Name: Trash Panic - recenze
Item: Trash Panic
Rating: 7
Author: Redakce Games.cz

Vymyká se zaběhnutým klišé logických rychlíků tím, že se jedná o simulátor úsporného likvidování odpadu, který musíte napěchovat do popelnice.

Autor: Agarwel Idiriz
Publikováno: 20.července 2009

Verze: PS3/prodávaná/stáhnutelná
Doba recenzování: pár dnů

zdroj: tisková zpráva
Logických rychlíků existují mraky, ale velmi často se jejich princip opakuje. A, až na drobné obměny, jde o téměř shodné kopie. Nejčastěji spojování tří kuliček stejné barvy. Případně spojování tří čtverečků stejné barvy. A když je hra opravdu hodně originální, tak spojování tří šestiúhelníků stejné barvy. Proto potěší nová PSN arkáda Trash Panic, která se zaběhnutému klišé vymyká. A učitelé ekologie mohou zajásat dvojnásobně. Jedná se o simulátor úsporného likvidování odpadu.

• Napěchování odpadu do popelnice
Trash Panic je i v casual žánru mnohem přístupnější příležitostným a nezkušeným hráčům. Zatímco v jiných hrách se přeci jen musíte naučit abstraktní pravidla, Trash Panic je založen na reálné fyzice (Havok engine). Místo logického myšlení stačí zdravý selský rozum. Kdo někdy skákal v plné popelnici, bude jako doma.

Hlavní cíl jednotlivých levelů spočívá v napěchování všecho přicházejícího odpadu do popelnice. Přítomného smetí je bohužel vždy mnohem více, než dokáže prostor kontejneru pojmout. A hráč se tedy musí harampádí důmyslně zbavovat. Základním popelářským manévrem je třískání padajícími předměty směrem dolů. Shoďte například mikrovlnku na hrnek a ten vám již nebude překážet a dělat starosti.

zdroj: tisková zpráva zdroj: tisková zpráva zdroj: tisková zpráva

Paradox o nenaplnitelnosti odpadkového koše "do jakéhokoli plného odpaďáku se ještě jedna banánová slupka vejde" tu bohužel neplatí. A drcení nevyřeší vaše starosti natrvalo. Odolné ocelové předměty, gumová veteš a i drobné zbytky rozdrcených předmětů se neustále kupí. Proto lze občas využít hořící předměty k rozpoutání pekla a zbavit se mnoha předmětů nadobro. Teplotu a účinnost plamenů lze navíc zvyšovat dočasným zavíráním víka popelnice. Jen pozor, ať oheň zcela neudusíte. A v případě, že se vám na dně kupí voda, lze do ní namočit kompostovací kouli, která začne rozkládat vše v nejbližší blízkosti.

Kompletní pravidla jsou ještě maličko komplexnější a přináší zápalnou ropu, vzácné předměty, které není radno ničit, případně speciální předměty, jež je nutno zničit do deseti vteřin. Ale nemá smysl zabíhat do každého detailu. Hlavní je, že pro hraní není třeba šprtat složitá pravidla. Vše dává smysl už od pohledu.

• Až budu velký, chci být popelářem
Další odlišností oproti běžným logickým rychlíkům je předem dané pořadí padajících předmětů. Zatímco běžné Tetrisovky hráče zasypávají nekonečnou náhodnou smrští kostiček, Trash Panic v daném módu a dané obtížnost vždy nabízí tytéž předměty ve stejném pořadí. Drobné obměny v pořadí jsem sice zaznamenal, ale šlo skutečně o nevýznamné odlišnosti.

Cílem tedy není udržet se co nejdéle a nasbírat rekordní skóre. Každý level má svůj konec a po zrecyklování všech předmětů daný level končí. S tímto pojetím souvisí obtížnost, která je poměrně vysoká. Pro úspěšné vyřešení úrovně je nutné se, pokusem a omylem, naučit pořadí padajících předmětů. Pokud dopředu nevíte, kdy přijde zápalka, kdy výbušnina, kdy záludný obrovský železný trezor a nepřipravíte si patřičně hromádky odpadu předem, tak nemáte šanci uspět. I dohrání některých levelů na snadnou obtížnost vezme mnoho pokusů a opakování.

zdroj: tisková zpráva zdroj: tisková zpráva zdroj: tisková zpráva
Předem daný průběh levelů docela zabíjí znovuhratelnost. Jakmile daný level jednou dokončíte, můžete sice zkoušet znovu zvýšit skóre, ale motivace skládat stejné předměty ve stejném pořadí znovu a znovu je velmi nízká. Naštěstí se, díky obtížnosti, nemusíte obávat, že hru dohrajete během dvou večerů. A jako bonus se dočkáte i pár zpestřujících úkolů v podobě 108 třísknutí kládami o velký kostelní zvon, hraní s polovičním odpaďákem, či rychlou smrští předmětů, jež je nutno ničit během deseti vteřin.

• Nové levely se nekonají
Trash Panic se obešel bez závažnějších potíží, ale drobným zbytečným muškám se nevyhnul. Jednak zvuk při sčítání bodů je velmi nepříjemný a svádí k metání sluchátky o zeď. A druhou nepříjemností jsou poměrně dlouhé loadingy bezdůvodně doprovázené zářivě bílou obrazovkou. Tato "White Screen of Pain" mi vůbec nedělá dobře na oči a výměnu za jinou barvu či obrázek bych velmi uvítal.

Jinak hra šlape bez problémů. Po grafické stránce je, vzhledem k žánru, velmi povedená. Ale i přes líbivou grafiku opravdu překvapí monstrózní velikostí 1,2 GB. I když se nejedná o must-have titul a asi se nestane novou ikonou žánru, lze jej poměrně doporučit pro jeho cenu, která je srovnatelná s lístkem do kina.

Linky: Další česká recenze

Agarwel Idiriz
autorovi je 25 let, pracuje v IT odvětví, volný čas tráví hraním her, o nichž pak píše na svém blogu; nejvíce si potrpí na kvalitní příběh a herní svobodu, RPG, budovatelské strategie, případně propracovanější simulátor