Autor: Agarwel Idiriz Publikováno: 20.července 2009 | Verze: PS3/prodávaná/stáhnutelná Doba recenzování: pár dnů |
![]() ![]() ![]() Kompletní pravidla jsou ještě maličko komplexnější a přináší zápalnou ropu, vzácné předměty, které není radno ničit, případně speciální předměty, jež je nutno zničit do deseti vteřin. Ale nemá smysl zabíhat do každého detailu. Hlavní je, že pro hraní není třeba šprtat složitá pravidla. Vše dává smysl už od pohledu. Až budu velký, chci být popelářem Další odlišností oproti běžným logickým rychlíkům je předem dané pořadí padajících předmětů. Zatímco běžné Tetrisovky hráče zasypávají nekonečnou náhodnou smrští kostiček, Trash Panic v daném módu a dané obtížnost vždy nabízí tytéž předměty ve stejném pořadí. Drobné obměny v pořadí jsem sice zaznamenal, ale šlo skutečně o nevýznamné odlišnosti. Cílem tedy není udržet se co nejdéle a nasbírat rekordní skóre. Každý level má svůj konec a po zrecyklování všech předmětů daný level končí. S tímto pojetím souvisí obtížnost, která je poměrně vysoká. Pro úspěšné vyřešení úrovně je nutné se, pokusem a omylem, naučit pořadí padajících předmětů. Pokud dopředu nevíte, kdy přijde zápalka, kdy výbušnina, kdy záludný obrovský železný trezor a nepřipravíte si patřičně hromádky odpadu předem, tak nemáte šanci uspět. I dohrání některých levelů na snadnou obtížnost vezme mnoho pokusů a opakování. ![]() ![]() ![]() Předem daný průběh levelů docela zabíjí znovuhratelnost. Jakmile daný level jednou dokončíte, můžete sice zkoušet znovu zvýšit skóre, ale motivace skládat stejné předměty ve stejném pořadí znovu a znovu je velmi nízká. Naštěstí se, díky obtížnosti, nemusíte obávat, že hru dohrajete během dvou večerů. A jako bonus se dočkáte i pár zpestřujících úkolů v podobě 108 třísknutí kládami o velký kostelní zvon, hraní s polovičním odpaďákem, či rychlou smrští předmětů, jež je nutno ničit během deseti vteřin. Nové levely se nekonají Trash Panic se obešel bez závažnějších potíží, ale drobným zbytečným muškám se nevyhnul. Jednak zvuk při sčítání bodů je velmi nepříjemný a svádí k metání sluchátky o zeď. A druhou nepříjemností jsou poměrně dlouhé loadingy bezdůvodně doprovázené zářivě bílou obrazovkou. Tato "White Screen of Pain" mi vůbec nedělá dobře na oči a výměnu za jinou barvu či obrázek bych velmi uvítal. Jinak hra šlape bez problémů. Po grafické stránce je, vzhledem k žánru, velmi povedená. Ale i přes líbivou grafiku opravdu překvapí monstrózní velikostí 1,2 GB. I když se nejedná o must-have titul a asi se nestane novou ikonou žánru, lze jej poměrně doporučit pro jeho cenu, která je srovnatelná s lístkem do kina. Linky: Další česká recenze |
Agarwel Idiriz | |
autorovi je 25 let, pracuje v IT odvětví, volný čas tráví hraním her, o nichž pak píše na svém blogu; nejvíce si potrpí na kvalitní příběh a herní svobodu, RPG, budovatelské strategie, případně propracovanější simulátor |