Autor: Pavel Oreški Publikováno: 26.dubna 2005 |
![]() ![]() ![]() TIP: kliknutím na velkou verzi screenshotu se dostanete na následující obrázek Ve hře není funkce SAVE, což mi osobně nevadí, ale je použit konzolový systém checkpointů. Každá úroveň je rozdělena do tří nebo čtyř úseků, které musíte projít bez zaváhání. Trochu tristní je, že když chcete nahrát pozici a vrátit se o kousek zpět, do počítače se znovu načítá celý level i s briefingem. Ale co, o jeden klik navíc nikoho nezabije. Pořádně zabrat dostaly různé aspekty hry, jako třeba zbraně. Pistol, brokovnice, útočná puška s granátometem, sniperka, nůž a těžký kulomet. Jenže hlavní zbraň můžete nést jen jednu a tu vám před začátkem mise asi vybírá Santa Klaus. Útočný arzenál se nedá označit ani za nápaditý, natož realistický. Stejných zbraní jsme si užili v jiných hrách ještě více než vysvětlení bývalého pana premiéra o původu peněz a realistické jsou stejně jako jeho představy o průhledném financování. Žádné balistické trajektorie, zkrátka kam zamíříš, tam dopadne kulka. ![]() ![]() ![]() S rozmanitostí nepřátel je to stejné. Dva modely - jeden v košili, druhý v tričku. Doslova katastrofální je umělá rádobyinteligence. Terorista obvykle čeká, až přijdete před mušku. Udělá dva kroky vzad nebo dva vpřed, případně jeden za roh, ale většinou se nepohne vůbec. Kooperace nepřátel nulová, granáty nehází, mají nekonečně nábojů a je dobré je trefovat do hlavy. To zemřou tak po třech zásazích, jinak po pěti. Jednou z mála věcí, která si zaslouží pochvalu, je rozmanitost prostředí. Skoro v každé misi se podíváte jinam. Začnete na ropné plošině, pokračujete přes rafinérii, džungli, chudinské čtvrti s malými dřevěnými baráčky a vše vyvrcholí v moderním centru města na nedostavěném mrakodrapu. Horší už to je s designem úrovní. Když je v rafinerii jediný východ z nákladového prostoru do šaten zaměstnanců, jen přemýšlíte nad tím, jak kolem polonahých chlapů jejich kolegové valí sudy s naftou. Slumové městečko je také zajímavé - když se chce někdo dostat z bodu A do bodu B, musí projít dvaceti ložnicemi a patnácti obývacími pokoji spoluobčanů, normální cesta zde neexistuje. ![]() ![]() ![]() Interaktivita začíná a končí u možnosti rozstřelit vybrané okno nebo sud. Kameny se nevalí, granáty odhodí jen nepřítele, nikoliv dřevěnou bednu vedle něj. S tím vším má dočinění použitá první generace Unreal engine, která poháněla třeba první díl Unrealu. Což o to, grafika není to nejhorší a určité momenty mi připomínaly scény z HL2 a jiných her. Hudbu jsem nějak nepostřehl a zvuky jsou jako by je někdo zmixoval s šumem a zdeformoval náhodnou křivkou. Takže se nedivte, až budete místo střelby pistole slyšet zpěv vězeňského sboru eunuchů pod taktovkou pana Kulínského. Nepřehlédnutelný je díky šibeniční kampani multiplayer. Můžete si ho nacvičit s počítačem řízenými protivníky, kteří ale oproti slibům zvládají jen Deathmatch. Dále lze hrát po místní síti a internetu. Vyzkoušel jsem internet. Je pravda, že od vydání hry uběhlo pár týdnů, ale serverů, kde se dá hrát, spočítáte na prstech jedné ruky. Navíc jsou asi všechny za mořem a tak ping standardně přesahuje 200 ms, což je jak uznáte pro střílečku krutě moc. Nicméně hrát se dá a dokonce jsem dosahoval značných úspěchů. Mám pocit, že je to hlavně tréninkem z CS a tím, že CTF 121 hrají vesměs samí začátečnici. Herních módů je opravdu osm: DM, TDM, CTF, King of the Hill a jeho týmová variace, Last Man Standing a jeho týmová variace a nakonec VIP. Síťové hře CTF 121 jsem nějakou dobu věnoval a nebyla to úplná nuda. Před začátkem si vyberete specializaci, která se odrazí ve zbrani a rychlosti. Zábava je to poměrně dobrá, na některých mapách i více než to, ale jiné jsou doslova utrpením. A to zvláště ty větší, protože i při plném počtu šestnácti jedinců, jsou velké mapy úplně prázdné. Navíc než se po svých (vozidla zde nejsou) doplahočíte za nepřítelem, uteče klidně půl i celá minuta. Nejhorší je, když vás pak někdo zabije, aniž byste stačili vystřelit a vy musíte celý pochod absolvovat znovu. ![]() ![]() ![]() další obrázky z této hry najdete v naší sekci screenshotů Druhým problémem MP jsou zbraně, které nejsou právě vyvážené. Na sniperku zapomeňte, díky pingu do USA s ní jen obtížně kohokoliv trefíte. Těžký kulomet váží asi skutečně moc a tak se doba potřebná k přesunu nesnesitelně zvyšuje. Zůstávají tak vlastně tři možnosti – brokovnice, pistolka a nálože nebo útočná puška s granátometem. Moje oblíbená brokovnice se hodí jen do malých místností, nálože jsou nechutně účinné, ale zase si moc nezastřílíte a tak u většiny jasně vítězí poslední kandidát. A to je škoda, protože se celá protiteroristická akce zvrhává v Quaka s granátometem. Navíc když jste velmi dobří a ne a ne umřít, neradujete se dlouho, protože vám dojdou náboje a nové prostě nikde nejsou. Velké finále ![]() Stáhněte si: Video, Cheaty... Související články: Novinky... |
Pavel Oreški | |
autorovi je 25 let, pracuje jako grafik v celostátním deníku, píše občas i pro Level, hraní her se věnuje téměř patnáct let a nepohrdne jakýmkoli žánrem) |