A kudy dnes? Do kouzelných bažin v kůži jednoho detektiva? Na americkou půdu 18. století? Nebo do světa, kde se propíchávají barevné pixely, mordují draci, zneškodňují katapulty a kosí nemrtví? Jen se v klidu rozhodněte – Rozcestník tu bude ještě dlouho sedět.

Jak je to dávno… 24 let, kdy na domácí počítače IBM PC (MS-DOS), Apple II a Commodore 64 vyšla bravurní grafická adventura Maniac Mansion? Hra od Lucasfilm Games (sepsána a navržena věčně humorným Ronem Gilbertem a Garym Winnickem), která je vlastně parodií na béčkové filmy, jakých bylo tenkrát požehnaně.

Tak jak dnes? Sekat do masa, rozbíjet nepřátelům zbroj a stříkat krev? Stárnout ve hře a přemýšlet o smyslu lidského bytí? Skákat z plošinky na plošinku a… zametat prach? Hrát si s festivalovými perlami? Nebo si povídat o jedné tak trochu jiné věžovce? Možnosti tu jsou – jenom se rozhodnout.

Nezávislí Digital Arrow se už pár neděl perou s dvěma svými projekty – jedním z nich je InMomentum (o kterém se na stránkách Games.cz ještě zmíním) a tím druhým pak Dilogus: The Winds of War, o kterém vám budu dnes vyprávět. Proto utište svůj hlas, složte své oprýskané zbraně k zemi, usaďte se okolo krbu a slyšte příběh válečný, pln starých bohů a krvežíznivých bláznů.

Jste-li oddaní čtenáři George R. R. Martina a jeho fantasy ságy Píseň ledu a ohně, a jste-li...

Kam dnes? Do rozbouřeného britského souostroví, kde se pro sekeru nebo píku nejde daleko? Za Inuity a jejich blízkému setkání s třetím druhem? Na ostrov Mořský kříž, kde se čaruje a morduje nebo do světa jednoho ‚asijského‘ grindu, kde se spíš morduje, morduje a morduje? A pak tu jsou ještě ti čutňáci…

Jedna šipka ukazuje cestu do podzemního světa Averna, kde vládnou hanba se vzpourou. Druhá šipka ukazuje k nebi a ještě dál – k mléčným drahám a červím dírám. Ale to už se k rozcestníku blíží podivní rytíři. Jeden z nich drží v ruce iPhone a hlasitě do něho křičí: „TAITO, TAITO!“ (Nejspíš se nemůže dovolat svému králi.) Otočíte se a zjistíte, že z druhé strany proti nim běží sveřepá sebranka tří ozbrojených chuligánů. Jak jen tohle může dopadnout?

Kam se dnes jenom vydat... Do Thieftropolis na 8bitové GTA? Do světů těch nejlepších nezávislých RPG nebo rovnou do světa jednoho většího ASCII MMORPG? A co do sluneční soustavy neznámých planet nebo do známých Benátek a Padovy? Rozcestník tu trčí jen a jen pro vás – první krok za vás ale udělat nemůže.

Tenhle týden dostala prostor jedna nedoceněná legenda z Trpasličí pevnosti. Odtud se pak můžete vypravit do sousedního Polska, kde se bohužel přerušil projekt odkazující k jiným legendám jako Deus Ex, Thief, Operace Flashpoint, ale který dal zase vzniknout akčnější variaci na Terrarii, mám-li to hodně zjednodušit. Pak už jen výlet na Neptun, zpátky do Ameriky a přes ledový oceán do Finska za hororovým skladatelem Amnesie. Říkal jsem si, že minule to byla kalorická informační nálož, že bych pro tento týden mohl trošku zvolnit. Nějak to nevyšlo – zvolnil jsem, ale informačních kalorií neubylo. Co už: naházet je do sebe a cestou trávit; dnes se projdeme opravdu daleko.

Jeden dokument o nezávislých hrách je málo. Dva už jsou tak akorát, ale být jich víc, kdo by se mohl zlobit? Oproti minule zmíněnému Indie Game: The Movie se Minecraft: The Story of Mojang soustředí pouze na jednu jedinou hru. Název dokumentu jasně značí, že tady se budou záběry pořizovat výhradně ze studia Mojang, což je první tým Markuse „Notche“ Perssona – nezávislého „dělníka“, který si svůj Minecraft vyrobil sám. Minecraft je videoherním fenoménem, o kterém se neustále mluví a píše, a pokud jste se zrovna probudili, určitě si projeďte pár stránek (Minecraft, Minecraft Wiki, PC Gamer), abyste pochopili, proč se zrovna o takovéhle hře točí film.