Od roku 2007 do roku 2009 byl šéfredaktorem časopisu Level. Podílel se na serveru Gameport.cz a více než čtyři roky byl viceprezidentem Asociace herního průmyslu ČR. Dnes pracuje jako šéf redakcí společnosti Tiscali Media.
S.T.A.L.K.E.R. 2 zemřel, ať žije MMO střílečka Survarium
Tak se milé děti po mnoha peripetiích definitivně rozlučte se S.T.A.L.K.E.R. 2, na které vývojáři z GSC od prosince neudělali ani řádek kódu, no a přivítejte Survarium – MMO střílečku, která poběží na nové technologii Vostok Engine, drží se postapokalyptického konceptu, dokonce i post-sovětské stylizace, ale chce využívat všech výhod MMO/online her a nabídnout prvky, které by se do S.T.A.L.K.E.R. konceptu nikdy nevešly. A teď tedy trošku zpomalíme.
Lord Of The Rings Online slaví pět let provozu
Nějak nám těch výročí vážně přibývá. Včera jsme zapíjeli třicetiny ZX Spectrum,...
Nové demo vesmírné akce Miner Wars 2081 je na cestě
Potenciálně nadějné hry a projekty z Kicstarteru se momentálně těší velké pozornosti, ale rozhodně neplatí, že by se mimo tuto „službu“ nic nedělo. Naopak. Existuje totiž spousta vývojářů a studií, která se na Kickstarter nikdy nedostanou (protože nejsou ze severní Ameriky) a vlastně to ani nepotřebují. Československé studio Keen Software a jeho připravovaná vesmírná střílečka Miner Wars 2081 je toho ukázkovým příkladem.
Dokument o vzniku FIFA 12 dnes na National Geographic
Pokud na svou parabolu chytáte českou verzi televizního programu National Geographic, určitě...
Kickstarter mění herní byznys: bude i nový Planescape?
Tim Schafer nedělá poslední tři dny nic jiného, než že přijímá gratulace ze všech stran. Stačilo k tomu jediné. Na stránky Kickstarter.com sepsal rychlý nástin projektu point-and-click adventury Double Fine Adventure, natočil k tomu se svými kolegy vtipné a profesionálně působící video (což lidé z Kickstarteru pokládají za podstatný faktor úspěchu) a požádal svět o finanční podporu na její vznik ve výši 400 000 dolarů.
Alien Breed a Superfrog, aneb Team 17 na GoGu
„Warning: Destruction Imminent.” Ani nevíte, jak dlouho mne tahle věta strašila ze snu. Když jsem v mládí, společně s polovinou vesnice, chodil ke kamarádovi hrát na jeho zbrusu nové Amize 500, Alien Breed od Team 17 byl pro nás takřka mystickou hrou. Nejprve se nám zákeřný nelicencovaný vetřelec vysmíval kvůli nedostatku RAM (hra vyžadovala 1 MB, Amiga 500 měla v základu jen 512 KB), pak se ale kamarádovi rodiče zmohli a vesmírná odysea tehdejších největších vývojářských hvězd mohla začít. Alien Breed je jednou ze značek, které symbolizují amigácké období herní historie a proto nemůžeme pominout zprávu o tom, že PC verze prvního a třetího dílu se už pár dnů prodává na GoodOldGames. Doufám tedy, že mi prominete malou soukromou vzpomínku, a že si na tuhle výbornou hru zahrajete i dnes. I když samozřejmě všichni víme, že bez zvuku mikrospínačů QuickShotu II už to nikdy nebude ono...
Jak bude vypadat intro Diabla III?
Začíná to skoro jako písnička od Manowar, ale není to od Manowar - co je to? Správně, intro...
Noční můry Alana Wakea se opět probouzejí
O tom, že se loňská akční adventura Alan Wake od Remedy dočká pokračování, víme už pár...
Nová hra od Epicu? Odpověď zní: Fortnite!
Pakliže někteří lidé z Epicu ještě před pár dny vyjadřovali obavy z toho, aby hráči...
Nový světový pořádek v traileru na Rainbow 6: Patriots
Na ten den čekali dlouho - praví patrioti, kteří právě teď všem ukážou, jak by měl...
NHL 17 - recenze
Pokud by měl kvalitu a zajímavost nového ročníku herní série NHL předznamenat první zápas, který v něm absolvujete, v mém případě by se NHL 17 zařadila mezi nejlepší díly všech dob. Napínavý duel českého nároďáku s Kanadou na úvod Světového poháru, který po dvou vydřených gólech v oslabení skončil těsnou prohrou našich v poměru 2:3, mi hned z kraje předvedl to nejlepší, co hra nabízí - rychlý hokej, drsné souboje před brankou a góly, jaké jsme v hokeji od EA Sports dlouho neviděli. Jenže určitá zdrženlivost a zdravá dávka skepse je letos namístě. NHL 16 se nadmíru povedla a vývojáři musí vytasit pořádné trumfy na to, aby hráče donutili k dalšímu každoročnímu přepřáhnutí.
PES 2016 - recenze
O fotbalových hrách jsme zvyklí mluvit jako o „sportovních simulacích“, ale všichni víme, že jde o zavádějící termín. Fotbalové hry ve skutečnosti nesimulují fotbal, ale spíše televizní přenos fotbalového utkání. Většina z nás tak podvědomě chce, aby zápasy v nich vypadaly jako ve skutečnosti. Aby se hráči chovali na hřišti přirozeně, aby rozhodčí pískali přesně a spravedlivě, aby brankáři chytali spolehlivě, ale ne zázračně. Zkrátka, aby jediným rozdílem proti skutečnosti bylo to, že na konci vždy vyhraje váš oblíbený tým. Japonská Konami se o přiblížení k tomuto ideálu pokouší už dvacet let a letos by určitě ráda potvrdila, že kvalitativní skok, který série Pro Evolution Soccer zaznamenala v loňském roce, nebyl náhodný.
PES 2015 - recenze
Je pro kvalitní fotbalovou hru podstatný počet licencovaných týmu? Nebo je důležitější fyzika míče či animace hráčů? Záleží víc na vzhledu hráčů a nabídce herních módů? Má se na základní nastavení střílet kolečkem nebo čtverečkem? Tyto a mnoho dalších otázek řeší už skoro patnáct let dvě skupiny hráčů: jedna stojí na straně EA Sports a série FIFA, druhá zase doslova kope za Konami a sérii Pro Evolution Soccer. Hádek už bylo nespočet a argumenty jsou silné na obou stranách. Když se do celé problematiky pustíte hlouběji, zjistíte, že kvalitní fotbalová hra je taková, která člověka baví i ve chvílích, kdy prohrává jeden zápas za druhým. Otázka tedy zní: umí něco podobného PES 2015?
FIFA 15 - recenze
Psal se rok 1995 a já jsem seděl jsem u své milované Amigy. Dlouho do noci jsem hrál Sensible World of Soccer a představoval si, jaké by to bylo, hrát na počítači opravdu reálný fotbal. Takový, ve kterém by fotbalistický sestřih Ivo Knoflíčka vlál podle směru větru, ve kterém bych na první pohled poznal, že se zápas hraje na Anfieldu nebo v Edenu, nebo kde bych mohl s hráči dělat kličky jako Romário. Dnes, skoro o dvacet let později, takový fotbal hraju. Sice bez Knoflíčka a Edenu, ale za to se skvělou grafikou, hromadou zajímavých módů, reálnými sestavami mnoha desítek světových týmů a dokonce i online hrou. Přesto se mi ale v souvislosti s FIFA 15 vkrádají na mysl nejčastěji slova „kontroverzní” a „rozpačitá”, a to věru nejsou termíny, které se v souvislosti s fotbalem od EA Sports skloňují příliš často.
NHL 15 - recenze
Jde o starou historku, ale dobře ilustruje důvod, proč NHL 15 vypadá tak, jak vypadá. Před zhruba osmi lety jsem navštívil sídlo EA Sports ve Vancouveru, abych se podíval a vyzkoušel nové ročníky sportovních sérií od EA. Vše se odehrávalo v jakémsi kině přímo v budově firmy. Nechybělo obrovské plátno, hlasitá hudba, velká slova a prezentace her jako FIFA, NBA nebo Madden. Jen NHL chybělo.
Rambo: The Video Game - recenze
Člověk toužící po bezvýchodné depresi, nefalšovaném utrpení a neodvratném pádu do propasti beznaděje, má aktuálně hned dvě možnosti, jak dosáhnout svého cíle. Za prvé, může vyrazit do kina na Babovřesky 2. Ty jsou sice bohužel o dvacet minut kratší než první díl, ale i tak by podle prvních ohlasů měly bez problémů splnit svůj účel a zprostředkovat peklo na zemi všem divákům. Druhou možností je koupit si právě vycházející Rambo: The Video Game. V tom, že tyto dva počiny přicházejí na trh prakticky ve stejný den, spatřuji jistou symboliku, vřele ale doporučuji jejich účinky nekombinovat. Rambo bude totiž bohatě stačit.
NHL 14 - recenze
Pokud by existoval žebříček nejvíce nevděčných zaměstnání, někde hodně vespod by se zcela jistě objevilo „vývojář série NHL v době přechodu konzolových generací”. Připravit další ročník hokejové série v situaci, kdy NHL 13 zaznamenala obrovský úspěch díky revoluční změně stylu bruslení, a vaše mateřská firma už půl roku mluví o enginu next-gen sportovním enginu Ignite, není žádná legrace. Popravdě, je to možná jen o trochu jednodušší než na výslednou hokejovou hru napsat recenzi...
LEGO City: Undercover - recenze
Čeští chlapi se odjakživa dělí na drsňáky a měkoně, optimisty a pesimisty, Sparťany a Slávisty, egoisty a altruisty, trenkaře a slipaře, ale v neposlední řadě i na ty, kteří si v mládí buď hráli se stavebnicí Merkur, nebo trávili své dětství u Lega. A přestože spousta z nás by si přála někdy zahrát hity jako Merkur: Batman nebo Merkur: Star Wars, faktem je, že v globálním měřítku je posledně jmenovaná skupina v totální převaze. V důsledku toho nese zřejmě nejlepší hra pro konzoli Wii U název LEGO City: Undercover.
Tomb Raider - recenze
„Aaaa, zase jsem mrtvá!!!” Až smích manželky z vedlejšího pokoje mě vytrhl z hraní a vrátil zpátky do sladké reality. Sladké proto, že oproti tomu, co zažívá v Tomb Raiderovi Lara Croft, je realita, i se řvoucím dítětem, patlajícím ovocnou přesnídávku po Xboxu, procházkou růžovým sadem. Že je nový Tomb Raider skutečným restartem celé slavné archeologické série naznačuje nejen Lařin věk a absence podtitulu v názvu hry, ale především způsob, jakým designéři z Crystal Dynamics s populární herní ikonou zacházejí.
Wonderbook: Book of Spells - recenze
Idylické lifestylové fotky s rozesmátými dětmi všech ras a národností před televizí v moderně zařízeném obýváku. To je obraz herního průmyslu posledních let, který by si přála po světě šířit většina velkých distributorů. Ač už to mnohým „pravověrným” hráčům může připadat jako otravné klišé, fakt je, že rodinné a dětské hry jsou odvětvím, které do značné míry drží herní byznys nad vodou. Vědí to samozřejmě i v Sony, kterému se v poslední dekádě podařilo nakopnout hned několik zlatých žil.
