První This Is the Police pro mě byla zjevením. Zábavná manažerská strategie se správně zahořklým náčelníkem policie v hlavní roli vynikala dabingem, snadno pochopitelnými mechanismy i příběhem, který řešil morální boj muže, který balancuje mezi pozicí poctivého policejního šéfa a zkorumpovaného poskoka mafie. Druhý díl měl přinést inovaci s xcomovskými souboji a postavou šerifky, která čelí ještě větším problémům. Obojí v jisté formě dvojka přináší, ale možná by bylo lepší, kdyby zůstala při starém.

Čekali jsme opravdu, ale opravdu hodně dlouho. Teď nemyslím na českou verzi, ale samotnou stolní hru podle skvělé počítačové série Fallout. Čekání sice sem tam zkrátila nějaká deskovka s podobnou postapo atmosférou, ale staronovému Falloutu se prostě nic nevyrovná. Deskovka tak od začátku čelila opravdu velkému tlaku. Nesměla zklamat fanoušky původní série. A jakožto jeden z nich mohu s klidným srdcem prohlásit, že Fallout: Desková hra rozhodně nezklamala.

Pravá a levá ruka ďábla, Dva machři mezi nebem a peklem, Jestli se rozzlobíme, budeme zlí, Sudá a lichá… To je jen zlomek italské kinematografické tvorby 70. a 80. let minulého století, které na poli komedií vévodila fantastická dvojice Bud Spencer a Terence Hill. Jeden tlustý a věčně zamračený, druhý hubený a věčně usměvavý. Trvalo to dlouho, ale tihle dva pánové se konečně profackovali do vlastní hry.

Představte si ten nejkrásnější, na pohled nejšťavnatější kousek ovoce, perfektně zralý a vybízející k ochutnání. Máte? Fajn. A teď si představte, že se do něj s chutí zakousnete a vzápětí zjistíte, že je to voskové ovoce z výlohy asijského bistra. Takže ho rychle vyplivnete, ale stejně máte problém zbavit se pachuti svíček na patře. Tahle metafora není možná úplně dokonalá, ale We Happy Few na mě zapůsobilo nějak podobně.

Rok se nám s rokem sešel, a jak už se stalo zvykem, i tentokráte dostali hráči možnost si nové Call of Duty vyzkoušet s lehkým předstihem prostřednictvím uzavřené bety, která dala hráčům okusit základů klasického multiplayeru. A postarala se o pár překvapení.

„Pokrok nezastavíš“. To jsem si říkal, když jsem přecházel ze svého CRT monitoru s poměrem 4 : 3 na hypermoderní LCD s 16 : 10 a rozlišením 1920 × 1200 px. Že mně za pár let „uříznou“ i těch dalších 120 pixelů na výšku, jsem ani nepomyslel. A teď tu stojím a koukám na zatím nejčerstvější evoluční krok na poli displejů pro hráče: zakřivený monitor s poměrem stran 32 : 9 a úhlopříčkou jako televize. Má tak širokoúhlý formát smysl? A jak se na takovém monitoru hraje? Odpovědi nám poskytne jeden ze zástupců této kategorie, Samsung C49HG90, kterého jsme v redakci podrobili zevrubnému testu.

Herní notebook. Pro někoho jen slabý odvar stolního počítače se spoustou kompromisů, pro jiného zase jediný způsob, jak si slušně zahrát. Pravdou nicméně je, že s rozvojem hardware i software se v posledních letech začínají herní notebooky výkonem desktopu přibližovat. Kdy je rozumné pořídit si herní notebook a jaké má výhody a nevýhody? A na co si při koupi dát pozor?

Vždycky mi bylo trochu proti mysli platit za přístup do předběžného přístupu, když vývojáři v podstatě využívají nadšení fanoušků, aby nemuseli najímat tolik testerů. Bethesda moje myšlenky sice asi nečte, ale přesto se do early accessu Quake Champions nyní dostanete zdarma, a ve free-to-play modelu hra zůstane i po vydání.

Čína je obrovská, ale ve své velikosti zároveň plná nádherných podrobností. To se dozví každý, kdo se podívá na nejnovější trailer k Total War: Three Kingdoms. Na kampaňové mapě se můžete kochat zelenou přírodou, neprostupnými horami i lesklými stužkami řek a říček, a co je vůbec nejlepší, taky originálně zpracovanými hrdiny. Ti chodí po mapě následováni zásobovacím konvojem nebo dřepí ve městech a tiše meditují.

O sérii taktických her Jagged Alliance jsme už opravdu dlouho neslyšeli. Tedy o té videoherní, protože loni se zničehonic objevila deskovka adaptující dvojku, která někdy v budoucnu dorazí do obchodů díky úspěšnému Kickstarteru. Ale poslední počítačovou hrou byla nanejvýš průměrná Jagged Alliance: Flashback. Od té utekly již čtyři roky, avšak série si zjevně jen tak nedá pokoj.

Říjen sice není léto, ale lepší pozdě nežli později. Řeč není o ničem jiném než o Dark Souls: Remastered pro Switch. Vydání hry jsme očekávali společně s dalšími verzemi, které vyšly na PC, PS4 a Xbox One už v květnu. Nakonec se dočkáme až 19. října, kdy se vedle hry samotné dostane na trh také figurka amiibo Solaire of Astora.

Na letošní E3 jsme se žádných novinek o Dishonored nedočkali a teď to vypadá, že nebudou ani na příští E3. Dishonored podle studia Arkane „odpočívá“, zatímco tým pracuje na jiných projektech. Do Dunwallu se tedy jen tak nepodíváme, nicméně neměli bychom ronit slzy – série není mrtvá a dříve či později by se vrátit mohla.

Jeden z dlouhodobě vysoce postavených manažerů EA, Patrick Söderlund, odchází. Zatím se ještě neví, jestli pouze z EA, nebo i z celého herního průmyslu, nicméně šéf jednoho z největších západních vydavatelů se se svým kolegou už veřejně rozloučil. Söderlund zůstane v EA ještě po dobu tří měsíců, kdy všechno předá svému zatím nejmenovanému nástupci, načež definitivně odejde.

Sniper: Ghost Warrior 3 vyšel před rokem a sbíral poměrně neslavná hodnocení. Honza Slavík mu u nás nadělil čtyřku a kritizoval třeba i otevřený svět, který označil za „bezvýznamný“. Polští CI Games se z kritiky prý už poučili a s velkou slávou nyní oznamují Sniper Ghost Warrior Contracts, kde se chtějí vydat trochu jiným směrem.

Diablo III má spoustu prvenství a jedno z nich patří největšímu množství portů na jakoukoliv aktuální hru Blizzardu. Status nejvíce portované hry si navíc třetí Diablo pojistí právě oznámenou verzí pro Switch. Ta vyjde ještě letos a bude obsahovat úplně všechno: Diablo III, datadisk Reaper of Souls, DLC Rise of the Necromancer a všechny doposud vydané obsahové updaty.

Přestože vývojáři z Limbic Entertainment plní pětiletý plán na 120 %, Tropico 6 se dočkalo odkladu a letos už vyjít nestihne. Jako drobná náplast snad poslouží nově vydaný trailer, který vám představí zákulisí řízení nejmenované banánové republiky. Coby El Presidente si třeba postavíte tu nejhonosnější haciendu, kde pak můžete mučit nevinné občany.

I ten největší škarohlíd, kterému se nelíbí čínské zasazení a bojí se malé variability jednotek, musí uznat, že Total War: Three Kingdoms vypadá na pohled úžasně. Před pár dny jsme tu měli kampaňovou mapu, tentokrát se vývojáři pochlubili přímo záběry z bitvy. A i když hlavně bojové animace jsou očividně ve stadiu rozpracovanosti, noční střetnutí na břehu mělké říčky stejně připomíná malé umělecké dílo.

Čeká nás hřbitovní týden. Hroby se naplní zástupci Aliance i Hordy, spočinou v nich neopatrní agenti KGB i FBI, a všechny je tam pohřbí pan hrobník, co si odskočil ze Stardew Valley. Jenže mrtví pod zemí nezůstanou. Nejdřív obživne oblíbený starý bard, pak hromada zombíků, co chtějí sežrat Clementine... Možná, že jedinou možností bude nahrát svoje vědomí do počítače a zapomenout na tělesné strasti.

Dnes jsme si pro vás do videa přichystali překvapivý návrat. Od vydání Ultimate General: Civil War, vynikající strategie z období americké občanské války, která se dokonce propracovala do našeho loňského výběru toho nejlepšího, už uplynul víc jak rok. My jsme vám ji ale dosud nikdy neukázali v pohybu, byť jste se mohli začíst do recenze, a toto opomenutí hodlají napravit generálové Vašek a Adam.

Dead Cells vypadala opravdu nadějně už ve fázi předběžného přístupu, do kterého vlezla jako chromá kobyla po předchozím hledání sebe sama. Nedávno z něj vyklusala jako statný oř polykající pouze vysoká hodnocení. U nás od Honzy Slavíka dostala zaslouženou devítku, ale zaujala i jiné členy redakce, kteří se pokusí umírat co nejméně v dnešním GamesPlayi.

Cesta od konceptu k vydání hry bývá spletitá a mnohým nezkušeným vývojářům dojdou síly ještě před cílovou rovinkou. To ale neplatí o dvojici Petr Soviš a Antonín Tripes, kteří se mohou označovat za veterány herního vývoje. Zkušenosti s prací na titulech jako DayZ, Zaklínač 3, Quantum Break nebo El Matador se rozhodli přetavit do vlastní parkourové skákačky Ricky Runner, která je zároveň závodní atletickou hrou s otevřeným světem připraveným na hledání nejoptimálnější cesty. Petr s Antonínem v Tea Clubu vykládají karty na stůl, popisují bohatý animační systém, důležité fyzikální zákony, stavbu úrovní, ale také vzpomínají na své předchozí zaměstnavatele a úspěchy.

Do 387. Fight Clubu zavítá zase po čase starý známý Petr Bulíř. Prozradí vám, co hraje, kolik trofejí nasbíral, které sbírá teď a které bude sbírat v nejbližší době. Společně s Petrem se pobavíme také o právě proběhnuvším QuakeConu, který se o Quakea otřel, nepřekvapivě, jen minimálně. Hlavními tahouny totiž byli vývojáři z Bethesdy a id Software, kteří představili novinky k Fallout 76, Doom: Eternal i Rage 2.

Herní notebook. Pro někoho jen slabý odvar stolního počítače se spoustou kompromisů, pro jiného zase jediný způsob, jak si slušně zahrát. Pravdou nicméně je, že s rozvojem hardware i software se v posledních letech začínají herní notebooky výkonem desktopu přibližovat. Kdy je rozumné pořídit si herní notebook a jaké má výhody a nevýhody? A na co si při koupi dát pozor?

Hry od studia Paradox se rozpínají jako vesmír a svou základní kostru obalují neustálými rozšířeními, placenými i neplacenými. Stejné to je u strategického eposu Stellaris, který si ve Vaškově recenzi vysloužil pochvalnou osmičku. Během více než dvou let ale urazil ohromný kus cesty, a my si to v dnešním videu názorně ukážeme.

Dnes se v Retro GamesPlayi nepodíváme zpátky, ale 500 let do budoucnosti, kde Lu Chen, lépe známý jako SovKhan, vládne Zemi z megalopole Megacity S1-9. Jeho neporazitelná armáda se skládá z obřích humanoidních robotů stvořených z kyberembryí a temné hmoty. A právě jednoho z nich se odboj v podobě Pavla s Honzou zmocní, aby osvobodil svět.