyes. Dílo pohybující se na pomezí videohry, komorního umění a sociálního projektu se snaží originální formou upozornit na věčnou tmu, ve které se ocitají nevidomí. Nikoliv však tmu životní, pouze smyslovou - hra prezentuje, že i s naprostou ztrátou zraku lze žít zajímavý, ba dokonce dobrodružný život. Jenomže zatímco nevidomí hře upřímně zatleskají, samotní hráči z ní asi nadšeni nebudou. Poučení a zábava se v ní totiž tak úplně nepotkaly.