Recenze

Anno 2070 - recenze

Budoucnost nevypadá pro naši zelenou planetu zrovna růžově. Z velké části totiž zmodrá, jak se pevnina schová pod hladinu oceánu. Ekonomika a státní uspořádání tak, jak jej dnes známe, padne. Nastane nová doba, v níž se lidstvo, rozdělené na tři vlivné frakce vybavené nejmodernějšími technologiemi, vrátí do období kolonizace a začne se prát o obyvatelné ostrovy a velmi cenné suroviny. Nepůjde však o chřestění nukleárními a dalšími sofistikovanými zbraněmi, ale spíše o válku ekonomickou, při níž se vyřádí především budovatelští stratégové. To je v kostce premisa strategie Anno 2070, která se zabývá, dnes tolik oblíbenou, environmentální tématikou a zabývá se jí zábavně.

Fable 2 - druhá strana mince

Herní život znepříjemňuje nemálo trestuhodných úskalí či překvapivých nedotažeností, které souvisejí s interakcí, mapě světa, rozhraní či kooperativním multiplayeru. KRITICKÝ POHLED

Trash Panic - recenze

Vymyká se zaběhnutým klišé logických rychlíků tím, že se jedná o simulátor úsporného likvidování odpadu, který musíte napěchovat do popelnice.

Settlers VI - mega-recenze české verze

Šestý díl legendární strategie se vrací k tradičním herním principům a přidává rozdílné podnebí či roční období, které nejen že okouzlují po vizuální stránce, ale mají vliv i na vaše hospodaření.

Sherlock Holmes - recenze české verze

Adventura s podtitulem Případ stříbrné nášnice se snaží napodobit atmosféru Doylových příběhů o slavném detektivovi, jež vyšetřuje zapeklitou vraždu stavebního magnáta. Jak se HyperMaxu povedla česká lokalizace?

Ethan: Meteor Hunter - recenze

Lepší sýr v hubě, než záda napadrť. S takovou životní filozofií podniká výlety za rizikem nejedna pohádková myš a Ethan není jiný. Stal se hrdinou nové, spíše nenápadné plošinovky, která nehýří vlastními nápady. A ty, které převzala odjinud, se snaží aspoň ďábelsky kombinovat. Povedlo se to?

Spider-Man: Miles Morales – recenze

Jeden Spider-Man nestačí

Civilization Revolution - recenze

Je vůbec možné propracovaný princip legendární Civilizace převést na konzole? Odpověď zní: ano. Dobrá věc se podařila a konzolisté si mohou střihnout povedenou tahovou strategii se vším všudy.

Combat: Task Force 121 - recenze

Magické slůvko sleva začíná požírat celý náš svět. Všichni ji hledají, ale jen pár vyvolených za své peníze dostane to, co čekali. Chcete FPS alá Counter-Strike na Unreal enginu s nervy drásající kampaní i multiplayerem?

EverQuest II - recenze

Po zaslechnutí kouzelného slůvka Everquest nastaví statisíce hráčů své rozpraskané žíly a očekávají silnou dávku utěšující online drogy. Když si jí do těla vpravují už přes pět let, je těžké najednou přestat. Jaká je dvojka?

Mafia - recenze

Vezměte možnosti Grand Theft Auto III a vizuální dokonalost Max Payne, přidejte trochu hitmanovské atmosféry okořeněné třicátými léty, logo Illusion Softworks a podávejte s Coca-Colou a popcornem.

Aegis Defenders - recenze

Neutíkejte! Neutíktejte hned při prvním pohledu na úvodní obrázek. Aegis Defenders není jen další pixelartová plošinovka, kterými nás nezávislá scéna zásobuje jako Baťa cvičkami a kterých jste se už možná (oprávněně) přejedli. Aegis Defenders je něčím jiným, o poznání odvážnějším – Aegis Defenders je totiž mixem tower-defense strategie a plošinovky. Uznejte, kolik takových her jste ve svém životě vyzkoušeli? Už jen proto si tato prvotina malého amerického studia GUTS Department, která v roce 2014 vybrala na Kickstarteru 150 tisíc dolarů, zaslouží vaši pozornost. Což tedy ovšem neznamená, že by šlo o nějaké úžasné překvapení. Vlastně spíše zklamání…

Bone: Out from Boneville - recenze

Bone: Out from Boneville je prvním dílem ze série adventur na motivy úspěšného komiksu od Jeffa Smitha. Držíc se pevně své předlohy a pocházejíc od ex-vývojářů z LucasArts, zprostředkuje za 20 dolarů moře zábavy?

King Kong - recenze české verze

Pojďte se spolu se scénáristou Jackem Driscollem a herečkou Ann Darrow vypravit na mýty opředený Ostrov lebek, kde jako by se zastavil čas a kde žije gigantický veleop. Zhodnocení české verze této akční hry jen u nás!

Battlefield: Play4Free - recenze

Battlefield zadarmo? Čtete dobře, vážně dostanete bez zaplacení výborný derivát jedné z nejlepších multiplayerových stříleček. S děravou kapsou budete hrát na legendárních mapách okopírovaných z Battlefield 2 a do posledního výstřelu si užívat fortelní a léty prověřené online válčení. Battlefield Play4Free je zrádně lákavá hra, je jako medem potřená ruka nastavená poblíž vosího hnízda. Je vám jistě jasné, že taková pochoutka nebude tak úplně zdarma, že musí existovat způsob, jak se autoři pokusí strčit prstíky do vaší peněženky a něco z ní vytáhnout. A máte pravdu.

Ground Control

Ground Control - recenzeAutor: BergyPublikováno: 13.června 2000Real-timových ...

Godfather II - recenze

Vydal se vlastní cestou. Nesází na megalomanství jako GTA ani na příběh jako Mafia. Ke slovu se dostávají RTS a RPG prvky, které však nedusí souboje na férovku.

Flashpoint Campaigns: Red Storm - recenze

Jako hráč odkojený Steel Panthers, který je tělem i duší odevzdaný poctivým válečným strategiím, jsem v posledním roce trpěl. Vypadalo to, že jsou válečné hry na ústupu a nikdo už nikdy nevydá nic, co by pohovkové generály chytlo za virtuální výložky a strhlo do víru bitev.

MotoGP 13 - recenze

Licencované sportovní hry to mají u kritiky vždycky těžké. Co mohou kromě aktualizovaných soupisek nabídnout, aby se daly hodnotit jako nové zboží? Některé se o inovace snaží alespoň v nepravidelných vlnách. Například letos bychom se po dlouhém čase mohli dočkat dvou zcela parádních fotbalů s novou fyzikou.

Karateka - recenze

Když o hře napíšu, že by ji šlo dohrát se zavázanýma očima, obvykle tím neskládám kompliment výzvě, kterou nabízí. Karateku jsem přitom nedokázal dohrát ani s očima dokořán, respektive dohrát ji v nejlepším možném z konců: vítězstvím pravé lásky.

Cities: Skylines - recenze

To bylo ještě tenkrát za komára, kdy s prvním SimCity pronikl do herního světa nový žánr (simulátor plánování, stavění a řízení města) a půlce světa málem pukla hlava z poznání, že hry umí spojit edukaci a zábavu. Až do roku 2003, kdy vyšlo SimCity 4, bylo možno mluvit o monopolu značky. Jenže pak přišla doba temna PC hraní a další SimCity se dostavilo zpět na místo činu až o deset let později - sociální, online, sešněrované v zájmu "specializace měst", po krk utopené v Originu, juchající, blikající a chválící hráče za každé kliknutí jako správný skinner box. Přitom Maxisu stačilo udělat to, co zvládli tvůrci Cities: Skylines - postavit hru na základech, na nichž žánr prosperoval dobrých 15 let. A je to opravdu otázka filozofie herní, nikoliv technické. Cities má totiž funkčně blíž k novému SimCity, zatímco nabízí podobný zážitek z hraní, jako dodnes milované tituly v maxisovské sérii.

LittleBigPlanet 3 - recenze

Série LittleBigPlanet patří mezi exkluzivní tituly, kvůli kterým se vždy vyplatilo investovat do „soňáckých“ mašinek. První a druhý díl exceluje na „péestrojce“ a „viťácká“ kapesní verze rovněž stojí za hřích. Není tedy divu, že LittleBigPlanet 3 pro PlayStation 4 očekávali fanoušci s otevřenou náručí. Nikoliv pro našlápnutý next-gen, vždyť již tak precizně naleštěnou arkádu, jakou LittleBigPlanet bezpochyby je, není třeba hnát do vizuálních orgií. Hlavním tahákem byla bezbřehá imaginace a kreativita vývojářů z Media Molecule, jež dává vzniknout nezapomenutelným herním zážitkům. O tom jsme se ostatně přesvědčili již v případě prvních dvou dílů a špičkovým tahem na branku byl rovněž pošťácký Tearaway, který se snad v příštích měsících přesune z PlayStation Vita na „péesčtyřku“ v nové verzi Tearaway Unfolded.

Splinter Cell Double Agent - mega-recenze

Tajný agent čelí největší výzvě svého života, kdy se musí rozhodnout mezi vlastním svědomím a povinností. Která strana jeho povahy převáží? Cit pro spravedlnost nebo chladnokrevná profesionalita? To si zvolíte jen vy sami!

Red Faction: Armageddon - recenze

Víte, že dnes je lukrativnější domy bourat nežli stavět? Důkazy nám o tom dennodenně dává městská samospráva, když dohazuje spřáteleným demoličním firmám, nebo rovnou městským technickým službám, předražené zakázky. Tak třeba čtyřdenní demolice třech slepených malých domků z počátku dvacátého století stojí v malém okresním městě čtyři miliony korun. A to se ještě starosta chlubí, že cenu usmlouval z původních deseti. A když se ho zeptáte, kolik by stálo zbourat starou školu na náměstí, bez okolků vyplácne kulatou sumu čtyřiceti milionů. To je byznys.

Star Trek: Elite Force

Star Trek Voyager: Elite Force - recenzeAutor: SliderPublikováno: 25.září...

Antihero – recenze

Od posledního Thiefa už zase utekla spousta let, a s jakou kradmostí se zahalený zloděj zjevil, tak zase zmizel. Přitom je to tolik lákavé téma, které si zaslouží další díl, ale klidně i nový přístup v jiném titulu jiného studia. To se samozřejmě děje, ovšem většinou jen na poli malých indie her. Do této kategorie spadá nyní již i „deskovka“ Antihero, která na umění zlodějství nahlíží z docela jiné perspektivy. A není to tak dobré, jak to na první pohled vypadá.

Blackhole – recenze české hardcore plošinovky

Loni v dubnu oznámená a nedávno vydaná plošinovka Blackhole (homepage, Steam) od FiolaSoftu dokazuje, že i malé české studio může vytvořit kvalitní projekt na světové úrovni. Odérem komunitního projektu zahalený Blackhole svým vývojářům rozhodně ostudu nedělá, i když to s avizovaným postavením hratelnosti na řešení logických hádanek není tak žhavé, jak by se na první pohled mohlo zdát. 

Total War: Attila - recenze

Přicházejí zlé časy. Moc Římské říše se hroutí, kolébka civilizace je na pokraji kolapsu. Na severních hranicích se usazují germánští přistěhovalci a císaři nemají dost síly, aby jim v tom zabránili. Zimy jsou stále chladnější, jídla čím dál tím méně. A na východě se zvedají temná mračna rozvířeného písku. Vytí vlčích smeček je přehlušeno dusotem koňských kopyt. Na křídlech větru se ženou houfy jezdců a je jich nepočítaně, víc než listí ve hvozdu. Jejich hlasy jsou jako skřípot nehtů o kámen, jejich tětivy zpívají píseň smrti. A v čele stepní hordy cválá on. Člověk, zplozenec chaosu nebo sám ďábel. Attila, Bič boží. Zkrátka a dobře, Total War: Attila je tady!

GRID 2 - recenze

Závodní žánr se mezi prvním a druhým dílem GRID změnil k nepoznání. Všichni jako by pochopili, že polorealistické, ale přeci jen mírně odosobněné simulátory sice vyhrávají ceny, ale jejich tržby nevypadají příliš sexy v powerpointových koláčích. A tak se i největší hráči na trhu ženou za co nejširší cílovkou a snaží se balancovat na hraně obecného zájmu a pověsti vybudované na seriózním závodění. Není to jen o věčném a celkem černobílém rozdělování na simulace a arkády - je to především o snaze nějak to závoděním hráčům pocukrovat. A v tomhle směru zatím všichni slaví spíše rozpačité úspěchy.