Recenze
The Last Case of Benedict Fox – recenze okultistické metroidvanie
12. 5. 2023
|
Patrik Hajda
Jen mysl člověka je takhle spletitá…
Ash of Gods: The Way – recenze taktického karetního RPG
10. 5. 2023
|
Zbyněk Povolný
Počtvrté a stále skvěle
Knights of Honor II: Sovereign – recenze přístupné středověké strategie
9. 1. 2023
|
Pavel Skoták
Solidní pokračování se vším všudy
Mario + Rabbids Sparks of Hope – recenze pokračování taktického RPG
17. 10. 2022
|
Jakub Malchárek
Králičí odysea
Grounded – recenze jedinečné novinky od tvůrců Pillars of Eternity
12. 10. 2022
|
Jan Slavík
Fantastické dobrodružství ve světě hmyzu
The Last of Us: Part I – recenze krásného remaku
31. 8. 2022
|
Alžběta Trojanová
Ulhané vzpomínky na původní hru
Age of Mythology: Tale of the Dragon - recenze
6. 3. 2016
|
Pavel Skoták
Čína. Čína? Čína! Miluju Čínu! Kdybych se držel rétoriky Donalda Trumpa, musel bych Age of Mythology: Tale of the Dragon hodnotit minimálně jedenácti body z desíti. Copak by mohlo být na datadisku, velkolepém jako Čínská zeď, něco špatného? Mohlo a bohužel toho není málo.
SimCity: Cities of Tomorrow - recenze
13. 1. 2014
|
Jakub Kovář
„Welcome to the world of tomorrow!“ rozezvučel se mi v hlavě hlas profesora Farnswortha v okamžiku, kdy jsem se dozvěděl o futuristickém rozšíření budovatelského SimCity. Vzápětí se mi ale v hlavě rozsvítila červená kontrolka, která upozorňovala na to, že původní hra až tak velká pecka kvůli spoustě bugů a designových klopýtnutí nebyla. Jenže co naplat, sci-fi mě vždycky lákalo a osm patchů od vydání také slibovalo nápravu alespoň těch nejpalčivějších problémů.
Cities in Motion 2 - recenze
15. 4. 2013
|
Lucie Jiříková
Tvrdíte, že doprava ve městě se dá vyřešit ku všeobecné spokojenosti? Že MHD může jezdit často a tudíž nepřeplněné, a že se ceny lístků vůbec nemusí zvyšovat? Nechápete změny, kterými nás zaměstnanci magistrátu každoročně zásobují? Tak to jste pravděpodobně ještě nehráli Cities in Motion 2.
Cities XL 2012 - recenze
5. 12. 2011
|
Jakub Kovář
Snili jste o tom, že jednou vybudujete z ničeho město, jehož sláva se bude hvězd dotýkat? Ano? Tak potom je Cities XL 2012 přesně to, po čem vaše budovatelské srdce dlouhá léta toužilo. Cities XL 2012 je budovatelská strategie, ve které z božského nadhledu řídíte město, projektujete nové čtvrtě a hlavně řešíte problémy, které řeší i skuteční starostové: snažíte se eliminovat nezaměstnanost, staráte se o to, aby podniky ve vašem městě měly správný odbyt, vydělávaly, a tudíž odváděly do městské kasy, co nejtučnější daně. Na úplně první příčku ale kladete zajištění nezbytných potřeb občanů.
Cities XL 2011 - recenze
2. 2. 2011
|
Redakce Games.cz
Příběh téhle hry jako kdyby byl ztělesněním nepoučitelnosti některých vývojářů. Původně šlo totiž o online hru s názvem Cities XL (recenze), která stavěla na úspěchu staršího povedeného SimCity klonu City Life (recenze). V Cities XL měli hráči z celého světa na jedné planetě budovat svá města a propojovat je pak pomocí obchodu nebo dokonce spolupracovat na budování některých budov.
Obrázky z Disciples II: Dark Prophecy
3. 12. 2001
|
Redakce Games.cz
Tahová strategie Disciples II: Dark Prophecy bude navazovat na první díl v této sérii - Disciples: Sacred Lands - a patrně vyjde ve stejné době, co nejnovější díl podobně laděné hry Heroes of Might and Magic.
The Legend of Zelda: Breath of the Wild - recenze
11. 3. 2017
|
Miloš Bohoněk
Stalo se to po nějakých 30 hodinách hraní. V dungeonu mi chyběla poslední kovová bedna na propojení poslední části elektrického obvodu. Nepamatuji si, jak jsem o bednu přišel, ale už jsem kvůli tomu chtěl celý puzzle poraženecky restartovat, když v tom se mi vybavila vzpomínka na šílenou bouřku před několika dny. Můj Link tehdy nesl na zádech ocelové kopí, udeřil blesk, kopí zafungovalo coby hromosvod, Link se rozsvítil jako vánoční stromeček a z hyrulského hrdiny byl rázem hyrulský steak na well done. Vzpomínka je to bolestivá, ovšem nyní mi vnukla nápad: co kdybych chybějící bednu nahradil právě kopím? I vyhodil jsem zbraň z inventáře. Jen co se na zemi dotkla dvou konců obvodu, začala skrz ní pulzovat elektřina, obvod se propojil a voilá, cesta byla volná. Podobné zážitky by přitom vydaly na celou recenzi. The Legend of Zelda: Breath of the Wild je totiž mimořádně logická hra, která odměňuje přemýšlivé hráče – a která tak skutečně funguje.
Grey Goo - recenze RTS, co se zasekla v čase
31. 1. 2015
|
Ladislav Loukota
Vzpomenete si alespoň na patero solidních real-time strategií, které vyšly v posledních pěti letech? No jasně, zaprvé StarCraft II, potom je tu nepříliš povedená Planetary Annihilation, a dále? Snad Company of Heroes 2, která se ale vymyká typickému sci-fi zasazení žánru, nebo Ultimate General: Gettysburg? Říct, že poslední roky byly pro fanoušky real-time strategií zklamáním, by bylo podhodnocením situace. Právě studio Petroglyph se však žánr snaží resuscitovat se svým nadějně vyhlíženým sci-fi RTS Grey Goo.
Crusader Kings III: Legends of the Dead – recenze morového datadisku
19. 3. 2024
|
Aleš Smutný
Chrlení krve na několikero způsobů
Sons of the Forest – recenze nádherného survivalu s tíživou atmosférou
6. 3. 2024
|
Pavel Makal
V lese, jó, v lese, na jehličí!
The Bookwalker: Thief of Tales – recenze adventury s dechberoucím světem
29. 6. 2023
|
Patrik Hajda
Svět knih v nevídané podobě
Uncharted: Legacy of Thieves Collection – recenze PC verze dobrodružné kompilace
18. 10. 2022
|
Ondřej Partl
Pompézní výprava s klávesnicí a myší
Cities XXL - recenze budovatelské strategie
6. 3. 2015
|
Václav Pecháček
Hry, ve kterých si můžete vesele postavit pořádně obrovskou, prosperující metropoli, byste spočítali na prstech obou rukou. Většina z nich je navíc v dnešní době herním ekvivalentem obstarožního prstenu po prababičce – můžete je mít rádi, můžete je i používat, ale už by to zkrátka chtělo modernější kabátek. Cities XXL je jedním z titulů nabízejících východisko z této ošemetné situace. Pootevírá nám dveře k záchraně, přidržuje je otevřené a za nimi zní nebeská hudba. Avšak celé je to jenom vychytralá, ďábelská past.
Cities in Motion - recenze tycoonovské strategie
13. 2. 2011
|
Tomáš Jung
Cities in Motion je budovatelská strategie ve stylu Transport Tycoon (viz nedávné první dojmy), ve které budete dělat šéfa firmy navrhující a provozující hromadnou dopravu v několika velkoměstech. Je to chytrá hra pro chytré hráče a dokazuje to velmi nevybíravým způsobem. Prvních pár hodin se z vás totiž snaží udělat blbce a naprosté ubožáky, kteří nejsou schopni vytvořit fungující a hlavně vydělávající dopravní systém.
Elden Ring: Shadow of the Erdtree – recenze labutí písně herního giganta
18. 6. 2024
|
Pavel Makal
Čekání se vyplatilo
Story of Seasons: A Wonderful Life – recenze remaku simulátoru farmářského života
24. 7. 2023
|
Patrik Hajda
Jak se hrálo před 20 lety
Unity of Command II: Desert Rats – recenze rozšíření ze severní Afriky
3. 8. 2022
|
Mars Vertigo
Písek, horko a Rommel
Legends of Kingdom Rush – recenze strategie v univerzu slavného tower defense
14. 7. 2022
|
Patrik Hajda
Známý svět, neznámá hra
Children of Morta – recenze
11. 9. 2019
|
Jakub Šindelář
Něco vám povím. Bergsonovic rodinka, to je tedy povedená partička. Zkáza v podobě „corruption“ se světem šíří rychleji než v českém fotbale – a oni chtějí s touto zkázou nejen bojovat, ale také najít její zdroj a vymýtit ji! Jsou přesvědčeni, že společnými silami dosáhnou úspěchu. Od toho přece rodina je.
Forged of Blood – recenze
4. 9. 2019
|
Jakub Šindelář
Je to tady. Poslední bitva krále Aureliana Caenicana bude brzy dobojována. Král již ví, že jeho obrana nevydrží dlouho. Byl zrazen. V hradu dohořívají poslední plameny a on se brání několikanásobné převaze. Snad ale vydrží dostatečně dlouho, aby jeho dva synové stihli utéci a pokračovali tak v královské linii. „Buďte sbohem, moji synové. Nechť vás provází odvaha a síla!“ Dobrodružství Forged of Blood začíná.
Sea of Solitude – recenze
16. 7. 2019
|
Jakub Šindelář
Ahoj. Jmenuji se Kay. A mám problém. Nevím, kde jsem se to vyskytla. Jsem vůbec naživu? Asi ano. Myslím, mluvím, cítím. Ale nevypadám jako člověk. Mé oči září červeně. A podobám se stínu. Jsem tak zmatená. Ale tohle místo. Znám ho. Už jsem tu byla. Vypadá jako město, kde jsem žila. Nebo ne? A proč je celé zaplavené? Ještě že mám svou loďku.
Rise of Industry – recenze
2. 5. 2019
|
Pavel Válek
Nebudu lhát, jakmile spustím novou hru a do deseti minut narazím na bug zabraňující dalšímu postupu, byť je to jen v tutoriálu, daný titul to má v tu chvíli o mnoho těžší. Zvlášť když je ona hra, Rise of Industry, v early accessu již více než rok a zrovna tato chyba byla komunitou dávno nahlášená. Navíc s odpovědí od vývojáře doporučující celý tutoriál přeskočit a vrhnout se přímo do hry, než se tým dostane k jeho přepracování. Vzhledem k tomu, že se verze 1.0 nebezpečně přiblížila a tutoriál existuje stále ve své původní podobě, první dojem mě zanechal poněkud chladným.