V rubrice RetroGames se ohlížíme za legendárními hrami i opomenutými klenoty uplynulých dekád. Vzpomínáme na naše silné herní zážitky, zkoušíme hry, které nás minuly, a hrajeme revoluční tituly, které předběhly dobu. I proto, abychom zhodnotili, jestli zestárly s grácií, nebo jde spíše o muzejní exponáty.
Americké studio Bethesda patřilo na začátku nového tisíciletí k herním miláčkům, které platilo za skutečné inovátory tehdejších RPG. Ještě před mikrotransakcemi s koňskou zbrojí, kdy jejich engine ještě nepatřil k zastaralému reliktu, ale k tehdejší špičce, jež nás nutila upgradovat počítače, abychom si mohli zahrát jejich nejnovější pecku.
Řeč je samozřejmě o The Elder Scrolls III: Morrowind. Fantasy RPG v otevřeném světě, o kterém si na následujících řádcích vysvětlíme, že sice nevyšlo ve 150 různých speciálních edicích na všemožné platformy jako Skyrim, ale i přesto patří k tomu nejlepšímu, co celá série o starodavných svitcích může nabídnout.
Jak je u rubriky RetroGames zvykem, na Vvardenfell jsem zavítal ve verzi pokud možno co nejvěrnější originálu z roku 2002. Skrz širokou nabídku modů jsem si jenom upravil rozlišení, aby hra běžela ve FullHD, dokonce i tu vykreslovací vzdálenost jsem si trochu stáhnul, aby zbytečně nenarušovala iluzi obrovského otevřeného světa. Když totiž vidíte příliš daleko, seznáte, jak komorní v porovnání s dnešními hrami Morrowind vlastně je.
